Přednáška

ovém zpětném běhu mezi lichým a sudým půlsnímkem. Řádkové generátory pracují s frekvencí fh = 15 625 Hz, půlsnímkové generátory pracují s frekvencí fs = 50 Hz. Při prokládaném řádkování dochází k nedokonalému zobrazení šikmých čar a oblouků (např. téměř vodorovná čára tenisového hřiště, apod.) – blikání 25 Hz. Nevýhody prokládaného řádkování a blikání velkých jasových ploch se u moderních TVP redukují pomocí půlsnímkových pamětí (analogový signál je převeden na digitální). Půlsnímkový rozklad pracuje s frekvencí 100 Hz, horizontální rozklad s frekvencí dvojnásobnou, tedy 31 250 Hz. Prokládané řádkování umožňuje snížit požadovanou šířku pásmu signálu na polovinu. 2.4 Signály v televizní přenosové soustavě Jasový signál UY nese informaci o jasu jednotlivých obrazových bodů. Nabývá pouze kladných
hodnot : UY = k.L = 0,30.UR + 0,59.UG + 0,11.UB . Spektrum signálu je dáno normou.
2.4.1 Jasový signál Stejnosměrná složka (střední hodnota)
signálu nese informaci o středním jasu
obrazu.
Nízkofrekvenční část spektra obsahuje
informaci o jasu velkých ploch.
Vyšší frekvenční složky nesou informaci o
detailech obrazu. Pro normy CCIR D, K lze
odvodit fmax = 7,366… MHz. Struktura
obrazu odpovídající této frekvenci se však
vyskytuje velice zřídka. Pro normy CCIR D, K má spektrum kmitočtový rozsah 0 až 6 MHz, pro CCIR B, G má
kmitočtový rozsah 0 až 5 MHz. Zatemněný jasový signál UZ je jasový signál doplněný směsí řádkových a půlsnímkových
zatemňovacích impulsů. 2.4.2 Zatemněný jasový signál Řádkový zatemňovací impuls ŘZI má podle normy šířku 12 ms (11,8 až 12,3 ms), což je 18,75% z celkové doby trvání řádku H = 64 ms ( 1 / 15 625 Hz). Doba trvání řádku je tedy rozdělena na aktivní (viditelnou) část délky 52 ms a zatemněnou část délky 12 ms.
Půlsnímkový zatemňovací impuls SZI má podle normy šířku 25 H (25 řádků = 25 . 64 ms = 1,6 ms). Využívá se k přenosu přídavných informací (měřicí řádky, teletext aj.). V každém půlsnímku (312,5 H) je aktivních (viditelných) 287,5 řádků, 25 řádků je zatemněno. Úplný obrazový signál UO je zatemněný jasový signál doplněný směsí řádkových
a půlsnímkových synchronizačních impulsů. 2.4.3 Úplný obrazový signál Řádkový synchronizační impuls ŘSI má délku cca 5 ms, půlsnímkový synchronizační impuls SSI má délku 2,5 H. Před a za SSI je 5 vyrovnávacích impulsů (nastavení integračního článku v oddělovači synchronizační směsi). Vlastní SSI je rozdělen 5 udržovacími impulsy (zajištění řádkové synchronizace).
Synchronizační směs má velikost odpovídající 25 % celkového rozkmitu obrazového signálu. Úplný obrazový signál jednoho snímku (lichého + sudého půlsnímku B, G, D, K) Synchronizační směs se odděluje v amplitudových oddělovačích. Půlsnímkové synchronizační impulsy se oddělují pomocí integračních RC článků (vyrovnávací impulsy). Úplný obrazový signál (ÚOS) může být v negativní nebo pozitivní polaritě. Pozitivní polarita ÚOS:
větší jas obrazu = větší signál,
používá se při zpracování a rozvodu signálu v základním pásmu ( 1Všš / 75 W, ) Negativní polarita ÚOS:
větší jas obrazu = menší signál,
používá se při modulaci na vf nosnou. Stejnosměrná složka ÚOS se nepřenáší, ale v případě potřeby se v důležitých bodech přenosového řetězce obnovuje pomocí obnovitelů stejnosměrné složky – signál se upíná k temeni ŘZI.
Za dolní hranici frekvenčního pásma ÚOS se považuje snímková frekvence fS = 25 Hz. Vlivem periodičnosti zatemňovací a synchronizační směsi je spektrum ÚOS (statický obraz) diskrétní. Při pohyblivém obraze se spektrum posouvá řádově pouze v jednotkách Hz. Detailní znázornění proložení spekter. Signály UR , UG , UB vytváří snímače CCD (dříve snímací elektronky – vidikon) v kamerách BTV. Spektrum každého signálu má maximální kmitočet daný příslušnou normou, podobně jako jasový signál (6 MHz pro normy