- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálidentifikovat různé
chemické látky.
S
JG
S
JG
μ
JG
z
μ
JJG
v
B
JJG
v
B
JJG
v
B
JJG
NMR – nuclear magnetic resonance
Jaderná magnetická rezonance
Na principu NMR je založena
i zobrazovací technika zvaná
NMR tomografie (někdy též MRI
– magnetic resonance imaging,
která se velmi úspěšně používá
v lékařské diagnostice.
Protony v lidských tkáních jsou
obklopeny různým lokálním
magnetickým prostředím. Je-li
tělo nebo jeho část umístěno do
silného vnějšího magnetického
pole, mohou být tyto lokální
rozdíly při zpracování počítačem
zobrazeny přesněji než
v rentgenové tomografii.
Řez lidskou hlavou vytvořený MRI
Lékařská aplikace
Rentgenové záření
Je-li terč z pevné látky, například z mědi nebo wolframu, bombardován
svazkem elektronůo kinetické energiiřádovětisícůelektronvoltů,emituje
elektromagnetické záření zvané rentgenové zářeni (anglickyX-rays).
Wilhelm Conrad Röntgen
Význam:*** Narození: 27.3.1845
Místo:Lennep dnes Remscheid,
Německo
Úmrtí: 10.2.1923 Mnichov, Německo
Závislost intenzity rentgenového záření na
vlnové délce při dopadu elektronů o energii
35 keV na molybdenový terč.
Spojité spektrum a ostré píky vznikají
různými mechanismy.
Charakteristické spektrum
materiálu terče
Rentgenové záření
Spojité rentgenové spektrum – Brzdné záření
Elektron o kinetické energii E
k,0
procházející v blízkosti atomu terče
může vytvořit foton rentgenového záření
apřitom ztratit část své původní energie.
Tyto srážkysemohou opakovat,dokudse
elektron nezabrzdí.
Tímto způsobem vzniká spojité
spektrum-brzdné záření.
Významným rysem spojitého RTG spektra je existence ostře definované
hodnoty prahové vlnové délky λ
min
. Odpovídá jediné srážce elektronu s
atomem terče. Veškerá energie E
k,0
se přemění v energii jediného fotonu.
k,0
min
hc
Ehf
λ
==
Î
min
k,0
hc
E
λ =
Prahová vlnová délka.
Nezávisí na materiálu terče.
Lékařské využití – spojité spektrum
Rentgenové záření může být využito pro
zobrazení detailů kostí a zubů (skiagrafie),
popřípadě za pomoci vhodných technik
i ke zkoumání měkké tkáně - densitografie,
subtrakční radiografie, tomografie.
Poté co Röntgen objevil využití pro pozorování
kostních struktur, se rozvinulo jeho užívání
v lékařském snímkování. Radiologie je
specializovaný obor lékařství zabývající se
radiografií a jinými technikami diagnostického
snímkování. Toto je pravděpodobně nejčastější
využití rentgenového záření.
Snímek ruky
Berthy Röntgenové.
Jeden z prvních
rentgenových snímků.
Rentgenové záření
Rentgenové záření
Charakteristické
spektrum materiálu terče
Charakteristické spektrum
rentgenového záření vzniká
tehdy, jestliže elektrony
s vysokou energií vyrazí
vnitřní elektrony atomu.
Zaplní-li takto vzniklou „díru“
elektron, který se nachází
dále od jádra, vznikne foton
charakteristického
rentgenového spektra.
Charakteristické spektrum
Vloženo: 26.05.2011
Velikost: 611,66 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AFY2 - Fyzika 2
Reference vyučujících předmětu AFY2 - Fyzika 2
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2025 unium.cz


