otázky ke zkoušce

sný rámec, kráva 138 - 144 cm, býk 148 - 158 cm
○váha - kráva 650 - 750 kg, býk 1200 - 1300 kg
○mléčná užitkovost - produkce mléka 6 000 - 7 000 kg/laktaci
•obsah tuku 4 - 4,5 %
• obsah bílkovin3,5 %
○přírůstek ve výkrmu - 1,2 - 1,4 kg/kus/den
73.popiš plemeno hereford
○v r. 1976 dovezen z VB
○nejrozšířenější, v ČR asi 6 000 ks
○k nám dovezen jako dominantně bezrohý, nyní s rohama
○velmi rané plemeno
○střední tělesný rámec, kráva 135 cm, býk 550 kg
○barva srsti celoplášťově červenohnědá, hlava, ocas a spodní části bílé,
bílá skvrna přes kohoutek
○masná užitkovost
výkrm max. do 500 kg
jatečná výtěžnost 60%
přírůstek 1 - 1,2 kg
○v ČR se chovají většinou čistokrevně
74.popiš plemeno charolais
○rohaté či bezrohé
○velký tělesný rámec, největší a nejtěžší, výška - kráva nad 140 cm, býk 150 cm
○barva srsti bílá či smetanově žlutá,
○váha - kráva 750 - 900 kg, býk 1 500 - 1 700 kg
○masná užitkovost
výkrm trvá do 18 měsíců do 800 kg
jatečná výtěžnost 68 %
přírůstek 1,5 - 2 kg
○problematický porod (klešťový či císařský řez - velká telata)
○kříží se
75. Tělesná dospělost
dokončení tělesného růstu – 4 - 5 – 6 let
76. Hodnocení laktace
index perzistence laktace = (dojivost za druhých 100 dní laktace/ dojivost za prvních 100 dní laktace)*100
77. Činitelé ovlivňující mléčnou užitkovost
vnitřní: plemeno, dědivost, individualita, činnost mléčné žlázy, plodnost
vnější: výživa, technologie chovu, klima, věk při 1. otelení, úroveň odchovu, stání na sucho, pořadí laktace
78. Činitelé ovlivňující masnou užitkovost
genetika , plemeno, věk, výživa + krmení, systém ustájení, zdravotní stav, porážka
79. Jakost masa
senzorické faktory – vzhled, barva, mramorování, vůně, chuť, šťavnatost, konzistence
nutriční faktory – obsah B, tuků, glycidů, vitaminů, minerál. látek, stopových prvků
hygienické faktory – zdravotní nezávadnost
technologické faktory – vaznost přidané vody, šťavnatost, obsah pojivé tkáně, tuku, B, textura masa, barva
80. Označování zvířat
evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu, vývinu zvířete
označení telat: ihned po narození – pásek s číslem, dále do 72 hodin po narození – ušní zn.
81. Biologie plodnosti krávy
délka říje: 12 – 24 hod
životnost spermií v pohlav. ústrojí krávy: čerstvé: 40 hod (mražené o ˝ méně)
živostnost vajíčka. 4 - 6 – 8 hod
čas potřebný pro transport spermií do vejcovodu: 20 min – 6 hod
kapacitace spermií: 4 – 6 hod
nástup ovulace: 10 – 12 hod po skončení říje
optimální doba pro inseminaci: 12 hod po zjištění říje
82. Dojírny
s nepohyblivým stáním = rybinové, tandemové,autotandem, pararelní, trigonové
s pohyblivým stáním = rotační
robotizované dojení
83. Odstav telat
 časný v 6. týdnu, zkrácený v 7.-8. týdnu, pozvolný v 10. týdnu
84. Ustájení telat
mlezivové období (5 – 10 týdnů) – individuálně (VIB, prylaktrorium)
mléčné období – individuál. ustájení, skupinové ustájení – v teletnicích
období rostlinné výživy – venkovní skupinové boxy, přístřešky, zateplené stáje
85. Stavy skotu v ČR
stavy skotu postupně klesají, r. 2007 – 1 391,4 ks
86. Masná plemena skotu podle původu
hobby plemena: highland, galloway
anglická: hereford, aberdeen angus
evropská. limousine, masný siementál, piemontese, galloway, plavé akvitánské
87. Stavy krav a BTMP v ČR – r. 2007 krávy 564 400 ks, BTMP 154 000 ks
88. Kryptorchid – jedinec, u kterého nesestoupí jedno nebo obě varlata do šourku => zhoršená plodnost, neplodnost
89. Odstav telat masného plemene – většinou na podzim, býčci se kastrují, krávy se často chovají pod širým nebem, telí se v zimě a na počátku jara, což umožňuje odchov telat společně s matkami na pastvě; v 7.-8. měs.
90. Nejjakostnější maso – svíčková, panenka
91. Kolikrát denně kráva kojí – 2x
92.embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy
93. Hormony uvolňující vaječník skotu – progesteron, LH, FSH, LTH, estrogeny
94. Vazné ustájení - nepoužívat! (jen při spec. péči o zvíře)
 prostor pro příjem krmiv – dobrá dosažitelnost, dno žlabu 10 – 15 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm
 vázací zařízení – nesmí zvíře omezovat při stávání
 stání – krátké, střední, dlouhé, šířka 115 cm, stelivové, bezstelivové
95. chov jalovic – volné ustájení (bezstelivové a stelivové)
96. prvovýroba mléka – získání mléka, čištění mléka, rychlé zchlazení pod 10 C, příprava mléka nad odvoz do mlékárny, sanitace veškerého náčiní a zařízení
97. krmení krav
stacionární – žlab, nadžlab, dopravníky
mobilní – elektrické krmné vozy
98. obměna stáda dojných plemena krav 35%
masného 25 %
99. počet inseminačních dávek na býka za rok – 15000 – 30000
100. spotřeba jadrného krmiva na kg přírůstku: 3- 5 kg
101. přírůstek selat během odchovu – 0,7 kg/ den
102. optimální porážková hmotnost jalovic ČESTR. 480 kg
JV býka ČESTR: 58 %
váha krávy ČESTR v dospělosti. 520 kg
103. výkupní cena jatečných krav: žívá váha: 25 Kč/kg, mrtvá váha: 48 Kč/kg
104. náklad na krmný dne býka: 31 Kč
dojné krávy: 88 Kč
105. spotřeba mléka po narození: 22 l/ den, mleziva 6 – 10 l
106. obsah spermií v inseminační dávce býka: 1 – 2 mil/1 mm3
107. průměrná mléčná užitkovost krav v ČR: 4000 l/rok
108. spotřeba sušiny na den v krmné dávce výkonné dojnice: 12 – 14 kg
109. váha telete při odstavu u masného plemene: 200 – 250 kg
pří zkráceném odstavu: 80 kg
110. výkupní cena za 1 l kravského mléka. 7 Kč/l
111. denní přírůstek u vykrmovaných býků: 0,8 – 1,2 kg
112. kubatura stáje skotu na 100 kg živé váhy: 6 m3
113. spotřeba mléka na os/rok: 250 l
114. plocha volné stáje na krávu s teletem masného plemena: 6 - 9 m2
115. biologické metody reprodukce krav: volné, skupinové, z ruky
PRASATA
1.spotřema vepřového masa na os./rok – 41,5 kg
2.fylogenie prasat - druhy rodu sus - prase divoké evropské, prase středozemní,
prase žíhané, prase bradavčité, prase japonské, prase čínské, prase indické, prase vousaté
3.rozdělení plemen prasat podle užitkovosti
sádelný: raný, pozdní,
masný: LWL, belgický, americký, bekonový
kombinovaná: MS, SM
4. mateřská a otcovská plemena prasat
○mateřská – vynikající reprodukční vlastnosti, výborná růstová schopnost při nízké spotřebě
jaderných krmiv
- bílé ušlechtilé, landrace, přeštické černostrakaté
○otcovská – výborná jatečná hodnota, která je charakterizována vysokým podílem masa v jatečné půlce, velmi dobrá růstová schopnost a konverze živin
- hampshire, duroc, pietrain, české výrazně masné5. která plemena prasat byla vyšlechtěna
○Anglie – Yorkshire (=Bílé ušlchtilé), Hampshire, Cornwall, Berkshire
○USA - Duroc
○Belgie – Belgická Landrace
6.kam jdou potomci prasat z ŠCH, RCH, UCH
○ŠCH (šlechtitelské chovy) – zušlechťování používaných čistokrevných mat. a otc. plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti; výsledkem je produkce:
- kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní potřebu
- kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby rozmnožovacích chovů (RCH)
- kanečků otcovských plemen pro potřeby užitkových chovů (UCH)
○UCH (užitkové chovy) - produkují finální hybridy prasat na výkrm při uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení
○RCH (rozmnožovací chovy) - produkce prasniček kříženek F1 generace pro potřeby užitkových
chovů; nejčastější kombinace bílé ušlechtilé x landrace.
7.co je to typ a jaký znáš u prasat
○typ - souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace,
- svědčí o příslušnosti k plemeni a k užitkovému směru
○typy u prasat - plemenný, užitkový, konstituční, intenzity vývinu
8. jaká je plodnost prasat
○samice = schopnost rodit zdravá a životaschopná selata
○ samec = kvalitní ejakulát dle normy
9.pohlavní dospělost u prasat
○prasničky 3 - 7 měsíců
○kanečci 9 měsíců
10.kdy se poprvé zapouští prasnice (v jaké váze) a do kolika kg se vykrmují
○7,5 - 8,5 měsíce při 130 - 140 kg, výkrm prasat do 110 kg
11. březost a mezidobí prasnice
○březost - 115 dní
○mezidobí – min. 150 dní12.délka říje - 24 - 96 hodin (opakuje se po 20 - 22 dnech)
13.optimální počet selat ve vrhu 12-14
14.reinseminace u prasat - inseminace týmž plemeníkem opět po 12 hodinách - čerstvé semeno, kontrola, plemenící nesmí mít dvojité ocásky
15.jak dlouho se vykrmuje prase - 6 měsíců
16.průměrný denní přírůstek – 750–800 g
17. spotřeba prasat na 1 kg přírůstku – 3,2 - 3,3 kg (EU 2,5 - 2,7 kg)
18.max. porážková hmotnost prasete - 110 kg
19.jatečná výtěžnost - 81 %, = JOT/hmotnost před porážkou
20.výkrm prasete
○135 kg - porážková hmotnost
○ustájení - skupinové, vhodné dělit dle pohlaví
○krmení - A230-35 kg - 60-65 kg (ad libidně či dávkovaně)
- CDP60-65 kg - porážkové hmotnosti
○spotřeba vody- při A2 6 - 8 l/den
- při CDP 6 - 10 l/den
○mikroklima - teplota 10 - 22 °C
- vlhkost 50 - 75 %
21. co ovlivňuje mléčnost u prasnic - velikost vrhu, věk prasnice, pořadí laktace, výživa, kondice,
tělesná dospělost, odstav selat, tvar a typ mléčné žlázy a struku,...
22. velikost hertability těchto vlastností u prasat
○plodnost - nízká 0,1 - 0,4
○výkrmnost - střední 0,4 - 0,6
○jatečná hodnota - vysoká 0,6 - 1
○kvalita masa – střední – podle libové svaloviny
23. křížení u prasat = meziplemenné páření
○užitkové - diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné)
- kontinuitní (střídavé, rotační)
○pozměňovací - zušlechťovací (přiliti krve = jednorázově, meliorační = jiné plemeno použito vícekrát)
- kombinační
- převodné
○mezidruhové ○křížení u prasat
A x B - mateřská plemena
AB x C - otcovská plemena
ABC - hybrid 24. zpeněžování masa prasat u nás a v Evropě
○napevno v živém (kritéria - čistá hmotnost, kategorie zvířat)
○napevno v mase (kritéria - mrtvá hmotnost, výška hřbetního tuku, kategorie zvířat)
○aparativní zpeněžování (platí v EU - systém SEUROP, kritéria - % libové svaloviny, hmotnost, kategorie zvířat)
○metoda ZP (podobná SEUROP)
25. co ovlivňuje ekonomiku prasat
○člověk - kladný vztah k prasatům, odpovídající know how, členství ve svazech, politice
○politika - agrární, celostátní
○zdravotní stav - je nutno usilovat a zabezpečovat trvalou prevenci proti nemocem
26. výhody chovu prasat
-racionální výkrm
-vysoká jatečná výtěžnost
-vysoká sušina masa
-vysoká růstová schopnost
- rychlá jatečná zralost
-vedlejší produkty – škvarky, krupony, kůže, vnitřnosti,.. - možnost koncentrace, specializace a kooperace
- tradice české kuchyně
27.nevýhody chovu prasat
-konkurent v obilovinách
-výkaly
-nemoci prasat
-přemnožení prasat ve volné přírodě (Austrálie)
28.jaký je rozdíl mezi přilitím krve a osvěžením krve
○přilití - použijeme jiné plemeno; snaha o změnu určitých užitk. vlastn.
○osvěžení - stejné plemeno, ale z jiné geografické oblasti (z odlišných živ. podmínek)
29. jateční hmotnost prasat – hmotnost dvou jatečně opracovaných půlek zjištěná do 30 minut po porážce
30.užitkové křížení prasat
○diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné); nejdůl. je tří plemenné
○kontinuitní (rotační, střídavé)
31.vnější faktory ovlivňující plodnost u prasnic - výživa, vliv ročního období (teplota, fotoperioda), vliv sociálního prostředí, vliv ustájení, vliv interakce ošetřovatel x prostředí
32.kompletní krmné směsi u prasat
○selata - ČOS, ČOS -S
○výkrm prasat - A1, A2, A3 (CDP)
○prasnice - KPB (březí), KOP (kojící)
○kanci - KA
33. kondice prasat - chovatelská, výstavní, pracovní, pastevní
34. hmotnost selete při narození: 1,5-1,8 kg
35. Nemoci prasat: bakteriální respirační syndrom, dyzenterie, mor, PRRS
36. Zmasilost = stupeň vývinu kosterního svalstva, utváření a mohutnost osvalení tělesných partií
Jadrnost = stupeň vykrmenosti s ohledem na mohutnost vyvinutého svalstva, vytučnění
Lačnost = stav, kdy prasata nejsou krmena, napájen 12 hodin
37. Raně sádelný UT: čínské prase; malý těl. rámec, protučnělá kýta i plec, vysoká plodnost
Pozdně sádelný UT: divoké prase evropské; velký těl. rám., slabě vyvinuté hřbetní svalstvo a kýta
Masosádelný UT: přeštické černostrakaté;
Sádelnomasný UT: bílé ušlechtilé prase
Masný UT: duroc, hampshire; nadprům. vývin masitých částí (kýta, plec, krkovice, kotleta), s
třední až velký těl. rám., hlava lehká, středně dlouhá, hluboký a široký trup
Supermasný UT: pietren, belgická landrace
Bekonový: dánská landrace
38.množství prasat v ČR za poslední 2 roky, z toho prasnice
○2005 – 2 88 mil. - prasnice 232 tis.
○2006 – 2,84 mil. - prasnice 229 tis.
39. Obrat stáda prasat – princip moderního chovu prasat, uzavřený, 2x ročně kompletní výměna celého stáda -> výkrm, porážka
40. Cena selete do 25 kg: 52 Kč/kg
41. Zátěž plochy 1 ha při chovu prasat- 170 kg N/ha = 16 ks
42. Konverze živin u prasat: 0,56 kg
43. Nejjakostnější maso: kýta, kotleta
44. pohlavní orgány
prasnice – vaječníky, vejcovody, děloha (tělo, rohy, krček), pochva, poševní předsíň, vulva
kanec – varlata, nadvarle, vývodné cesty, přídatné žlázy, pohlavní úd
45. konstituce prasat – jemná, pevná, hrubá, slabá, lymfatická
46. konstituční typy – dýchací, zažívací
47. průměrný podíl libového masa – 53 – 55 %
48. kategorie prasat – kanci, kanečci chovní, prasničky chovné, prasnice nezapuštěné a rodící, selata, předvýkrm, výkrm
49. kontrola dědičnosti – metodou BLUP AM
50. ustájení – bezstelivové, stelivové, hybridní
51. běhoun – sele pod odstavu ve výkrmu, 30 – 45 kg, tzv. selátko na gril
52. spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku: 2,6 kg
53. výkupní hodnota jatečného prasete: 43 Kč/ kg
DRŮBEŽ
1.kolik slepic padne na jednoho kohouta 200 - 300
2.kolik vajec snese nosná slepice 285 - 300
3.inkubační doba slepic - 21 dní
4.hmotnost vajec
○nosný typ slepic50 - 75 g
○masný typ slepic53 - 75 g
○krůty65 - 100 g
○kachny pekingské85 - 140 g
○kachny pižmové70 - 90 g
○husy135 - 210 g
5.délka výkrmu
○kuřata38 dní do 2kg
○krůty brojlerové 12 - 16 týdnů do 5 - 6 kg
○kachny pekingské do 7 týdnů do 2,7 - 3,3 kg
○husy do 8 týdnů do 4 kg
6.spotřeba krmiva na kg přírůstku
○kuřata2 kg
○krůty brojlerové 2,5-2,7 kg
○kachny pekingské 2,5-2,7 kg
○husy 3-3,2 kg
7.úhyn
○kuřata a slepice 4 %
○krůty8 %
○kachny pekingské 5 %
○husy5 %
8.jatečná výtěžnost
○kuřata a slepice 70 - 76 %
○krůty78 - 85 %
○kachny70 - 75 %
○kachny pižmové 72 - 77 %
○husy65 - 71 %
9.jatečná hodnota - 60 - 70 %
10.kolik je spotřeba drůbežího masa - 26,1 kg/os/rok11.vnější faktory ovlivňující snášku – světlo, teplo, vlhkost, proudění vzduchu
12.co ovlivňuje na snášce světlo (na co působí délka světla u kuřat)
○působí na růst a tělesný vývin
○podporuje činnost hypofýzy - působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy a pohlavních orgánů
○řízený světelný režim oddaluje předčasnou snášku
13.maximální délka světelného dne u nosných slepic
○1. týden = 23 hodin
○2. týden = 17 hodin
○3. týden = 12 hodin
○4. týden = 7 hodin
14.co je to líhnivost - procenticky vyjádřený počet narozených a životaschopných kuřat
15.průměrná líhnivost - 80 - 90 %16.jaké jsou druhy líhnivosti – z vložených nebo oplozených vajec (druhy