otázky ke zkoušce

cký socialismus: představitelé: Owen (zakladatel komunity se svými dělníky - dnes v Izraeli v zemědělství) = továrník, který začal určitou pozornost věnovat svým dělníkům => narůstala sociální otázka), Fourier (vymýšlel ideální obec), Saint-Simon (patřil k nejvznešenějším rodinám Anglie), Proudhon ("Co je vlastnictví?" => vlastnictví je krádež) (asi Owen - vadilo mu, když mel někdo moc velké vlastnictví, předchůdce dvou směrů: družstevnictví (jeden celek), anarchismu (paralelně se socialismem), věřil, že se stát přežil a musí být nahrazen jinou organizací společnosti
ztotožnění socialismus ideou ovládnutí ti přeměny státu pod vlivem marxismu
Karel Marx a Bedřich Engels - vědecký socialismus - učení o třídním boji jako o hlavní hybné síle dějin
kapitalismus marxisté pokládají za nejvyšší stádium vývoje třídní společnosti, prohlubuje se třídní boj mezi buržoazií a proletariátem, socialistická společnost - beztřídní
revizionismus - Bernstein - nutnost revize dosavadních marxistických názorů - proti ortodoxně marxistický směr => 20. století posilování reformistické orientace - sociální demokracie - když se dostali do vlády, prosazovali keynesiánské zásahy do ekonomiky, cílem bylo zajistit zaměstnanost a odvrátit hospodářské krize, snaha o zreformování kapitalismu, stále větší důraz kladli na demokracii - měla být nastolena v tomto pořadí: politická => sociální => ekonomická, získávala své stoupence v řadě evropských zemí, po krátké krizi v 80. letech se SD vypjala opět k obrovské aktivitě
revisionismus, marxismus
protiklad individualismu => důraz na komunitu a společnost, ale uměle vytvořenou => kolektivismus
člověk je tvarovatelný => socialismus
rovnost (majetková i sociální nejen právní) = vlastnictví přináší do společnosti konflikt
Karel Marx - základní je ekonomika => určují typ společnosti; vše závisí na všem a je propojeno (ekonomika, náboženství, politika); každá společnost má 2 třídy? vlastnická třída (vykořisťují a vládnou) = otrokáři, feudálové, buržoazie; a pracující = otroci, poddaní, proletariát => společnost už nemůže jít dál (rozvíjet se) => zruší se třídy
po těchto třídách vnikne konečná revoluce, kdy už nebude možnost rozvoje a půjde v zemi, která bude nejvíce rozvinuta (Rusko) => pominou třídy, bude osvobozená společnost (budou lidé pracovat, kdy budou chtít...)
poté šel socialismus dvěma směry (19. - 20. století):
revoluční - staré názory, komunisté, velká revoluce
reformní - sociální demokracie, prosadit se v parlamentu politikou
sociální demokraté se stali rychle stranami státotvornými => z revoluční se staly stranou reformní (revoluce nahradili demokracií)
Charakterizujte totalitní politický systém. Charakterizujte fašismus a komunismus jako politické ideologie. Jaké faktory přispívají ke vzniku totalitních politických systémů?
Charakterizujte totalitní politický systém
naplnění dějin umožňuje ideologie
vláda jedné strany vybavené totalitní ideologií, vylučuje pluralitu, nemusí znamenat, že existuje jedna strana (totalitní ideologie nepřipouští jinou ideologii) - všechny ostatní ideologie jsou nepřátelé světa, totalitní ideologie prorůstá i do jiných oblastí - př. sport
platí vůdcovský princip
srůstání stranického a státního aparátu
policejní režim - provádění otevřené diktatury, používání faktoru strachu
srůstání stranického a státního aparátu
vznik v meziválečném období - známka určité krize demokracie
(diktatury vznikly dříve, ale nebyly totalitním systémem)
Uveďte jeho základní rysy (Friedrich - Brzezinski)
Komunismus (bolševismus)
hnutí silně svázáno s bolševickou revolucí
osvojilo se ruské politické reálie (v Rusku žádná demokracie, žádné strany, parlament vznikl až r. 1907)
teror směřuje do vlastních řad (i když předtím mířil ven jako u fašismu)
myšlenky sociální rovnosti, odstranění vykořisťování
režim jedné politické strany, centrální direktivní řízení, jediná oficiální státní ideologie, státní vlastnictví, faktor strachu (existenční závislost)
k zániku došlo nedostatky uvnitř tohoto systému, kdy lidé cítili nedostatek demokracie, nedodržování práv, tak došlo ke změnám uvnitř systému i ve straně samé
úplná diktatura a neexistence zpětné vazby vedly ke ztrátě motivace u lidí, což mělo za následek obtížný proces přeměny systému v zastupitelskou, liberální, pluralitní demokracii (neodmítli demokracii západního světa)
nová sociální vrstva - stranický, policejní, vojenský a statní aparát, hmotně zvýhodňováni
Fašismus
vznik 1919 - reakce na 1. světovou válku
bílá rasa přeurčena k vládě nad světem, vyvražďování etnik
proti ostatním se musí tvrdě postupovat - Hitler respektoval Anglii, bál se Čechů; Anglie a Německo by si měli rozdělit svět, nikdo z ideologů fašismu nebyl říšský Němec (Rakousko, Pobaltí, Povolží)
Konrad Haiden - O Fašismu, z 30. let, začal se znovu vydávat (on demokrat)
je rozdíl mezi fašismem německým a italským => ve 20. letech by se asi Mussolini s Hitlerem moc nebavil
Italský fašismus (Mussolini - duce)
Způsob organizace - bojové svazky
připomínka velikosti Římské říše
korporativismus
Mussolini předsedou vlády (za nedemokratických okolností)
není pluralita stran, ale zájmových svazů
nebyl rasistický
neměl spory s katolickou církví
udržoval jistou dobu zdání demokracie
Německý fašismus
nejvíce rasové koncepce (bílá, nordická rasa), společný vůdcovský princip Führer - Hitler
na všech patrech organizace strany byli führeři
1933 - kancléř Německa Hitler, 1934 - po smrti prezidenta si přisvojil jeho pravomoci, ale prezidentem se nestal!!!
Jaké znaky přispívají ke vzniku totalitních politických systémů?
Vznik byl umožněn nedostatky a konkrétními selháními liberální demokracie, krizí mladých, nezakotvených demokratických režimů po 1. světové válce, noví nedostatečně připravení a nezkušení demokratičtí političtí představitelé nedokázali zvládnout vyhrocené a složité problémy poválečné situace (masová nezaměstnanost, rozvrácené národní hospodářství, znehodnocení měny, bída a hlad), komplex národního ponížení (Německo, Rusko), mladé demokracie nedokázaly najít účinné východisko.
Fašismus - ideologie x režim
ideologie:
není přesně vymezena
velký rozdíl mezi fašismem italským a německým
teatrální (=> fanatismus)
radikální a mobilizující styl
vůdcovský princip
korporativismus - společnost by měla být organizována podle jeho stavu (např. lékařská komora)
boj jako základ hodnot (každodenní nebezpečí a bratrství na frontách => frontový zážitek => pokus o navrácení frontového života - "ten jediný je nejsilnější a citová pouta jsou věčná a je to jediné co má smysl") - spojuje je citový zážitek
režim:
totalitní
strana, ideologie, ...
německá forma: základem je rasismus (x Itálie ho v potaz nebrala), člověk je určen rasou
Demokratický politický systém. Charakterizujte přímou demokracii, její vlastnosti a nevýhody. Jaké znáte prvky přímé demokracie v současných politických systémech? Charakterizujte zastupitelskou demokracii, její hlavní vlastnosti. Dahl – instituce polyarchie.
Demokratický politický systém
jako ideologie viz. přednáška
podmínky: tradice, vliv kultury a náboženství, podpora hospodářského růstu - tržní hospodářství, urbanizovaná společnost a sociální stabilita
její vznik byl podmíněn rozvojem produktivních sil novověku, průmyslu, obchodu, tedy růstem podnikatelských vrstev (měšťanstvo, buržoazie, kapitalisté) a námezdně pracujících (inteligence a průmyslové dělnictvo)
k prosazení demokracie dochází revoluční cestou v boji amerického lidu za nezávislost a ve Velké francouzské revoluci => Deklarace nezávislosti ze 4. července 1776 a Deklarace práv člověka a občana z 26. srpna 1789
o politická práva se přihlásili lidé, kteří svou legitimitu, svůj nárok na moc zdůvodňovaly nikoli rodem či původem, ale lidskými právy, rovnost lidí
demokratické uspořádání společnosti se prosazovalo postupně a nikoli bez odporu
Charakterizujte přímou demokracii, její vlastnosti a nevýhody.
zrodila se v řeckých obcích jako metoda rozhodování o záležitostech městského státu (všichni občané se přímo podíleli na rozhodování - Řecko, Athény)
výběr funkcionářů a úředníků losem, soudcové a stratégové hlasováním, každý občan byl povinen hlasovat
demokracie ve své původní podobě se týkala jen svobodných občanů, kteří museli být Athéňany
byla kritizována již současníky (Platónem - poskytovala účast na rozhodování v obci nemajetným a nemoudrým, dávala prostor pro uplatnění nejhoršího občana a nastolení despocie a Aristotelem - podobně, ale smířil by se s demokracií pro majetnější občany, u nichž by se dal předpokládat odpovědný vztah k rozhodování)
Rousseau - stoupenec přímé demokracie
nevýhody: narůstá množství lidí - nestabilita, nelze se scházet často; míra kvalifikace lidí při hlasování; většina přehlasuje menšinu; neexistence zpětné vazby - neexistuje soud, obrana...
Jaké znáte prvky přímé demokracie v současných politických systémech?
referendum - hlasování všech občanů o určité otázce, nejtěžší je formulace otázky, protože na ni musí občané odpovídat pouze ano či ne (obavy z odborné nepřipravenosti občanů, nebezpečí vlivu demagogů)
plebiscit - hlasování o suverenitě (o přiřazení území)
lidová iniciativa - odvolání politika či úředníka lidem
Charakterizujte zastupitelskou demokracii, její hlavní vlastnosti.
moderní demokracie
k účasti na společenském životě se právem přihlásily všechny společenské vrstvy
jedinec se již nemůže osobně podílet na rozhodování o celospolečenských otázkách, vliv může uplatnit pouze zprostředkovaně, delegování své pravomoci na zvolené zástupce, kteří ho potom reprezentují
hlavní znaky:
rovnost občanů (možnost ucházet se funkci, váha hlasu, nikdo nemá výsady)
zásada plurality (koexistence několika volebních stran, ze kterých je možno vybírat - při volbách možnost výběru)
dočasnost (nevolím na pořád, periodicky opakované volby)
kontrola lidu nad užitím moci (zajištěna volbami, přisuzuje se opozici v parlamentu)
dělba moci - výkonná (vláda + prezident), zákonodárná (parlament) a soudní
většinový princip - rozhoduje většina, ale nesmí ohrozit práva menšiny, včetně práva stát se většinou
ústavnost - všechny mocenské instituce respektují mocenský rámec (vše zakotveno v ústavě, která respektuje a garantuje lidská práva)
největší teoretikové: Robert Dahl (polyarchie) a Patté Swensson - Teorie o demokracii (přímo pro Čechy)
kritici demokracie: - ne principální (z tot., monarchistických oblastí) jsou sami demokrati, obava o osud demokracie, kritika kartelového spojení stran
všichni lidé si nejsou rovni (rozhodováním, inteligencí, ...) - teorie elit
pomalost a komplikovanost při rozhodování
základ všeho je ekonomická moc (Marx)
Polyarchie – tento termín zavedl Dahl (v praxi demokracie),
Demokracie – norma, ideál, nelze v plné míře uskutečnit
Charakterizujte dělbu moci v ČR. Jaké zde existují orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci, jak jsou voleny či jmenovány a jaká je jejich struktura a pravomoci? Popište legislativní proces v ČR.
Charakterizujte dělbu moci v ČR
2 systémy:
prezidentský - (USA) - exekutiva má vlastní legitimitu (volbou prezidenta), vláda k tomu aby vládla nepotřebuje důvěru (parlamentu)
parlamentní - exekutiva má legitimitu propůjčenou od legislativy, rozdíl v řešení otázky legitimity, spočívá ve vyslovení důvěry->dělba moci v našem politickém systému - u nás parlamentní systém
vymezeno v ústavě ČR - hlava II - IV - řeší parlament (ps, senát)
Jaké zde existují orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci, jak jsou voleny či jmenovány a jaká je jejich struktura a pravomoci?
Zákonodárná moc - dvoukomorový parlament
Poslanecká sněmovna (200poslanců) - je volena na 4 roky, předčasné volby se konají pokud byla rozpuštěna před koncem volebního období, je volena podle poměrného systému
(proporcionální systém - založeny na rozdělování křesel v zákonodárném sboru jednotlivým politickým stranám či politickým hnutím úměrně celkovému počtu hlasů, které ve volbách.obdržely, umožňuje rozložením sil přesně kopírovat rozložení názorově spřízněných skupin), pravomocí je navrhování a schvalování zákonů
výbory
(mandátový, imunitní, hospodářský, rozpočtový, ...) - některé musí být ze zákona
účast všech stran
část legitimní moci, 2. čtení zákonů probíhá ve výborech
klub - zajišťuje společný postup poslanců (bez ohledu na výbor)
komise
kontrolují (např. komise pro kontrolu BIS)
vyšetřují (např. vyšetřovací komise pro vyrovnání ČR se spol.)
Senát (81 senátorů) - funguje jako brzda PS, jejich hlavní pravomoc spočívá v možnosti neschválit návrh zákona přijatý PS a může prosadit svůj návrh zákona větším počtem hlasů - nadpoloviční většinou všech poslanců. Dále má.možnost přijímat zákonná opatření (rozhodnutí se silou zákona netýkající se Ústavy, státního rozpočtu, státního záv. účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv) a to pouze, že byla PS rozpuštěna, platí do zvolení nové PS, pokud se tato PS na první schůzi neschválí, volen většinovým systémem (v každém obvodu se volí 1 poslanec, preferuje silné strany a zužuje politické spektrum); obměňuje se 1/3 po 2 letech - zabezpečuje legislativní proces pokud je PS rozpuštěna; uspořádání podobné jako PS (kluby, výbory, ...)
Výkonná moc
Vláda
předsedu vlády jmenuje prezident republiky, na jeho návrh pak jmenuje ostatní ministry
vláda je odpovědná poslanecké sněmovně, do 30-ti dnů musí získat její důvěru, pokud ne, jmenuje prezident nového předsedu vlády a novou vládu, pokud ani ta nezíská, jmenuje dalšího předsedu prezident na návrh předsedy sněmovny
PS může vládě vyslovit kdykoli během vol období, po vysloveni nedůvěry musí vláda podat demisi
má právo se vyjádřit ke každému návrhu zákona
Prezident
hlava státu, volen Parlamentem na společné schůzi obou komor, po zvolení není prezident parlamentu odpovědný
senátem může být u Ústavního soudu obžalován za velezradu, pokud není schopen vykonávat funkci a usnesou-li.se PS i Senát, vykonává dočasně část prezidentových pravomocí předseda vlády a část předseda PS
má dva druhy pravomocí:
suverénní - jmenovat předsedu vlády a další ministry, přijímat demisi vlády, za.určitých podmínek rozpustit PS (skripta 189), jmenovat i soudce Ústavního soudu (se souhlasem senátu)
kontrasignační (k výkonu druhých potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády) - zastupovat stát na venek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do PS a Senátu
Soudní moc
čtyřstupňová soustava soudů, soudy nezávisle, soudci jmenování prezidentem bez časového omezení, neodvolatelní a nemohou být přeloženi k jinému soudu bez svého souhlasu
výkon soudcovské funkce je neslučitelný s prezidentskou funkcí, člena Parlamentu
zvláštní soud Ústavní soud - ochrana ústavnosti, není součást běžné soustavy soudů - skládá se z 15 soudců, jmenovaných na 10 let prezidentem za souhlasu Senátu. Rozhoduje např. o zrušení zákonů, které zasahují do ústavně zaručených práv a svobod, rozhodovat o rozpuštění pol. stran, o dočasné suspenzi prezidentových pravomocí
Popište legislativní proces v ČR
- 5 instancí (5 pater):
zákonodárná iniciativa
předložit návrh zákona (poslanec, vláda jako celek, senát jako celek a zastupitelstva krajů)
návrh zákona jde předsedovi PS, ten s ním musí seznámit poslance a všechny kluby a předá jej organizačnímu výboru
než se začne projednávat je poslán k vládě k vyjádření
vlastní projednání návrhu zákona
probíhá 1., 2. a 3. čtení (každé má svůj účel)
1. čtení: navrhovatel představí návrh zákona - vystoupí zpravodaj (vyjádří se k návrhu) - diskuse - na konci je hlasování (v 1. čtení je možnost zákon vrátit)
2. čtení: práce nad textem zákona (probíhá ve výborech), určen zpravodaj, který přinese výsledky výboru do sněmovny - zákon je víceméně hotov
3. čtení: vymezen legislativně technickým chybám a chybám pravopisným - na konci hlasování - rozhoduje většina přítomných poslanců - zákon je schválen PS
(3. čtení nemá - ratifikace mezinárodních smluv (lze pouze chválit nebo zamítnout) - nelze měnit text; stav legislativní nouze (proces probíhá ve zkráceném režimu))
schválení senátem
má právo vyjádřit se k zákonu (pokud to ale neučiní do 30 dnů, pak se to bere jako souhlas)
může jít 3 směry:
zákon schválí - jde do 4. instance
zákon odmítne (uplatnění práva veta) - PS ho může přehlasovat, tzn. 101 hlasů (většina všech poslanců)
zákon neodmítne, ale změní jeho formulace - vrací se do PS - ta hlasuje o pozměněném textu - je-li většina přítomných poslanců pro, zákon je schválen v tomto znění; pokud ne, hlasování o původním textu, musí být 101 hlasů, aby přebili senát
souhlas prezidenta republiky
nestačí podpis, ale musí tam být kontrasignace (musí být připojen podpis ministerského předsedy nebo ministra příslušného resortu)
pokud zákon vetuje, jde zpět do PS, ta ho může opět přehlasovat 101 hlasy
lhůta na vetování zákona je 15 dní
zveřejnění ve sbírce zákonů
zákon je platný až po uvedení v této sbírce
Ústavní zákony
jiné hlasování většiny
v PS - 3/5 všech poslanců na schválení zákona
senát se musí ústavním zákonem zabývat - tzn. že pokud senát nepřijme, tak neprojde
prezident ho nemůže vrátit, pokud je schválen PS a senátem s 3/5 podporou všech poslanců
možno podat ústavní stížnost k ústavnímu soudu (prezident nebo 41 poslanců)
Co je politická strana? Jak dělíme politické strany? Popište různá dělení politických stran (podle programu, sociologické hledisko apod.). Charakterizujte rozdíl mezi stranou masovou a elitní. Co jsou zájmové svazy, jak politicky působí? Systémy pol. stran – bipartismus, multipartismus, polarita.
Co je politická strana?
sdružuje občany, dobrovolné sdružení na základě společných postojů, cílem je získat podíl na politické moci
organizace lidí se stejnými politickými názory a cíli, snažící se získat politickou moc (podíl na pol. moci), která by ji umožnila uskutečnit její záměry (Hasbach)
nástroj získání či udržení moci
nástroj integrace společnosti
bez nich by nebyla možná zastupitelská demokracie
klíčová role při zprostředkování zájmů
občané v nich mají stejné zájmy a cíle – prosadit se na politické scéně
vznik pol. stran již v antice a Byzantské říši
Jak se vyvíjelo politické stranictví?
důležitými mezníky ve vývoji pol. stranictví byla v Evropě anglická a francouzská revoluce, na americkém kontinentě vznik USA
v Anglii v 17. století 2 politické strany whigové a toryové, v 19. století na ně navázali liberálové a konzervativci, systém dvou politických stran, rozdělení pravice a levice, po vyhlášení nezávislosti i v USA (republikáni x federalisté)
v 19. století, vznik pol. stran souvisel s rozmachem kapitalistického podnikání a s postupující diferenciací zájmů ve společnosti i s procesy národního sebeuvědomování
moderní masové strany začaly vznikat v Evropě koncem 19. století a poč. 20 století kdy do politického života vstoupily široké vrstvy společnosti, mimořádně významný byl zejména vstup dělnictva (organizace v masových hnutích a politických stranách se sociálně demokratickou orientací) na politickou scénu – zavedení všeobecného volebního práva
soc. dem. získali dominantní postavení
americké politické strany se formovaly odlišně – netíhnou k ideologickým doktrínám a politickým programům v takové míře jako evropské strany (způsobeno odlišným historickým vývojem)
Jak dělíme politické strany?
Početnost členské základny, vztah mezi počtem členů a voličů
masová (masová členská základna) – vznikají mimo parlament
voličské – elitní (důraz na počet voličů) – vznikají na půdě parlamentu, zájem o společensky významné členy
Sociologické hledisko
stavovské a třídní (reprezentují zájmy určité skupiny či třídy)
všelidové (zaměřují se na celou společnost, all catch – snaží se oslovit spektrum)
Vztah k politické moci
monopolní (totalitní) (snaha ovládnout veškeré dění v zemi)
demokratické (uznávají princip plurality a dělby moci)
Zastoupení v parlamentu
parlamentní (působí na