5. přednáška - Veřejné výdaje

Veřejné výdaje. Přednáška č. 5. STRUKTURA : Vymezení základních pojmů.
Funkce veřejných výdajů.
Veřejné výdaje a jejich vztah k agregátní poptávce.
Klasifikace veřejných výdajů.
Faktory ovlivňující růst veřejných výdajů.
Teorie růstu veřejných výdajů.
Efektivnost veřejných výdajů. 1. Vymezení základních pojmů. Veřejné výdaje = vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě
Veřejné výdaje – ta část HDP, která je spotřebovávána spíše kolektivně na základě veřejné volby
Prostřednictvím VV – financování netržních činností státu a územní samosprávy
Veřejné výdaje
= tok finančních prostředků, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu, logika jednoho rozpočtového období. Vymezení základních pojmů
Veřejné výdaje jsou nástrojem ovlivňování :
● rozsahu veřejného sektoru
● Proporcí mezi veřejným a soukromým sektorem,
● agregátní poptávky
● ekonomického chování různých subjektů
Vždy je praktickou hospodářskou politikou řešeno:
celkový objem veřejných výdajů,
struktura veřejných výdajů
hledání a nalezení zdrojů financování veřejných výdajů,
problém rychlosti růstu veřejných výdajů v posledních desetiletích
efektivnost veřejných výdajů,
posouzení důsledků veřejných výdajů

Vymezení základních pojmů Veřejné projekty, veřejné výdajové programy – nejde pouze o pohyb finančních prostředků, ale o realizaci konkrétního cíle (dlouhodobé – často i desetiletí)
Veřejný výdajový program – širší pojem než veřejný projekt
Často se na realizaci těchto konkrétních cílů podílí i soukromý sektor:
PPP- Public Private Partnership
- Jde většinou o dlouhodobé smlouvy (často až 20-30 let)
- Nebezpečí ale vyplývá z rozdílných zájmů soukromých a veřejných subjektů
2. Funkce veřejných výdajů. Základní 3 funkce (prolínají se, typy výdajů spolu úzce souvisejí):
Alokační
Redistribuční
stabilizační
Alokační funkce veřejných výdajů
= financování netržních činností státu, tj. zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo
Alokační výdaje = výdaje na nákup zboží a služeb, výdaje na zabezpečování veř.statků : prostřednictvím veř.sektoru i veř.zakázkami u soukromého sektoru.
Dlouhodobě klesá jejich podíl na celkových veřejných výdajích (nikoliv absolutní výše!)
Roste ale jejich podíl v rámci rozpočtů územní samosprávy
Funkce veřejných výdajů Redistribuční funkce veřejných výdajů
= financování redistribučních činnosti státu, v menší míře územní samosprávy.
Zmírňují se jimi nerovnosti v důchodech a majetku, hrazeny především ze státního rozpočtu
Dotace
Běžné na neinvestiční potřeby (účelové a neúčelové)
Kapitálové na investiční potřeby (účelové)
Sociální dávky
Stabilizační funkce veřejných výdajů
= financování stabilizační činnosti státu, především (i když ne výhradně) ze státního rozpočtu.
Stát jimi ovlivňuje ekonomický růst a zaměstnanost (viz fiskální politika) 3.Veřejné výdaje a jejich vztah k agregátní poptávce. Na ústřední úrovni :
V = G + Tr
V = (Gc + Gi) + Tr
V – veřejné výdaje
G – vládní výdaje
Gc – vládní výdaje spotřební
Gi – vládní výdaje investiční
Tr – transfery obyvatelstvu
Vládní výdaje – prostředky sloužící k financování institucí, programů a projektů. Jejich důsledkem je produkce zboží a služeb.
Transferové platby – princip neekvivalence, poskytovány s určitým cílem bez protiplnění Veřejné výdaje a jejich vztah k agregátní poptávce Agregátní poptávka :
Y = C + I + G + NX
Y – agregátní poptávka
C – soukromá spotřeba
I – soukromé investice
NX – saldo zahraničního obchodu
Transfery Tr ovlivňují agregátní poptávku zprostředkovaně prostřednictvím soukromé spotřeby C a soukromých investic I
Vládní výdaje G – mohou působit jako multiplikátor a stimulovat ekonomický růst (viz fiskální politika státu)
(záleží na způsobu užití – na spotřeb