5. přednáška - Veřejné výdaje

í veřejných výdajů
Při zavádění nových vynálezů a objevů musí stát (vláda) asistovat formou zvýšených veřejných výdajů
Např. rozvoj automobilismu – budování silniční sítě; počítačové technologie – široké zavádění výpočetní techniky 6. Teorie růstu veřejných výdajů. Teorie stupňovitého růstu
= zvyšování veřejných výdajů se děje ve skocích (daných např. technickým a technologickým pokrokem)
Teorie prahových efektů
= v nepříznivém období (např. povodně) se prudce zvyšují veřejné výdaje, po uklidnění situace se ale již nevrátí na svou původní výši – vždy již zůstanou vyšší než byly původně
v kritické situaci jsou obyvatelé (=daňoví poplatníci) ochotní platit vyšší daně na profinancování zvýšených potřeb Teorie růstu veřejných výdajů Baumolův zákon
= náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se neustále zvyšují, cena jednotky výstupu veřejného sektoru roste
Veřejný sektor – statky zvláštního charakteru – s vysokým podílem lidské práce, která nemůže být substituována technikou
Tlak na zvyšování mezd je stejný jako v soukromém sektoru, ale bez odpovídajícího zvyšování produktivity práce
Wagnerův zákon (viz A.Wagner)
= s růstem důchodu na jednoho obyvatele roste v ekonomice velikost veřejných výdajů
- Předpoklad rychlejšího růstu veřejných výdajů proti růstu národního důchodu Teorie růstu veřejných výdajů Demonstrační efekt
= obyvatelé srovnávají svoji životní úroveň se zahraničím a potom vytvářejí tlak na vládu, aby poskytovala veřejné statky v určitém množství a kvalitě
Fiskální iluze obyvatelstva
= obyvatelstvo podceňuje své daňové zatížení i užitky z veřejných statků
požadavky na různě vysoké veřejné výdaje mohou být založeny na neznalosti základních ekonomických souvislostí 7. Efektivnost veřejných výdajů. kategorie poměrně nová
Efektivnost
= obecně absence plýtvání, co nejefektivnější užití zdrojů k uspokojení potřeb
Ekonomická analýza: porovnání přínosů s náklady na jejich dosažení
Dvě složky efektivnosti - hospodárnost a účelnost
Hospodárnost – cíle je dosaženo s co nejnižšími náklady, řešení je co nejlevnější („technická efektivnost“)
Účelnost – schopnost zajistit daný cíl
V praxi velmi obtížné respektovat obě složky – časté kompromisy Efektivnost veřejných výdajů Veřejný sektor – ta část NH,o jejíž produkci se nerozhoduje na trhu, ale cestou veřejné volby
Co může být rolí ekonoma ????
= dát politikům dostatek informací, aby jejich rozhodnutí mohlo být kvalifikované, efektivní, spravedlivé,…
Další problémy měření efektivnosti :
Jak měřit výnosy ? (Většinou mají nehmotný charakter)
užití tzv. „společenských“ (=“stínových“) cen, reálně neexistují, ale berou v úvahu společenské náklady
jak ale ocenit např. lidské zdraví, volný čas,….?
Časový faktor
rozhodování dlouhodobé, mezi rozhodnutím a výsledky dlouhý časový úsek (…Co bude za 10 let?...) Efektivnost veřejných výdajů Příčiny neefektivnosti ve veřejném sektoru
Neznalost preferencí občanů
neprovádí se průzkum poptávky po veř.statcích (proto snaha o decentralizaci produkce veř.statků blíž k občanům)
Neoprávněné zařazení projektu k realizaci v rámci veřejného sektoru
soukromý sektor by byl schopen zajistit daný statek hospodárněji než sektor veřejný
Alokační neefektivnost
z možných variant řešení je zvolena nesprávná, neefektivní či méně efektivní varianta alokace
Produkční neefektivnost
zabezpečujeme-li statek v rámci veřejného sektoru a zvolíme si z možných variant variantu horší (horší cestu) Efektivnost veřejných výdajů Veřejné soutěže v České republice
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění
Zapracovává předpisy Evropských společenství
Cílem : uplatnit tržní mechanismus do hospodaření s veřejnými prostředky a vytvořit podmínky pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací korupce.