5. přednáška - Veřejné výdaje

u Gc nebo na investice Gi) Veřejné výdaje a jejich vztah k agregátní poptávce Makroekonomické dopady veřejných výdajů :
Nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
Veřejné výdaje na nákup statků a služeb tvoří důležitý prvek ovlivňující agregátní poptávku.
Mohou působit jako multiplikátor aktivní fiskální politiky státu.
Jejich růst ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Mohou být zdrojem krátkodobé i dlouhodobé fiskální nerovnováhy. 4. Klasifikace veřejných výdajů. Hledisko časové
a) běžné
b) kapitálové
Ad a) Financování běžných, každoročně se opakujících potřeb v rozpočtovém roce.
Mandatorní výdaje – dané zákonem, nelze je bez změny zákona omezit
Ad b) Slouží k financování dlouhodobých, investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období.
Hledisko návratnosti
a) návratné
b) nenávratné
Ad a) Jde o návratné půjčky mezi jednotlivými subjekty rozpočtové soustavy, nebo o výdaje související s finančním investováním (např. nákup státních dluhopisů územní samosprávou)
Ad b) nejčastější Klasifikace veřejných výdajů Hledisko místa, odkud se vynakládají
a) Výdaje veřejných rozpočtů
b) Výdaje mimorozpočtových fondů
AD A) ještě lze členit podle vládní úrovně – výdaje státního rozpočtu, rozpočtů územní samosprávy. Objemově největší.
Hledisko plánovanosti
a) plánovatelné
b) neplánovatelné
Ad a) Největší část tvoří mandatorní výdaje (např. výdaje na starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti, na základní vzdělání apod.) a kvazimandatorní výdaje (např. na obranu).
Ad b) Jsou nahodilé (např.na odstranění následků katastrof) nebo sankční (např.za porušení rozpočtové kázně placené z rozpočtu obce do stát.rozpočtu).
Vytváření rezerv v každém veřejném rozpočtu Klasifikace veřejných výdajů Hledisko vládní úrovně, kde se vynakládají
a) Výdaje státního rozpočtu a výdaje státních účelových fondů
b) Výdaje rozpočtů územní samosprávy
Hledisko sektoru
a) Civilní výdaje
b) vojenské
Toto hledisko bylo významné po dobu tzv.studené války, od konce 90.let XX.stol. se již téměř neužívalo - vrátíme se k němu ?
Hledisko důsledků veřejných výdajů
a) alokační
b) redistribuční
c) stabilizační
viz funkce veřejných výdajů 5. Faktory ovlivňující růst veřejných výdajů. Demografické faktory
= růst (pokles) počtu obyvatelstva, změny ve struktuře (zvláště věkové)
obecně : růst obyvatelstva vede k růstu veřejných výdajů, změna věkové struktury vede ke změnám ve struktuře výdajů
Evropa : stárnutí obyvatelstva → změny ve výdajích na školství, zdravotnictví, důchodové zabezpečení…..
Vývoj obyvatelstva vždy probíhá v tzv.populačních vlnách (současný stav je ovlivněn událostmi hluboko do historie – až několik generací)
Faktory ovlivňující růst veřejných výdajů Geografické faktory
= objektivní příčiny geografické povahy
Povodně, zemětřesení – vždy vedou k okamžitému zvýšení veřejných výdajů
Využívání tradice solidarity (vyšší v Evropě)
V některých zemích zvýhodněny některé oblasti : např. v Norsku v severních částech země zvýhodnění obyvatelé Faktory ovlivňující růst veřejných výdajů Politické faktory
= kvantita a kvalita veřejných statků často součástí volebních programů politických stran
Politici dobývají hlasy – slibují růst transferů a dalších výdajů
Faktory kulturně náboženské
= ovlivňují sociální cítění, solidaritu ve společnosti, způsob pomoci potřebným
Např. v Evropě větší důraz na charitativní charakter sociální pomoci Faktory ovlivňující růst veřejných výdajů Faktory ekonomické
= fáze ekonomického cyklu, výkonnost ekonomiky, bariéry výkonnosti, bariéry spotřeby (např. jako důsledek vysoké míry nezaměstnanosti s nízkou mírou podpory),…..
velikost disponibilních zdrojů je limitujícím faktorem rozvoje veřejného sektoru
Technicko – technologické faktory
= technika a nové technologie mají vliv na zvyšován