Studijní material_sociologie

artizaci, čtení faktů
Vyprávění je sociální realitou, stává se textem,
Na rozvoj kvalitativních metod vliv rozvoj standartizace
od roku 2000 velký rozvoj, nové směry, metody, etické problémy, diskuse, konflikty, snaha o ovlivňování výzkumu politikmi (Bush), zneužívání na komerční účely
Hermeneutický přístup
od boha Hermese, konec 19. st., největší rozvoj 60. léta 20. stol.
Důležité pro definování sociální reality jazyk a hovořené slovo
V kvalitativní metodě tzv. hermeneutický kruh
Našim cílem není vysvětliv všechny věci a jevy, ale porozumět jim
Jürgen HABERMAS
podmínky, které je možné zpochybnit, rámcuje sociálními a mocenskými strukturami
jsou věci, které ovlivňují hermeneutickou komunikaci(v diktatuře klademe lidom otázky, neodpovídají podle toho, co si v skutočnosti myslí)
Fenomenologie
snažíme sa označovaz ne věci, ale fenomény = věci takové, jaké skutečně jsou
je potřeba být kritický k všeobecnému chápání fenoménů a proniknout za oponu
Základní přístupy
případová studie (case-study)
podrobný popis jednoho nebo několika málo případů, jedince či skupin
etnografický výzkum
popisuje kulturu skupiny lidí
 soustřeďuje se na věci typické pro kulturu (jazyk, zvyky,...)
 základní otázka: Jaké jsou základní kulturní charakteristiky?
zakotvená teorie – zakotvená v našich pozorovaních a sběru dat
fenomenologický výzkum
klade sa při něm důraz na porozumění
důležité je, jak jedinci vnímají určitou zkušenost
hledáme samotnou podstatu fenoménů
biografický výzkum
celá pozornost se soustřeďuje na průběh života a přelomové udalosti
vytvářejí sa kategorie
kritický a akční výzkum
snaží sa zaobírat tím, co je v společnosti z nějakého důvodu marginalizované a přispět k řešení (aby si dané skupiny tuto situaci uvědomili)
vychází z marxizmu
využíva sa často pri zkoumaní sociálních hnutí
snaží sa reflektovat i solidární hnutí, kterých sa účastní i lidé, kteříí netrpí marginalizací
analýza dokumentů a historický výzkum
 porovnávaní věcí s minulostí
využití vnímání textu
vychází z vyjadření z minulosti
naratívní výzkum
založený na metodě interview
závislý na tom, co nám říká respondent
Problémy kvalitatívního výzkumu
osobně se střetáváme s lidmi, kteří nám vědomě nebo nevedomě hovoří i věci, které by nám normálně neřekli
je těžké upravit výzkum tak, aby byl anonymní
při svém výzkumu můžeme zjistit, že respondent udělal něco, co není v souhlasu se zákonem
máme ohlašovací povinnost
princip: musíme chránit respondenta za každou cenu (my sme ho vtáhli do výzkumu)
Druhy a metody sociologického výzkumu, vlastnosti, výhody a porovnání
Metoda
Vlastnost
Výhoda
Pozorování
delší období kontaktu
Pochopení subkultury
Texty a dokumenty
rozbor významu, organizace a použití
teoretické porozumění
Interview
relativne nestrukturovaný
porozumění zkušenosti
Audio a videozáznamy
přesná transkripce přirozených interakcí
porozumění příběhu interakce
Kvantitatívní výzkum
Kvalitatívní výzkum
omezený rozsah informací o velkém počtu jedinců
mnoho informací o malém počtu jedinců
silná redukce počtu pozorovaných proměnných
silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito promennými
silná redukce počtu sledovaných jedinců
generalizace na populaci je většinou jednoduchá a validita této generalizace je měřitelná
generalizace na populaci je problematická a někdy i nemožná
vyžaduje velmi silnou standartizaci
silná standartizace zajišťuje VYSOKOU RELIABILITU
Standartizace v kvalitativním výzkumu je slabá a proto má poměrně NÍZKOU RELIABILITU
silná standartizace vede nutně k silné redukci informací (respondent namísto toho, aby plně popsal svoje mínění, je omezený na volbu jediné z nabídnutého soubotu kategorií)
silná standartizace nutně vede k poměrně NÍZKÉ VALIDITĚ
slabá standartizace kvalitatívního výzkumu, volná forma otázek a odpovědí nevynucuje takové omezení, jaká existují v kvantitatívním výzkumu
slabá standartizace potenciálně vede k VYSOKÉ VALIDITĚ
HISTORICKÉ PŘEMĚNY KAPITALISMU
Předmoderní společnosti: 1. společnost lovců a sběračů – nízká míra stratifikace, společenské rozdíly především na základě pohlaví, věku, dělby práce, postavení starších, nemá zájem o rozvoj hmotného bohatství, neznají vojnu
2. Společnost pastýřská a rolnická – domestifikace zvířat, migrace, aspekt boje, rolníci pěstují plodiny, komunity většího rozsahu, když se společenstva usazují, vytváří se obchodní a politické vazby, prosazování vlastních zájmů, majetkové rozdíly, vytváří se vůdcovské pozice, prohlubuje se nerovnost
3. Velké předmoderní civilizace, první tradiční státy – 6000 př. N.l., souvisí s vynálezem písma, rozvoj umění, vědy = civilizace, nerovnost v mnoha aspektech – v moci, z dělby práce, z věku, mezi městem a venkovem, menší podíl na výrobě potravin, vojna, zdokonalování zbraní, vytváření společenských vrstev, strukturovaná stratifikace
Moderní společnost: vliv průmyslová revoluce v Anglii 18. stol., vysoká urbanizace, na váze nabírají úředníci, byrokracie, anonymní spol. život, snaha o individualizace = pocity samoty, život je racionalizovaný – ovládaný byrokratickým systémem, vznik korporací, organizací, důraz na pojem svoboda, rodina ztratila autonomii
Antony Giddens – 4 institucionální dimenze modernity:
Vývin modernity a její budoucnost
na začátku stál průmyslový kapitalizmus (zaměřen na výrobu)
změna ve chvíli, kdy se ukázalo, že hierarchizovaná struktura v evropském racionálním pojetí se tolik nevyplácí a není tak efektivní – menší důraz na průmysl a důraz na to, jak společnost zachází s produkty
náznak přechodu definují autoři:
DANIEL BELL (USA)
ALLAIN TOURAINE (FR)
začínají hovořit o postindustriální společnosti
Allain TOURAINE
přechod demonstruje na sociálním konflikte
v průmyslových společnostech byl konflikt definovaný vztahem kapitalistů a dělníků
v postindustriální společnosti se konflikt přesouvá na pole kultury – boj symbolů, nejde o vlastnictví samotné, ale o symbol postavení
na významu začínají nabírat služby a do popředí se dostává informace
V60, 70. letech spol. tak rozdělená, že uvažujeme nad tím, že bude nahrazen pojem modernita
Postmoderní doba
GIDDENS používá pojem reflexíví modernita
sme práve v období, kdy nejvíc reflektujeme to, že se nám politické či kulturní systémy vytrhávají z kontextu
Riziková společnost
označení soudobé společnosti
společnost soustředěná na spotřebu – konzumní společnost
neustále se dopouští rizikového jednání, je schopna riziko vnímat a tím zvyšovat nejistotu – rozšíření zbraní
další označení pro společnost:
technokratická
společnost kontroly, dohledu,...
Ullrich BECK
Ve světě globálních vztahů se rizika množí, i když existovala již dříve, zvyšuje se množství lidí, kteří můžou ovlivnit, jestli nám na hlavu spadne atomová bomba
Otázka je, nakolik jsme schopní v této rizikové společnosti existovat
otázka je, nakoľko sme schopní v tejto rizikovej spoločnosti existovať
Sigmund BAUMAN
používá pojem tekutá modernita – vyjadřuje neustálý informační tok
velmi výrazně reflektuje míru neustálé změny struktur
Masmédia
Dnešní společnost = společnost sítí, masmédie = hromadné oznamovací prostředky
populární kultura = analýza kulturních obsahů
Noviny
vznikli z letáků, pamfletů v 18. století
konec 19. století – objavují se první deníky
aktuálníe informace, zábava
 pozdějí se v nich objevuje nový prvek – reklama
rozdiel medzi novinami v minulosti a v súčasnosti:
v současnosti zachytí víc událostí
v minulosti sa zabývali víc lokálními problémy
důležitý faktor v současnosti: globalizace
v rukou mála společností
u nás malá odlišnosť správ:
Televize
má významný podíl na trávení našeho času (prům. Člověk tráví 3 hodiny denně
vliv TV na chování (násilné jednání)
dělení:
komerční
jednotlivé stanice vlastní magnáti
veřejnoprávní
udržuje programy na určité úrovni
není závislá na příjmech z reklamy
dostáva dotace od státu + koncesionářske poplatky
regionální
satelitní
kabelová
internetové vysílání
Robert King MERTON rozlišoval 2 typy názorových vůdců:starousedlík, kosmopolitní človek
Glasgowská skupina různé studie – Bad News – nejznámější prezentování konfliktů zamestnanců, média jako strážce veřejného mínění
Marshall MCLUHAN - „globální vesnice“ – všichni na světě sledují zprávy
Frankfurtská škola - neomarxistická
Jürgen HABERMAS standartizace kultury, pojem veřejná sféra –kde se dá debatovat, vytvářet názory
Jean BAUDRILLARD
televize nás vtahuje do hyperreality – k válce nemůže dojít, nedošlo(to, co jsme viděli = hyperreality
simula krum = simulace nějakého jevu
John THOMPSON
3 typy interakcí:
interakce tváří v tvář
zprostředkovaná interakce (telefon, e-mail)
kvazi interakce (oznamovací prostředky)
Globalizace médií
internet(Reuter). společnost sítí, neomezená možnost získat alternativní zdroj informací
Globalizace
Zahranuje procesy, které spojují, zmenšují svět, posledních 15 let, některé teorie ale tvrdí, že počátky už ve starověkém Římě, italská města
Zasahuje všechny oblasti našeho života, my svou činností ovlivňujeme život jiných
Názory se liší – někteří skeptici, jiní pozitivní
Je nejen ekonomická, ale i politická, kulturní, vědecká
Nejvíce ji ovlivňuje rozvoj IT systémů
najviac ju ovplyvňuje rozvoj IT systémov, rychlost změn obrovská, rychle v domácnostech
překračuje hranice národních států
globálové
lidí, kteří využívají možnosti globálních procesů, je to jejich svobodná vůle(turisté..)
lokálové
stojí na opačné straně. Emigranti, musí opustit místo, kde žili
snaží sa ho opustit a překročit hranice
ve většině případů překračují hranice nelegálně
rozhodnutí cestovat není jejich svobodnou volbou
 pojem národa jakoby ztrácí svůj původní význam, nově se vymezuje, definuje
umožňuje prolínání kultůr, zajišťuje vzájemnou komunikaci
globalizačné procesy nepůsobí rovnoměrně, způsobuje větší sociální rozdíly, zvětšování jader měst, snižování příjmů chudých
pri ekonomické globalizaci je nejdiskutovanější systém ekonomických globálních vztahů
nadnárodní korporace – zneužívají lokální zdroje, pak se přesunují jinam
Globální trh
v súčasnosti pokrýva většinu výrobků a největší část finančních toků, každý den se na globálních trzích obrátí víc jak bilion dolarů,
Sigmund BAUMANN – lidí, kteří ovlivňují náš život, je čím dál víc
Nejvýraznější problémy globalizace
Nerovnost, ekologické problémy, nárůst obyvatel v periferii, neustálá rizika
Problémy s životním prostředím
Tradiční město v minulosti v Římě 20 000 obyvatel, od vnějšího světa odděleno hradbami, bydleli v něm nejvyšší vrstvy obyvatel, oddělené etnické, náboženské skupiny
Ve 20. století, kdy se společnosti podařilo rozbourat tradiční vazby, dochází k urbanizaci ve velkém rozmachu – globalizační proces, náš vztah k přetváření přírody se tedy musí zásadně změnit
Rastoucí nerovnost
Lidé na periferiích jsou minimálně placení, pracují v drsných podmínkách, jsou donuceni, nevidí konečný výrobek, výrobek vyrábí ze surovin z celého světa
Bohatí lidé naopak bohatnou, zvyšují spotřebu
Antiglobalizace
u části společnosti se projevuje vlna odporu
mediálny konstrukt: antiglobalizační hnutí (antiglobalisté) – vyjadřují se především k ekonomickým dopadům globalizace, organizují masové demostrace, protesty proti MMF, Světové bance, náboženské skupiny, členi krajní levice
Jadro
Marginalizovaná oblast
Kapitalizmus (akumulace kapitálu v kontextu konkurenčních trhů práce a výrobků
Industrializmus (transformace přírody, rozvoj „umělého prostředí“)
Vojenská sila (kontrola prostřednictvím násií v kontexte industrializacie vojny)