Studijní material_sociologie

lnému chování, G.H. Mead
problémy- nedostatečně socioalizovaní jedinci nejsou schopni vstupovat do běžných interakcí
společnost bez socializace by nebyla schopna zajistit přenos základních hodnot a norem a rozpad
socializací se nepřenášejí jen kulturní hodnoty, ale i existující sociální nerovnosti
v tradiční společnosti sociální kontrola všudypřítomná, urbanizace, ztráta sociální kontroly
rodina, škola, masová média navzájem nekooperují, ale konkurují si
svět, rodina, ve které se jedinec socializuje, je pro něho ta nejsamozřejmější
Sociální role – typická odpověď na typické očekávání, vzor, jak máme jednat, stáváme se někým podle toho,jak jsme osloveni, rozdělujeme role:
připsané – pohlaví, národnost, věk
získané – prestiž
vnucené – vojenská služba, role nezaměstnaného
rolová distance – když se člověk neztotožňuje se svou rolí, očekáváním ostatních
Sociální organizace – situace, kdy lidé kolektivně organizují své nejrůznější institucionalizované činnosti. Organizace je podmnožinou instituce. Musíme spolupracovat s ostatními, což vede k organizovanému jednání. Každá forma spolupráce vytváří vzorec mocenského uspořádání, žádná není mocensky neutrální. Moc – schopnost intervenovat do běhu událostí a upravovat jejich průběh podle svých představ.
Dělení organizovaného jednání – formalizované (formální, převládá v moderní spol.) a neformalizované¨
Organizace vstupují do vzájemných interakcí, od nás se předpokládá, že v ně máme důvěru, na jedné straně život ulehčují (vyrobí auto), ale berou nám možnost rozhodovat, přenesenou na odborníky, úředníky
Byrokracie – hierarchická organizace, řízena systémem formálních pravidel.
Rysy dle Webera: kompetence (dělba činností), hierarchie umožňuje dohled, kontrolu, veškeré jednání zachyceno v písmemné formě, spicializované vědění úředníků, přísně určená pravidla, přísné oddělení úřadu od bydliště úředníka.
Modely způsobů spolupráce v organizaci: hierarchický – pyramidová struktura, aby mohla být výkonná, nesmí nic narušovat vztahy, podřízení nedělejí nic jiného, než plní příkazy nadřízených, zpočátku zvýšení produktivity vystřídal nezájem a psychická únova lidí, stereotyp (R.Reich – školství)synergický – spontánní snaha lidí uvádět své jednání do souladu s počínáním ostatních, všichni řídí sami sebe, produktivita v lidech, ne ve strojích, zákl. prvkem informace. Toffler: 1. vlna do průmyslové éry, zemědělství, řemesla, rodinná výroba
2. vlna – velké továrny, symbolem běžící pás (Taylor), průmysl, byrokracie
3. vlna – odmasovnění výroba, počítače, proces decentralizace, pro byrokracii není místo
Etzioni- klasifikace organizací dle motivu, který vede lidi k účasti v organizaci:
dobrovolné (normativní) organizace – morální přesvědčení vyplývající z prestiže organizace
utilitaristické – účast motivována ekonomickými odměnami, materiální kontrola, smluvní vztahy
donucující – použití fyzické síly či psychického nátlaku – vězení
Členové pak reagují:
morální reakce – jedinec si váží zaměření organizace
kalkulující – účasti předchází kalkulace výhod
odcizení jako reakce – jedinec se vůbec neidentifikuje s organizací, jíž je donucen zůstat členem.
6. Sociální stratifikace
Sociální nerovnost: 1. nerovnost životních podmínek – nerovná distribuce zdrojů
2. nerovnost v životních šancích – nerovná příležitost těchto zdrojů dosáhnout
Nerovnost v každé společnosti, je vertikální(kdo je výše, níže), horizontální (jinakost, bydliště, povolání)
Verikální nerovnost = sociální stratifikace, horizontální nerovnost = sociální diferenciace
Stratifikační kritérium – to, co považuje daná spol. za charakteristiku dobrého spol. postavení, otázka Kdo co dostává?
Stratifikace obsahuje 3 dimenze: 1. majetek, bohatství,2. vzdělání, prestiž3. moc, autorita
Statusová konzistence – vyrovnání 3 os, kdo má vzdělání, má majetek, v totalitě opačně – inkonzistence
Lidé, kteří se nachází v krychli na podobném místě, tvoří společenskou vrstvu.
Přetrvávání vrstev – reprodukce společnosti (děti mají stejné postavení jako rodiče, pokud ne – transformace společnosti- mobilita.
Kritérium
Typ struktury
Charakteristické skupiny
Majetek/výrobní prostředky
třídní
třída
Zamestnání
sociální
sociální vrstva
Kultura, životní styl
sociokulturní
kulturní skupiny
Pohlaví
sociodemografická
genderové skupiny
Věk
sociodemografická
věkové skupiny
Etnicita/rasa
etnická
etnické skupiny
Sociální strukturovanost má: 1. obecnější význam, 4 typy stratifikačních systémů:
otrokářský – svobodný x nevolník
kastovní – kasty, silná rodina, určující, do které kasty se náleží, kasty neprostupné
stavovský – rodina určující, ale více prostupný (šlechta...)
třídní – trh práce, vztah k výrobním nástrojům, individuální dosahování statusu
2. užší význam – podle 3 dimenzí nerovnosti – materiální zdroje, moc a prestiž= lidé mající stejný status – sociální vrstvy.
Pozice ve společnosti:1. statická – sociální status – postavení, pozice, na jejím základě očekáváme, že se ostatní k nám budou chovat určitým způsobem
2. dynamická – sociální roce
Sociální rozdělení na třídy:
Elita
charakterizuje ji ekonomický kapitál, životní styl nebo jméno
Vyšší střední třída
charakterizuje ji povolání, vzdělání, typ práce, příjem, životní styl
experti, manažéri
Nižší střední třída
charakterizuje ji povolání, vzdšlání, typ práce, příjem, životní styl
technici, nižší administrativní pracovníci
Dělnická aristokracie
odborná manuální práce
Dělníci
nekvalifikovaná nebo polokvalifikovaná manuální práce
Underclass
třída deklasovaných: stojí mimo trh práce
Proč existuje stratifikace:
marxistická teorie: třídy prázné prostory, vznikly kvůli nerovnému postavení výrobních prostředků. Hovoří o proletariátu(výrobní síla) a buržoazii(výrobní prostředky. = třídy o sobě, jak si uvědomí proletariát pozici = třídy pro sebe, revoluce, kde bude mít proletariát výrobní prostředky ve svých rukou
weberová tradice – charakteristickou třídy postavení na trhu práce , nerovnost nezbytná
funkcionalismus- nerovnost funkcionálně nezbytná, motivuje lidi k lepším výkonům
teorie konfliktu – společnost je jedno velké soupeření o pozice, zahrnuje konflikt
Stárnutí české společnosti a jeho konsekvence
Věkové pyramidy:1. progresivní typ (pyramida), převažují mladí
2. stacionární typ, vyvážený
3. regresivní – převažují staří 60+
Věkovou strukturu ovlivňují porodnost, úmrtnost, migrace.
demografický přechod v 18,19.stol v Evropě, přerod tradiční v moderní, snížení porodnosti,smrtí
demografický přechod – 60.,70.léta, plodnost v 1,2-1,8 dětí na ženu, ČR v 90.létech
Co způsobuje stárnutí: 1. zpomalený růst počtu mladých, nízká porodnost = relativní stárnutí, 50-60léta
2.rychý nárůst počtů ve starších věkových skupinách, pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života = absolutní stárnutí – vyspělé země
ČR – 50-70.léta staří z 12%na18%, 70-90léta vyšší porodnost, od90.let stagnace
Status starých lidí – z hlediska ekonomiky – moderní spol.: neproduktivní, diskriminovaní
z hlediska rodiny – předmoderní – rodová rodina, původ, gerontokracie = vláda starých, v moderní spol. děti odcházejí, původní rodina prázdným hnízdem, rodiče odkázáni na lékaře, sociální pracovníky
Důsledky stárnutí společnosti: 1. zmenšující se počet lidí na pracovním trhu
2.oblém se zabezpečením starých lidí – zvyšování státních výdajů
Kvantitativní výzkum – využívá matematicko-statistických metod
4 typy zkreslení při výstupu: x – poradie dieťaťa v rodine
y – rastúca ambicióznosť = kauzální vztah x má vliv na y
1. nepravá korelace = souvislost mezi 2 proměnnými, myslíme si, že x způsobuje y z –> x a z –> y a medzi x a y nie je x –>y!
2.vývojová sekvence - z –> x –> y, x je jen prostřední jev
3.chybějící střední člen nie x –> y, ale x –> z –> y
4.dvojitá příčina x –>y a z –> y, x a z spolu působí na výskyt y
Při kvantitativním výzkumu redukujeme:
počet proměnných – vybereme, které nás zajímají
počet vztahů mezi proměnnými – hledáme souvislost, která se dá přesně vyjádřit
populaci na vzorku – na populaci potom výsledky zvšeobecňujeme
časové kontinuum na určité vybrané úseky – ne při dlouhodobých výzkumech
Typy proměnných :1. nominální –kvalitativní, nevyjádřitelná čísly, bez pořadí
2. ordinální – číselně vyjádřitelné
3.intervalové – vyjadřují se jen číselně
Indikátor –něco, co naznačuje(indikuje)výšku zkoumaného fenoménu.
Vlastnosti výzkumu:1. validita – měří skutečně to, co sme chtěli měřit
2. reliabilita – při opakované aplikaci shodné výsledky, pokud se nezměnil stav pozorovaného
3. logická posloupnost: 1. dedukce - teorie –> hypotézy –> pozorování –> přijetí/zamítnutí hypotézy
2. indukce – kvalitativní výzkum - pozorování –> nacházení pravidelnosti –> předběžné závěry –> teorie
Kvantitativní výzkum nachazí řešení jen pro popsatelné problémy
Vzorek – základní soubor jednotek, pro které jsou výsledky našeho výzkumu relevantní, výběr vzorků: poměrový, náhodný
Techniky kvantitatívneho výskumu
přímé pozorování
rozhovor
dotazník – anonymní, zjišťujeme základní charakteristiky(věk, pohlaví)
analýza dokumentů
Výhody a nevýhody kvantitatívního výzkumu
používá se induktivní metoda, vytvářejí se hypotézy, které se později zvšeobecňují
výhody:
schopnost testovat existující teorii
možnost aplikace na populaci
eliminace rušivých prvků
rychlý a přímočarý sběr dat
numerická data – jednodušší práce
výsledky relativně nezávislé na výzkumníkovi
vysoká účinnost při výzkumu velkých skupin
nevýhody:
vychází z všeobecných teorií
nemusí odpovídat lokálním podmínkám
nereflektují lokální sociální realitu (nemusí obsahovat požadovanou informaci)
redukce sociální reality na pár proměnných a s ní spojená eliminace rušivých efektů může způsobit ztrátu toho podstatného
 zjištění můžou být velmi abstraktní
velmi omezuje výzkumníka při získavání dat (jeho vklad je omezený)
Kvalitatívní výzkum
nenumerické šetření, zaobírá se interpretací sociální reality, cílem je najít skraté významy toho, co vidíme, čteme, nalézá nové hypotézy, teorie, i zde dochází k redukci informací
výhody:
získáváme vždy podrobný popis a vhled do myšlení jedince, jednání, zkoumáme fenomén, jedince, skupinu v přirozeném prostředí, studuje i procesy, nejsme omezení existujícími teoriemi, navrhujeme ale nové
umožňuje reagovat na místní podmínky
nevýhody:
nemožnost zvšeobecnění na větší populaci
omezený velikostí prostředí
 velmi těžké prověřování a testování existujícich teorií v praxi
sběr dát, analýza a zpracování časově náročné (potřebujeme si nechat od lidí vysvětlit některé odpovědi)
lehce ovlivnitelný naší osobností a interpretací
o redukci údajů rozhodují osoby, které zkoumáme (necháme vyprávět o životě)
rozhoduje respondentova znalost vnějšího světa, on rozhoduje, jaká realita vlastně je
nesnažíme sa vytvořit respondentovi přirozený svět, snažíme sa ze struktury vytvořit kategirie
základní disciplíny: fenomenologie a hermeneutika
další metody vychází z postupů, které využívali psychologové
další vzory: Chicagská škola
biografická metodologie
case-studies – případové studie (punker)
popisné postupy (jen popisovala jevy, fenomény)
další věc, která měla vlivv na rozvoj této metody – kritika standartizace
začíná se přehodnoťovat weberovský model organizace, hierarchického uspořádání
Cíle
SCHÜTZ – koncept cizince (problém u lidí na okraji společnosti), cizinec = emigrant
SIMMEL – koncept cizince = obchodníka, který má společnost pozorovat objektivně, nesmí se stát její součástí
V polovině 80-tých let návrat ke kvantitativním metodám, stand