Distanční studijní opora

ıc´ımi ide´aly byly osv´ıcensk´e hod-
noty racion´aln´ıho pozn´an´ı a osvobozen´ı ˇclovˇeka ode vˇsech pout, se zvrhla
ve sv˚uj protiklad. Rozvoj kapitalismu a s n´ım spojen´e konzumn´ı kultury si
jednotlivce podˇr´ıdil a zbavil jej moˇznosti autonomnˇe ovlivˇnovat sv˚uj osud.
´Ukolem spoleˇcensk´e vˇedy v tomto pojet´ı je pak odkr´yvat podoby t´eto
nadvl´ady kapitalistick´eho syst´emu a otev´ırat pˇr´ıleˇzitosti pro usku-
teˇcnˇen´ı modern´ıch ide´al˚u svobody a vˇsestrann´eho rozvoje indivi-
dua.
Empiricko-analytick´y pˇr´ıstup
Tento pˇr´ıstup odsouv´a stranou vˇsechny normativn´ı ´uvahy o spoleˇcensk´e rea-
litˇe. Omezuje se na anal´yzu empiricky pozorovateln´ych fenom´en˚u. Nehledaj´ı
se ˇz´adn´e principy, ani se nesnaˇz´ı souˇcasn´y stav svˇeta kritizovat, ale jen ana-
lyzovat a pozn´avat nezaujat´ymi n´astroji. V t´eto souvislosti se hovoˇr´ı
o hodnotov´e neutralitˇe vˇedeck´eho b´ad´an´ı. T´ım se mysl´ı to, ˇze pozn´av´an´ı
skuteˇcnosti by nemˇelo b´yt pˇredem determinov´ano naˇsimi pˇredstavami o n´ı,
ale mˇelo by prob´ıhat maxim´alnˇe bezpˇredpokladovˇe. Kaˇzd´y vˇedec by tak
mˇel kriticky reflektovat sv´a vlastn´ı v´ychodiska (reflektovat svou po-
zici). Mˇel by proto vˇzdy zajistit maxim´aln´ı transparentnost sv´eho v´yzkumu
– uv´adˇet zdroje a prameny, s nimiˇz pracuje, a nakonec umoˇznit, aby byly
z´avˇery jeho v´yzkumu ovˇeˇriteln´e. Jen tak mohou b´yt vystaveny kritick´emu
posouzen´ı jeho koleg˚u ˇci odborn´e veˇrejnosti.
V r´amci tohoto pˇr´ıstupu m˚uˇzeme postupovat dvˇema zp˚usoby – bud’ n´am jde
o idiografick´e nebonomotetick´e pozn´an´ı. Idiografick´e pozn´an´ı je zamˇeˇreno
historicky. V tomto pˇr´ıpadˇe n´am jde o co nejobs´ahlejˇs´ı popis a nejvˇernˇejˇs´ı za-
chycen´ı urˇcit´eho konkr´etn´ıho fenom´enu . Toto hledisko je zn´amo pod pojmem
hermeneutika (pouˇz´ıv´a napˇr. historie). Nomotetick´e pozn´an´ı se naopak
snaˇz´ı vyabstrahovat (objevit) v soci´aln´ı realitˇe urˇcit´e pravidelnosti (napˇr.
sociologie, ekonomie, politologie). Z jednotliv´ych pozorov´an´ı se maj´ı z´ıskat
zobecˇnuj´ıc´ı v´ypovˇedi o jist´ych z´akonitostech. Jde tedy o v´ypovˇedi,
kter´e maj´ı obecnˇejˇs´ı platnost.
24
1.6 Vazba politologie a ekonomie
Politologie
a ekonomie
Vz´ajemn´y vztah, kter´y v modern´ı spoleˇcnosti v´aˇze ekonomiku a politiku,
vedl ke konstituci tzv. politick´e ekonomie. Toto oznaˇcen´ı se m˚uˇze vzta-
hovat na rozliˇcn´e fenom´eny, my zde m´ame na mysli studium vz´ajemn´ych
vtah˚u mezi syst´emy politiky a ekonomiky. Politick´e instituce na jedn´e stranˇe
zajiˇst’uj´ı z´akladn´ı r´amec, v nˇemˇz mohou prob´ıhat ekonomick´e interakce.
Bez jasnˇe stanoven´eho politick´eho institucion´aln´ıho a normativn´ıho r´amce
by ekonomick´a aktivita nebyla schopna prob´ıhat. V modern´ı spoleˇcnosti
st´at poskytuje podm´ınky pro podnik´an´ı pˇredevˇs´ım t´ım, ˇze zajiˇst’uje (1)
v´ykon vlastnick´ych pr´av – podnikatel´e si mohou b´yt jisti t´ım, ˇze leg´alnˇe
nabyt´e vlastnictv´ı jim nem˚uˇze b´yt leg´alnˇe zabaveno a – (2) vynucov´an´ı
uzavˇren´ych smluv. V tomto smyslu zajiˇst’uje st´at nutn´y institucion´aln´ı
r´amec pro ekonomickou interakci.
Funguj´ıc´ı trh je pak naopak schopen generovat bohatstv´ı, jehoˇz jedna ˇc´ast
je pˇrerozdˇelov´ana st´atem a vyuˇz´ıv´ana pro poskytov´an´ı takov´ych statk˚u –
tzv. veˇrejn´ych statk˚u, kter´e trh nen´ı schopen zajistit, nebo kter´e nem˚uˇze
zajistit efektivnˇe.
Pˇr´ıklad
Pˇr´ıkladem takov´eho veˇrejn´eho statku je vnitˇrn´ı bezpeˇcnost nebo obrana.
Veˇrejn´y statek se vyznaˇcuje pˇredevˇs´ım t´ım, ˇze z jeho spotˇreby nem˚uˇze b´yt
nikdo vylouˇcen a t´ım, ˇze je ve spotˇrebˇe nedˇeliteln´y. Jeho poskytov´an´ı se proto
mus´ı hradit z dan´ı.
V posledn´ıch dvaceti letech se znovu zaˇcalo mluvit o tzv. mezin´arodn´ı po-
litick´e ekonomii. To souvis´ı pˇredevˇs´ım s rostouc´ı globalizac´ı ekonomick´e
aktivity (viz kapitoly 8 a 9).
Shrnut´ı kapitoly
1. Politologie je mlad´a vˇedn´ı discipl´ına, kter´a se zab´yv´a studiem poli-
tick´ych fenom´en˚u, resp. politiky.
2. Politiku lze vymezit nejm´enˇeˇctyˇrmi zp˚usoby – politika jako vl´ada st´atu,
politika jako vˇeci veˇrejn´e, politika jako hled´an´ı kompromisu a konsensu
a nakonec politika jako boj o moc a rozdˇelov´an´ı zdroj˚u.
3. St´at politologie ch´ape jako typ legitimn´ıho panstv´ı, tj. jako opr´avnˇen´y
v´ykon moci. Max Weber rozliˇsuje tˇri typy legitimn´ıho panstv´ı, tj. tˇri
zp˚usoby, jak m˚uˇze b´yt politick´a moc ospravedlnˇena. Jedn´a se o panstv´ı
tradiˇcn´ı, charismatick´e a leg´aln´ı. Modern´ı st´at spad´a do tˇret´ı skupiny.
4. Pˇri studiu politiky rozliˇsujeme tˇri jej´ı dimenze – institucion´aln´ı (polity),
procesu´aln´ı ˇci interaktivn´ı (politics) a obsahovou (policy).
5. Pˇr´ıstupy ke studiu politiky rozdˇelujeme do tˇr´ı skupin. Jedn´a se o ontolo-
gicko-normativn´ı, dialekticko-historick´y a empiricko-analytick´y pˇr´ıstup.
6. Mezi studiem politiky a ekonomiky existuje ´uzk´y vztah, kter´y dokl´ad´a
existence discipl´ıny politick´e ekonomie.
25
1. ´Uvod do studia politiky
Ot´azky
1. Kdy vznikla politologie?
2. Lze politiku ch´apat jako ˇcinnost smˇeˇruj´ıc´ı ke kompromisu a hled´an´ı
kompromisu?
3. Urˇcete alespoˇn dva pˇredstavitele realistick´eho pohledu na politiku.
4. Charakterizujte leg´aln´ı panstv´ı podle Webera.
5. Jakou dimenzi politiky popisuje anglick´e slovo policy?
6. Charakterizujte empiricko-analytick´y pˇr´ıstup ke studiu politiky.
7. Jak´e funkce pln´ı st´at ve vztahu k ekonomick´e interakci?
Literatura pouˇzit´a pˇri zpracov´an´ı textu kapitoly
Cabada, Ladislav, Kub´at, Michal a kol.: ´Uvod do studia po-
litick´e vˇedy. 2. rozˇs´ıˇren´e a doplnˇen´e vyd´an´ı. Eurolex Bohemia, Praha
2004
Fiala, P., Schubert, K.:Modern´ı anal´yza politiky. Barrister & Prin-
cipal, Brno 2000
Friˇc, P.: ”Spoleˇcensko politick´y kontext aktu´aln´ıho v´yvoje nezisko-
v´eho sektoru v ˇCR.“ In: Neziskov´y sektor v ˇCesk´e republice. V´ysledky
mezin´arodn´ıho srovn´avac´ıho projektu Johns Hopkins University, eds.
Pavol Friˇc a Rochdi Goulli. Eurolex Bohemia, Praha 2001, 73–125
Heywood, A.: Politologie. Eurolex Bohemia, Praha 2004
Keller, J.: ´Uvod do sociologie. Slon, Praha 1992
Weber, M.: Autorita, etika a spoleˇcnost. Mlad´a fronta, Praha 1997
26
Obecn´a charakteristika politick´eho syt´emu
St´at
Dˇelba moci
Politick´e reˇzimy
Nedemokratick´e politick´e reˇzimy
Politick´y syst´em, instituce a
reˇzimy2
2. Politick´y syst´em, instituce a reˇzimy
C´ıl kapitoly
V t´eto kapitole se sezn´am´ıte s institucion´aln´ımi z´aklady politiky. Text kapi-
toly se proto odr´aˇz´ı od charakteristiky politick´eho syst´emu a st´atn´ıch insti-
tuc´ı, kter´e poskytuj´ı politick´e ˇcinnosti jej´ı institucion´aln´ı prostˇred´ı. D´ale defi-
nuje jednotliv´e vˇetve politick´e moci a jejich funkce. Jejich konkr´etn´ı uspoˇr´a-
d´an´ı pak popisuje ve formˇe politick´ych reˇzim˚u. Znalost institucion´aln´ı di-
menze politiky pro v´as pˇredstavuje prvn´ı krok k pochopen´ı politick´eho pro-
cesu a jeho akt´er˚u, ke kter´ym se dostanete v n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach.
ˇCasov´a z´atˇeˇz
4 hodiny
Zp ˚usob studia
Text distanˇcn´ı studijn´ı opory pro v´as pˇredstavuje prim´arn´ı studijn´ı ma-
teri´al. Mus´ıte proto nejprve detailnˇe nastudovat tuto kapitolu a n´aslednˇe
se zbˇeˇznˇe sezn´amit s textem povinn´e literatury, kter´y rozˇsiˇruje z´akladn´ı in-
formace distanˇcn´ı studijn´ı opory. Doporuˇcen´a literatura je urˇcena jen tˇem
z v´as, kteˇr´ı maj´ı hlubˇs´ı z´ajem o studium politologie.
Povinn´a literatura
Heywood, A.: Politologie. Eurolex Bohemia, Praha 2004, s. 329–373
Doporuˇcen´a literatura
Cabada, L., Kub´at, M. a kol.: ´Uvod do studia politick´e vˇedy.
2. rozˇs´ıˇren´e a doplnˇen´e vyd´an´ı. Eurolex Bohemia, Praha 2004,
s. 178–215
ˇR´ıchov´a, B.: Pˇrehled modern´ıch politologick´ych teori´ı. Port´al, Praha
2000, s. 45–60
2.1 Obecn´a charakteristika politick´eho syt´emu
Pojem politick´eho syst´emu pˇrinesl do politologie v 50. a 60. letech 20.
stolet´ı tzv. syst´emov´y pˇr´ıstup (autor: D. Easton). Syst´em v t´eto per-
spektivˇe pˇredstavuje mnoˇzinu na sebe vz´ajemnˇe p˚usob´ıc´ıch prvk˚u, kter´e lze
vymezit vzhledem ke sv´emu okol´ı. Vazby mezi prvky syst´emu jsou proto mno-
hem silnˇejˇs´ı neˇz vztahy tˇechto prvk˚u k vnˇejˇs´ımu prostˇred´ı (ty mohou nˇekdy
´uplnˇe chybˇet). Politick´ym syst´emem pak ch´apeme ten spoleˇcensk´y pod-Politick´y
syst´em syst´em (napˇr. vedle ekonomiky), kter´y se zamˇeˇruje na rozdˇelov´an´ı hodnot ve
spoleˇcnosti.
Spoleˇcnost se tedy v tomto pohledu skl´ad´a z r˚uzn´ych subsyst´em˚u (vedle
politick´eho existuje kulturn´ı, ekonomick´y, n´aboˇzensk´y atd.). Politick´y syst´em
proto charakterizuj´ı interaktivn´ı vztahy se spoleˇcensk´ym okol´ım. Z nˇej
pˇrich´azej´ı tzv. vstupy, kter´e politick´y syst´em zpracov´av´a. Naopak politick´y
syst´em do sv´eho okol´ı vys´ıl´a tzv. v´ystupy (v´ysledky sv´e ˇcinnosti) – viz
sch´ema:
28
Okol´ı politick´eho syst. a45 Politick´y syst´em a45 Okol´ı politick´eho syst.vstupy v´ystupy
VstupyZ´akladn´ımi vstupy politick´eho syst´emu jsou:
– poˇzadavky, tj. vˇse, co spoleˇcnost po politick´em syst´emu poˇzaduje,
– podpora, tj. obecn´a akceptace politick´ych pˇredstavitel˚u spoleˇcnost´ı.
Poˇzadavky mohou znamenat t´emˇeˇr vˇse od tlaku na vyˇsˇs´ı platy a vˇetˇs´ı poˇcet
pracovn´ıch m´ıst pˇres ˇstˇedˇrejˇs´ı soci´aln´ı syst´em aˇz k vˇetˇs´ı ochranˇe pr´av menˇsin
a jednotlivc˚u. Podporu zase tvoˇr´ı vˇse, ˇc´ım veˇrejnost do politick´eho syst´emu
pˇrisp´ıv´a ve formˇe dan´ı, pˇripravenosti k zachov´av´an´ı obecnˇe platn´ych pravidel
chov´an´ı a ochotou ´uˇcastnit se politick´eho ˇzivota (Heywood 2004: 39–40).
V´ystupyV´ystupy pak rozum´ıme v´ysledky politick´eho procesu neboli vytv´aˇren´ı
pravidel hry. Konkr´etnˇe se tedy jedn´a o tvorbu pr´avn´ıch norem a jejich
implementaci. Zjednoduˇsenˇe lze proto ˇr´ıci, ˇze politick´y syst´em zpracov´av´a
spoleˇcensk´e vstupy a produkuje obecnˇe z´avazn´a rozhodnut´ı, kter´a upra-
vuj´ı ˇzivot spoleˇcnosti (Cabada, Kub´at 2004: 178–185).
Politick´y syst´em lze charakterizovat jako souhrn instituc´ı a vztah˚u, kter´e
se pˇr´ımo t´ykaj´ı syst´emu vl´adnut´ı. Mnoz´ı jej tak spojuj´ı s ´ustavn´ımi
institucemi, tj. org´any exekutivy, legislativy a st´atn´ı spr´avy.
D˚uleˇzit´ym pˇredmˇetem studia se v r´amci syst´emov´eho pˇr´ıstupu stal zp˚usob
formulace (artikulace) poˇzadavk˚u do politick´eho syst´emu. Poˇzadavky
(z´ajmy), kter´e jsou zpracov´av´any politick´ym syst´emem, formuluj´ı r˚uzn´e typy
z´ajmov´ych skupin (k tˇem se v´ıce dostaneme v r´amci n´asleduj´ıc´ı kapitoly).
Tyto poˇzadavky vˇsak, pˇred t´ım neˇz se do politick´eho syst´emu dostanou,
proch´azej´ı procesem agregace (seskupov´an´ı), ˇc´ımˇz se zmenˇsuje jejich poˇcet
a zpˇrehledˇnuje jejich struktura. Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ımi akt´ery v tomto procesu jsou
bezesporu politick´e strany (viz odd´ıl 3.1).
2.2 St´at
ˇRekli jsme, ˇze politick´y syst´em je tvoˇren pˇredevˇs´ım ´ustavn´ımi institucemi.
Jin´ymi slovy ˇreˇceno, v podm´ınk´ach modern´ı spoleˇcnosti tvoˇr´ı politick´y sys-
t´em instituce st´atu a jejich vz´ajemn´e vztahy. St´at ch´apeme jako sou- St´at
hrn rozmanit´ych instituc´ı, skrze kter´e se vl´adne. Proto ztotoˇzˇnujeme
poˇc´atky st´atu s n´astupem syst´emu centralizovan´eho vl´adnut´ı, k nˇemuˇz v Ev-
ropˇe doˇslo bˇehem 16. stolet´ı. Form´alnˇe pak byla modern´ı koncepce st´atnosti
vyj´adˇrena v m´ırov´e smlouvˇe z roku 1648, kterou byla ukonˇcena tˇricetilet´a
v´alka (tzv. vestf´alsk´y m´ır). Pr´avˇe tuto smlouvu povaˇzujeme za symbolick´y
poˇc´atek existence modern´ıho suver´enn´ıho st´atu. M˚uˇzeme identifikovat
pˇet jeho z´akladn´ıch rys˚u (pˇrevzato z Heywood 2004: 107–108):
1. St´at je suver´enn´ı (svrchovan´y). To znamen´a, ˇze vykon´av´a absolutn´ı
a neomezenou moc nad vˇsemi jednotlivci a skupinami ve spoleˇcnosti.
Nad st´atem neexistuje ˇz´adn´a nadˇrazen´a autorita.
2. St´atn´ı instituce jsou veˇrejn´e – na rozd´ıl od soukrom´ych instituc´ı ˇsirˇs´ı
spoleˇcnosti. Veˇrejn´e org´any odpov´ıdaj´ı za pˇrij´ım´an´ı a prosazov´an´ı ko-
29
2. Politick´y syst´em, instituce a reˇzimy
lektivn´ıch rozhodnut´ı, zat´ımco soukrom´e instituce (rodiny, firmy, atd.)
uspokojuj´ı soukrom´e z´ajmy jednotlivc˚u.
3. St´at je legitimn´ı moc´ı. To znamen´a, ˇze jeho rozhodnut´ı se obvykle
pˇrij´ımaj´ı jako z´avazn´a pro vˇsechny ˇcleny spoleˇcnosti, jelikoˇz se
tvrd´ı, ˇze jsou pˇrij´ım´ana ve veˇrejn´em z´ajmu (z´ajmu vˇsech ˇclen˚u spoleˇc-
nosti).
4. St´at je n´astrojem vl´ady. Autorita st´atu je podporov´ana donucov´a-
n´ım, protoˇze st´at mus´ı b´yt schopen zajistit dodrˇzov´an´ı sv´ych z´akon˚u
a trest´an´ı tˇech, kdo je poruˇsuj´ı. Monopol legitimn´ıho uˇz´ıv´an´ı n´asil´ı
(donucen´ı) je proto vlastn´ım projevem st´atn´ı suverenity.
5. St´at je charakterizov´an urˇcit´ym ´uzem´ım. Vˇsichni, kdo na tomto ´uzem´ı
ˇzij´ı, podl´ehaj´ı st´atn´ı autoritˇe.
Funkce
st´atu
Na funkce, kter´e by ve spoleˇcnosti mˇel st´at plnit, existuj´ı r˚uzn´e n´azory
(n´asleduj´ıc´ı v´yklad pˇrevzat z Heywood 2004: 116–119), kter´e kop´ıruj´ı pre-
ference r˚uzn´ych ideologick´ych pozic (viz kapitola 6). Podle klasick´ych li-
ber´al˚u je ide´alem tzv. minim´aln´ı st´at. Minim´aln´ı st´at zasahuje do ˇzivota
spoleˇcnosti jen tam, kde je to nezbytnˇe nutn´e a ponech´av´a tak maxim´aln´ı
moˇzn´y prostor pro nez´avislou individu´aln´ı aktivitu. St´at si v tomto pojet´ı m´a
poˇc´ınat jako jak´ysi ”noˇcn´ı hl´ıdaˇc“, jehoˇz sluˇzby jsou vyuˇz´ıv´any jen tehdy,
kdyˇz je ohroˇzena spoleˇcensk´a existence. Takov´emu st´atu z˚ust´avaj´ı vlastnˇe
jen tˇri funkce. Za prv´e, st´at je zde proto, aby udrˇzoval vnitˇrn´ı poˇr´adek, resp.
vnitˇrn´ı bezpeˇcnost. Za druh´e, zajiˇst’uje vynutitelnost smluv nebo dob-
rovolnˇe uzavˇren´ych dohod mezi soukrom´ymi subjekty. Za tˇret´ı, po-
skytuje obranu pˇred ´utokem zvenˇc´ı. Institucion´aln´ı apar´at minim´aln´ıho
st´atu se tak omezuje na policii, soudy a arm´adu.
T´eto argumentace se v posledn´ıch desetilet´ıch 20. stolet´ı chopila tzv. Nov´a
pravice, kter´a se snaˇzila zmenˇsit m´ıru, do n´ıˇz st´at zasahoval do ˇzivota
vyspˇel´ych spoleˇcnost´ı – pˇredevˇs´ım do ekonomiky (viz odd´ıl 6.3). Tento pohled
vypl´yval bud’ z pˇresvˇedˇcen´ı o absolutn´ı platnosti individu´aln´ıch vlastnick´ych
pr´av (R. Nozick) nebo ze skepse ke schopnosti st´atu efektivnˇe do ekono-
miky zasahovat (F. A. Hayek) (viz odd´ıl 5.4.2). Z pohledu Nov´e pravice by
se ekonomick´a role st´atu mˇela omezovat na udrˇzov´an´ı stabiln´ıch prostˇredk˚u
smˇeny neboli ”zdrav´ych penˇez“ (n´ızk´a nebo nulov´a inflace) a na podporu
konkurence.
Opaˇcn´y n´ahled na roli st´atu v nˇem vid´ı ”str˚ujce“ ekonomick´eho rozvoje.
St´at jako n´astroj rozvoje (developmental state) je st´at, kter´y zasahuje
do ekonomick´eho ˇzivota s konkr´etn´ım c´ılem napomoci r˚ustu pr˚umyslu
a ekonomick´emu rozvoji. Pˇritom vˇsak nejde o nastolen´ı nˇejak´eho socialis-
tick´eho syst´emu centr´aln´ıho pl´anov´an´ı, ale o snahu nastolit partnerstv´ı mezi
st´atem a hlavn´ımi ekonomick´ymi z´ajmy, ˇcasto podloˇzenou konzervativn´ı nebo
nacionalistickou ideologi´ı.
Pˇr´ıklad
Klasick´ym pˇr´ıkladem je Japonsko. V obdob´ı Meidˇzi v letech 1868–1912 nav´a-
zal japonsk´y st´at tˇesn´e vztahy se zaibatsu, velk´ymi rodinn´ymi pr˚umyslov´ymi
imp´erii, kter´a aˇz do 2. svˇetov´e v´alky ovl´adala japonskou ekonomiku. Po roce
30
1945 pˇrevzalo rozvojovou roli st´atu Ministerstvo zahraniˇcn´ıho obchodu a
pr˚umyslu, kter´e spolu s Japonskou bankou pom´ahalo formulovat investiˇcn´ı
z´amˇery soukrom´ych subjekt˚u a orientovat japonskou ekonomiku na mezin´a-
rodn´ı konkurenceschopnost.
Jeˇstˇe jin´y pohled na roli st´atu prezentuje soci´aln´ı demokracie (viz odd´ıl
6.4). Zat´ımco st´aty, kter´e hodlaj´ı podn´ıtit ekonomick´y rozvoj, intervenuj´ı
s c´ılem podn´ıtit ekonomick´y pokrok, soci´alnˇe demokratick´e st´aty inter-
venuj´ı s c´ılem uskuteˇcnit pˇredstavu o soci´aln´ı spravedlnosti. V zem´ıch
typu Rakouska a ˇSv´edska se st´atn´ı z´asahy uskuteˇcˇnovaly ve jm´enu priorit
jak rozvojov´ych, tak soci´alnˇe demokratick´ych. Kl´ıˇcem k pochopen´ı tomuto
modelu st´atu je to, ˇze v nˇem doch´az´ı k pˇrehodnocen´ı st´atu. Zat´ımco v kla-
sicky liber´aln´ı perspektivˇe je st´at trpˇen jako ”nutn´e zlo“, podle soci´aln´ıch
demokrat˚u je n´astrojem rozˇsiˇrov´an´ı (´uˇcinn´e – viz odd´ıl 5.4.1) svobody a na-
stolov´an´ı spravedlnosti. Takov´y st´at je tak ide´alem jak modern´ıch (levicovˇe
orientovan´ych) liber´al˚u, tak tak´e demokratick´ych socialist˚u. Takov´y st´at se
pokouˇs´ı korigovat nevyv´aˇzenost a nespravedlnost trˇzn´ı ekonomiky.
Nezamˇeˇruje se tak jen na podm´ınky, kter´e napom´ahaj´ı vytv´aˇren´ı bohatstv´ı,
ale na jeho spravedliv´e rozdˇelen´ı ve spoleˇcnosti. Jde o zm´ırnˇen´ı soci´aln´ı
nerovnosti. Keynesi´ansk´a ekonomick´a politika v souladu s t´ımto c´ılem
usiluje o ”ˇr´ızen´ı“, ”regulov´an´ı“ kapitalismu s c´ılem stimulovat r˚ust a udrˇzet
plnou zamˇestnanost.
Aˇckoli se v´yˇse pˇredstaven´e modely podstatnˇe liˇs´ı, shoduj´ı se v tom, ˇze st´at
se neshoduje se ˇsirˇs´ı spoleˇcnost´ı. V tom se vˇsak vymykaj´ı tzv. totalitn´ı
st´aty, jejichˇz c´ılem je vytvoˇren´ı takov´eho st´atu, kter´y ovlivˇnuje vˇsechny
str´anky lidsk´eho ˇzivota. Sv´e pˇr´ım´e kontrole nepodˇrizuje jen ekonomiku, ale
i ˇskolstv´ı, kulturu, n´aboˇzenstv´ı, rodinn´y ˇzivot atd. Hlavn´ımi pil´ıˇri tˇechto
reˇzim˚u jsou vˇsezahrnuj´ıc´ı dohled, terorizuj´ıc´ı v´ykon policejn´ı kont-
roly a vˇsudypˇr´ıtomn´y syst´em ideologick´e manipulace. Nejzn´amˇejˇs´ımi
pˇr´ıklady totalitn´ıch st´at˚u byly hitlerovsk´e Nˇemecko a stalinistick´y Sovˇetsk´y
svaz (k totalitarismu v´ıce v odd´ıle 10.2).
Jak jsme si ˇrekli, st´atn´ı (tj. veˇrejn´e) instituce jsou (s v´yjimkou totalitn´ıch
st´at˚u) oddˇeleny od organizac´ı ˇsirˇs´ı spoleˇcnosti, kter´e lze povaˇzovat za sou-
krom´e (napˇr. rodina). St´at vˇsak nen´ı jen oddˇelen od ˇsirˇs´ı spoleˇcnosti, ale je
tak´e vnitˇrnˇe diferencov´an do r˚uzn´ych vˇetv´ı st´atn´ı moci.
2.3 Dˇelba moci
Podle klasick´eho dˇelen´ı, se kter´ym poprv´e pˇriˇsel francouzsk´y politick´y mys-
litel Charles-Louis de Secondat Montesquieu (1689–1755), rozliˇsujeme mezi
exekutivn´ı, legislativn´ı a soudn´ı moc´ı. Exekutivu (v´ykonnou moc) pˇred-
stavuje vl´ada, legislativn´ı (z´akonod´arnou) moc volen´e shrom´aˇzdˇen´ı – par-
lament – a soudn´ı moc syst´em soud˚u. Souhrn tˇechto instituc´ı vytv´aˇr´ı st´at.
Podle liber´aln´ıch autor˚u(za jejichˇz pˇredch˚udcem˚uˇzeme pokl´adat i zm´ınˇen´eho
Montesquieu) pak ve vz´ajemn´em vyvaˇzov´an´ı jednotliv´ych vˇetv´ı moci spoˇc´ıv´a
pojistka vyrovnan´e vl´ady (v´ıce k liberalismu najdete v odd´ıle 6.2). Tito autoˇri
31
2. Politick´y syst´em, instituce a reˇzimy
pˇrisuzuj´ı rozdˇelen´ı moc´ı a jejich vz´ajemn´emu vyvaˇzov´an´ı prim´arn´ı v´yznam
pro zachov´an´ı politick´e svobody v dan´e spoleˇcnosti.
Legislativa Z´akonod´arn´a moc (odd´ıl sleduje v´yklad v Heywood 2004: 334–338)
Z´akonod´arn´a shrom´aˇzdˇen´ı zauj´ımaj´ı v syst´emu (demokratick´e) vl´ady kl´ıˇcov´e
postaven´ı. V praxi se pro jejich oznaˇcen´ı pouˇz´ıv´a cel´a ˇrada term´ın˚u: Kongres
(USA), N´arodn´ı shrom´aˇzdˇen´ı (Francie), Kongres poslanc˚u (ˇSpanˇelsko), Par-
lament (ˇCesk´a republika). Tato shrom´aˇzdˇen´ı vyjadˇruj´ı princip reprezen-
tace – tvoˇr´ı je lidem volen´ı zastupitel´e, kter´ym je svˇeˇren (ˇcasovˇe omezen´y)
mand´at zastupovat sv´e voliˇce.
Funkce
legislativy
Jejich hlavn´ı funkc´ı je tvorba legislativy neboli pˇrij´ım´an´ı z´akon˚u. Shro-
m´aˇzdˇen´ı po