Distanční studijní opora

h sta´tu˚,
Evropske´ho parlamentu a Komise. Vy´sledny´ materia´l obsahoval postup prˇi dalsˇı´m
rozsˇirˇova´nı´, prˇechod do trˇetı´ fa´ze HMU, novelizaci vlastnı´ch prˇı´jmu˚ Spolecˇenstvı´ a
financˇnı´ perspektivy EU, zmeˇny spojene´ s dopadem rozsˇı´rˇenı´, budoucnost ZEU a
zjednodusˇenı´ a vyjasneˇnı´ cˇinnosti institucı´. Tato zpra´va slouzˇila jako podklad pro
mezivla´dnı´ konferenci, ktera´ zacˇala v roce 1996 a rˇesˇila nastı´neˇne´ ota´zky. Slozˇitost
jedna´nı´ se projevila i v de´lce trva´nı´ te´to mezivla´dnı´ konference, jejı´mzˇ vyvrcho-
lenı´m bylo prˇijetı´ revize smluvnı´ch textu˚ na zaseda´nı´ summitu v Amsterodamu
16.–17. cˇervna 1997. Tato revize je oznacˇova´na jako Amsterodamska´ smlouva aAmstero-
damska´
smlouva
jako prvnı´ se snazˇila o zprˇehledneˇnı´ cele´ho smluvnı´ho ra´mce, zachovala vsˇak pilı´-
rˇove´ cˇleneˇnı´. Po ratifikaci vsˇemi cˇlensky´mi zemeˇmi vstoupila v platnost k 1. kveˇtnu
1999.
Po u´speˇsˇneˇ zakoncˇene´ mezivla´dnı´ konferenci se mohlo Spolecˇenstvı´ obra´tit k rˇesˇenı´
dalsˇı´ho prˇı´padne´ho rozsˇı´rˇenı´ o zemeˇ SVE. V ra´mci jejich hodnocenı´ byla vypra-
covana´ Agenda 2000, ktera´ hodnotila dopady prˇistoupenı´ novy´ch cˇlensky´ch sta´tu˚
k EU a za´rovenˇ navrhovala mozˇnosti dalsˇı´ho postupu. Materia´l obsahoval i stano-
viska k jednotlivy´m kandida´tsky´m zemı´m a na jejich za´kladeˇ Komise doporucˇila
otevrˇı´t prˇı´stupova´ jedna´nı´ s Cˇeskou republikou, Estonskem, Mad’arskem, Polskem,
Kyprem a Slovinskem (tzv. lucemburska´ skupina). Na za´kladeˇ summitu Evropske´
rady v Helsinka´ch (10.–11. prosince 1999) dosˇlo k rozsˇı´rˇenı´ jedna´nı´ s kandida´t-
sky´mi zemeˇmi o vstupu do EU o tzv. helsinskou skupinu tvorˇenou Rumunskem,
Slovenskem, Litvou, Lotysˇskem, Bulharskem a Maltou.
I kdyzˇ soucˇa´stı´ Amsterodamske´ smlouvy byl Protokol o orga´nech, zrychlenı´ prˇı´-
stupove´ strategie v pru˚beˇhu jejı´ ratifikace vsˇak vedlo k tomu, zˇe zmı´neˇnı´ protokol
se brzy stal neaktua´lnı´m. Ze zaseda´nı´ Evropske´ rady v cˇervnu 1999 vyplynul po-
zˇadavek na svola´nı´ dalsˇı´ mezivla´dnı´ konference, ktera´ bude zameˇrˇena vy´hradneˇ
na instituciona´lnı´ ota´zky budoucı´ho rozsˇı´rˇenı´. Trˇı´cˇlenny´ vy´bor (ve slozˇenı´ Richard
von Weizsback, David Simon, Jean-Luca Dehaen) prˇedlozˇil Komisi analy´zu ev-
ropsky´ch institucı´. Tato zpra´va se nazy´va´ „Zpra´vou vy´boru trˇı´ moudry´ch“ a rˇesˇila
instituciona´lnı´ du˚sledky rozsˇı´rˇenı´.
24
1.7 2000–2005
Mezivla´dnı´ konference reflektujı´cı´ Zpra´vu vy´boru trˇı´ moudry´ch byla zaha´jena
14. u´nora 2000 a uzavrˇena 7.–11. prosince 2000 v Nice. Soucˇa´stı´ mezivla´dnı´ konfe-
rence bylo take´ prˇijetı´ deklarace k budoucnosti Unie, tzv. Deklarace z Nice. Konvent,
vytvorˇeny´ pro potrˇeby rˇesˇenı´ ota´zek souvisejı´cı´ s Deklaracı´ z Nice, se poprve´ sesˇel
v u´noru 2002.
V na´vaznosti na vy´sledky rokova´nı´ byla 26. u´nora 2001 slavnostneˇ podepsa´na
Smlouva z Nice, ktera´ doplnˇuje zakla´dajı´cı´ smlouvy. Po ratifikace vsˇemi cˇlensky´mi
zemeˇmi vstoupila v platnost 1. u´nora 2003
V ra´mci trˇetı´ fa´ze meˇnove´ unie, dosˇlo 14. prosince 2001 k vyda´va´nı´ prvnı´ch euro-
mincı´ (tzv. eurokity). Stalo se tak ve dvana´cti zemı´ch, ktere´ splnily konvergencˇnı´
krite´ria. Od 1. ledna 2002 v teˇchto zemı´ch euromince a eurobankovky vstoupily do
obeˇhu a postupneˇ nahradily cˇlenske´ meˇny. Tı´m dosˇlo v teˇchto sta´tech k zavrsˇenı´
meˇnove´ unie a ke „splneˇnı´“ dalsˇı´ho kroku k dosazˇenı´ politicke´ unie jakozˇto nejvysˇsˇı´
mozˇne´ evropske´ integraci. K meˇnove´ unii podrobneˇji viz kapitola 4.
Zatı´m poslednı´ rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´ bylo oficia´lneˇ posveˇceno na zaseda´nı´ Ev-
ropske´ rady v Kodani v prosinci 2002, kdy bylo ukoncˇena vyjedna´va´nı´ o vstupu
s deseti kandida´tsky´mi zemeˇmi. V dubnu byly v Athe´na´ch s teˇmito zemeˇmi po-
depsa´ny Smlouvy o prˇistoupenı´. Beˇhem listopadu 2003 jsou Komisı´ prˇedstaveny
tzv. Monitorovacı´ zpra´vy o pokroku prˇistupujı´cı´ch deseti cˇlensky´ch sta´tu˚ a jmenuje
celkem 39 oblastı´, ve ktery´ch je potrˇeba prˇed vstupem do EU vyvinout maxima´lnı´
snahu, aby byly splneˇny vesˇkere´ podmı´nky vyply´vajı´cı´ z prˇedvstupnı´ch jedna´nı´.
Soucˇasneˇ Evropska´ komise publikuje pravidelne´ zpra´vy o pokroku kandida´tsky´ch Poslednı´
rozsˇı´rˇenı´zemı´, Bulharska, Rumunska a Turecka. K 1. kveˇtnu 2004 se Evropska´ unie rozsˇirˇuje
o dalsˇı´ch deset cˇlensky´ch sta´tu˚ z SVE (viz leakenska´ a helsinska´ skupina).
V cˇervenci 2003 Evropsky´ konvent oficia´lneˇ ukoncˇil svoji cˇinnosti. Konsenzua´lneˇ
prˇijaty´ vy´sledny´ dokument „Na´vrh Smlouvy zakla´dajı´cı´ u´stavu pro Evropu“ byl
prˇedsedou konventu Vale´ry Giscard d´Estaingem prˇeda´n prˇedstavitelu˚m italske´ho
prˇedsednictvı´ v Rˇ ı´meˇ dne 18. cˇervence 2003. Na´vrh Smlouvy zakla´dajı´cı´ u´stavu pro
Evropu se vsˇak nesetkal s vsˇeobecny´m souhlasem. Ten se podarˇilo dosa´hnout azˇ o rok
pozdeˇji v Bruselu. Slavnostneˇ byla Evropska´ u´stavnı´ smlouva podepsa´na 29. rˇı´jna
2004 v Rˇ ı´meˇ a od tohoto data beˇzˇı´ dvoulete´ obdobı´, beˇhem ktere´ho musı´ cˇlenske´
zemeˇ u´stavu ratifikovat. V polovineˇ ledna 2005 ji schva´lil Evropsky´ parlament.
Podrobneˇ viz kapitola 2.4
V pru˚beˇhu prosince je Komisı´ vyda´na Zpra´va o konvergenci za rok 2004, ve ktere´
se hodnotı´ pokroky cˇlensky´ch sta´tu˚ prˇi plneˇnı´ konvergencˇnı´ch krite´riı´, nutny´ch pro
vstup do trˇetı´ fa´ze meˇnove´ unie. Zˇ a´dna´ z hodnoceny´ch zemı´ vsˇak tyto krite´ria nenı´
schopna plnit.
Na schu˚zce Evropske´ rady 17. prosince 2004 jsou uzavrˇena prˇı´stupova´ jedna´nı´
s Bulharskem a Rumunskem. V dubnu 2005 jsou podepsa´ny Prˇı´stupove´ dohody a
je stanoveno, zˇe se Unie o tyto dva sta´ty rozsˇı´rˇı´ k 1. lednu 2007.
Na konci ledna 2005 prˇedstavila prˇedseda Komise Barroso spolecˇny´ program stra-
tegicky´ch cı´lu˚ vypracovany´ ve spolupra´ci s Parlamentem a Radou. Nastı´nil vizi do
25
1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace
roku 2010, ktera´ by meˇla prˇine´st vsˇem Evropanu˚m prosperitu, solidaritu a bezpecˇı´.
Podstatou je zameˇrˇenı´ se na Lisabonskou strategii a jejı´ plneˇnı´.
Na pocˇa´tku u´nora 2005 vstupuje v platnost Dohoda o stabilizaci a prˇidruzˇenı´ mezi
EU a Chorvatskem s tı´m, zˇe k otevrˇenı´ dialogu o prˇidruzˇenı´ dojde v brˇeznu.
Na zaseda´nı´ Evropska´ rady v Bruselu v cˇervnu 2005 nenı´ schva´len financˇnı´ perspek-
tiva na le´ta 2007–2013. Na za´kladeˇ za´porne´ho vyja´drˇenı´ Evropske´ rady prˇedlozˇila
Komise v pru˚beˇhu rˇı´jna 2005 peˇt na´vrhu˚, ktere´ majı´ za u´kol poskytnout prˇedsed-
nictvı´ a cˇlensky´m sta´tu˚m podneˇty usnadnˇujı´cı´ diskusi k te´to financˇnı´ perspektiveˇ.
Na zaseda´nı´ Evropske´ rady v prosinci je prˇijata dohoda k modifikovane´ financˇnı´
perspektiveˇ na le´ta 2007–2013.
Obra´zek 1.1: Prˇehled cˇlensky´ch, prˇistupujı´cı´ch, kandida´tsky´ch a potencia´lneˇ kan-
dida´tsky´ch zemı´
Zdroj: www.europa.eu.int/comm/enlargement/index en.htm
Shrnutı´ kapitoly
Vy´znamneˇjsˇı´ snahy o evropskou integraci se projevily po druhe´ sveˇtove´ va´lce, kdy
Evropa byla znicˇena a sta´la prˇed ota´zkou, jak nastartovat sve´ hospoda´rˇstvı´. Prvnı´ spo-
lecˇenstvı´ bylo zalozˇeno na pocˇa´tku 50. let na dobu urcˇitou s tı´m, zˇe bude vy´hradneˇ
sektoroveˇ orientova´no – sektor uhlı´ a oceli. Na neˇj v sˇedesa´ty´ch letech nava´zalo
zalozˇenı´ dalsˇı´ch dvou spolecˇenstvı´ – jednoho sektoroveˇ orientovane´ho (atomova´
energie) a jednoho sektoroveˇ neomezene´ho (EHS). Dosˇlo take´ k vy´znamne´mu po-
sunu v ra´mci prohloubenı´ integracˇnı´ch snah do ru˚zny´ch cˇa´stı´ hospoda´rˇske´ho sektoru
cˇlensky´ch zemı´. Postupneˇ byly jednotlive´ zakla´dajı´cı´ smlouvy revidova´ny a kazˇda´
revize prˇinesla take´ vy´znamne´ za´sahy do pravomocı´ jednotlivy´ch orga´nu˚ Spole-
cˇenstvı´. Zatı´m poslednı´ revize se uda´la v ra´mci mezivla´dnı´ konference zakoncˇene´
schu˚zkou v Nice.
Ota´zky k zamysˇlenı´
1. Cˇı´m jsou tvorˇeny tzv. Rˇ ı´mske´ smlouvy?
2. Ktere´ Spolecˇenstvı´ bylo zalozˇeno jako prvnı´ a kdy a ky´m?
26
3. Co Va´m rˇı´ka´ pojem Schumanu˚v pla´n?
4. Kdy dosˇlo k poslednı´mu rozsˇı´rˇenı´ a o jake´ sta´ty se jednalo?
5. Co znamenal tzv. Marshallu˚v pla´n pro Evropu?
27
1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace
28
jI´ Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli
jI´ Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´
jI´ Evropske´ spolecˇenstvı´ pro atomovou
energii
jI´ Evropska´ u´ stava
jI´ Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´
politika
jI´ Vnitro a justice
Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU2
2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU
Cı´l kapitoly
Pro pochopenı´ pu˚sobenı´ soucˇasne´ Evropske´ unie je trˇeba zna´t historicke´ pozadı´
vy´voje integrace v za´vislosti na vytvorˇenı´ jednotlivy´ch Spolecˇenstvı´. Dozvı´te se
podrobneˇjsˇı´ informace o prvnı´ spolecˇenstvı´ – Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli –
o zpu˚sobu jeho rˇı´zenı´ a take´ o dopadech, ktere´ meˇlo na hospoda´rˇstvı´ zu´cˇastneˇny´ch
zemı´. Budou va´m take´ poskytnuty informace o dalsˇı´ch spolecˇenstvı´ – Evropske´m
spolecˇenstvı´ pro atomovou energii a Evropske´m hospoda´rˇske´m spolecˇenstvı´. Cˇa´st
kapitoly je take´ veˇnova´na Evropske´ u´staveˇ jakozˇto dokumentu, ktery´ po sve´ ratifikaci
povede k dalsˇı´mu prohlubova´nı´ aktivit v ra´mci EU. Prostor je take´ veˇnova´n tzv. II. a
III. pilı´rˇi Maastrichtske´ho chra´mu. I. pilı´rˇ, tzn. hlavneˇ aktivity v ra´mci spolecˇne´ho
trhu, je rozebra´n v dalsˇı´ch kapitola´ch.
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
Doba potrˇebna´ pro studium jsou cca 4 hodiny.
Na za´kladeˇ Maastrichtske´ smlouvy dosˇlo k rozdeˇlenı´ aktivit v ra´mci Spolecˇenstvı´
na trˇi pilı´rˇe. Prvnı´ pilı´rˇ prˇedstavuje zakla´dajı´cı´ smlouvy (ESUO, EHS, EURATOM),
HMU, vnitrˇnı´ trh. Druhy´ pilı´rˇ je reprezentova´n Spolecˇnou zahranicˇnı´ a bezpecˇnostnı´
politikou. V ra´mci trˇetı´ho pilı´rˇe se rˇesˇı´ problematika spolupra´ce Justice a vnitra. Tato
kapitola je zpracova´na podle FIALA, P., PITROVA´ , M.: Evropska´ unie.
2.1 Evropske´ spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli
Za´klad tohoto spolecˇenstvı´ je trˇeba hledat v tzv. Schumanoveˇ pla´nu, prˇedstavene´mu
na zaseda´nı´ francouzske´ho kabinetu 9. kveˇtna 1950, jehozˇ autorem byl Jean Monnet.
Ten spatrˇoval v integraci trhu s uhlı´m a ocelı´ prvek vedoucı´ k rozvoji Evropy a
k uklidneˇnı´ tlaku˚ po II. sveˇtove´ va´lce. K Francii se postupneˇ prˇidaly i dalsˇı´ zemeˇ:
Neˇmecko, Ita´lie, Belgie, Lucembursko a Nizozemı´, ktere´ v Schumanoveˇ pla´nu
videˇly mozˇnost ekonomicke´ho ru˚stu va´lkou postizˇene´ho hospoda´rˇstvı´.
Smlouva o zrˇı´zenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli (ESUO) byla podepsa´na
vy´sˇe zmı´neˇny´mi sta´ty 18. dubna 1950 v Parˇı´zˇi. Odtud je take´ zna´ma pod pojmem
Parˇı´zˇska´ smlouva. Byla uzavrˇena na dobu 50 let a vstoupila v platnost 27. cˇerven-
ce 1952 po ratifikacˇnı´m procesu vsˇech cˇlensky´ch zemı´.
Vysoky´
u´rˇad
Z hlediska instituciona´lnı´ struktury se skla´dala ze cˇtyrˇ za´kladnı´ch institucı´. Nad-
na´rodnı´ u´rovenˇ reprezentoval Vysoky´ u´rˇad, ktery´ meˇl neza´visle´ postavenı´ v ra´mci
ESUO (disponoval vlastnı´mi prˇı´jmy, takzˇe nebyl za´visly´ na odvodech cˇlensky´ch
zemı´). Vysoky´ u´rˇad disponoval sˇiroky´mi pravomocemi, z nichzˇ nejvy´znamneˇjsˇı´
byla pravdeˇpodobneˇ mozˇnost regulace cen prˇı´padeˇ, zˇe se ve spravovane´m odveˇtvı´
objevı´ zrˇetelne´ obtı´zˇe naprˇ. v podobeˇ snı´zˇenı´ popta´vky. Vysoky´ u´rˇad mohl vyhla´-
sit tzv. stav zrˇejme´ krize a dı´ky svy´m pravomocem mohl tuto krizi rˇesˇit i pomocı´
vy´robnı´ch omezenı´ pro jednotlive´ podniky. Vysoky´ u´rˇad se skla´dal z 9 cˇlenu˚, kterˇı´
byli nominova´ni cˇlensky´mi zemeˇmi na dobu 6 let a po zvolenı´ do funkce byli na
svy´m materˇsky´ch zemı´ch neza´vislı´. Jako prvnı´ prˇedseda Vysoke´ho u´rˇadu byl zvo-
len autor mysˇlenky – Jean Monnet. Odborne´ informacˇnı´ za´zemı´ v oblasti uhlı´ a
oceli Vysoke´mu u´rˇadu poskytoval Poradnı´ vy´bor, ktery´ byl slozˇen z 30–51 cˇlenu˚,
30
kterˇı´ reprezentovali zameˇstnance, vy´robce, uzˇivatele a obchodnı´ky pu˚sobı´cı´ v ra´mci
spolecˇne´ho trhu s teˇmito komoditami.
Druhy´m orga´nem, ktery´ pu˚sobil v instituciona´lnı´ strukturˇe, byla Rada ministru˚
cˇlensky´ch zemı´. Tento orga´n byl do struktury prˇida´n azˇ „dodatecˇneˇ“, v pu˚vodnı´m
Schumanoveˇ pla´nu se nevyskytoval. Tento orga´n reprezentoval mezina´rodnı´ prˇı´stup.
Slouzˇila jako platforma pro kompenzaci ekonomicky´ch a geograficky´ch rozdı´lu˚ mezi
maly´mi a velky´mi zemeˇmi ESUO. Na za´kladeˇ rovne´ho principu byly zastoupeny
vsˇechny cˇlenske´ zemeˇ. V ra´mci Rady ministru˚ byla rozhodnutı´ prˇijı´ma´na veˇtsˇinou.
Trˇetı´m orga´nem bylo Shroma´zˇdeˇnı´ (prˇedchu˚dce dnesˇnı´ho Evropske´ho parlamentu),
ktere´ se skla´dalo ze 78 za´stupcu˚ na´rodnı´ch parlamentu˚. Jeho nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ pravo-
mocı´ a povinnostı´ byla kontrola Vysoke´ho u´rˇadu, ktery´ mohl by´t Shroma´zˇdeˇnı´m
odvola´n jako celek, pokud Shroma´zˇdeˇnı´ neodsouhlasilo jeho vy´rocˇnı´ zpra´vu prˇed-
kla´danou kazˇdy´ rok.
A poslednı´m orga´nem byl Soudnı´ dvu˚r, ktery´ meˇl statut instituce neza´visle´ na ostat-
nı´ch. Skla´dal se ze 7 soudcu˚ voleny´ch na dobu 6 let, kterˇı´ dohlı´zˇeli na dodrzˇova´nı´
Smlouvy o ESUO, kontrolovali postupy Vysoke´ho u´rˇadu, cˇlensky´ch zemı´ v za´-
lezˇitostech uhlı´ a oceli a take´ cˇinnost podniku˚. Proti jejich rozhodnutı´ jizˇ nebylo
odvola´nı´.
Pu˚sobenı´ tohoto prvnı´ho sektoroveˇ orientovane´ho spolecˇenstvı´ nenı´ jednoduche´
jednoznacˇneˇ posoudit. Na pocˇa´tku 60. let dosˇlo k celkove´mu ozdravenı´ evropske´
ekonomiky. V ra´mci cˇlensky´ch zemı´ neoddiskutovatelneˇ dosˇlo na za´kladeˇ ESUO
ke zvy´sˇenı´ produkce uhlı´ a oceli ve spolecˇne´m trhu a vy´znamne´mu rozvoji jeho
obchodu. Vy´znam ESUO je vsˇak spatrˇova´n spı´sˇe v politicke´ u´rovni. Centra´lnı´
organizace uhlı´ a oceli nutila totizˇ by´vale´ neprˇa´tele spolupracovat a za´sadneˇ ovlivnila
i zemeˇ stojı´cı´ mimo prvnı´ spolecˇenstvı´.
2.2 Evropske´ hospoda´rˇske´ spolecˇenstvı´
Po u´speˇchu ESUO sta´lo prˇed zakla´dajı´cı´mi zemeˇmi rozhodnutı´, zda pokracˇovat
v naznacˇene´m smeˇru evropske´ integrace, tzn. pokusit se zalozˇit dalsˇı´ sektoroveˇ ori-
entovane´ spolecˇenstvı´, nebo se pokusit o integraci v ra´mci velke´ho integrovane´ho
ekonomicke´ho prostoru nestaveˇjı´cı´ho na sektorove´m prˇı´stupu. Vy´sledny´ kompro-
mis, tzn. uzavrˇenı´ tzv. Rˇ ı´msky´ch smluv, obsahoval jak sektoroveˇ orientovany´ proud,
tak take´ proud reprezentovany´ Belgiı´, Lucemburskem, Nizozemı´m a Ita´liı´, tzn. inte-
grovany´ ekonomicky´ prostor. Smlouva o zrˇı´zenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´ pro ato-
movou energii (EURATOM) a Smlouva o zrˇı´zenı´ Evropske´ho hospoda´rˇske´ho spo-
lecˇenstvı´ (EHS) byly podepsa´ny 27. brˇezna 1957 v Rˇ ı´meˇ (odtud Rˇ ı´mske´ smlouvy).
Obeˇ smlouvy byly uzavrˇeny na dobu neurcˇitou, cˇı´mzˇ se lisˇily od Smlouvy o zrˇı´zenı´
Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli. Da´le se budeme veˇnovat charakteristice EHS.
Podle smluvnı´ch vymezenı´ bylo spolecˇenstvı´ postaveno na principu solidarity, sou-
teˇzˇivosti, protikartelovy´ch krocı´ch a na harmonizaci pra´va cˇlensky´ch sta´tu˚. Jednalo
se o cˇasoveˇ neomezenou smlouvu. Na za´kladeˇ cˇla´nku 2 Smlouvy o EHS bylo cı´lem
„postupny´m sblizˇova´nı´m hospoda´rˇske´ politiky cˇlensky´ch sta´tu˚ podporovat v cele´m
Spolecˇenstvı´ harmonicky´ rozvoj hospoda´rˇske´ cˇinnosti, neprˇetrzˇity´ a vyrovnany´ ru˚st,
31
2. Trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe EU
veˇtsˇı´ stabilitu, urychlene´ zvysˇova´nı´ zˇivotnı´ u´rovneˇ, jakozˇ i teˇsneˇjsˇı´ vztahy mezi sta´ty,
ktere´ Spolecˇenstvı´ tvorˇı´.“ Klı´cˇovy´m bylo vybudova´nı´ spolecˇne´ho trhu zajisˇt’ujı´cı´hoSpolecˇny´
trh svobodu cˇtyrˇ za´kladnı´ch svobod (svobodny´ pohyb osob, sluzˇeb, zbozˇı´ a kapita´lu).
Ve smlouveˇ bylo stanoveno dosazˇenı´ spolecˇne´ho trhu do 12–15 let, prˇicˇemzˇ obdobı´
bylo rozdeˇleno na trˇi etapy a prˇechod z jednotlivy´ch etap podle´hal souhlasu Rady
ministru˚. V ra´mci prvnı´ch dvou etap meˇlo by´t dosazˇeno konsensu na za´kladeˇ jedno-
myslne´ho hlasova´nı´, prˇechod do za´veˇrecˇne´ etapy potom znamenal zmeˇnu hlasova´nı´
na veˇtsˇinove´. Za´kladnı´m u´kolem bylo vytvorˇenı´ celnı´ unie umozˇnˇujı´cı´ volny´ pohyb
pru˚myslove´ho zbozˇı´.
Z hlediska instituciona´lnı´ struktury se vycha´zelo z modelu ESUO. Byl opeˇt zachova´n
nadna´rodnı´ i mezina´rodnı´ za´jem.
Komise
EHS
Komise reprezentovala nadna´rodnı´ u´rovenˇ a byla slozˇena z devı´ti cˇlenu˚ dohodou
mezi vla´dami cˇlensky´ch sta´tu˚ na cˇtyrˇi roky s mozˇnostı´ opakovane´ volby. Komise
byla rˇı´zena prˇedsedou a dveˇma mı´stoprˇedsedy, kterˇı´ byly voleni na dva roky s mozˇ-
nostı´ opakovane´ volby. Prˇedseda byl jmenova´n dohodou cˇlensky´ch sta´tu˚ a vzhledem
k postavenı´ Komise znamenala du˚lezˇite´ politicke´ rozhodnutı´. Vzhledem k du˚lezˇi-
tosti Komise EHS se zmı´nı´me i o prvnı´m prˇedsedovy Komise. Byl jı´m neˇmecky´
univerzitnı´ profesor a by´valy´ sta´tnı´ tajemnı´k ministerstva zahranicˇnı´ch veˇcı´ Wal-
ter Hallstein, ktery´ tuto funkci zasta´val osm let (31. 1. 1958 azˇ 30. 6. 1967). Jeho
hlavnı´m u´kolem byla vy´stavba odpovı´dajı´cı´ho administrativnı´ho apara´tu. Soustrˇedil
se na u´koly spojene´ s vytvorˇenı´m spolecˇne´ho trhu, spolecˇne´ zemeˇdeˇlske´ politice,
jednal se sta´ty EFTA o mozˇnosti prˇistoupenı´. V ra´mci jeho pu˚sobenı´ dosˇlo k tzv. Lu-
cemburske´mu kompromisu, ktery´ vy´znamneˇ omezil pravomoci Komise ve prospeˇch
na´rodneˇ orientovane´ Rady ministru˚.
Rada ministru˚ meˇla oproti Radeˇ ESUO vy´znamneˇjsˇı´ pravomoci a to z du˚vodu, zˇe
integracˇnı´ projekt nebyl zrˇetelneˇ sektoroveˇ ohranicˇen.
Pro pomoc prˇi rˇesˇenı´ ota´zek vztahujı´cı´ch se k problematice spolecˇne´ho trhu byl zrˇı´-
zen Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor, ktery´ se skla´dal z prˇedstavitelu˚ ru˚zny´ch kategoriı´
hospoda´rˇske´ho a socia´lnı´ho zˇivota, zejme´na z prˇedstavitelu˚ vy´robcu˚, zemeˇdeˇlcu˚,
dopravcu˚, deˇlnı´ku˚, obchodnı´ku˚, rˇemeslnı´ku˚, prˇı´slusˇnı´ku˚ svobodny´ch povola´nı´ a
prˇedstavitelu˚ verˇejny´ch za´jmu˚. Cˇlenove´ byli voleni jednomyslneˇ Radou na dobu
cˇtyrˇ let. Hospoda´rˇsky´ a socia´lnı´ vy´bor byl definova´n ve Smlouveˇ o EHS jako po-
radnı´ orga´n cele´ho Spolecˇenstvı´, tudı´zˇ nikoliv jako instituce podle´hajı´cı´ vy´hradneˇ
nadna´rodnı´ Komisi.
Shroma´zˇdeˇnı´ bylo spolecˇne´ pro ESUO, EHS i EURATOM, dosˇlo nejen k navy´sˇenı´
pocˇtu jeho cˇlenu˚, ale take´ k vy´znamne´mu posı´lenı´ jeho pravomoci odvolat Komisi.
Na rozdı´l od Shroma´zˇdeˇnı´ v ra´mci ESUO, ktere´ mohlo odvolat Vysoky´ u´rˇad pouze
na za´kladeˇ vy´rocˇnı´ zpra´vy, Shroma´zˇdeˇnı´ v ra´mci EHS i EURATOM mohlo Komisi
odvolat bez ohledu na zpra´vu o stavu hospodarˇenı´ a jedna´nı´ o jejı´m odvola´nı´ mohlo
by´t zaha´jeno kdykoliv beˇhem funkcˇnı´ho obdobı´. Bylo upraveno take´ jeho posta-
venı´ v ra´mci legislativnı´ho procesu – meˇlo by´t konzultova´no ve vybrany´ch bodech
smlouvy. Shroma´zˇdeˇnı´ da´le mohlo Radeˇ navrhovat rozpocˇtove´ zmeˇny.
Soudnı´ dvu˚r byl opeˇt spolecˇny´ pro vsˇechna trˇi spolecˇenstvı´. Bylo ponecha´no jeho
slozˇenı´ s tı´m, zˇe po trˇech letech docha´zelo k cˇa´stecˇne´ obmeˇneˇ soudcu˚. Dosˇlo vsˇak ke
32
zmeˇneˇ zˇalob. Soudnı´ dvu˚r v ra´mci EHS mohl zˇalovat cˇlenske´ zemeˇ za porusˇenı´ jejich
povinnostı´, odhlı´zˇel nad za´konnostı´ sekunda´rnı´ch legislativnı´ch aktu˚ vyda´vany´ch
Radou a Komisı´, mohl podat zˇalobu za necˇinnost na Radu nebo Komisi, rozhodoval
spory ty´kajı´cı´ se na´hrady sˇkod a spory mezi zameˇstnanci.
Sluc