Distanční studijní opora

rese jizˇ ze strany Neˇmecka nehrozı´.
Tuto skutecˇnost reflektovalo zalozˇenı´ tzv. Severoatlanticke´ aliance (NATO, North
Atlantic Treaty Organisation), jehozˇ prvnı´mi cˇleny byly vedle USA a Kanady take´
18
Velka´ Brita´nie, Francie, zemeˇ Beneluxu, Norsko, Da´nsko, Portugalsko, Ita´lie a
Island. Neˇmecko meˇlo da´le vystupovat jako zemeˇ zadrzˇujı´cı´ komunismus a tı´m
se meˇlo vyrˇesˇit i jeho postavenı´ jako porazˇene´ho agresora. Podpis Washingtonske´
smlouvy zakla´dajı´cı´ NATO se uskutecˇnil 4. dubna 1949.
Dohodou z ledna 1949 mezi peˇti zemeˇmi Bruselske´ smlouvy vznika´ Rada Evropy,
otevrˇena´ vsˇem zemı´m Evropy. Za´rovenˇ je prˇijata i Charta lidsky´ch pra´v a svobod.
1.2 1950–1960
V roce 1950 byl vypracova´n tzv. Schumanu˚v pla´n pojmenovany´ po francouzske´m
ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´. Za´kladnı´m vy´chodiskem byla kombinace politicke´ po-
trˇeby zabra´nit rozsˇirˇova´nı´ soveˇtske´ho vlivu s u´silı´m pomoci rozvoji hospoda´rˇstvı´.
Autorem tohoto pla´nu byl Jean Monnet, ktery´ vedl od roku 1946 Vysoky´ pla´novacı´
u´rˇad zameˇrˇeny´ na podporu francouzske´ho hospoda´rˇstvı´. Hlavnı´ na´plnı´ Schumanova Schumanu˚v
pla´npla´nu bylo vytvorˇenı´ spolecˇne´ho trhu s uhlı´m a ocelı´. Mysˇlenka byla postavena
na nadna´rodnı´ spra´veˇ klı´cˇovy´ch sektoru˚ napoma´hajı´cı´ rozvoji a prˇispı´vajı´cı´ k nor-
malizaci vza´jemny´ch vtahu˚ mezi zu´cˇastneˇny´mi sta´ty. Cely´ sektor meˇl spravovat
nadna´rodnı´ orga´n – Vysoky´ u´rˇad – ktery´ byl vybaven vy´znamny´mi pravomocemi a
byl neza´visly´ na na´rodnı´ch vla´da´ch.
Schumanu˚v pla´n byl oficia´lneˇ prˇedstaven na zaseda´nı´francouzske´ho kabinetu 9. kveˇ-
tna 1950 a ihned se stal prˇedmeˇtem jedna´nı´ dalsˇı´ch evropsky´ch zemı´. Za´jem o tento
pla´n projevilo jako prvnı´ Neˇmecko (doufalo v rovnopra´vne´ postavenı´ v mezina´rod-
nı´ch vztazı´ch), da´le pak Belgie, Lucembursko, Nizozemı´ a Ita´lie. Za´porneˇ se vsˇak
k projektu postavila Velka´ Brita´nie, ktera´ uprˇednostnila rozvoj obchodnı´ch vztahu˚
s USA a by´valy´mi koloniemi.
18. dubna 1951 byla podepsa´na na za´kladeˇ Schumanova pla´nu Smlouva o zalozˇenı´
Evropske´ho spolecˇenstvı´ uhlı´ a oceli – ESUO. Podle mı´sta podpisu se jı´ take´ rˇı´ka´
Parˇı´zˇska´ smlouva a byla uzavrˇena na dobu 50 let. Vstoupila v platnost jizˇ 27. cˇer-
vence 1952 po ratifikace ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ (tzv. Sˇestka – Neˇmecko, Ita´lie,
Franci, Belgie, Lucembursko, Nizozemı´). Podrobneˇji k ESUO viz kapitola 2.1
Toto spolecˇenstvı´ rˇesˇilo sice ekonomicke´ i politicke´ ota´zky, ale nety´kalo se ota´zek
bezpecˇnosti, stejneˇ jako nerˇesˇilo zapojenı´ Neˇmecka do vojenske´ soustavy za´padnı´
Evropy. O to se snazˇily i USA. Vy´jimku z teˇchto snah vsˇak tvorˇila Francie, ktera´ byla
proti mezivla´dneˇ orientovane´mu NATU (tato organizace nedisponovala prˇı´mou kon-
trolou svy´ch cˇlenu˚ a v prˇı´padeˇ Neˇmecka nemohla garantovat jeho kontrolu). Proto
Francie prˇelozˇila vlastnı´ na´vrh, jehozˇ podkladem byl Plevenu˚v pla´n. Na za´kladeˇ
neˇho byla 27. kveˇtna 1952 podepsa´na Smlouva o Evropske´m obrane´m spolecˇenstvı´,
ktere´ meˇlo nadna´rodnı´ rysy, spolecˇne´ instituce, spolecˇne´ ozbrojene´ sı´ly a spolecˇny´
rozpocˇet. Hlavnı´m rysem EOS byl cˇla´nek 2, ktery´ rˇı´kal, zˇe „vojensky´ u´tok vedeny´
proti cˇlensky´m sta´tu˚m v Evropeˇ, nebo proti evropsky´m obranny´m sla´m bude vnı´ma´n
jako u´tok proti vsˇem cˇlensky´m sta´tu˚m“. Smlouva vsˇak musela by´t ratifikova´na ve
vsˇech signata´rˇsky´ch zemı´ch. Na pocˇa´tku roku 1954 jizˇ byla u´speˇsˇneˇ ratifikova´na
ve vsˇech zemı´ch s vy´jimkou Francie, ktera´ se oba´vala o mozˇne´ snı´zˇenı´ sve´ho vlivu
v budoucı´ celoevropske´ arma´deˇ. Paradoxneˇ cela´ ratifikace Smlouvy o EOS skoncˇila
neu´speˇchem jejı´ ratifikace pra´veˇ ve Francii, ktera´ pu˚vodneˇ cele´ snahy odstartovala.
19
1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace
Po tomto neu´speˇchu se snahy o integraci obra´tily opeˇt do oblasti hospoda´rˇstvı´.
ESUO se uka´zalo jako vy´znamny´m meznı´kem k usporˇa´da´nı´ pova´lecˇny´ch vztahu˚
v Evropeˇ. Z tohoto du˚vodu se snahy obra´tily opeˇt k nadna´rodnı´ ota´zce integrace. Na
setka´nı´ ministru˚ zahranicˇnı´ch veˇcı´ zemı´ ESUO v italske´ Mesineˇ v cˇervnu 1955 byly
projedna´va´ny dalsˇı´ oblasti vhodne´ pro integraci. Postupneˇ se vykrystalizovaly dva
na´zorove´ proudy: prvnı´ usiloval o zachova´nı´ sektorove´ho prˇı´stupu, druhy´ se snazˇil
o zrˇı´zenı´ velke´ho integrovane´ho ekonomicke´ho prostoru. Nakonec byl tzv. Spaaku˚v
vy´bor poveˇrˇen dalsˇı´m jedna´nı´m na obou na´zorovy´ch veˇtvı´. Na za´kladeˇ vyjedna´-
vacı´ch schu˚zek byly vytvorˇeny dva dokumenty – Smlouva o zrˇı´zenı´ Evropske´hoEHS
hospoda´rˇske´ho spolecˇenstvı´ (EHS) a Smlouva o zrˇı´zenı´ Evropske´ho spolecˇenstvı´
pro atomovou energii (EURATOM). Obeˇ dveˇ smlouvy byly podepsa´ny zakla´dajı´-
cı´mi zemeˇmi ESUO 27. brˇezna 1957 v Rˇ ı´meˇ. Na za´kladeˇ teˇchto smluv, zna´my´ch
jako tzv. Rˇ ı´mske´ smlouvy, byly zalozˇeny dalsˇı´ dveˇ organizace. Podrobneˇji k EHS a
EURATOMu viz kapitola 2.3
Velka´ Brita´nie, ktera´ sta´le mimo vy´sˇe uvedene´ snahy, se snazˇila vytvorˇit se zemeˇmi
ESUO zo´nu volne´ho obchodu, ktera´ meˇla umozˇnit dosazˇenı´ profitu z uvolneˇnı´ ob-
chodnı´ch barie´r bez rizik spojeny´ch s nadna´rodnı´m rˇı´zenı´m hospoda´rˇstvı´. Jednalo
se o volny´ pohyb pru˚myslovy´ch vy´robku˚. Snahy o zapojenı´ zemı´ do te´to zo´ny vol-
ne´ho obchodu se nety´kaly pouze zemı´ ESUO, ale vztahovaly se i na dalsˇı´ evropske´
zemeˇ. Tato snaha tudı´zˇ byla vedena na pu˚deˇ OEEC. Britske´ na´vrhy volne´ho pohybu
pru˚myslovy´ch vy´robku˚ se zamlouvaly pru˚mysloveˇ orientovany´m sta´tu˚m, jako bylo
Neˇmecko, Lucembursko nebo Belgie. Proti vsˇak vystoupila Francie, jakozˇto prˇed-
stavitelka zemeˇdeˇlsky orientovane´ho sta´tu. Tento francouzsky´ odstup se nepodarˇilo
prˇekonat a tudı´zˇ zemeˇ ESUO od tohoto projektu distancovaly.
1.3 1960–1970
EFTA Velka´ Brita´nie se tudı´zˇ obra´tila na ostatnı´ sta´ty a 4. ledna 1960 byla podepsa´na tzv.
Stockholmska´ dohoda zakla´dajı´cı´ Evropske´ sdruzˇenı´ volne´ho obchodu (EFTA – Eu-
ropean Free Trade Asocciation). Jejı´mi signata´rˇi byly kromeˇ Velke´ Brita´nie i Da´nsko,
Norsko, Sˇve´dsko, Rakousko, Sˇvy´carsko a Portugalsko. Zalozˇenı´ EFTA znamenalo
vytvorˇenı´ zo´ny volne´ho obchodu s pru˚myslovy´mi vy´robky. Byl stanoven harmono-
gram pro odboura´va´nı´ dovoznı´ch cel, za´rovenˇ signata´rˇske´ zemeˇ deklarovaly udrzˇenı´
plne´ zameˇstnanosti a sta´le´ho ekonomicke´ho ru˚stu. I prˇes me´neˇ dynamicky´ rozvoj
obchodu v ra´mci EFTA dosˇlo v roce 1966 k dokoncˇenı´ volne´ho trhu s pru˚myslovy´mi
vy´robky. Zalozˇenı´m EFTA tak byla za´padnı´ Evropa pomyslneˇ rozdeˇlena na dveˇ cˇa´sti
(zemeˇ EHS: tzv. vnitrˇnı´ sˇestka × zemeˇ EFTA: tzv. vneˇjsˇı´ sedmicˇka).
S rostoucı´m vy´znamem EHS a EURATOMu a naopak neodpovı´dajı´cı´m vy´vo-
jem EFTA postupneˇ dosˇlo ke zmeˇneˇ na´zoru Velke´ Brita´nie na jejı´ participaci na
Spolecˇenstvı´. Zˇ a´dost Velke´ Brita´nie, Irska, Norska a Da´nska o cˇlenstvı´ ve Spolecˇen-
stvı´ bylo velkou vy´zvou. Rozhovory byly zaha´jeny v listopadu 1961. Dalsˇı´ snahy
o rozsˇı´rˇenı´ vsˇak zhatilo francouzske´ veto, kdy prezident de Gaull vyslovil na´zor, zˇe
existujı´ za´sadnı´ nesoulady mezi cı´li Velke´ Brita´nie a cı´li Spolecˇenstvı´.
Francouzske´ veto rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´ prˇedznamenalo blı´zˇı´cı´ se krizi Spolecˇen-
stvı´. K nı´ vedlo i napeˇtı´ mezi SSSR a USA a samozrˇejmeˇ snahy Francie o oslabenı´
20
pozice nadna´rodnı´ Komise. „Konfliktu“ prˇedcha´zela neochota Francie projedna´-
vat zemeˇdeˇlske´ ota´zky a vyvrcholil 6. cˇervence 1965, kdy Francie sta´hla vsˇechny
sve´ za´stupce z orga´nu˚ Spolecˇenstvı´. Tomuto tahu se pozdeˇji zacˇalo rˇı´kat „politika
pra´zdny´ch krˇesel“. Celkove´ bojkotova´nı´ chodu Spolecˇenstvı´ Franciı´ trvalo 7 meˇ-
sı´cu˚ a po tuto dobu nebylo Spolecˇenstvı´ schopno „fungovat“. V te´ dobeˇ totizˇ platilo
jesˇteˇ jednomyslne´ prˇijı´ma´nı´ vsˇech legislativnı´ch na´vrhu˚ a prˇi absenci francouzsky´ch
za´stupcu˚ tato podmı´nka tudı´zˇ nebyla dodrzˇena.
Lucembursky´
kompromis
Krizi se podarˇilo prˇekonat azˇ v lednu 1966, kdy ostatnı´ cˇlenske´ sta´ty prˇijaly fran-
couzskou podmı´nku ty´kajı´cı´ se zmeˇn prˇi hlasova´nı´ a rozhodly se take´ projedna´vat
financova´nı´ zemeˇdeˇlstvı´ bez ohledu na ota´zku vlastnı´ch prˇı´jmu˚. Toto rˇesˇenı´ krize
je nazy´va´no Lucembursky´m kompromisem, kdy sice dosˇlo k u´praveˇ jednomysl-
ne´ho hlasova´nı´ na veˇtsˇinove´, ale bylo mozˇno uplatnit fakticke´ veto prˇi hlasova´nı´
v Radeˇ. Toto posı´lenı´ pravomoci Rady ministru˚ vedlo k oslabenı´ nadna´rodnı´ Komise
a posle´ze Prohla´sˇenı´m o vztazı´ch mezi Komisı´ a Radou jı´ bylo odebra´no vedoucı´
postavenı´ ve Spolecˇenstvı´. V praxi to potom znamenalo povinnost Komise konzul-
tovat sve´ prˇedstavy s jednotlivy´mi cˇlensky´mi sta´ty, aby tı´m zabra´nila zablokova´nı´
hotove´ho na´vrhu vetem.
V ra´mci krize se prˇedstavitele´ cˇlensky´ch zemı´ byli schopni shodnout na nutnosti
zjednodusˇenı´ a zprˇehledneˇnı´ cele´ho vnitrˇnı´ho mechanismu komunikace ve Spo-
lecˇenstvı´. Na za´kladeˇ tzv. slucˇovacı´ smlouvy podepsane´ 8. dubna 1965 dosˇlo ke
sloucˇenı´ do te´ doby trˇı´ neza´visly´ch spolecˇenstvı´ do Evropske´ho spolecˇenstvı´ spra-
vovane´ho jednou Komisı´ a jednou Radou.
O rok pozdeˇji dosˇlo k poslednı´mu odstraneˇnı´ celnı´ch poplatku˚ uvnitrˇ EHS a za-
vedenı´ spolecˇne´ho vneˇjsˇı´ho tarifnı´ho rezˇimu. Dosˇlo tudı´zˇ k dotvorˇenı´ celnı´ unie
Spolecˇenstvı´.
I kdyzˇ dosˇlo ke krizi Spolecˇenstvı´, cˇlenske´ zemeˇ konstatovaly, zˇe cı´le zakla´dajı´cı´ch
smluv jsou jizˇ z velke´ cˇa´sti splneˇny. Cı´l vytvorˇenı´ celnı´ unie byl splneˇn a Spolecˇen-
stvı´ proto zacˇalo usilovat o stanovenı´ novy´ch priorit. Jednı´m z cı´lu˚ bylo zavedenı´
vlastnı´ch prˇı´jmu˚ a posı´lenı´ rozpocˇtovy´ch pravomocı´ Evropske´ho parlamentu. Tyto
mysˇlenky vedly ke svola´nı´ mezivla´dnı´ konference na 1.–2. prosince 1969 do Haagu.
Charakteristicky´mi znaky byly dokoncˇenı´ (= vyrˇesˇenı´ dosud nerealizovany´ch cı´lu˚
v oblasti politik i v institucı´ch), prohloubenı´ (= zavedenı´ novy´ch aktivit Spolecˇen-
stvı´) a rozsˇı´rˇenı´ (= snaha realizovat prvnı´ vlnu rozsˇirˇova´nı´).
Na Haagske´m summunitu bylo tudı´zˇ deklarova´no rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´ o Velkou
Brita´nii, Irsko, Da´nsko a Norsko a naproti tomu meˇlo dojı´t k realizaci programu
meˇnove´ unie a koordinaci postupu cˇlensky´ch zemı´ v oblasti zahranicˇneˇ-politicke´
spolupra´ce.
1.4 1970–1980
Prvnı´
rozsˇı´rˇenı´
Jedna´nı´ o vstupu vy´sˇe zmı´neˇne´ cˇtyrˇky zemı´ bylo oficia´lneˇ zaha´jeno 30. cˇervna 1970.
Postupneˇ bylo trˇeba ve vsˇech kandida´tsky´ch zemı´ch schva´lit u´cˇast ve Spolecˇenstvı´
na za´kladeˇ cˇlensky´ch prˇedpisu˚. Jako prvnı´ se tak stalo v Irsku, kde 10. kveˇtna
1972 se v referendu vyslovilo 83,1 % pro vstup do Spolecˇenstvı´. Na´sledovalo
schva´lenı´ Dolnı´ sneˇmovnou ve Velke´ Brita´nii 13. cˇervence a da´nske´ referendum
21
1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace
2. rˇı´jna s 63,5 % pro cˇlenske´ ve Spolecˇenstvı´. Norske´ referendum konane´ 26. za´rˇı´
vsˇak odmı´tlo vstup do Spolecˇenstvı´ v pomeˇru 54 % : 46 %. Vztahy mezi Norskem a
Spolecˇenstvı´m tak byly upraveny pouze na za´kladeˇ dohody o volne´m obchodu. Cely´
proces prvnı´ho rozsˇı´rˇenı´ vyvrcholil 1. ledna 1973, kdy se Spolecˇenstvı´ rozrostlo o trˇi
nove´ cˇlenske´ zemeˇ.
Po u´speˇsˇne´m vstupu prvnı´ch trˇı´ kandida´tsky´ch zemı´ se Spolecˇenstvı´ muselo zacˇı´t za-
obı´rat ota´zkou dalsˇı´ho mozˇne´ho rozsˇı´rˇenı´. Tentokra´t se jednalo o jizˇnı´ zemeˇ: Rˇ ecko,
Portugalsko a Sˇpaneˇlsko. Z toho vyply´vala i nutnost stanovit podmı´nky pro vstup
do Spolecˇenstvı´. Jizˇ nestacˇilo pouze u´zemnı´ vymezenı´ (evropsky´ sta´t), ale take´ byla
nutna´ schopnost kandida´tske´ zemeˇ vyrovnat se se za´vazky vyply´vajı´cı´mi z u´cˇasti na
volne´m trhu a za´rovenˇ byla stanovena podmı´nka upevnˇova´nı´ demokraticke´ho pro-
storu za´padnı´ Evropy. Oficia´lnı´ dalsˇı´ rozsˇı´rˇenı´ bylo zaha´jeno zˇa´dostı´ Rˇ ecka v roce
1975. Pote´ na´sledovaly zˇa´dosti Sˇpaneˇlska a Portugalska v roce 1986.
Ve vymezene´m obdobı´ kromeˇ vy´sˇe zmı´neˇny´ch snad o rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´ o dalsˇı´
cˇlenske´ sta´ty, dosˇlo i k naplnˇova´nı´ dalsˇı´ch cı´lu˚ Haagske´ho summitu. Jednalo se
hlavneˇ o vstup Evropske´ho meˇnove´ho syste´mu v platnost k 13. brˇeznu 1979 a s nı´m
souvisejı´cı´ vytvorˇenı´ zatı´m jen „virtua´lnı´“ spolecˇne´ meˇny – ECU. Vı´ce viz kapitola
4.
1.5 1980–1990
K jizˇnı´mu rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´ dosˇlo vstupem Rˇ ecka do EHS k 1. lednu 1981 a
da´le pak vstupem Sˇpaneˇlska a Portugalska k 1. lednu 1986.
S postupny´m rozsˇirˇova´nı´m cˇlensky´ch sta´tu˚ Spolecˇenstvı´ docha´zelo i ke snaha´m
o rychle´ dokoncˇenı´ spolecˇne´ho trhu. Vy´znamne´ aktivity v tomto ra´mci podminˇoval
prˇedseda Komise Jacques Delors, ktery´ si uveˇdomoval oslabene´ postavenı´ Komise.
Kromeˇ dokoncˇenı´ aktivit vedoucı´ch k u´speˇsˇne´mu dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu se snazˇil
i o financˇnı´ ozdravenı´ Spolecˇenstvı´ (snaha o reformu zemeˇdeˇlske´ politiky, ktera´ meˇla
na rozpocˇet spolecˇenstvı´ devastujı´cı´ vliv). Na jeho popud byla publikova´na tzv. Bı´la´Bı´la´ kniha
o Dokoncˇenı´
vnitrˇnı´ho
trhu
kniha o Dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu (neboli Cockfieldova bı´la´ kniha), ve ktere´ byla
popsa´na situace ve Spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ byly definova´ny prˇetrva´vajı´cı´ omezenı´
a prˇeka´zˇky volne´ho pohybu cˇtyrˇ za´kladnı´ch svobod (volny´ pohyb kapita´lu, osob,
zbozˇı´ a sluzˇeb).
Schengenska´
dohoda
Ve stejny´ den, kdy byly zverˇejneˇna Bı´la´ kniha o dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu, se take´
podepsala tzv. Schengenska´ dohoda. Jednalo se o mezivla´dnı´ dohodu Neˇmecka,
Francie, Belgie, Lucemburska a Nizozemı´ o zjednodusˇenı´ hranicˇnı´ch kontrol s jejich
pla´novany´m u´plny´m odstraneˇnı´m. Odstraneˇnı´ vnitrˇnı´ch hranic vsˇak vedlo k posı´-
lenı´ hranic vneˇjsˇı´ch, cozˇ bylo take´ na´plnı´ Schengenske´ dohody. Tato dohoda vsˇak
sta´la mimo pra´vnı´ ra´mce Spolecˇenstvı´ a byla za´vazna´ pouze pro signata´rˇske´ zemeˇ.
Postupem doby se vsˇak problematika definovana´ v ra´mci Schengenske´ dohody stala
prˇedmeˇtem za´jmu i dalsˇı´ch zemı´ Spolecˇenstvı´ a v pru˚beˇhu devadesa´ty´ch let se stala
jednı´m z pilı´rˇu˚ dalsˇı´ho rozvoje (v ra´mci Smlouvy o Evropske´ unii) a na prˇelomu
tisı´ciletı´ dokonce jednı´m z klı´cˇovy´ch bodu˚ nadna´rodnı´ch aktivit.
Spolecˇenstvı´ sta´lo po rozsˇı´rˇenı´ a podpisu Schengensky´ch dohod prˇed nutnostı´ re-
vize zakla´dajı´cı´ch smluv. Jednalo se hlavneˇ o instituciona´lnı´ reformu. Ta nakonec
22
probeˇhla na za´kladeˇ mezivla´dnı´ konference, kde byl prˇedlozˇen „megabalı´k“ obsa-
hujı´cı´ reformu institucı´, zahranicˇneˇ-politickou spolupra´ci a postup prˇi dalsˇı´m vy´voji
ingegrace. Konference byla zaha´jena v Lucemburku 9. za´rˇı´ 1985 a v jejı´m ra´mci
byl prˇijat dokument nazvany´ Jednotny´ evropsky´ akt (JEA – Single European Act).
Na jeho za´kladeˇ pak dosˇlo k odstraneˇnı´ pra´va veta prˇi hlasova´nı´ v Radeˇ, Evropsky´
parlament byl zapojen do legislativnı´ho procesu a za´rovenˇ byly stanoveny nove´ cı´le
integrace. Dalsˇı´m vy´znamny´m bodem bylo ukotvenı´ Evropske´ rady do prima´rnı´ho
pra´va, byl stanoven harmonogram pro dokoncˇenı´ vnitrˇnı´ho trhu (do konce roku
1992), posun hlasova´nı´ v ota´zka´ch volne´ho pohybu cˇtyrˇ svobod na hlasova´nı´ kvali-
fikovanou veˇtsˇinou a v neposlednı´ rˇadeˇ byly stanoveny nove´ cı´le Spolecˇenstvı´ (naprˇ.
sblizˇova´nı´ hospoda´rˇsky´ch a meˇnovy´ch politik).
1.6 1990–2000
Po politicky´ch uda´lostech v roce 1989 sta´lo Spolecˇenstvı´ prˇed dalsˇı´ vy´zvou. Ota´zka
dalsˇı´ho prohloubenı´ byla rˇesˇena opeˇt v ra´mci mezivla´dnı´ konference. Za´sadnı´ ota´z-
kou tudı´zˇ byl u´cˇel prohloubenı´ integrace. Proti mozˇnosti rozvı´jet integracˇnı´ aktivity
sta´la alternativa setrvat na sta´vajı´cı´ integracˇnı´ u´rovni a prˇistoupit k zaha´jenı´ procesu
dalsˇı´ho rozsˇirˇova´nı´ (jednalo se o Rakousko, Kypr, Maltu, Sˇve´dsko, Finsko a Nor-
sko, ktere´ pozˇa´daly na konci osmdesa´ty´ch a na zacˇa´tku devadesa´ty´ch let o vstup do
Spolecˇenstvı´).
Novelizace zakla´dajı´cı´ch smluv vzesˇla´ z mezivla´dnı´ konference je zna´ma pod po-
jmem Smlouva o Evropske´ unii a znamenala posun k supranaciona´lnı´mu charakteru
Spolecˇenstvı´. I kdyzˇ dosˇlo k posı´lenı´ nadna´rodnı´ch aktivit, v ra´mci Smlouvy se
objevily i aktivity (Spolecˇna´ zahranicˇnı´ a bezpecˇnostı´ politika, Justice a vnitro),
ktere´ byly z te´to supranacionality vycˇleneˇny a ponecha´ny na rozhodova´nı´ v Radeˇ
ministru˚. Na za´kladeˇ Smlouvy o EU vznikl tzv. Maastrichtsky´ chra´m, ktery´ rozdeˇlil Smlouva
o EUvy´sˇe popsane´ aktivity na aktivity v ra´mci prvnı´ho pilı´rˇe (vnitrˇnı´ trh a politiky v jeho
ra´mci, jednotlive´ orga´ny Spolecˇenstvı´, HMU), druhe´ho pilı´rˇe (Spolecˇna´ zahranicˇnı´
a bezpecˇnostı´ politika) a trˇetı´ho pilı´rˇe (Vnitro a justice). Pilı´rˇe sta´ly na za´kladnı´ch
kamenech, ktere´ byly prˇedstavova´ny jednotlivy´mi cˇlensky´mi zemeˇmi a cely´ chra´m
byl zastrˇesˇova´n Evropskou uniı´, v jejı´mzˇ ra´mci Evropska´ rada byla „jmenova´na“
jako nejvysˇsˇı´ politicky´ orga´n odpoveˇdny´ za dalsˇı´ vy´voj Spolecˇenstvı´. Smlouva byla
podepsa´na 7. u´nora 1992 v Maastrichu a jako kazˇda´ revize zakla´dajı´cı´ch smluv mu-
sela projı´t ratifikacı´ ve vsˇech cˇlensky´ch zemı´ch. Vyskytly se vsˇak proble´my prˇi jejı´
ratifikaci v Da´nsku (v prvnı´m referendu odmı´tnuto 2. cˇervna 1992, druhe´ referendum
z 18. kveˇtna jizˇ u´speˇsˇne´), Francii (velmi teˇsˇne´ referendum 51 % : 49 %), Neˇmecku
(bylo trˇeba vyja´drˇenı´ Spolkove´ho u´stavnı´ho soudu, zˇe smlouva neznamena´ porusˇo-
va´nı´ suverenity Neˇmecka) a Velke´ Brita´nii (spojeno s politicky´mi dopady). Smlouva
vstoupila v platnost 1. listopadu 1993.
Po nakonec u´speˇsˇne´ ratifikace Smlouvy o Evropske´ unii mohlo dojı´t k dalsˇı´mu
rozsˇı´rˇenı´ Spolecˇenstvı´. Kandida´tske´ zemeˇ – Rakousko, Finsko, Norsko, Sˇve´dsko –
musely vsˇak take´ Smlouvy o EU prˇed svy´m vstupem ratifikovat. To se zdarˇilo a
k 1. lednu 1995 se Spolecˇenstvı´ rozrostlo o dalsˇı´ trˇi zemeˇ – Rakousko, Sˇve´dko
a Finsko. Referendum o vstupu Norska do Spolecˇenstvı´ bylo opeˇt negativnı´ (52,5 %
proti).
23
1. Historicky´ vy´voj evropske´ integrace
V pru˚beˇhu vyjedna´va´nı´ o vstupu vy´sˇe zmı´neˇny´ch zemı´ za´padnı´ a severnı´ Evropy, do-
sˇlo take´ k podpisu tzv. Evropsky´ch dohod s asociovany´mi zemeˇmi strˇednı´ a vy´chodnı´
Evropy. Obsahujı´ rˇesˇenı´ politicky´ch ota´zek, zaby´vajı´c se obchodnı´mi podmı´nkami
a obsahujı´ take´ instituciona´lnı´ ustanovenı´. Podrobneˇji k Evropske´ dohodeˇ mezi CˇR
a Spolecˇenstvı´m viz kapitola 11.2.1.
Potı´zˇe prˇi ratifikaci Smlouvy o EU uka´zaly za´jem obcˇanu˚ Spolecˇenstvı´ o deˇnı´ v jeho
ra´mci. Za´rovenˇ bylo trˇeba dosa´hnout stanoveny´ch cı´lu˚ v ra´mci vsˇech trˇech pilı´rˇu˚
Maastrichtske´ho chra´mu. Na tomto za´kladeˇ byla vyda´na dalsˇı´ Bı´la´ kniha – Ru˚st,
konkurenceschopnost a zameˇstnanost: vy´zvy a cesty vprˇed do 21. stoletı´ – zaby´va-
jı´cı´ se odstraneˇnı´m protekcionalismu a reformou verˇejny´ch financı´. V jejı´m ra´mci
byla take´ nastı´neˇna revize Smlouvy o EU, ktera´ se meˇla uskutecˇnit v roce 1996.
Vypracova´nı´m zpra´vy o dalsˇı´m mozˇne´m postupu byla poveˇrˇena tzv. reflexnı´ sku-
pina v cˇele s Carlosem Westendorpem a slozˇena´ z prˇedstavitelu˚ cˇlensky´c