Distanční studijní opora

´ demograficky´ bibliograficky´cˇasopis Population Index.
Knejveˇtsˇı´mu rozsˇı´rˇenı´ demograficke´ho studia dosˇlo ve 20. stoletı´ v USA,
kde na mnoha universita´ch existujı´ demograficke´u´stavy (Princeton, Chi-
cago, New York). Vycha´zı´ zde vy´znamny´cˇasopis Demography (Demogra-
phy. Population Association of America. ISSN 0070-3370. Silver Spring) a
rˇada dalsˇı´ch cˇasopisu˚ s demografickou te´matikou naprˇ. (American Demogra-
phics. ISSN 0163-4089. American Demographics, Ithaca, American Journal
of Public Health. American Public Health Association. ISSN 0090-0036.
Washington, DC, AmericanSociological Review.AmericanSociologicalAs-
sociation. ISSN 0003-1224. Washington, DC.). V sedmdesa´ty´chletechbylo
rovneˇzˇ v USA zalozˇeno vy´znamne´ demograficke´ mimouniversitnı´strˇedisko
– Population Council, vyda´vajı´cı´od roku 1974 cˇasopis Population and Deve-
lopment Review (Population and Development Review. Population Council.
ISSN 0098-7921. New York)
Ve Francii byl v roce 1945 zalozˇen Na´rodnı´u´stav pro demograficka´ studia,
vyda´va´jı´cˇasopis Population (Population. France. Institut National d’Etudes
De´mographiques.ISSN0032-4663. Paris).Zdalsˇı´chfrancouzsky´chcˇasopisu˚
22
s demografickou te´matikou lze uve´st zejm. Annales de De´mographie His-
torique. Socie´te´deDe´mographie Historique. ISSN 0066-2062. Paris, Revue
Europe´enne des Migrations Internationales. Universite´ de Poitiers. De´parte-
ment de Ge´ographie. ISSN 0765-0752. Poitiers.
V Anglii zalozˇen v roce 1944 Demograficky´vy´zkumny´ komite´t, vyda´vajı´cı´
od roku 1947 trˇetı´nejvy´znamneˇjsˇı´ demograficky´cˇasopis Population Studies
(Population Studies. London School of Economics and Political Science.
Population Investigation Committee. ISSN 0032-4728. London). London
school of economics je za´rovenˇnejvy´znamneˇjsˇı´strˇedisko demograficke´ho
vy´zkumu v Anglii. Mezi dalsˇı´ zajı´mave´cˇasopisy lze take´ zarˇadit Research
in Population Economics (JAI Press, London) a Population Trends (United
Kingdom. Office of Population Censuses and Surveys.) ISSN 0307-4463.
London).
VIta´liivycha´zı´sˇirocezameˇrˇeny´ demograficky´cˇasopis Genus (Genus.Comi-
tato Italiano per lo Studio dei Problemi della Popolazione. ISSN 0016-6987.
Rome) a Bollettino di Demografia Storica (Societa` Italiana di Demografia
Storica. Florence).
VNeˇmecku existuje Bundesinstitut fu¨r Bevo¨lkerungsforschung, vyda´vajı´cı´
odroku1975cˇasopisZeitschriftfu¨rBevo¨lkerungswissenschaften(Zeitschrift
fu¨r Bevo¨lkerungswissenschaft. Germany. Bundesinstitut fu¨r Bevo¨lkerungs-
forschung. ISSN 0340).
Vby´valy´ch socialisticky´ch zemı´ch je nejstarsˇı´m demograficky´m cˇasopisem
mad’arska´ Demografia, v Polsku vycha´zejı´ od roku 1963 Studia demogra-
ficzne a Polish Population Review (ISSN 0867-7905. Polish Demographic
Society. Warsaw).
Rakousky´ demograficky´ institut vyda´va´cˇasopis Demographische Informati-
onen (Demographische Informationen.O
¨
sterreichische Akademie der Wis-
senschaften. Institut fu¨r Demographie. Vienna).
Zvy´znamneˇjsˇı´ch mezina´rodnı´ch periodik lze da´le uve´st cˇasopis Population
et Famile (vyd. demograficky´u´stav university v Louvain a v Montrealu),
European Journal of Population/Revue Europe´enne de De´mographie.Eu-
ropean Association for Population Studies. ISSN 0168-6577. Dordrecht a
cˇasopis International Migration (International Organization for Migration.
ISSN 0020-7985. Z
ˇ
eneva).
C
ˇ
eska´ republika – v roce 1964 zalozˇena C
ˇ
eskoslovenska´ demograficka´ spo-
lecˇnost prˇi C
ˇ
SAV,vyda´vajı´cı´sC
ˇ
SU
´
cˇasopis Demografie (Demografie. Czech
cˇasopis
DemografieRepublic. C
ˇ
esky´ Statisticky´U
´
rˇad. ISSN 0011-8265. Prague). Jako dalsˇı´cˇa-
sopis s demografickou te´matikou lze uve´st cˇasopis Statistika (vyda´va´C
ˇ
SU
´
Praha).
Shrnutı´ kapitoly
V kapitole Obecne´ proble´my demografie jsou posluchacˇi sezna´meni s vymezenı´m
objektu a prˇedmeˇtu demografie, s historicky´mvy´vojem te´toveˇdnı´disciplı´ny a jejı´m
zameˇrˇenı´m a za´veˇrem take´svy´znamny´mi informacˇnı´mi zdroji s demografickou
te´matikou (mezina´rodnı´ instituce a cˇasopisy).
23
1. Obecne´ proble´my demografie
Ota´zky k zamysˇlenı´
1. Co je prˇedmeˇtem vy´zkumu demografie?
2. Kdo je zakladatelem demografie a jaky´mi vy´znamny´mi poznatky obohatil
demografii?
3. C
ˇ
ı´m se zaby´va´ demograficka´analy´za?
4. Jaksejmenujena´sˇcˇasopis veˇnovany´ proble´mu˚mdemografie?
5. Kdy byl zalozˇen Sta´tnı´u´rˇad statisticky´?
24
jI
´
Vymezenı´ demograficky´ch jevu˚
jI
´
Demograficka´ data a ukazatele
jI
´
Zpu˚soby zı´ska´va´nı´ a prameny
demograficky´chdat
jI
´
Historicke´ prameny na u´zemı´C
ˇ
R
Demograficke´
a geodemograficke´ jevy
azpu˚soby jejich zjisˇt’ova´nı´
2
2. Demograficke´ a geodemograficke´ jevy a zpu˚soby jejich zjisˇt’ova´nı´
Cı´l kapitoly
Cı´lem kapitoly je vysveˇtlenı´ objektu a prˇedmeˇtuvy´zkumu demografie a definice za´-
kladnı´chpojmu˚,strucˇny´ historicky´vy´vojazameˇrˇenı´veˇdnı´hooboru,vcˇetneˇprˇehledu
nejvy´znamneˇjsˇı´ch sveˇtovy´ch vy´zkumny´ch institucı´acˇasopisu˚.
C
ˇ
asova´za´teˇzˇ
3,5 hodiny (0,5 – prezencˇnı´, 2,5 – samostudium, 0,5 – cvicˇenı´)
2.1 Vymezenı´ demograficky´ch jevu˚
Vsˇechnydemograficke´jevyjsouva´za´nyna lidske´ jedince. Jsoutopak takove´ vztahy
lidı´, ktere´ vznikajı´bezprostrˇedneˇprˇi jejich demograficke´ reprodukci. V demografic-
ke´m syste´mu probı´ha´ fyziologicke´sta´rnutı´ jednotlivy´chosobvcˇaseakneˇmu jsou
va´za´ny vztahy z ostatnı´ch syste´mu˚, ktere´ pak vytva´rˇejı´urcˇite´ cykly. Hovorˇı´me tak
demograficke´
zˇivotnı´
cykly
o demograficky´ch zˇivotnı´ch cyklech.Nejcˇasteˇjijsouzˇivotnı´ cykly s vy´znamem pro
demografickou reprodukci vymezeny pra´vnı´mi vztahy mezi manzˇely,naprˇ. uzavrˇe-
nı´m prvnı´ho snˇatku, trva´nı´m manzˇelstvı´a jeho ukoncˇenı´m (ovdoveˇnı´, rozvod) resp.
uzavrˇenı´m dalsˇı´ch snˇatku˚.
Jako jiny´prˇı´klad slozˇitosti a rozsa´hlosti zkouma´nı´ demograficky´ch jevu˚mu˚zˇeme
uve´st naprˇ. cely´ zdravotneˇfyzicky´syste´m (va´ha a de´lka narozene´ho dı´teˇte, jeho
nemoci ovlivnˇujı´cı´ jeho zdravotnı´stav,prˇı´cˇiny u´mrtı´ apod.).
ekonomicke´
cykly
Demograficka´ reprodukce neprobı´ha´vzˇivotnı´ch cyklech izolovany´ch osob, ale
v rodinny´ch cyklech manzˇelsky´ch pa´ru˚.Zejme´na ekonomicke´ cykly,ktere´vy´razneˇ
ovlivnˇujı´u´rovenˇ demograficke´ reprodukce, jsou cykly prˇeva´zˇneˇ rodinny´mi. Reali-
zacenabyty´chdu˚chodu˚ seuskutecˇnˇujevrodina´ch,jejichzˇivotnı´u´rovenˇsevpru˚beˇhu
rodinne´ho cyklu vy´razneˇmeˇnı´. Jina´ je po uzavrˇenı´manzˇelstvı´, snizˇuje se s naroze-
nı´m deˇtı´, kolı´sa´ s rostoucı´m prˇı´jmem, vysˇsˇı´spotrˇebou doru˚stajı´cı´ch deˇtı´, odchodem
deˇtı´ po zalozˇenı´ jejich vlastnı´ch rodin a pod.
Take´ k migracı´m docha´zı´zpravidla soucˇasneˇ u cele´ rodiny, nebo manzˇelske´hopa´ru.
Jevy geodemograficke´ho syste´mujsoudu˚lezˇitou materia´lnı´ podmı´nkou existence
vsˇech syste´mu˚ s lidmi (kazˇdy´seneˇkde narodı´, pohybuje se po u´zemı´, usadı´se,
steˇhuje se).
V demografii se nezaby´va´me jednotlivy´mi osobami, ale jejich souborem, celou
populacı´ nebo jejı´mi cˇa´stmi.
Za´kladnı´ podmı´nkou studia demograficky´ch jevu˚jezı´ska´va´nı´ demograficky´ch in-
formacı´. Ty zjisˇt’ujeme zejme´na statisticky´m popisem, prˇicˇemzˇuzˇ zde docha´zı´ke
znacˇny´mztra´ta´m demograficky´ch informacı´. V podstateˇ lze vymezit peˇt typu˚ statis-
ticke´ho popisu, ktere´ jsou pramenem demograficky´ch a geodemograficky´ch dat:
Scˇı´ta´nı´ lidu
Beˇzˇna´ evidence prˇirozene´meˇnyvcˇetneˇneˇktery´ch dalsˇı´ch jevu˚
Beˇzˇna´ evidence migracı´
Populacˇnı´registr
Zvla´sˇtnı´sˇetrˇenı´ (naprˇ. populacˇnı´ho klimatu)
26
2.2 Demograficka´ data a ukazatele
Demografie je empirickou veˇdou – sleduje, zpracova´va´ a zobecnˇuje konkre´tnı´de-
mograficke´ jevy. Tyto jevy zjisˇt’uje individua´lneˇ, ale zpracova´va´ v souborech, ktere´
tvorˇı´populace nebo jejichcˇa´sti.Prˇi vytva´rˇenı´teˇchtosouboru˚ nejde jeno koncentraci
dat, ale je nezbytne´bra´tvu´vahu i velikost souboru a zpu˚sob jeho vymezenı´(veˇcne´,
cˇasove´ a prostorove´ hledisko).
Prˇedpokladem pro zpracova´nı´ a vyhodnocenı´ demograficky´ch jevu˚ a procesu˚je
zajisˇteˇnı´ kvalitnı´ datove´za´kladny. To si vyzˇaduje:
prˇesne´ definova´nı´ jevu (naprˇ. zˇiveˇ narozene´dı´teˇ, ekonomicky aktivnı´ oby-
vatelstvo)
registraci v dobeˇ nebo bezprostrˇedneˇ po sledovane´ uda´losti (naprˇ. narozenı´,
u´mrtı´)
zajisˇteˇnı´u´plnosti dat o dane´m souboru (naprˇ. veˇk vsˇech obyvatel)
Drˇı´ve uvedeny´miru˚zny´mizpu˚soby evidence obyvatelstva zı´ska´va´meza´kladnı´data,
tj. ru˚zneˇ usporˇa´dane´rˇady absolutnı´ch u´daju˚ (celkovy´ pocˇet obyvatel, pocˇet naro-
zeny´ch, a pod.). Za´kladem demograficke´analy´zy jeveˇcne´, cˇasove´ nebo prostorove´
srovna´va´nı´teˇchto u´daju˚. K hlubsˇı´mu pozna´nı´ podstaty demograficky´ch jevu˚nebo
procesu˚vsˇak nelze dospeˇt pouze na za´kladeˇ absolutnı´ch u´daju˚, ale je trˇeba z nich
vypocˇı´tat analyticka´ data – za´kladnı´ demograficke´ ukazatele.
Ty se veˇtsˇinou cˇlenı´dotrˇı´ kategoriı´:
1. Pomeˇrna´cˇı´sla extenzivnı´ – vznikajı´ vydeˇlenı´m dvou stejnorody´chu´daju˚ve
stejne´m cˇasove´m okamzˇiku a shodne´m u´zemnı´m vymezenı´ (naprˇ. struktura
zemrˇely´ch podle veˇku, podı´l muzˇu˚ v populaci)
2. Pomeˇrna´cˇı´sla intenzivnı´ – vznikajı´ vydeˇlenı´m ru˚znorody´ch u´daju˚, kdyzˇ
jednotky vyja´drˇene´ ve jmenovateli jsou nositelem uda´lostı´ nebo jevu vyja´d-
rˇene´ho v cˇitateli (naprˇ. pocˇet zemrˇely´ch deˇleny´pocˇtem obyvatel). V ra´mci
nich se neˇkdy vycˇlenˇujı´mı´ry a kvocienty.
3. Indexy–vznikajı´jakopodı´ldvouabsolutnı´chcˇı´selvymezeny´chru˚zneˇcˇasoveˇ
nebo prostoroveˇ (naprˇ. index vy´voje pocˇtu obyvatel v roce 1961 a 1991)
Podle jiny´ch hledisek lze rozlisˇovat ukazatele:
celkove´ (obecne´)nebospecificke´ (diferencˇnı´)podle toho,zda jsouvypocˇteny
za celou populaci nebo jejı´cˇa´st
definitivnı´neboprˇedbeˇzˇne´(naza´kladeˇneu´plny´ch nebo nedostatecˇneˇ zkont-
rolovany´ch dat)
hrube´ (vypocˇtene´naza´kladeˇ jednoduchy´ch metod) nebo srovna´vacı´(prˇi
vy´pocˇtu vyloucˇı´me vliv neˇktere´ z podmı´nek, ktera´svlastnı´m procesem
prˇı´mo nesouvisı´)
Prˇi sledova´nı´ demograficky´ch jevu˚ je nezbytne´prˇesne´cˇasove´urcˇenı´kazˇde´de-
mograficke´ uda´losti. to ji umozˇnˇuje zarˇadit do souboru uda´lostı´ se stejnou dobou
vzniku a stanovit dobu, ktera´ uplynula mezi sledovanou uda´lostı´ a uda´lostı´, ktera´ji
prˇedcha´zela.
27
2. Demograficke´ a geodemograficke´ jevy a zpu˚soby jejich zjisˇt’ova´nı´
Grafickou pomu˚ckou, ktera´ slouzˇı´ k popisu, trˇı´deˇnı´ i vymezenı´ demograficky´ch
demograficka´
sı´t’ uda´lostı´ a ukazatelu˚jedemograficka´sı´t’.Jejı´ princip je podrobneˇ probı´ra´n na se-
mina´rˇi. Zde ve strucˇnosti uvedeme, zˇe obsahuje osu u´secˇek pro vynesenı´ stupnice
kalenda´rˇnı´ho cˇasu a osu porˇadnic pro vynesenı´veˇku (nebo de´lky trva´nı´). Veˇkova´
osa umozˇnˇuje stanovenı´jakprˇesne´ doby vzniku uda´losti (naprˇ. den narozenin) tak
i dokoncˇene´hoveˇkuneboveˇkove´ kategorie. Pod u´hlem 45 stupnˇu˚ sedo grafu vyna´sˇı´
cˇa´razˇivota, ktera´zna´zornˇujezˇivot jedince od narozenı´ (N) do smrti (D) a umozˇnˇuje
vyznacˇit v jejı´m pru˚beˇhu pomocı´ bodu˚idalsˇı´ sledovane´ uda´losti (naprˇ. snˇatek).
Prˇi vynesenı´u´daju˚zavsˇechny jednotky sledovane´ho souboru by byla sı´t’pokryta
cˇarami zˇivota vsˇech jedincu˚ a na tyto cˇa´ry bychom mohli vyznacˇit body demogra-
ficke´ uda´losti, ktery´mi titojedinciprosˇli. Protozˇesezaby´va´me sledova´nı´m populacı´,
nevyna´sˇı´me do demograficke´sı´teˇcˇa´ryzˇivota ani demograficke´ uda´losti jednotlivcu˚,
ale zjisˇt’ujeme (zapisujeme) pouze jejich pocˇty. rozsah jednotlivy´ch souboru˚proto
nenı´da´n velikostı´ vymezene´ plochy v demograficke´sı´ti, ale pocˇtem uda´lostı´, ktere´
do nı´prˇı´slusˇı´.
Obra´zek 2.1: Demograficka´sı´t’
osa života ( )z
osa kalendářního času ( )t
osa věku ( )x
Rozlisˇujı´setrˇi hlavnı´ soubory uda´lostı´:
I. zahrnuje uda´losti, ktere´seprˇihodily jedne´ generaci (z)vpru˚beˇhu jednoho
roku veˇku(x) a dvou kalenda´rˇnı´ch let (t,t+1) (Jako generaci (rocˇnı´k) ozna-
cˇujeme vsˇechny jedince, kterˇı´majı´ stejny´ rok narozenı´.)
II. zahrnuje uda´losti, ktere´seprˇihodily jedne´ generaci v pru˚beˇhu jednoho ka-
lenda´rˇnı´ho roku a dvou let dokoncˇene´ho veˇku
III. zahrnuje uda´losti vymezene´ jednı´m rokem veˇku, jednı´m kalenda´rˇnı´m rokem
a dveˇma generacemi
Pomocı´ demograficke´sı´teˇmu˚zˇeme demonstrovat i dva du˚lezˇite´prˇı´stupy uzˇı´vane´
v demograficke´analy´ze, a to:
generacˇnı´ (longitudina´lnı´) – prˇi sledova´nı´ demograficke´ historie jedne´ge-
nerace (kohorty)
okamzˇikovy´ (transverza´lnı´) – prˇi sledova´nı´vsˇech generacı´ studovane´ popu-
lace v dane´m roce pozorova´nı´
28
2.3 Zpu˚soby zı´ska´va´nı´ a prameny demograficky´chdat
Vsˇechny vy´sˇe uvedene´ prameny poskytujı´u´daje umozˇnˇujı´cı´ hodnocenı´ demogra-
ficky´ch procesu˚ v souvislosti se zmeˇnami v socia´lnı´ a ekonomicke´ oblasti.
Prˇedpokladem spolehlive´ho zjisˇt’ova´nı´jeprˇesne´ definova´nı´ demograficky´ch jevu˚a
jejich registrace bezprostrˇedneˇ po vzniku uda´losti.
2.3.1 Scˇı´ta´nı´ lidu
Scˇı´ta´nı´lidu je organizovana´ statisticka´ akce sbeˇru, usporˇa´da´nı´, zhodnocenı´, analy´zy
a publikace demograficky´ch, ekonomicky´ch a socia´lnı´ch u´daju˚, ty´kajı´cı´ch se v ur-
cˇene´ dobeˇvsˇech osob v zemi. Scˇı´ta´nı´ lidu (census) by meˇlo zahrnout v rozhodne´m
okamzˇiku vsˇechny osoby na dane´m u´zemı´prˇı´tomne´, bydlı´cı´ nebo oboje.
Scˇı´ta´nı´ se obvykle prova´dı´ bud’:
metodou dotazovacı´(scˇı´tacı´ komisarˇi),
sebe scˇı´ta´nı´m (formula´rˇ vyplnı´scˇı´tane´ osoby)..
Za´konem je veˇtsˇinou stanovena povinnost odpoveˇdeˇt na stanovene´ota´zky. Mimo
demograficke´ znaky jsou prˇi modernı´ch scˇı´ta´nı´ch zjisˇt’ova´ny i u´daje o vybavenosti
doma´cnostı´, bytove´m a domovnı´m fondu.
Historie scˇı´ta´nı´ lidu
1. obdobı´
Soupisy obyvatelstva patrˇı´ k nejstarsˇı´m statisticky´m akcı´m vu˚bec. Ze stary´ch histo-
ricky´ch zpra´v se dozvı´da´me, zˇe jizˇ kolem roku 3800 let prˇ. n. l. meˇli Babylo´nˇane´
primitivnı´registracˇnı´syste´m.Znalostiopocˇtuobyvatelslouzˇilyprˇedevsˇı´m pro u´cˇely
vojenske´adanˇove´.R
ˇ
ecky´ historik Herodot se zminˇujeoscˇı´ta´nı´lidu v Egypteˇ kolem
roku 3000 prˇ. n. l. C
ˇ
ı´nsky´ filosof Konfucius pı´sˇe o scˇı´ta´nı´ lidu v C
ˇ
ı´neˇ kolem roku
2000 prˇ. n. l. Zmı´nku o scˇı´ta´nı´najdeme take´ v bibli (Kniha Mojzˇı´sˇova IV,kapitoly 1,
2 . . . Hospodin narˇizuje Mojzˇı´sˇovi – secˇı´st sumu synu˚ Izraelsky´ch . . . ). Specificky´
vy´znam meˇlo scˇı´ta´nı´ lidu v dobeˇrˇı´mske´ republiky, kdy probı´hal census kazˇdy´ch
5 let, a to za u´cˇelem vy´beˇru danı´ a voleb spra´vnı´ch u´rˇednı´ku˚ v kuriı´ch.
Spolecˇny´mrysemteˇchto staroveˇky´ch soupisu˚ byla evidence prˇedevsˇı´m svobodny´ch
obcˇanu˚. Otroci byli poveˇtsˇinou evidova´ni jako movity´ a nemovity´ majetek svy´ch
pa´nu˚.Veˇtsˇinou se rovneˇzˇscˇı´tali pouze muzˇi.
Obdobı´strˇedoveˇku nebylo soupisu˚m obyvatelstva prˇı´lisˇprˇı´znive´. Sta´ty byly hos-
poda´rˇsky a do znacˇne´mı´ry i politicky rozdrobeny na jednotliva´ feuda´lnı´panstvı´.
Panovnı´ku˚vza´jemsecˇasto omezoval pouze na to, aby dosta´valvcˇas a ve stanovene´
vy´sˇi urcˇene´ poplatky. Za´rovenˇ snaha o stavu a spra´veˇpanstvı´nara´zˇela ve veˇtsˇineˇ
zemı´naodpor sˇlechty.Existujı´vsˇakiprˇı´klady velmiprecisnı´evidencenaprˇ.vAnglii
v 11. stoletı´zavla´dy Normanu˚. V roce 1086 narˇı´dil kra´l Vile´m Dobyvatel soupis
vsˇech majetku˚ a pozemku˚kra´lovsky´ch (danegeld). V kazˇde´ vesnici bylo narˇı´zeno
zjistit, jak se jmenuje mı´stnı´za´mek, kdo v neˇmzˇije, rozlohu jednotlivy´ch pozemku˚,
pocˇet pluhu˚napanstvı´, pocˇet poddany´ch sedla´ku˚, pocˇet svobodny´ch a lennı´ch rol-
nı´ku˚, rozlohu lesu˚, luk, lovny´ch rybnı´ku˚, pocˇet mly´nu˚–tovsˇe za u´cˇelem vy´beˇru
29
2. Demograficke´ a geodemograficke´ jevy a zpu˚soby jejich zjisˇt’ova´nı´
kra´lovske´daneˇ. Tak naprˇı´klad zpra´va uva´dı´, zˇe v Limpsfieldu (hrabstvı´ Surrey) je
na panske´m statku 5 pluhu˚sprˇı´slusˇny´m pocˇtem potahu˚, 25 poddany´ch sedla´ku˚,
6 rolnı´ku˚ se 14 pluhy, 1 mly´n, 1 rybnı´k, 1 kostel, 4 akry luk, 1 les, ktery´uzˇivı´
50 veprˇu˚, 2 kamenne´ lomy, v lese dveˇ sokolı´ hnı´zda a 10 otroku˚. Panstvı´ vyna´sˇı´
24 liber rocˇneˇ.
2. obdobı´
Obdobı´ od pocˇa´tku 16. stoletı´prˇina´sˇı´ postupneˇ zdokonalenı´ soupisu˚ obyvatelstva.
Souvisı´ to s rozvojem kapitalisticky´ch vy´robnı´ch vztahu˚, s rozvojem pozdneˇfeu-
da´lnı´ho velkostatku a konecˇneˇ s rozvojem spra´vnı´ho apara´tu–sta´tnı´, vrchnostenske´
acı´rkevnı´ administrativy. Rozvoj hospoda´rˇske´ho zˇivota zacˇı´na´ postupneˇprˇeru˚stat
hranice jednotlivy´chpanstvı´a panovnı´k je nucen narusˇovat feuda´lnı´svazky, brzdı´cı´
hospoda´rˇsky´ apoliticky´ rozvoj spolecˇnosti.Skutecˇne´ soupisyobyvatelstva vEvropeˇ
se objevujı´teprvesna´stupem absolutismu.
Prvnı´scˇı´ta´nı´ zahrnujı´cı´vsˇechno obyvatelstvo byla v Evropeˇ provedena teprve ko-
lem 18. stoletı´. Za prvnı´ souvislou se´rii spolehlivy´ch hla´sˇenı´(sepsa´nı´ obyvatelstva
du˚m od domu) lze pokla´dat scˇı´ta´nı´veS
ˇ
ve´dsku (1748) pote´ v Prusku (1748), na´sle-
duje Finsko (1749), Rakousko (1754), Norsko a Da´nsko (1769), S
ˇ
vy´carsko (1789),
Francie (1790) a Anglie (1801). O metodice existujı´jen kuse´zpra´vy, kvalita soupisu˚
pomeˇrneˇnı´zka´.
3. obdobı´
Pocˇa´tek 3. obdobı´vdeˇjina´chscˇı´ta´nı´ lidu je mozˇne´kla´st do poloviny 19. stoletı´. Jde
jizˇ o modernı´scˇı´ta´nı´ lidu, vyznacˇujı´cı´sena´sledujı´cı´mi charakteristikami:
Snahapoprˇesneˇjsˇı´mzjisˇteˇnı´pocˇtuobyvatel.Ktomuprˇibylozjisˇt’ova´nı´biolo-
gicky´chznaku˚scˇı´tane´hoobyvatelstva,znaku˚ spolecˇensky´chaekonomicky´ch
charakteristik.
Rozvoj statisticke´ metodologie, centralizace scˇı´tacı´ch akcı´, zakla´da´nı´ statis-
ticky´ch u´rˇadu˚ku´cˇelu˚mscˇı´ta´nı´
Za´sada mezina´rodnı´ srovnatelnosti dat
Mezina´rodnı´ doporucˇenı´ k prova´deˇnı´scˇı´ta´nı´lidu
Vy´znamny´m meznı´kem v historii scˇı´ta´nı´ se stal rok 1853, kdy se v Bruselu konalo
prvnı´ zaseda´nı´ Mezina´rodnı´ho statisticke´ho kongresu a kdy byla prˇijata konkre´tnı´
doporucˇenı´aza´sady k prova´deˇnı´scˇı´tacı´ch akcı´. Zalozˇila se tak tradice koordinace
scˇı´ta´nı´vesveˇteˇ, tradice mezina´rodnı´ spolupra´ceavy´meˇny zkusˇenostı´ nejen prˇi
prˇı´praveˇscˇı´ta´nı´, ale i prˇi zpracova´nı´ a vyhodnocova´nı´vy´sledku˚.
Metodika scˇı´ta´nı´ lidu byla rozpracova´va´na na zaseda´nı´ch Mezina´rodnı´ch statistic-
ky´ch kongresu˚vpru˚beˇhu let 1853–1872. Doporucˇenı´vyply´vajı´cı´ z jejich rezolucı´
uzˇ zahrnujı´te´meˇrˇvsˇechnyota´zky zjisˇt’ovane´prˇi soucˇasny´chscˇı´ta´nı´chlidu.Zahlavnı´
za´sady byly stanoveny:
pozˇadavek jmenovite´ho scˇı´ta´nı´, zalozˇene´ho na principu prˇı´tomne´ho obyva-
telstva
zvla´sˇtnı´ arch pro obyvatelstvo – bydlı´cı´ a docˇasneˇneprˇı´tomnı´
zjisˇt’ova´nı´kurcˇite´mu dni
30
stanovenı´trestu˚ za odmı´tnutı´ poskytnutı´u´daju˚
urcˇit vy´znam slova „rodina“ (drzˇitel domu cˇ. jako cˇa´sti = hlava rodiny)
prova´deˇt scˇı´ta´nı´co10let
scˇı´tacı´ arch ne pro doma´cnost, ale jednotlivce
Ve druhe´ polovineˇ 19. stoletı´ docha´zı´ jizˇ ke konstituova´nı´ metodiky scˇı´ta´nı´ lidu,
program scˇı´ta´nı´seodte´ doby prˇı´lisˇnemeˇnı´ (najdeme zde naprˇ. i ota´zky plodnosti,
de´lky trva´nı´manzˇelstvı´, zˇiveˇ narozeny´ch deˇtı´, apod. velikost prˇı´jmu˚)
4. obdobı´
V historii scˇı´ta´nı´ lidu je charakterizova´no novy´m zpu˚sobem zpracova´nı´vy´sledku˚
(mechanicke´ zpracov