Distanční studijní opora

ia´lnı´ho sys-
te´mu.
1.2 Specifikace prˇedmeˇtu demografie a jejı´vnitrˇnı´
diferenciace
Zvy´sˇe uvedene´ho vyply´va´,zˇe demografii lze vymezit v podstateˇ dvojı´m zpu˚sobem:
jako elementa´rnı´ obor, pozna´vajı´cı´za´konitosti vy´voje demograficky´ch sys-
te´mu˚, tj. demograficke´ reprodukce jako omezene´ho vy´sledne´ho procesu
jako obor ru˚zne´u´rovneˇ komplexity, zahrnujı´cı´ho do prˇedmeˇtu sve´ho studia
nejen vy´voj demograficky´ch syste´mu˚, jako vy´sledny´ proces, ale i podmı´nky
16
adu˚sledky tohoto procesu, a to nejen v bezprostrˇednı´na´vaznosti na demo-
grafickou reprodukci
Acˇkoli se obeˇ pojetı´podstatneˇ lisˇı´,neexistujemezinimi prˇesneˇ vymezitelna´ hranice.
Nemu˚zˇemesepouzespokojitsestudiemvnitrˇnı´chslozˇekteˇchtosyste´mu˚,alemusı´me
zkoumat i vneˇjsˇı´ podmı´nky jejich existence. Tyto podmı´nky je nutne´ hledat v cele´
spolecˇnosti,biologicke´ igeograficke´sfe´rˇezˇivotalidsky´chpopulacı´akrite´riemjejich
„demograficˇnosti“ (tj. zda majı´by´t zkouma´ny demografiı´) je pouze jejich vy´znam
(va´ha), jı´mzˇpu˚sobı´ na demografickou reprodukci.
Pochopenı´vnitrˇnı´ diferenciace demografie
a) krite´rium celkovosti, resp. synteticˇnosti prˇı´stupu:
• pozna´va´nı´vy´voje cely´ch lidsky´ch populacı´ = demograficky´ch sys-
te´mu˚ (z prakticky´ch du˚vodu˚ se demografie populacı´ ztotozˇnˇuje se
studiem demograficke´ reprodukce jednotlivy´ch zemı´–du˚vodem ne-
dostatek u´daju˚ za demograficky vymezene´ populace)
vnitrˇnı´
diferenciace
demografie
• pozna´va´nı´ jednotlivy´chslozˇek tohoto vy´voje = demograficka´analy´za
(demograficka´analy´za se rozpada´ do studia jednotlivy´ch slozˇek de-
mograficke´ reprodukce, tj. procesu rozenı´, u´mrtnosti, u´mrtnosti podle
veˇku)
b) krite´rium generalizace (zobecnˇova´nı´), tj. hleda´nı´za´konitostı´vy´voje demo-
graficky´ch syste´mu˚ a zobecnˇova´nı´ pravidelnostı´vy´voje jednotlivy´ch popu-
lacı´. Usporˇa´dany´syste´m teˇchto za´konitostı´ vytva´rˇı´za´klad teoreticke´demo-
grafie. V ra´mci metodologicke´ diferenciace lze pak abstrakcı´ a formalizacı´
vytvorˇit relativneˇ samostatny´ obor demograficke´ metodologie, jehozˇ hlavnı´
cˇa´stı´ je demograficka´ statistika (nejvysˇsˇı´ stupenˇ formalizace je vytva´rˇenı´
ru˚zny´ch modelu˚ – v demografii majı´ tradici).
Propojenı´ a diferenciace demografie
Demografie, studujı´cı´vy´voj demograficky´ch syste´mu˚, je do znacˇne´mı´ry oborem
historicky´m. Lzezde vydeˇlit historickou demografii, ktera´ sezaby´va´ demografickou
reprodukcı´ za obdobı´prˇed existencı´ pravidelne´sta´tnı´ demograficke´ statistiky.
Setka´va´me se take´ s termı´nem regiona´lnı´ demografie, tj. studium demograficke´
reprodukce v ru˚zneˇ vymezeny´ch regionech (studium reprodukce obyvatelstva byd-
lı´cı´honeboprˇı´tomne´ho v urcˇite´m regionu). Regiona´lnı´ demografie se prˇi studiu
populacˇnı´ho vy´voje dosta´va´ do styku u´zke´ho s geografiı´, zejme´na s demografiı´nebo
geografiı´ obyvatelstva.
1.3 Historie demografie
1.3.1 Pocˇa´tky demografie
Za´jem o zjisˇteˇnı´stavuavy´voje obyvatelstva lze dolozˇit jizˇ hluboko ve staroveˇku.
Nebyl to ovsˇem za´jemveˇdecky´, ale prakticke´ spekulace, vyply´vajı´cı´ z potrˇeb vla´d-
noucı´ch trˇı´d. Du˚vody branne´afiska´lnı´ ovlivnily vznik prvnı´ch scˇı´tacı´ch akcı´, ma-
jı´cı´ch za cı´l zjistit stav majetku, zdroje voja´ku˚aprˇı´padneˇ i kodifikovat socia´lnı´
zarˇazenı´ jednotlivy´ch obcˇanu˚. Projevy prˇelidneˇnı´ a naopak neˇktere´ depopulacˇnı´
17
1. Obecne´ proble´my demografie
tendencepodnı´tilyjizˇ staroveˇke´ filosofy(Solon,Plato´n,Aristoteles)ku´vaha´motom,
kolik lidı´jenasveˇteˇtrˇeba a jak tento pocˇet regulovat, tedy k u´vaha´m o prakticke´
populacˇnı´ politice.
zakladatel
demografie
John Graunt
Pocˇa´tky podstatny´ch moderneˇjsˇı´ch forem registrace obyvatelstva spadajı´ do polo-
viny17. stoletı´.ZazakladateledemografiepovazˇujemeJohnaGraunta(1620–1674).
(„Veˇtsˇinoujevelmiobtı´zˇne´urcˇit pocˇa´tekte´ktere´veˇdecke´disciplı´ny.Toneplatı´ode-
mografii. Jejı´ pocˇa´tek mu˚zˇeby´t stanoven zcela prˇesneˇ: leden 1662“ – B. C. Urlanis
1963).
J. Graunt se zaby´valprˇedevsˇı´m proble´my u´mrtnosti v okolı´ Londy´na. Svoje objevy
publikoval v roce 1662 v knize „Prˇirozena´ a politicka´ pozorova´nı´ . . . zalozˇena´na
seznamech zemrˇely´ch“. Pu˚vodnı´m povola´nı´m byl obchodnı´k a vzdeˇlany´ samouk.
Na za´kladeˇza´znamu˚ou´mrtı´acˇa´stecˇneˇokrˇtech ve farnosti poblı´zˇ Londy´na zalozˇil
systematicke´ dedukce o vy´voji u´mrtnosti. objevil prˇitom du˚lezˇite´ pravidelnosti a
vztahy v populacˇnı´m deˇnı´ada´le za´konitosti, platne´ pro cele´ soubory, ktere´nelze
poznat z jednotlivy´ch pozorova´nı´. Odhalil spra´vny´pomeˇr mezi pocˇtem muzˇu˚azˇen
v populaci (do te´ doby jen spekulativneˇ, tehdy nespra´vneˇ pomeˇr zˇen 2 : 1, jako
jeden z du˚kazu˚ pro znacˇnou prˇevahu zˇen bylo uva´deˇno naprˇ. zˇe mezi nemocny´mi
prˇevazˇujı´zˇeny asi dvojna´sobneˇ, nebo dokonce i muslimske´na´bozˇenstvı´, prˇipousˇteˇ-
jı´cı´polygamii). Urcˇiltake´ stabilnı´pomeˇr mezi pocˇtem narozeny´ch chlapcu˚adeˇvcˇat
(14 : 13) – ten se dodnes prˇı´lisˇ nelisˇı´. Da´lesezaby´val velikostı´u´mrtnosti v Lon-
dy´neˇ a jeho zemeˇdeˇlske´m okolı´, zejme´narˇa´dem vymı´ra´nı´ podle veˇkovy´ch skupin a
du˚sledky epidemiı´ pro celkovou u´mrtnost. John Graunt se take´ zaby´valota´zkou od-
hadu deˇtske´u´mrtnosti (odhad relativnı´ho pocˇtu zˇiveˇ narozeny´chdeˇtı´, ktere´ zemrˇely
prˇed dosazˇenı´m veˇku sˇesti let). Do sve´ho odhadu zahrnul vsˇechna u´mrtı´ oznacˇena´
jako moucˇnivka, krˇecˇe, krˇivice, zoubky a cˇervı´ci, nedonosˇene´, kojence, a dalsˇı´ dva
deˇtske´prˇı´znaky z te´ doby, a prˇidal k nim polovinu u´mrtı´oznacˇeny´ch jako nesˇtovice,
plane´nesˇtovice, spalnicˇky, a cˇervi bez krˇecˇı´. Prˇes hrubost te´to klasifikace byl jeho
odhad 36 % u´mrtnosti do 6 let veˇku velmi dobry´, jak uka´zala pozdeˇjsˇı´ data.
Jeho prˇı´tel William Petty popularizoval tuto noveˇ vzniklou veˇdu, ktere´dalna´zev
politicka´ aritmetika a je cˇasto povazˇova´n za jejı´ho duchovnı´ho otce. Odhalil unifor-
mitu a prˇedvı´datelnost du˚lezˇity´ch hromadny´ch biologicky´ch jevu˚. Netrvalo dlouho
aza´jemoprˇesneˇjsˇı´znalosti z politicke´ aritmetiky stoupal. Pojisˇt’ovacı´spolecˇnosti se
naprˇ. zajı´maly o pravdeˇpodobnost dozˇitı´, pocˇet rizik a odhady poplatku˚. Grauntovy
objevy se navı´c objevily v prˇı´znive´ dobeˇvelky´chveˇdecky´ch objevu˚ a v dobeˇprˇijetı´
statisticky´ch metod.
Trˇicet let po neˇm zkonstruoval anglicky´ astronom Edmund Halley prvnı´u´mrtnostnı´
tabulky na za´kladeˇza´znamu˚ou´mrtı´ch a porodech a odhadl prˇedpokla´dane´ pocˇty
lidı´ v relativneˇ uzavrˇene´, staciona´rnı´ populaci podle jednotlivy´ch veˇkovy´ch skupin.
Nove´ zkouma´nı´ota´zek demograficke´ reprodukce souviselo prˇedevsˇı´m s rozsˇı´rˇenı´m
a zdokonalenı´m pramenne´za´kladny kolem roku 1700 v Anglii a ve Francii (danˇove´
soupisy a loka´lnı´ soucˇty obyvatel – farnı´ statistiky).
1.3.2 Demografie v 18. stoletı´
Grauntovy objevy podnı´tily za´jem lutera´nske´ho duchovnı´ho Johanna Su¨ssmilcha
(1707–1767), ktery´ byl vy´znamny´mprˇedstavitelem demografie v 18. stol. Podle neˇj
18
jsou vsˇechny zˇivotnı´deˇje, a tedy i poznane´ statisticke´za´konitosti, vy´razem bozˇske´
vu˚le (publikace „Die go¨ttliche Ordnung“ z roku 1741). Prˇesto byl prvnı´, ktery´
formuloval za´konitosti cˇı´sel. Sestavil u´mrtnostı´ tabulky pro meˇstske´ a venkovske´
oblasti v Neˇmecku i pro celou oblast Pruska. Pozoroval take´naprˇ. zˇe u´mrtı´jsou
mnohem cˇasteˇjsˇı´vprvnı´ch ty´dnech ameˇsı´cı´ch zˇivota ajejichcˇetnostklesa´ kminimu
(kolem 15 let). Z ostatnı´ch autoru˚ 18. stol. jmenujme jesˇteˇ Georga Louise Buffona,
francouzske´ho autora, ktery´ se soustrˇedil na podmı´nky ovlivnˇujı´cı´ relativnı´stabilitu
vsˇech prˇı´rodnı´ch populacı´.
Kromeˇ badatelu˚, zaby´vajı´cı´ch se populacˇnı´ problematikou v sˇirsˇı´m kontextu (teˇch
bylo ma´lo), se mnoho prvnı´ch demografu˚ soustrˇedilo zejme´na na jednotlive´dı´lcˇı´
stra´nky demograficke´ reprodukce (u´mrtnost, de´lka zˇivota, celkovy´ pocˇet obyvatel
apod.), se silny´m akcentem na objevova´nı´ kvantitativnı´ch vztahu˚ v procesu rozenı´
aumı´ra´nı´arozsa´hla´ empiricka´ pozorova´nı´.
Studium populacˇnı´ch ota´zek v pozdnı´m 18. a po cele´ 19. stoletı´ bylo ovlivneˇno
rostoucı´m za´jmem o ekonomicke´, socia´lnı´ a politicke´ proble´my. Vznika´arozvı´jı´
se teorie a politika merkantilisticke´ho populacionismu, jehozˇprˇedstavitele´ pokla´-
dali vzru˚st obyvatelstva za prvnı´aza´kladnı´prˇedpoklad moci a blaha sta´tu. Na
druhe´straneˇsta´l sta´le rozsˇı´rˇeneˇjsˇı´na´zor o neprˇı´znivosti pocˇetnı´ho ru˚stu obyvatel-
stva. Jeho symbolem se stal pastor anglika´nske´cı´rkve a profesor ekonomie Thomas
Robert Malthus (1766–1834). Byl to ekonom, vlastnı´ problematikou demograficke´
Thomas
Robert
Malthus
reprodukce se nezaby´val. Pouze vyja´drˇil a dokonce formalizoval vztah mezi ru˚stem
u´zˇivny´ch prostrˇedku˚ a pocˇetnı´m ru˚stem populace a povy´sˇil ho na za´kon (hruby´de-
mograficky´ determinismus). V roce 1798 vydal spis „U
´
vaha o populacˇnı´m za´koneˇ“,
podle neˇhozˇ chudı´ jsou sami odpoveˇdni za svou bı´du a nezameˇstnanost tı´m, zˇe se
prˇı´lisˇ rychle mnozˇı´, nebot’vymı´ra´nı´ chudy´chvrstev,ktere´jsouprˇedurcˇeny jako obeˇt’
hladu,epidemiı´ava´lek,jeprˇirozeny´mza´konem,udrzˇujı´cı´mrovnova´hu populacˇnı´ho
vy´voje spolecˇnosti.
Jehopopulacˇnı´principspocˇı´val v tom, zˇeru˚stobyvatelstvaneusta´lesmeˇrˇujekprˇevy´-
sˇenı´hranicedane´prostrˇedky obzˇivy.(vte´ dobeˇkromeˇ jine´hosilne´socia´lnı´proble´my
ve meˇstech – nezameˇstnanost, bı´da socia´lneˇnejnizˇsˇı´ch vrstev, a pod.). Prˇestozˇejeho
tvrzenı´ neplatila v plne´mı´rˇe, jizˇ v dobeˇ, kdy je vyslovil – rozvoj kapitalismu po-
prve´umozˇnilprˇedstizˇenı´populacˇnı´ho ru˚sturozvojemekonomiky aodstraneˇnı´trvale´
hrozby hlad, jeho vy´znam pro demografii tkvı´vezvy´sˇenı´celkove´hoza´jmuoota´zky
demograficke´ reprodukce, zejme´navevy´zkumu mortality.
Za vlastnı´ho zakladatele modernı´ demografie je povazˇova´n belgicky´ astronom Que-
telet (v roce 1835 vyda´va´dı´lo „O cˇloveˇku neboli pokus o socia´lnı´ fyziku“). V polo-
vineˇ 19. stoletı´ vzniklo take´ samotne´ oznacˇenı´ oboru – termı´n demografie. Poprve´
ho uzˇil Fr. Achille Guillard v roce 1855.
1.3.3 Vy´voj soucˇasne´ demografie
V 2. polovineˇ 19. stoletı´ dozna´va´ demografie velke´ho rozmachu, docha´zı´take´
kznacˇne´mu rozvoji demograficke´ metodologie. Objevujı´ se nove´ koncepce teorie
populacˇnı´ho vy´voje i populacˇnı´ politiky. Neomalthusianismus, jako noveˇjsˇı´ forma
malthusianismu, byl spolu se socia´lnı´m darwinismem dalsˇı´teoriı´ konce 19. sto-
letı´ zalozˇen na biologicke´ koncepci populacˇnı´ho vy´voje. Na rozdı´l od Malthusovy
19
1. Obecne´ proble´my demografie
propagace odkla´da´nı´snˇatku˚ a pohlavnı´zdrzˇenlivosti propagujı´ neomalthusianiste´
rozsˇı´rˇenı´ antikoncepcˇnı´ch prostrˇedku˚.
demograficka´
metodologie a
demograficka´
analy´za
Prˇedeˇl 19. a 20. stoletı´nenı´zˇa´dny´m vy´znamny´m meznı´kem ve vy´voji demografie.
Tendence nastoupene´ v minulosti se da´le rozvı´jely. Silnou slozˇkou se sta´va´prˇede-
vsˇı´m demograficka´ metodologie a na ni navazujı´cı´ demograficka´analy´za. Du˚lezˇity´
pokrok v soucˇasne´ demograficke´ metodologii znamenajı´pra´ce Alfreda J. Lotky
(1880–1949) – modely stabilnı´ populace a na´vaznosti na mı´ry reprodukce. Na neˇ
navazovala zejme´na americka´ demograficka´sˇkola A. J. Coale – ve svy´ch pracı´ch
pouka´zal na vnitrˇnı´ vlastnosti a vazby stabilnı´ch modelu˚ a na jejich mozˇne´ pouzˇitı´
k populacˇnı´m projekcı´m. Krajnı´m smeˇrem forma´lnı´ch prˇı´stupu˚vra´mci demogra-
ficke´ metodologie je matematicka´ demografie.
Z Lotkovy´ch pracı´ vycha´zı´ i druhy´smeˇr vy´zkumu, ktery´ma´blı´zˇe k demograficke´
analy´ze. Je to prˇedevsˇı´m francouzska´sˇkola, za jejı´hozˇprˇedstavitele je povazˇova´n
zejme´na Louis Henry (nar. 1911). Jeho pra´ce zahrnujı´sˇiroky´ okruh ota´zek – od
proble´mu˚ metodicky´ch azˇ k analy´ze jednotlivy´ch slozˇek demograficke´ reprodukce,
kota´zce prˇirozene´ plodnosti, techniky populacˇnı´ch projekcı´ a historicka´ demogra-
fie. Prˇednosti sˇkoly – zdu˚razneˇnı´ obsahu demograficky´ch procesu˚prˇed forma´lnı´
dokonalostı´aprˇesnostı´ jejich vyja´drˇenı´.
Vy´znamne´pra´ce rovneˇzˇprˇedstavujı´ soveˇtsˇtı´ demografove´ (demograficka´analy´za).
Smeˇr demograficke´analy´zy je velmi rozsˇı´rˇenivostatnı´ch zemı´ch a prˇedstavuje
podstatnou cˇa´st soucˇasne´ demografie. Je velmi ru˚znorody´ – od metodologicky´ch
proble´mu˚ (stochasticke´ modely plodnosti) azˇ k celkovy´m hodnocenı´m vy´voje de-
mograficky´ch syste´mu˚–tentosmeˇr je pocˇetneˇjsˇı´ (historicka´ demografie, populacˇnı´
vy´voj v USA, Japonsku, evropsky´ch zemı´ch, studie o fertiliteˇ, sveˇtovy´ populacˇnı´
vy´voj, aj.).
Dalsˇı´smeˇry seobjevujı´naprˇechodu demografie a jiny´ch oboru˚ – demo-ekonomicke´
vztahy – naprˇ. teorie populacˇnı´ho optima, pra´ce z demogeografie, antropogeografie,
historie sveˇtove´ populace.
Konecˇneˇdalsˇı´smeˇr reprezentujı´pra´cezteoreticky´ch ota´zek demografie – synte-
ticky´vy´kladpopulacˇnı´ho vy´voje, formulova´nı´demograficky´chza´konitostı´. Zvla´sˇtnı´
postavenı´zdemajı´pra´ce Alfreda Sauvyho (1898) – zabı´rajı´sˇiroky´ okruh ota´zek de-
mograficky´ch, sociologicky´ch a ekonomicky´ch. Dalsˇı´m smeˇrem lze oznacˇit teorii
demograficke´ revoluce, resp. demograficky´ch prˇechodu˚.
Demografie ma´ silny´ antropocentricky´ akcent, velmi aktua´lnı´m te´matem v cele´jejı´
historii je prˇedevsˇı´m ota´zka hladu a prˇelidneˇnı´vesveˇtovı´m i regiona´lnı´m meˇrˇı´tku.
demograficke´
obory
Zvy´sˇe uvedene´ho lze tak v soucˇasne´ demografii rozlisˇit neˇkolik oboru˚:
kvantitativnı´ demografie – zahrnuje obory, ktere´ se zaby´vajı´ kvantitativnı´
stra´nkou stavu a vy´voje lidsky´ch populacı´
popisna´ demografie – zaby´va´ se stavem (velikostı´, rozmı´steˇnı´m, struktu-
rou) a vy´vojem populace ryze popisny´mzpu˚sobem, zalozˇeny´mvy´hradneˇna
empiricky´ch datech, poskytovany´ch demografickou statistikou
teoreticka´ demografie – zaby´va´ se obecny´m studiem populacˇnı´ch proble´mu˚
a forma´lnı´ch vztahu˚ mezi ru˚zny´mi demograficky´mi jevy
20
matematicka´ demografie – zvla´sˇtnı´ obor teoreticke´ demografie, zaby´vajı´cı´
se matematickou formalizacı´ procesu˚ a vztahu˚ v populaci. Aplikace modelu˚
vhodny´ch funkcˇnı´ch vztahu˚. Hlavnı´m prˇedmeˇtem pozornosti matematicke´
demografie je teorie tabulek zˇivota (zejm. u´mrtnostnı´ tabulky), teorie popu-
lacˇnı´ch modelu˚ a populacˇnı´ch progno´z.
kvalitativnı´ demografie – zaby´va´ se specia´lneˇrozlozˇenı´m kvalitativnı´ch
znaku˚ v populaci, naprˇ. znaku˚ intelektua´lnı´ch, fyzicky´ch asocia´lnı´ch
ekologicka´ demografieasocia´lnı´demografiesezaby´vajı´studiemvztahu˚ mezi
populacˇnı´mi jevy a jevy ekonomicky´mi a socia´lnı´mi (sebevrazˇdy, potraty,
kriminalita, apod.)
1.3.4 Historie demografie v C
ˇ
R
Vcˇesky´ch zemı´ch byl prvnı´m vy´znamny´m statistikem Josef Antonı´n Riegger
(1742–1795) – 12 svazkove´dı´lo o lidnatosti C
ˇ
ech, vy´sledky soupisu˚ obyvatel z let
1762–1786, za´znamy o prˇirozene´meˇneˇ. Proble´my demograficke´analy´zy–le´karˇ
J. Melicˇ (1763–1827) – publikoval u´mrtnostnı´ tabulky. Dalsˇı´prazˇsky´le´karˇF.A.
Stelzig – pra´ce o obyvatelstvu C
ˇ
ech – 1827 – porodnost a u´mrtnost od zacˇ. 19.
stol. Konec 19. stol. je spojen zejme´na se jme´nem prof. Josefa Matiegky, ktery´
na Filozoficke´ fakulteˇ UK zalozˇil 1897 u´stav pro antropologii a demografii a od
roku 1899 zacˇal prˇedna´sˇet za´klady demografie. Mimorˇa´dny´vy´znam meˇlo zalozˇenı´
sta´tnı´ho u´rˇadu statisticke´ho v roce 1918 a zejme´na vybudova´nı´ II. odboru pro po-
pulacˇnı´ statistiku. Tı´m byl da´n za´klad pro systematicke´ studium cˇeskoslovenske´ho
obyvatelstva. Nejveˇtsˇı´vy´znam pro rozvoj nasˇı´ demografie meˇl jejı´ fakticky´ zakla-
datel Antonı´n BOHA
´
C
ˇ
, vedoucı´ II. odboru a pozdeˇjsˇı´mı´stoprˇedseda SU
´
S. Zaby´val
Antonı´n
Boha´cˇse na´rodnostnı´ statistikou, demografickou analy´zou a pozvedl cely´ obor na me-
zina´rodnı´u´rovenˇ. Organizoval kromeˇ jine´ho i scˇı´ta´nı´ lidu v letech 1921 a 1930.
Demografickou problematikou v souvislosti s ekonomiı´sezaby´valJanKOLOUS
ˇ
EK.
Vna´vaznostina geografickou problematiku sezaby´vali populacˇnı´m vy´vojem Viktor
DVORSKY
´
,J.V.DANES
ˇ
,JosefPOHL-DOBERSKY
´
aJanAUERHAN,mı´stoprˇedsedaSta´t-
nı´ho u´rˇadu statisticke´ho. Do tohoto smeˇrumu˚zˇemezarˇadit take´Jaromı´ra KORC
ˇ
A
´
KA
(1895–1990), jehozˇpra´cemajı´zvla´sˇteˇvelky´vy´znam pro rozvoje cˇeske´ demografie
(naprˇ. geograficky´media´n).
Ota´zkami demograficke´ reprodukce se zaby´vali znacˇnou meˇrou take´ sociologove´.
Jmenujme zde naprˇ. Emanuela CHALUPNE
´
HO, ArnosˇtaBLA
´
HU,ktery´ se zaby´valmj.
podmı´nkami vytva´rˇenı´socia´lnı´ situace pu˚sobı´cı´ na demograficke´ chova´nı´.
Za prˇedstavitele demograficke´analy´zy lze da´le uve´st Va´clava SEKERU – zava´deˇnı´
modernı´ch metod do demografie, studie migracı´. O rozvoj cˇeske´ demografie se rov-
neˇzˇvy´znamneˇ zaslouzˇilFrantisˇekFAJFR,vletech1945–1961 jakoprˇedsedaSta´tnı´ho
u´rˇadu statisticke´ho. Zaslouzˇilsetake´ o zalozˇenı´C
ˇ
eskoslovenske´ demograficke´ spo-
lecˇnosti.
Ze soucˇasny´ch nejvy´znamneˇjsˇı´ch demograficky´ch pracovisˇt’a jejich prˇedstavitelu˚
lze uve´st prˇedevsˇı´m katedru demografie a geodemografie Prˇı´rodoveˇdecke´ fakulty
UK Praha (prof. Z. Pavlı´k,T.Kucˇera,J.Rychtarˇı´kova´) a katedru demografie na VS
ˇ
E
Praha.Katedrademografie na VS
ˇ
Ev Prazebylazalozˇena ziniciativyprof. Roubı´cˇka
21
1. Obecne´ proble´my demografie
v roce 1990 a prof. Roubı´cˇek se stal jejı´m prvnı´m vedoucı´m. Nebylo to vsˇak tehdy
zcela nove´ pracovisˇteˇ – pouze se prˇetvorˇila tehdejsˇı´ Laboratorˇ demografie, ktera´
byla zalozˇena jizˇ v roce 1969, na samostatnou katedru. Laboratorˇ demografie byla
dlouha´le´ta soucˇa´stı´ katedry statistiky a veˇtsˇina dnesˇnı´ch cˇlenu˚ katedry demografie
byla drˇı´ve cˇleny katedry statistiky. Katedra demografie si klade za cı´l seznamovat
posluchacˇesesoucˇasny´mdemograficky´mvy´vojem,sjehologikou asjehodu˚sledky.
Samozrˇejmeˇisteoriı´, ktera´ je nezbytny´mprˇedpokladem pro pochopenı´ soucˇasne´ho
vy´voje.
1.4 Vy´znamne´mezina´rodnı´ demograficke´ instituce
acˇasopisy
Zalozˇenı´ Mezina´rodnı´ho statisticke´ho kongresu v Bruselu (zejme´na ota´zky
demograficke´ reprodukce).
Zalozˇenı´ Mezina´rodnı´ho statisticke´ho institutu (sı´dlovHaagu).
Zalozˇenı´ Mezina´rodnı´ unie pro veˇdecka´ studia populace (hlavnı´na´plnı´je
zejme´na porˇa´da´nı´ mezina´rodnı´ch kongresu˚).
OSN – sledova´nı´sveˇtovy´ch a regiona´lnı´ch demograficky´ch trendu˚ a popu-
lacˇnı´projekce,vyda´va´nı´metodicky´chprˇı´rucˇek,naprˇ.Populacˇnı´bulletinOSN
(dosud asi 16 svazku˚),prˇi OSN existuje Populacˇnı´ komise. Hlavnı´ demogra-
ficke´ informace o zemı´ch sveˇta jsou vyda´va´ny v Demographic Yearbook
(vycha´zı´ od roku 1948). Dalsˇı´m cˇasopisem v ra´mci OSN je take´ Population
Bulletin of the United Nations (United Nations. Department for Econo-
mic and Social Information and Policy Analysis. Population Division. ISSN
2051–7604. United Nations Publications, New York).
World HealthOrganisation, sı´dlı´cı´vZ
ˇ
eneveˇ a vyda´vajı´cı´zejm. World Health
Statistics (Quarterly/Rapport Trimestriel de Statistiques Sanitaires Mondia-
les. World Health Organization. ISSN 0043-8510. 1211 Geneva).
Americka´ demograficka´ spolecˇnost (zalozˇena v roce 1931) vyda´va´ nejstarsˇı´
anejvy´znamneˇjsˇı