Distanční studijní opora

ktera´ mu umozˇnˇuje prˇezˇitı´.
Podmı´nky na pracovisˇti ve znacˇne´ mı´rˇe urcˇujı´ i jeho vztah k cestovnı´mu ruchu.
Financˇnı´
prostrˇedky
a volny´ cˇas
Azˇ do prvnı´ sveˇtove´ va´lky byl tento vztah k cestovnı´mu ruchu z hlediska zameˇstna-
vatelu˚ a zˇivnostnı´ku˚ bezvy´znamny´ (vedly k tomu ekonomicke´ a socia´lnı´ du˚vody).
Nejenzˇe te´to kategorii obyvatelstva chybeˇly ekonomicke´, resp. financˇnı´ prˇedpo-
klady, ale nemeˇla ani na´rok na odpovı´dajı´cı´ volny´ cˇas v podobeˇ pra´zdnin, resp.
dovolene´. Neexistovala ani motivace k cestova´nı´. Financˇnı´ podmı´nky a dostatek
cˇasu na cestovnı´ ruch meˇla jen prˇesneˇ vymezena´ skupina obyvatelstva, a to sˇlechta,
velkostatka´rˇi a pru˚myslnı´ci. Americky´ sociolog T. Veblen v te´to souvislosti napsal,
zˇe tehdejsˇı´ cestovnı´ ruch byl vy´sadou tzv. leisure class, to znamena´ vrstvy, ktera´
meˇla dostatek financˇnı´ch prostrˇedku˚ a volne´ho cˇasu.
Zmeˇny ve
spolecˇnosti Prˇevratne´ uda´losti obou sveˇtovy´ch va´lek mezitı´m podstatneˇ zmeˇnily tyto podmı´nky.Rostoucı´ blahobyt vsˇech trˇı´d obyvatelstva, jakozˇto i pokrokove´ socia´lnı´ za´kono-
da´rstvı´, ktere´ zabezpecˇilo pra´vo na placenou dovolenou, vytvorˇily prˇedpoklady pro
u´cˇast v cestovnı´m ruchu.
Motivace
k cestova´nı´ Soucˇasna´ pru˚myslova´ a na vy´kony zameˇrˇena´ spolecˇnost vytvorˇila socia´lnı´ prˇed-poklady pro podstatne´ posı´lenı´ motivace cestova´nı´. Frustracˇnı´ situace vyvolane´
rostoucı´ monoto´nnosti a masovostı´ pracovnı´ho procesu, stejneˇ jako zhorsˇujı´cı´ se
zˇivotnı´ podmı´nky v oblastech s velkou koncentracı´ pra´ce a bydlenı´ prˇispeˇly k tomu,
zˇe sta´le du˚lezˇiteˇjsˇı´ je fyzicka´ a psychicka´ motivace ve vztahu k cestovnı´mu ruchu.
Mobilita, kterou dnesˇnı´mu cˇloveˇku zarucˇuje dopravnı´ technika, umozˇnˇuje reali-
zaci uvedene´ motivace cestova´nı´ a soucˇasneˇ i prˇı´sne´ oddeˇlenı´ sveˇta pra´ce od sveˇta
dovolene´ jako cˇa´sti sveˇta volne´ho cˇasu.
Zda´ se, zˇe motivace, ktere´ prˇevla´daly v minulosti, to znamena´ kulturnı´, mezilidska´ a
motivace vyply´vajı´cı´ z postavenı´ a z prestizˇnı´ch du˚vodu˚, ztra´cejı´ na vy´znamu, i kdyzˇ
jen prˇechodneˇ. Fyzicka´ a psychicka´ motivace je vy´znamneˇ ovlivneˇna existujı´cı´mi
ekonomicky´mi pomeˇry.
Rekreace se sta´va´ faktorem rovnova´hy pracovnı´ cˇinnosti a dovolena´ resp. pra´zdniny
zaslouzˇenou kompenzacı´ vsˇednı´ho dne.
1.2.4 Politicke´ prostrˇedı´
Socia´lneˇ politicke´ podmı´nky vystupujı´ jako soubor cˇinitelu˚, ze ktery´ch zejme´na
oficia´lnı´ sta´tnı´ politika, hmotna´ a kulturnı´ vyspeˇlost obyvatelstva a fond volne´ho
cˇasu vy´razneˇ podminˇujı´ dynamicky´ rozvoj cestovnı´ho ruchu.
24
Socia´lnı´ politika mnohy´ch sta´tu˚ vytva´rˇı´ podmı´nky masove´ u´cˇasti obyvatelstva na Socia´lnı´
politikacestovnı´m ruchu. Vyspeˇle´ sta´ty prˇijı´majı´ za´vazˇne´ dokumenty, ktere´ otevı´rajı´ a zdo-
konalujı´ rekreaci pracujı´cı´ch, jako soucˇa´st sve´ho ekonomicke´ho programu. V nasˇem
sta´teˇ na zabezpecˇenı´ rozvoje cestovnı´ho ruchu byla v roce 1962 vla´dou schva´lena
Rajonizace cestovnı´ho ruchu. Tento za´kladnı´ prostorovy´ dokument rˇesˇil koncepci
rekreace a cestovnı´ho ruchu na cele´m u´zemı´ sta´tu. Cestovnı´ ruch se tu vy´razneˇ pro-
sazoval jako ekonomicky´, socia´lnı´ a prostorovy´ jev, ktery´ je trˇeba rˇı´dit a organizovat
v u´zky´ch souvislostech s dynamicky´m rozvojem ekonomiky a zˇivotnı´ho standardu
obyvatelstva.
Zˇ ivotnı´
standard
obyvatelstva
Cestovnı´ ruch je motivova´n zˇivotnı´ u´rovnı´ obyvatelstva. Zˇ ivotnı´ u´rovenˇ je podmı´-
neˇna stupneˇm rozvoje vy´robnı´ch sil, ktere´ se v konecˇne´m du˚sledku projevujı´ v u´rovni
vy´zˇivy, bydlenı´, vzdeˇla´nı´, kultury, zdravotnicke´ pe´cˇe, pracovnı´ch i mimo pracovnı´ch
podmı´nka´ch, v pra´vu na pra´ci, de´lce pracovnı´ho cˇasu, v de´lce dovoleny´ch, v zı´s-
ka´va´nı´ volne´ho cˇasu, v ru˚stu rea´lny´ch mezd apod. Existuje prˇı´ma´ u´meˇrnost mezi
zˇivotnı´m standardem obyvatelstva urcˇite´ho sta´tu a jeho podı´lem na cestovnı´m ruchu.
Je to mozˇne´ pozorovat naprˇ. v pru˚myslovy´ch oblastech, ve ktery´ch zˇivotnı´ u´rovenˇ
obyvatelstva je mnohona´sobneˇ vysˇsˇı´ v porovna´nı´ s me´neˇ rozvinuty´mi oblastmi.
Aktivita
obyvatelstva
Platı´ tu vza´jemny´ vztah, zˇe se stupneˇm ru˚stu ekonomicke´ aktivity sta´tu roste i stupenˇ
aktivity obyvatelstva v cestovnı´m ruchu vyja´drˇeny´ jeho podı´lem pohybu v jednotli-
vy´ch forma´ch cestovnı´ho ruchu. Aktivita pohybu se va´zˇe i na socia´lnı´ a zameˇstna-
neckou strukturu obyvatelstva a jeho rea´lne´ mzdy. Prˇedpokladem aktivity cestovnı´ho
ruchu, resp. vy´beˇru jeho forem je i dosazˇeny´ stupenˇ kultury a vzdeˇla´nı´ spolecˇnosti.
Skupiny obyvatelstva, ktere´ vykazujı´ urcˇity´ stupenˇ vzdeˇla´nı´, se vyznacˇujı´ veˇtsˇı´ ak-
tivitou v cestovnı´m ruchu.
Disponibilita
volne´ho
cˇasu
Du˚lezˇity´m prˇedpokladem u´cˇasti na cestovnı´m ruchu je disponibilita volne´ho cˇasu.
Hlavnı´m zdrojem ru˚stu volne´ho cˇasu je rozvoj vy´robnı´ch sil, ktery´ postupneˇ umozˇ-
nil zkra´tit pracovnı´ cˇas dne, ty´dne a roku. Se zkra´cenı´m pracovnı´ho cˇasu v pru˚beˇhu
roku, se zmensˇuje i pocˇet odpracovany´ch let v zˇivoteˇ cˇloveˇka. Skupina trvale za-
meˇstnane´ho obyvatelstva zı´ska´va´ za´kladnı´ fond volne´ho cˇasu placenou dovolenou,
ktera´ je v soucˇasnosti v mnoha zemı´ch uza´koneˇna v de´lce 3 azˇ 4 ty´dnu˚.
Tra´venı´
volne´ho
cˇasu
meˇstske´ho
obyvatelstva
Je mozˇno pozorovat, zˇe volny´ cˇas, zejme´na koncem ty´dne a i v cˇase dovoleny´ch se
ve vysˇsˇı´ mı´rˇe vyuzˇı´va´ v rekreacˇnı´ch forma´ch cestovnı´ho ruchu zejme´na u obyvatel
velky´ch meˇst. Urbanizovane´ prostrˇedı´ neumozˇnˇuje zameˇstnane´mu cˇloveˇku prˇimeˇ-
rˇeny´ odpocˇinek po pra´ci. Velke´ meˇsto izoluje obyvatelstvo od prˇı´rody. Nenahradı´
je ani meˇstske´ parky a zahrady vzhledem na jejich omezeny´ pocˇet a prostorovou
nevyva´zˇenost. Soucˇasne´ tempo zˇivota meˇstske´ho obyvatelstva zateˇzˇuje psychicky a
fyzicky, a tak podstatneˇ pu˚sobı´ na jeho nervovy´ syste´m. Proto vznika´ u obyvatel meˇst
aktua´lnı´ potrˇeba aktivnı´ho odpocˇinku mimo meˇstske´ prostrˇedı´. Industrializace, ur-
banizace, jako je technika prostrˇedı´, vytvorˇily novy´ proble´m, ktery´ je mozˇne´ nazvat
hospodarˇenı´ s volny´m cˇasem (Giezgala 1977). Cı´lem je fyzicka´ a zejme´na psychicka´
rehabilitace, jako prˇirozena´ nutnost reagovat na novodobe´ podmı´nky pra´ce a bydlenı´
ve meˇsteˇ.
Vycha´zı´me z prˇedpokladu, zˇe cˇı´m vı´c ma´me volne´ho cˇasu, tı´m veˇtsˇı´ jeho cˇa´st
mu˚zˇeme veˇnovat cestovnı´mu ruchu, a tak jsou mozˇnosti rozvoje jednotlivy´ch forem
cestovnı´ho ruchu neobycˇejneˇ velke´.
25
1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
1.2.5 Ekonomicke´ prostrˇedı´
Prˇı´jmove´
a majetkove´
pomeˇry –
popta´vka
po cestovnı´m
ruchu
Zjisˇteˇnı´, zˇe jen potrˇeba podlozˇena´ kupnı´ silou se mu˚zˇe sta´t prˇedmeˇtem popta´vky na
trhu, zdu˚raznˇuje vy´znam ekonomicky´ch faktoru˚ a jejich vliv na subjekt cestovnı´ho
ruchu. Jen takova´ potrˇeba se sta´va´ potrˇebou cestovnı´ho ruchu a prˇedmeˇtem popta´vky
po cestovnı´m ruchu, ktera´ je podlozˇena´ za´jmem a financˇnı´mi prostrˇedky. Rozsah
popta´vky subjektu cestovnı´ho ruchu urcˇujı´ prˇedevsˇı´m jeho prˇı´jmove´ a majetkove´
pomeˇry, resp. cena nabı´dky. Da´le jsou to uzˇ zmı´neˇne´ motivacˇnı´ faktory, ktere´ ovliv-
nˇujı´ s ru˚znorodou nale´havostı´ ochotu ke koupi sluzˇeb cestovnı´ho ruchu. Tyto dveˇ
skupiny faktoru˚ vysveˇtlujı´ i cˇa´stecˇneˇ chybeˇjı´cı´ nebo opozˇdeˇnou za´konitou za´vislost
cestovnı´ho ruchu na ekonomicky´ch faktorech jako jsou prˇı´jem a majetkova´ situace
na jedne´ straneˇ a motivace cestova´nı´ na straneˇ druhe´. Potrˇeby lidı´ se obecneˇ vztahujı´
na na´sledujı´cı´ ekonomicke´ kategorie:
a) statky existencˇnı´ potrˇeby,
b) statky vysˇsˇı´ potrˇeby (kulturnı´ potrˇeby),
c) statky luxusnı´ potrˇeby.
Zmeˇny
v potrˇeba´ch –
ekonomicky´ch
kategoriı´ch
Prˇirˇazenı´ cestovnı´ho ruchu k jedne´ z uvedeny´ch kategoriı´ se v poslednı´ch desetiletı´ch
zmeˇnilo, a to z kategorie c) (azˇ do konce prvnı´ sveˇtove´ va´lky) na kategorii b)
(azˇ do sˇedesa´ty´ch let) a v na´sledku sı´lı´cı´ fyzicke´ a psychicke´ motivace se bude
prˇiblizˇovat sta´le vı´ce ke kategorii a). Kromeˇ financˇnı´ch podmı´nek mu˚zˇeme tento
trend prˇipsat take´ rostoucı´mu fondu volne´ho cˇasu. Naprˇ. R. Zuend na za´kladeˇ
regresnı´ch a korelacˇnı´ch analy´z v letech 1939 azˇ 1964 zjistil, zˇe rostoucı´ prˇı´jmy,
ktere´ mohou kry´t jen existencˇnı´ potrˇeby nemajı´ jesˇteˇ vliv na cestovnı´ ruch. Da´le se
uka´zalo, zˇe rostoucı´ prˇı´jmy, ktere´ umozˇnı´ kry´t i vysˇsˇı´ potrˇeby, majı´ nejvy´razneˇjsˇı´
vliv na cestovnı´ ruch a rostoucı´ prˇı´jmy, ktere´ umozˇnˇujı´ krytı´ luxusnı´ch potrˇeb, se
v pozitivnı´m smyslu projevujı´ jen v omezene´ mı´rˇe. Toto poslednı´ konstatova´nı´
musı´me posuzovat s ohledem na omezeny´ cˇas, ktery´ ma´ tato skupina k dispozici na
cestova´nı´.
Popta´vka
po cestovnı´m
ruchu –
obdobı´
hospoda´rˇske´
recese
Pro odveˇtvı´ cestovnı´ho ruchu ma´ take´ vy´znam reakce popta´vky po cestovnı´m ruchu
v obdobı´ hospoda´rˇske´ recese (naprˇ. energeticka´ krize v letech 1974–75). S. Schul-
meister vysveˇtlil posuny v ra´mci struktury v recesi cestovnı´ho ruchu na´sledovneˇ
(teorie vrstev):
V cˇasech hospoda´rˇsky´ch krizı´ a vsˇeobecne´ho zhorsˇenı´ ekonomicky´ch podmı´nek
soukromy´ch doma´cnostı´ reaguje popta´vka po cestovnı´m ruchu v za´vislosti na socia´l-
nı´ch vrstva´ch, ktere´ jsou urcˇovane´ prˇedevsˇı´m ru˚znou u´rovnı´ prˇı´jmu˚ a jsou podstatneˇ
rozdı´lne´.
Nejvysˇsˇı´ socia´lnı´ vrstva, pro kterou se staly samozrˇejmostı´ minima´lneˇ dveˇ dovolene´
rocˇneˇ, nereaguje na negativnı´ hospoda´rˇskou situaci. Jejı´ popta´vka po cestovnı´m
ruchu roste v za´vislosti na skutecˇne´m vy´voji prˇı´jmu˚ a dlouhodobeˇjsˇı´ch trendu˚. Cˇı´m
je socia´lnı´ vrstva nizˇsˇı´, tı´m vy´razneˇji se meˇnı´ spotrˇebnı´ chova´nı´ v na´sledujı´cı´m
porˇadı´:
nejdrˇı´v se snı´zˇı´ rea´lne´ na´klady, konkre´tneˇ prˇi volbeˇ ubytova´nı´. Od ubytova´nı´
v nizˇsˇı´ch trˇı´da´ch hotelu˚ se prˇecha´zı´ k ubytova´nı´ v soukromı´ a snizˇujı´ se
hlavneˇ vedlejsˇı´ vy´daje
26
pak se draha´ zahranicˇnı´ dovolena´ nahradı´ dovolenou doma
nakonec se socia´lneˇ nejslabsˇı´ vrstva zrˇekne dovolene´ u´plneˇ.
„Intenzita cestovnı´ho ruchu“
Z vy´zkumu trhu v cestovnı´m ruchu vyplynuly zajı´mave´ korelace mezi cestovatel-
sky´mi na´vyky a pocˇı´na´nı´m beˇhem cestova´nı´ na jedne´ straneˇ a socio-ekonomicky´mi
faktory na druhe´ straneˇ. V poprˇedı´ je intenzita cestova´nı´ obyvatel jedne´ zemeˇ, ktera´
je v mnohy´ch smeˇrech projevem pocˇtu a struktury obyvatelstva.
Cˇ ista´
(netto)
intenzita
cestovnı´ho
ruchu
Pojmem cˇista´ (netto) intenzita cestovnı´ho ruchu rozumı´ H. P. Schmidhauser procen-
tua´lnı´ podı´l teˇch osob na celkove´m pocˇtu obyvatelstva nebo na urcˇity´ch skupina´ch
obyvatelstva, ktere´ beˇhem zkoumane´ho obdobı´ (obycˇejneˇ roku) absolvovali alesponˇ
jednu soukromou cestu (se 4 anebo vı´ce prˇenocova´nı´mi). Tento druh cest (pobytu˚)
je zajı´mavy´ proto, nebot’se zu´cˇastnˇuje cestovnı´ho ruchu. Institut cestovnı´ho ruchu
v St. Gallen zjistil, zˇe v roce 1988 byla tato netto intenzita cestovnı´ho ruchu sˇvy´-
carske´ho obyvatelstva 76 %. Studijnı´ u´stav cestovnı´ho ruchu v Starnbergu zjistil,
zˇe pru˚meˇrna´ netto intenzita cestovnı´ho ruchu za 14 let v SRN byla 66,8 % (1989).
Znacˇne´ rozdı´ly v netto intenziteˇ cestovnı´ho ruchu neexistujı´ jen mezi jednotlivy´mi
zemeˇmi, ale i mezi jednotlivy´mi skupinami obyvatelstva.
Brutto
intenzita
cestovnı´ho
ruchu
Intenzita cestovnı´ho ruchu nedosa´hne nikdy 100 %, protozˇe vzˇdy budou existovat
lide´, kterˇı´ z neˇjake´ho du˚vodu nemu˚zˇou anebo nechteˇjı´ cestovat (nehoda, choroba,
veˇk, nedostatecˇna´ kupnı´ sı´la, nedostatek cˇasu atd.). Mu˚zˇeme konstatovat, zˇe lide´,
kterˇı´ se zu´cˇastnˇujı´ cestovnı´ho ruchu, sta´le cˇasteˇji realizujı´ v pru˚beˇhu roku nejen
jednu, ale i dveˇ anebo vı´ce cest, resp. pobytu˚ na dovoleny´ch. Tı´m vy´razneˇji roste
pocˇet cest, jake´ by jsme mohli na za´kladeˇ intenzity cestovnı´ho ruchu prˇedpokla´dat.
Tuto skutecˇnost oznacˇujeme jako brutto intenzitu cestovnı´ho ruchu a dostaneme ji,
kdyzˇ pocˇet cest da´me do vztahu s pocˇtem obyvatel.
Frekvence
cestovnı´ho
ruchu
Deˇlenı´m brutto intenzity cestovnı´ho ruchu netto intenzitou cestovnı´ho ruchu (resp.
deˇlenı´m pocˇtu cest pocˇtem zu´cˇastneˇny´ch osob) zı´ska´va´ H.P. Schmidhauser u´daj
o frekvenci cestovnı´ho ruchu.
Zkouma´nı´ intenzity cestovnı´ho ruchu na za´kladeˇ sociologicko-ekonomicky´ch fak-
toru˚ naprˇ. ve Sˇvy´carsku zjistilo informace o na´sledujı´cı´ch vsˇeobecny´ch souvislostı´.
Nejvysˇsˇı´
intenzita
cestovnı´ho
ruchu
Nejvysˇsˇı´ intenzitu cestovnı´ho ruchu (netto tak i brutto) dosahujı´:
lide´ s vysoky´mi prˇı´jmy,
osoby svobodny´ch povola´nı´, podnikatele´, rˇeditele´, vedoucı´ pracovnı´ci (vzdeˇ-
la´nı´),
obyvatele´ velky´ch aglomeracı´ (uprˇednostnˇujı´ bydlenı´ ve meˇsteˇ),
veˇkove´ skupiny mezi 36. azˇ 46. rokem, i do 65 let,
osoby z maly´ch doma´cnostı´ (brutto) tak i rodiny se sˇkolou povinny´mi deˇtmi
(netto).
Nejnizˇsˇı´
intenzita
cestovnı´ho
ruchu
Nejnizˇsˇı´ intenzitu cestovnı´ho ruchu proti tomu zaznamena´vajı´:
lide´ s nı´zky´mi prˇı´jmy,
zemeˇdeˇlci, pracovnı´ci, du˚chodci, maloobchodnı´ci, rˇemeslnı´ci,
male´ deˇti a osoby starsˇı´ 75 let,
27
1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
obyvatele´ z obcı´ s me´neˇ jak 2000 obyvateli,
osoby z velky´ch doma´cnostı´ (vı´ce jak 5 osob).
Oba dva extre´mnı´ segmenty mu˚zˇeme charakterizovat prˇı´jmy (nejvysˇsˇı´ intenzita ces-
tovnı´ho ruchu) a povola´nı´m (nejnizˇsˇı´ intenzita cestovnı´ho ruchu). Naprˇı´klad osoby
s prˇı´jmem na jednoho cˇlena rodiny vı´ce jak 3400 CHF dosahujı´ netto intenzitu ces-
tovnı´ho ruchu 86 % a brutto intenzitu cestovnı´ho ruchu 222 cest (na 100 obyvatel),
cˇemuzˇ odpovı´da´ 2,57 cest na jednu osobu.
U´ cˇast na cestovnı´m ruchu ovlivnˇujı´ ekonomicke´, profesnı´, vzdeˇlanostnı´, demogra-
ficke´ a sı´delnı´ faktory. Tyto vza´jemne´ vztahy mu˚zˇeme charakterizovat na´sledovneˇ:
intenzita cestovnı´ho ruchu roste se vzdeˇla´nı´m,
intenzita cestovnı´ho ruchu roste s postavenı´m v zameˇstna´nı´,
intenzita cestovnı´ho ruchu klesa´ s veˇkem,
intenzita cestovnı´ho ruchu roste s velikostı´ mı´sta trvale´ho bydlisˇteˇ,
intenzita cestovnı´ho ruchu roste se stupneˇm urbanizace a mı´sta trvale´ho
bydlisˇteˇ.
Trendy
intenzity
cestovnı´ho
ruchu
Vsˇeobecneˇ mu˚zˇeme konstatovat, zˇe intenzita doma´cı´ho cestovnı´ho ruchu je vysˇsˇı´
nezˇ u pasivnı´ho zahranicˇnı´ho cestovnı´ho ruchu. V Evropeˇ roste intenzita cestovnı´ho
ruchu smeˇrem na sever. Z hlediska veˇku se v poslednı´ch letech ukazuje vy´razny´ ru˚st
aktivity cestovnı´ho ruchu mla´dezˇe (15 azˇ 21 let) a senioru˚ (v du˚chodove´m veˇku).
1.3 Pojmovy´ syste´m a definice cestovnı´ho ruchu
Cestovnı´
ruch = jev
Acˇkoliv jsou definice pouze na´strojem mysˇlenı´ a pouzˇı´vajı´ se z du˚vodu jasne´ho a
jednoznacˇne´ho vyjadrˇova´nı´, majı´ ve veˇdecke´ i prakticke´ cˇinnosti velky´ vy´znam.
I proto meˇla definice Hunzikera-Krapfa za´sadnı´ vy´znam pro veˇdecky´ popis, vy´klad
a vy´stavbu syste´mu vztahu˚ „cestovnı´ho ruchu“ jako jevu. Tato definice vytvorˇila
za´klad pro vysveˇtlenı´ faktu˚, ktere´ souvisı´ s cestovnı´m ruchem.
Cestovnı´
ruch = souhrn
vztahu˚ a jevu˚
Intenzivnı´ rozvoj sluzˇebnı´ch cest a kongresove´ho cestovnı´ho ruchu, vyvolaly zmeˇnu
definice cestovnı´ho ruchu na pu˚deˇ Mezina´rodnı´ho sdruzˇenı´ veˇdecky´ch pracovnı´ku˚
cestovnı´ho ruchu (AIEST). Sluzˇebnı´ a kongresovy´ cestovnı´ ruch znacˇneˇ ovliv-
nˇujı´ cestovnı´ ruch v meˇstech. Vycˇleneˇnı´ kongresove´ho a sluzˇebnı´ho cestovnı´ho
ruchu z definice nenı´ mozˇne´ jen na za´kladeˇ dogmaticke´ho a ekonomicko-veˇdecke´ho
zdu˚vodneˇnı´ (spotrˇebnı´ orientace). Cestovnı´ ruch uzˇ da´vno nenı´ jen na´rodohospo-
da´rˇsky´m jevem. Definici cestovnı´ho ruchu jako „souhrn vztahu˚ a jevu˚“ obsahuje
syste´m uvedeny´ v prˇedcha´zejı´cı´ cˇa´sti (syste´m jako usporˇa´dany´ celek prvku˚, mezi
ktery´mi existujı´ urcˇite´ vztahy anebo tyto vztahy mohou vzniknout) a zdu˚raznˇuje se
v nı´ multidisciplina´rnı´ charakter cestovnı´ho ruchu. V te´to definici cestovnı´ho ruchu
vsˇak chybı´ geograficky´ prvek.
Geograficky´
prvek =
cestova´nı´ –
zmeˇna mı´sta
pobytu
Pro cestovnı´ ruch je rozhodujı´cı´ zmeˇna mı´sta, cozˇ znamena´, zˇe mimo pobytu na
cizı´m mı´steˇ musı´ do cele´ho procesu vstoupit cestova´nı´ jako prvek, ktery´ umozˇnı´
zmeˇnu mı´sta. Podle nasˇeho na´zoru nenı´ potrˇebne´ cestova´nı´ zvla´sˇt’charakterizovat
z prostorove´ho a cˇasove´ho hlediska. Vy´jimku tvorˇı´ definice, zˇe mı´sto pobytu nenı´
mı´stem trvale´ho bydlenı´, resp. mı´stem zameˇstna´nı´. Denneˇ cestujı´cı´ do zameˇstna´nı´ a
vracejı´cı´ se domu˚ nepokla´da´me za u´cˇastnı´ky cestovnı´ho ruchu. Regiona´lnı´ cestova´nı´
28
kvu˚li na´kupu˚m, na rozdı´l od nadregiona´lnı´ho, resp. mezina´rodnı´ho cestova´nı´ za
na´kupy se nikdy nepokla´dalo, a to pra´vem, za cestovnı´ ruch. De´lka cestova´nı´/pobytu
a prˇekrocˇenı´ hranic jako za´kladu klasifikace se na´m zda´ v soucˇasnosti pro vymezenı´
vsˇeobecne´ho pojmu „cestovnı´ ruch“ neu´cˇelny´m. Takto postupujı´ jen mezina´rodnı´
organizace s cı´lem zı´skat statisticke´ u´daje. Jednodennı´ lety do mı´st s obchodnı´m
anebo na´kupnı´m cı´lem se z toho vcˇlenˇujı´ jako vy´znamna´ soucˇa´st mezina´rodnı´ho
cestovnı´ho ruchu.
Vsˇeobecna´
definice
cestovnı´ho
ruchu
Du˚lezˇita´ je dı´ky tomu skutecˇnost, zˇe pro osoby, ktere´ se nacha´zejı´ na cizı´m mı´steˇ,
toto mı´sto nemu˚zˇe by´t mı´stem jejich trvale´ho pobytu anebo mı´stem zameˇstna´nı´. To
znamena´, zˇe osoba po dobu pobytu v druhe´m byteˇ anebo obchodnı´ cestujı´cı´, ktery´
vyuzˇı´va´ hotelove´ sluzˇby, se v podstateˇ chova´ tak jako u´cˇastnı´k cestovnı´ho ruchu.
Na za´kladeˇ uvedeny´ch u´vah lze definovat cestovnı´ ruch jako souhrn vztahu˚ a jevu˚,
ktere´ vyply´vajı´ z cestova´nı´ a pobytu osob, prˇicˇemzˇ mı´sto pobytu nenı´ hlavnı´m ani
trvaly´m mı´stem bydlenı´ a zameˇstna´nı´.
Tato definice zahrnuje kompletneˇ cely´ cestovnı´ ruch a vyzˇaduje proto dalsˇı´ uprˇes-
neˇnı´. To platı´ prˇedevsˇı´m pro pouzˇitı´ pojmove´ho apara´tu v praxi (statistika cestovnı´ho
ruchu, za´konoda´rstvı´ a management cestovnı´ho ruchu).
Ekonomicke´
pojetı´
cestovnı´ho
ruchu
V odborne´, zejme´na ekonomicke´ literaturˇe se definuje cestovnı´ ruch jako „forma
upokojova´nı´ potrˇeb reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch sil cˇloveˇka, a to mimo kazˇ-
dodennı´ zˇivotnı´ prostrˇedı´ a obvykle ve volne´m cˇase, jako i potrˇeb spolecˇnosti mimo
kazˇdodennı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´“ (Kopsˇo 1979: 12, Gu´cˇik 1990: 46). V cestovnı´m
ruchu jde vzˇdy o specifickou formu osobnı´ spotrˇeby:
uspokojuje spolecˇensky uznane´ potrˇeby reprodukce fyzicky´ch a dusˇevnı´ch
sil cˇloveˇka, tj. odpocˇinku, pozna´va´nı´, le´cˇenı´, kulturnı´ho i sportovnı´ho vyzˇitı´,
spolecˇenske´ komunikace, rozpty´lenı´, za´bavy apod.,
docha´zı´ k nı´ beˇhem u´cˇasti na cestovnı´m ruchu, tj. se zmeˇnou mı´sta pobytu
v jine´m nezˇ pracovnı´m a doma´cı´m prostrˇedı´,
jde o u´cˇelne´ vyuzˇı´va´nı´ volne´ho cˇasu na vykona´va´nı´ rozmanity´ch cˇinnostı´
v mnohotva´rny´ch forma´ch projevu.
Sociologicke´
pojetı´
cestovnı´ho
ruchu
Cˇasto vznikajı´ nejasnosti v interpretaci pojmu „volny´ cˇas“, ktery´ je obvykle cha´pa´n
jako cˇas,