Distanční studijní opora

. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
Cı´l kapitoly
V te´to kapitole se naucˇı´te cha´pat cestovnı´ ruch jako syste´m navza´jem propojeny´ch
prvku˚ a definovat vztahy mezi nimi. Vasˇe pozornost bude prˇedevsˇı´m soustrˇedeˇna
na vztahy k vneˇjsˇı´mu prostrˇedı´. Smyslem kapitoly je take´ snaha o to, abyste zı´skali
za´kladnı´ prˇehled o terminologii cestovnı´ho ruchu.
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
4 hodiny
1.1 Syste´m cestovnı´ho ruchu
Ekonomicky´
a geograficky´
pohled
Cestovnı´ ruch nenı´ mozˇne´ v nejsˇirsˇı´m slova smyslu posuzovat oddeˇleneˇ od pro-
strˇedı´, v neˇmzˇ se odehra´va´. Jizˇ skutecˇnost, zˇe cˇloveˇk je teˇzˇisˇteˇm pozornosti nauky
o cestovnı´m ruchu, na´s nutı´ k tomu, abychom ho neposuzovali izolovaneˇ. Musı´me
se odpoutat od jednorozmeˇrne´ho mysˇlenı´ a pokusit se o vı´cerozmeˇrny´ prˇı´stup k pro-
blematice cestovnı´ho ruchu. Je pochopitelne´, zˇe s ohledem na na´sˇ cı´l se budeme
zaby´vat zejme´na ekonomicky´m a geograficky´m prostrˇedı´m.
Syste´mova´
teorie
Budeme se snazˇit do nasˇich u´vah zahrnout interdisciplina´rnı´ dimenze socia´lnı´ho,
technologicke´ho a ekologicke´ho prostrˇedı´ cestovnı´ho ruchu. Prˇitom pouka´zˇeme
zejme´na na proble´move´ souvislosti. Pouzˇijeme prˇitom syste´movou teorii, ktera´ na´m
pomu˚zˇe tyto souvislosti strukturovat. H. Ulrich oznacˇuje vsˇeobecnou syste´movou
teorii za forma´lnı´ veˇdu o strukturˇe, vazba´ch chova´nı´ neˇjake´ho syste´mu. Syste´mem
prˇitom rozumı´ jednotu ru˚znorody´ch prvku˚, mezi ktery´mi existujı´ urcˇite´ vztahy anebo
mezi ktery´mi je mozˇne´ takove´to vztahy vytvorˇit.
Syste´m
cestovnı´ho
ruchu
Zna´zornı´me-li forma´lneˇ cestovnı´ ruch s jeho mnohostranny´mi vztahy k vneˇjsˇı´mu
prostrˇedı´ a jeho vnitrˇnı´ vztahy k jeho podsyste´mu˚m, nepovı´me jesˇteˇ nic o povaze
(druhu, charakteru) a rozsahu teˇchto vztahu˚. Ve zjednodusˇene´ podobeˇ tı´m pouze
zna´zornı´me vsˇechny vztahy a jevy cestovnı´ho ruchu jako „syste´mu cestovnı´ho
ruchu“, a to spolecˇneˇ s jeho vztahy k nadrˇazeny´m anebo jiny´m syste´mu˚m, jakozˇ
i k jeho prvku˚m, ktere´ tvorˇı´ cˇa´sti syste´mu.
S cı´lem zobrazit vztahy mezi syste´mem cestovnı´ho ruchu a nadrˇazeny´mi syste´my a
jeho prvky (subsyste´my) jasneˇ a prˇehledneˇ, byl redukova´n pocˇet jednotlivy´ch vazeb
prˇedevsˇı´m na ty, ktere´ jsou pro nasˇe u´vahy nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ (obra´zek 1.1).
Nadrˇazene´
syste´my
K nadrˇazeny´m syste´mu˚m patrˇı´:
ekonomicke´ prostrˇedı´
socia´lnı´ prostrˇedı´
politicke´ prostrˇedı´
technologicke´ prostrˇedı´
ekologicke´ prostrˇedı´Podsyste´my
cestovnı´ho
ruchu
a jeho prvky
Jako podsyste´my cestovnı´ho ruchu pak byly urcˇeny:
subjekt(y) cestovnı´ho ruchu
18
objekt(y) cestovnı´ho ruchu: instituciona´lnı´ podsyste´my jako jsou cı´lova´ mı´sta
cestovnı´ho ruchu, podniky cestovnı´ho ruchu a organizace cestovnı´ho ruchu
(verˇejnopra´vnı´ a soukromeˇ-pra´vnı´ organizacˇnı´ jednotky).
Toto vy´sˇe uvedene´ cˇleneˇnı´ je jednı´m z mnohy´ch, ktere´ nejdeme v odborne´ literaturˇe,
zde je cˇerpa´no prˇedevsˇı´m z neˇmecky´ch a rakousky´ch prˇı´stupu˚.
Obra´zek 1.1: Syste´m cestovnı´ho ruchu
Nadřazenýsystém
Sociální
prostředí
Technologi é
prostředí
ck
Podsystém
Subjekt
cestovníhoruchu
(turista)
Objekt
cestovníhoruchu:
Institucionálnípodsystém
Podniky
CR
Organizace
CR
Cílové
místo
CR
Politi é
prostředí
ck Eko icklog é
prostředí
Systémcestovníhoruchu
Ekonomické
prostředí
Pramen: Neˇmcˇansky´, M., 1996
Vliv
cestovnı´ho
ruchu/okolı´
na okolı´/ce-
stovnı´ ruch
Syste´m cestovnı´ho ruchu je v du˚sledku jeho vztahu˚ k vneˇjsˇı´mu prostrˇedı´ (okolı´)
otevrˇeny´m syste´mem. Kdyzˇ je syste´m cestovnı´ho ruchu silneˇ ovlivnˇova´n vneˇjsˇı´m
prostrˇedı´m, ktere´ ho obklopuje, ale sa´m toto prostrˇedı´ ovlivnˇuje, mu˚zˇeme hovorˇit
o inputech (vstupech, resp. vlivu nadrˇazeny´ch syste´mu˚) anebo o outputech (vy´-
stupech, resp. vlivu na nadrˇazene´ syste´my). Intenzita inputu˚ a outputu˚ na´m mu˚zˇe
poskytnout informace o mı´rˇe vlivu jiny´ch nadrˇazeny´ch syste´mu˚ na cestovnı´ ruch,
resp. o mı´rˇe vlivu cestovnı´ho ruchu jako syste´mu na jine´ syste´my.
1.2 Vneˇjsˇı´ (nadrˇazene´) syste´my cestovnı´ho ruchu
1.2.1 Technologicke´ prostrˇedı´
Dopravnı´
technika
Dopravnı´ a ubytovacı´ mozˇnosti mu˚zˇeme oznacˇit za vlastnı´ technologicke´ prostrˇedı´
cestovnı´ho ruchu. Prˇedevsˇı´m dopravnı´ technika ma´ velky´ vliv na rozvoj cestovnı´ho
ruchu. Uzˇ z historie cestovnı´ho ruchu vı´me, zˇe doprava ovlivnila cestovnı´ ruch
prˇedevsˇı´m svojı´ rychlostı´, bezpecˇnostı´, vy´konnostı´ a hospoda´rnostı´ (a to v dopraveˇ
19
1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
zˇeleznicˇnı´, letecke´, na´morˇnı´ i silnicˇnı´). Kromeˇ kvantitativnı´ch pozitivnı´ch vlivu˚ na
cestovnı´ ruch prˇedevsˇı´m na´sledkem zlevneˇnı´ dopravy, jsou pozoruhodne´ take´ vlivy
spolecˇenske´ho a kulturnı´ho charakteru. Vy´voj dopravnı´ techniky prˇispeˇl zejme´na
k veˇtsˇı´ prostorove´ a osobnı´ volnosti u´cˇastnı´ka cestovnı´ho ruchu. Dnes mu˚zˇeme rˇı´ci,
zˇe kazˇde´ cı´love´ mı´sto cestovnı´ho ruchu je dostupne´ autem nebo i letadlem.
Dı´ky pokroku dopravnı´ techniky jsme v poslednı´ch desetiletı´ch dosa´hli na´sledujı´cı´ch
zlepsˇenı´ v cestovnı´m ruchu:
veˇtsˇı´ bezpecˇnost dopravnı´ch prostrˇedku˚,
veˇtsˇı´ rychlost dopravnı´ch prostrˇedku˚,
zlepsˇenı´ pravidelnosti verˇejny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚,
veˇtsˇı´ pohodlı´ a komfort dopravnı´ch prostrˇedku˚,
zvy´sˇenı´ vy´konnosti verˇejny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚ (zˇeleznice, letadlo).
Negativnı´
u´cˇinky
dopravy
Podstatne´ zlepsˇenı´ kvalitativnı´ch prvku˚ dopravnı´ch prostrˇedku˚ jsme ale museli vy-
koupit znacˇny´m zdrazˇenı´m dopravy. Du˚lezˇitou vy´jimkou je jen letecka´ doprava.
Vy´voj dopravnı´ techniky, pokud pomineme hospoda´rˇske´ du˚sledky, ma´ i negativnı´
u´cˇinky:
mobilita turisty mu˚zˇe narusˇit jeho rekreaci,
prˇi velky´ch dopravnı´ch rychlostech klesa´ schopnost vnı´mat za´zˇitky a dojmy,
ktere´ jsou jen povrchnı´ v porovna´nı´ s mensˇı´ dopravnı´ rychlostı´ (cesta Evropou
za osm dnı´),
cestujı´cı´ se cˇasto nacha´zı´ ve sfe´rˇe masove´ spotrˇeby (dopravnı´ za´cpy na
cesta´ch, doprava jumbo-jetem, kolektivnı´ cestova´nı´),
hluk a znecˇisˇteˇnı´ ovzdusˇı´ znemozˇnˇujı´ zotavenı´.
Ubytovacı´
technika
Velky´ vliv na rozvoj cestovnı´ho ruchu ma´, jak jsme jizˇ uvedli, vy´voj ubytovacı´
techniky. Ma´me na mysli prˇedevsˇı´m nove´ formy profesiona´lnı´ho ubytova´nı´ (velke´
hotely), technicke´ novinky ovlivnˇujı´cı´ pracovnı´ proces v hotelnictvı´, ktere´ ochudily
podnik cestovnı´ho ruchu o osobnı´ kontakt a spolecˇensky´ za´zˇitek.
Dopravnı´ sı´teˇ
Dopravnı´ sı´t’ a dopravnı´ prostrˇedky patrˇı´ k za´kladnı´m prˇedpokladu˚m prostorove´
realizace a rozvoje cestovnı´ho ruchu a rekreace. Hodnocenı´ dopravnı´ch pomeˇru˚ se
opı´ra´ o analy´zu rozmı´steˇnı´ komunikacˇnı´ch sı´tı´ a o rozbory dostupnosti turisticky´ch a
rekreacˇnı´ch mı´st a oblastı´. V evropsky´ch pomeˇrech majı´ vy´znam prˇedevsˇı´m analy´zy
dopravnı´ propustnosti vı´kendove´ho rekreacˇnı´ho cestovnı´ho ruchu a cˇasova´ dosazˇi-
telnost atraktivnı´ch rekreacˇnı´ch oblastı´ (morˇe, horske´ oblasti). Specificky´ vy´znam
ma´ doprava u mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu.
Komunikacˇnı´ syste´m patrˇı´ k za´kladnı´m prˇedpokladu˚m rozvoje cestovnı´ho ruchu.
Dopravnı´ sı´t’a dopravnı´ prostrˇedky umozˇnˇujı´ u´cˇastnı´ku˚m cestovnı´ho ruchu prˇemis-
t’ovat se z mı´sta trvale´ho pobytu do vybrany´ch regionu˚, lokalit, cˇi jiny´ch cı´lovy´ch
mı´st cestovnı´ho ruchu. Zmeˇny v dopravnı´ technice a dopravnı´ch prostrˇedcı´ch se
projevujı´ i ve zmeˇneˇ smeˇru˚ a cı´lu˚ cestovnı´ho ruchu. Ovlivnˇujı´ prˇitom formy a mı´sta
cestovnı´ho ruchu. Z dopravnı´ch prostrˇedku˚ dominujı´ ty, ktere´ zkracujı´ cˇas cesty.
Intenzivnı´ rozvoj cestovnı´ho ruchu byl u´zce sva´za´n s rozvojem zˇeleznicˇnı´ sı´teˇ, jejı´zˇ
vy´znam velmi poklesl s rozvojem automobilove´ a letecke´ dopravy.
20
Zejme´na automobilova´ doprava se vyznacˇuje velkou dynamicˇnostı´ rozvoje. Z hle- Automobilova´
dopravadiska cestovnı´ho ruchu ma´ v soucˇasnosti nejmasoveˇjsˇı´ charakter, nebot’je prostoroveˇ
nejmobilneˇjsˇı´ a umozˇnˇuje pohyb obyvatelstva z jiny´ch sı´del azˇ po cı´love´ mı´sto. Po-
cˇet automobilu˚ neusta´le naru˚sta´ (v roce 1938 bylo ve sveˇteˇ 42,7 mil. automobilu˚
vesˇkery´ch typu˚, v roce 1976 337 mil., z toho 266 mil. osobnı´ch a 2 mil autobusu˚).
V soucˇasnosti jezdı´ na sveˇteˇ okolo 600 mil. automobilu˚, z toho 480 mil. osobnı´ch
(v roce 2002).
Zatı´zˇene´
dopravnı´
trasy
cestovnı´m
ruchem
V soucˇasnosti nejvı´ce zatı´zˇene´ trasy vlivem cestovnı´ho ruchu v Evropeˇ jsou cesty
polednı´kove´ho prˇechodu, konkre´tneˇ naprˇ.: Londy´n–Parˇı´zˇ–Madrid, Parˇı´zˇ–Lyon–
Nice, Parˇı´zˇ–Lausanne–Rˇ ı´m, Amsterdam–Kolı´n nad Ry´nem–Zu¨rich–Rˇ ı´m, Stock-
holm–Hamburg–Mnichov–Verona, Krakov–Ba´nska´ Bystrica–Budapesˇt’–Jadran.
Karavaning
S cestovnı´m ruchem u´zce souvisı´ i rozvoj karavaningu, jako nove´ formy rodinne´
mototuristiky. V soucˇasnosti se pouzˇı´vajı´ rozlicˇne´ typy obytny´ch prˇı´veˇsu˚ za osobnı´
vozidla, nebo prˇı´mo obytne´ automobily. Rozvoj karavaningu vyvola´va´ zvy´sˇene´
prostorove´ na´roky v autokempech a jejich reorganizaci v poskytovany´ch sluzˇba´ch.
Zˇ eleznicˇnı´
doprava
Zˇ eleznicˇnı´ doprava je v soucˇasne´m obdobı´ ve sta´diu vy´znamny´ch zmeˇn, ktere´ vy-
ply´vajı´ z rozvoje jiny´ch dopravnı´ch prostrˇedku˚, prˇedevsˇı´m automobilove´ dopravy.
Trateˇ jsou modernizovane´, zava´dı´ se nova´ technika (automaticka´), zvysˇuje se i pro-
pustnost, rychlost a modernizuje se vozovy´ park.
Vy´razneˇ poklesl i vy´znam osobnı´ zˇeleznicˇnı´ dopravy. V mnoha vyspeˇly´ch zemı´ch
se pocˇet prˇepravovany´ch osob snı´zˇil o 30–40 %. Snı´zˇenı´ se projevilo v pocˇtu prˇepra-
vovany´ch u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, a to ve vnitrosta´tnı´ i v mezina´rodnı´ prˇepraveˇ.
Objevujı´ se tendence renesance zvy´sˇenı´ prˇepravy osob na zˇeleznici, zejme´na v prˇı´-
meˇstsky´ch oblastech velky´ch meˇst a na teˇch dopravnı´ch tazı´ch, kde dosˇlo k moder-
nizaci a zvy´sˇenı´ prˇepravnı´ch rychlostı´. Na zˇeleznici se hledajı´ mozˇnosti poskytova´nı´
novy´ch druhu˚ sluzˇeb u´cˇastnı´ku˚m cestovnı´ho ruchu.
Letecka´
dopravaVelmi dynamicky rozvı´jejı´cı´m se dopravnı´m odveˇtvı´m je letecka´ doprava. Ve sveˇ-tove´m dopravnı´m syste´mu se uplatnˇuje zejme´na v prˇepraveˇ osob na strˇednı´ a velke´
vzda´lenosti kontinenta´lnı´ho, ale nejvı´ce interkontinenta´lnı´ho charakteru. U´ meˇrneˇ
vzru˚sta´ jejı´ vy´znam zdokonalova´nı´m dopravnı´ch prostrˇedku˚ (zvysˇova´nı´ rychlosti a
prˇepravnı´ kapacity letadel) a technicke´ vybavenosti (letisˇteˇ, zabezpecˇovacı´ zarˇı´zenı´).
Prˇednostı´ letecke´ dopravy je rychlost, cˇı´mzˇ se podstatneˇ zkracuje cˇas na linka´ch in-
terkontinenta´lnı´ho charakteru. V soucˇasnosti se rocˇneˇ prˇepravuje prˇiblizˇneˇ 1,3 mld.
cestujı´cı´ch. Letecke´ linky v Evropeˇ a Severnı´ Americe rocˇneˇ vyuzˇı´va´ asi 30–35 %
osob jako u´cˇastnı´ku˚ mezina´rodnı´ho cestovnı´ho ruchu z celkove´ho pocˇtu prˇeprave-
ny´ch cestujı´cı´ch v ra´mci dany´ch kontinentu˚, prˇi interkontinenta´lnı´ch letech podı´l
u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu stoupa´ azˇ na 60 %.
LetisˇteˇLetecka´ dopravnı´ sı´t’se neusta´le vyvı´jı´ a meˇnı´ sve´ rozlozˇenı´. Za´kladnı´ zmeˇny jsou
vyvola´vane´ sı´tı´ letisˇt’. V soucˇasnosti je na sveˇteˇ zaregistrovany´ch prˇiblizˇneˇ 5 000
letisˇt’, ze ktery´ch nejveˇtsˇı´ mezina´rodnı´ letisˇteˇ odbavujı´ rocˇneˇ desı´tky milionu˚ cestu-
jı´cı´ch (v roce 1999 naprˇ. Londy´n 102 mil. prˇepraveny´ch (odbaveny´ch) cestujı´cı´ch,
New York 90 mil., Chicago 86 mil., Tokio 80 mil., Atlanta 78 mil., Parˇı´zˇ 69 mil.,
Dallas 69 mil., Los Angeles 64 mil., Frankfurt nad Mohanem 46 mil. prˇepraveny´ch
21
1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
cestujı´cı´ch). Velka´ sveˇtova´ mezina´rodnı´ letisˇteˇ tvorˇı´ rozsa´hle´ plosˇne´ komplexy, za-
bezpecˇujı´cı´ komplexnı´ sluzˇby cestujı´cı´m (zameˇstna´vajı´ pru˚meˇrneˇ 10 000 azˇ 15 000
pracovnı´ku˚).
Hodneˇ sveˇtovy´ch letisˇt’bylo specia´lneˇ vybudova´no a prˇizpu˚sobeno potrˇeba´m ces-
tovnı´ho ruchu (u meˇst Cagliari, Alghero na Sardinii, Ajaccio na Korsice, u Palma de
Mallorka, Nice, Tarbes pro Lurdy, a dalsˇı´ v jizˇnı´m Sˇpaneˇlsku, na ostrovech Rˇ ecka,
Bahama´ch, Antila´ch). Do tohoto typu je mozˇne´ zarˇadit i letisˇteˇ v la´znı´ch u Cˇerne´ho
morˇe v Rusku (Socˇi – Adler, Minera´lnı´ Vody) a nebo Jadranske´ho morˇe (Split,
Dubrovnı´k). Charakteristicky´m znakem pravidelne´ letecke´ dopravy od 50. let je
veˇtsˇı´ nabı´dka sluzˇeb nezˇ popta´vka. Pocˇet letecky´ch spoju˚ roste o hodneˇ rychleji nezˇ
prˇı´ru˚stek pocˇtu cestujı´cı´ch.
Charterove´
lety
Soucˇasne´ energeticke´ proble´my vedly k omezenı´ letecky´ch spoju˚ ve vı´ce evrop-
sky´ch i mimoevropsky´ch zemı´ch. Tento proble´m vy´razneˇ vyrˇesˇily tzv. charterove´
lety (Inclusive Tour), organizovane´ cestovnı´mi kancela´rˇemi na urcˇity´ch trasa´ch,
v urcˇity´ch obdobı´ch roku s prˇesneˇ vymezeny´m cı´lem. Takove´to za´jezdy s pausˇa´lneˇ
snı´zˇenou cenou zahrnujı´ dopravnı´ na´klady na cestu tam i zpeˇt a cˇasto i na´klady
spojene´ s ubytova´nı´m a stravova´nı´m po dobu trva´nı´ za´jezdu. Ve veˇtsˇineˇ prˇı´padu˚ jde
o kyvadlovy´ zpu˚sob dopravy. Charterova´ prˇeprava zabı´rala v polovineˇ 70. let asi
30 % objemu letecke´ prˇepravy, v soucˇasnosti na vybrany´ch trasa´ch azˇ 70 %. Nejveˇtsˇı´
intenzita charterovy´ch linek je mezi zemeˇmi severnı´ a za´padnı´ Evropy a oblastmi
Strˇedozemnı´ho morˇe (skandina´vske´ zemeˇ, Velka´ Brita´nie, SRN). Tyto lety zı´ska´vajı´
veˇtsˇı´ popularitu i ve Francii, Sˇvy´carsku, Nizozemı´ a Belgii. Znacˇna´ cˇa´st u´cˇastnı´ku˚
charterovy´ch letu˚ smeˇrˇuje do Sˇpaneˇlska, Ita´lie a Rˇ ecka. Naru˚stajı´cı´ vy´znam teˇchto
letu˚ po organizacˇnı´ stra´nce vedl ke vzniku cestovnı´ch spolecˇnostı´, ktere´ sdruzˇujı´
letecke´ spolecˇnosti, ubytovacı´ a stravovacı´ kapacity a cestovnı´ kancela´rˇe.
Prˇedpokla´da´ se, zˇe v budoucnosti bude u´loha letecke´ dopravy v prˇepraveˇ u´cˇastnı´ku˚
cestovnı´ho ruchu systematicky naru˚stat a v prˇepraveˇ na velke´ vzda´lenosti bude mı´t
vy´znamneˇjsˇı´ podı´l.
Na´morˇnı´
doprava
V za´vislosti od rozvoje mezikontinenta´lnı´ letecke´ dopravy klesa´ vy´znam osobnı´
na´morˇnı´ dopravy. Osobnı´ na´morˇnı´ doprava ma´ pro svoje specifika zvla´sˇtnı´ vy´znam
v rozvoji cestovnı´ho ruchu. Naprˇı´klad rekreacˇnı´ plavby, o ktere´ je cˇı´m da´l veˇtsˇı´
za´jem ze strany u´cˇastnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu, v soucˇasnosti prˇevla´dajı´ nad ostatnı´
lodnı´ dopravou v prostoru ostrovu˚ Karibske´ho morˇe, Azorsky´ch ostrovu˚, jakozˇ i ve
Strˇedozemnı´m morˇi. Aktua´lnı´ je i koncepce tzv. plovoucı´ch turisticky´ch ostrovu˚,
ktere´ budou splnˇovat vsˇechny podmı´nky komplexnosti poskytovany´ch sluzˇeb na
otevrˇene´m morˇi. Mimo za´kladnı´ch sluzˇeb (stravova´nı´, ubytova´nı´ a obchod) bu-
dou poskytovat i la´zenˇskou le´cˇbu, sport, za´bavu. Tedy vsˇechno, co dnes poskytujı´
prˇı´morˇska´ rekreacˇnı´ strˇediska.
Trajektova´
doprava
Dalsˇı´ forma sluzˇeb, ktere´ poskytuje na´morˇnı´ doprava pro u´cˇastnı´ky cestovnı´ho
ruchu, je zabezpecˇenı´ trajektove´ dopravy. Od poloviny 20. stoletı´ zaznamenala dy-
namicky´ rozvoj v souvislosti s automobilovou dopravou. Nejveˇtsˇı´ cˇa´st trajektovy´ch
propojenı´ je v Evropeˇ.
22
Mezi nejveˇtsˇı´ morˇske´ osobnı´ prˇı´stavy pro cestovnı´ ruch v soucˇasnosti patrˇı´ Pordus Na´morˇnı´
prˇı´stavyv Rˇ ecku, Kobe v Japonsku, Algeciras ve Sˇpaneˇlsku, Split, New York, Janov v Ita´lii,
Barcelona, Marseille, Dubrovnı´k.
1.2.2 Ekologicke´ prostrˇedı´
Dı´ky studii Massachusetts Institute of Technology (MIT) na te´ma „Hranice ru˚stu“,
kterou uverˇejnil Rˇ ı´msky´ klub, si lidstvo uveˇdomilo v jak sˇpatne´ situaci se nacha´zı´.
Znecˇisˇteˇnı´ vzduchu a vody, lehkova´zˇna´ za´stavba u´rodne´ pu˚dy a devastace existujı´-
cı´ch surovin ma´ za na´sledek va´zˇne´ narusˇenı´ prˇı´rodnı´ rovnova´hy s apokalypticky´mi
du˚sledky pro lidstvo. Ekologie jako nauka o vztazı´ch mezi zˇivy´mi organismy a
prostrˇedı´m, se stala rozhodujı´cı´m prvkem lidske´ho prˇezˇitı´.
Prvky
zˇivotnı´ho
prostrˇedı´
(krajiny)
Cestovnı´ ruch uzˇ z hlediska podstaty za´visı´ na prˇirozene´ tvorbeˇ atraktivnı´ho pro-
strˇedı´. Tato za´vislost cestovnı´ho ruchu na ekologicke´m prostrˇedı´ je mnohem veˇtsˇı´
nezˇ ve veˇtsˇineˇ hospoda´rˇsky´ch odveˇtvı´. Narusˇenı´ krajiny, jejı´mizˇ prvky jsou pu˚da,
voda, ovzdusˇı´, rostliny a zvı´rˇata stejneˇ jako lidska´ dı´la nejru˚zneˇjsˇı´ho druhu, musı´
logicky ve´st k narusˇenı´ cestovnı´ho ruchu. Je proto nezbytne´ stanovit cı´le ochrany
zˇivotnı´ho prostrˇedı´ take´ z hlediska cestovnı´ho ruchu. Je potrˇebne´ sladit prˇı´pustne´
zatı´zˇenı´ obnovitelne´ho prˇı´rodnı´ho potencia´lu, vy´voj techniky a hospoda´rˇstvı´ s bla-
hobytem a volny´m cˇasem. Je trˇeba podniknout opatrˇenı´ pro dlouhodobe´ optima´lnı´
zachova´nı´ a rozvoj biosfe´ry s jejı´mi prvky – pu˚da, voda, ovzdusˇı´, klima, rostlinstvo a
zˇivocˇisˇstvo. Prˇitom musı´me mı´t na zrˇeteli, zˇe prˇı´pustne´ zatı´zˇenı´ neprˇedstavuje kon-
stantnı´ velicˇinu. Je trˇeba pokusit se o sladeˇnı´ vlivu lidsky´ch aktivit s obnovitelny´m
prˇı´rodnı´m potencia´lem, ktery´ by celou biosfe´ru, ke ktere´ patrˇı´ i cˇloveˇk, dlouhodobeˇ
nejen udrzˇoval, ale i da´le rozvı´jel.
Zatı´zˇenı´m prostrˇedı´ rozumı´me zmeˇny prˇı´rodnı´m pomeˇru˚, tj. prˇedevsˇı´m zhorsˇenı´
zˇivotnı´ch podmı´nek cˇloveˇka, zvı´rˇat a rostlin a to z kvalitativnı´ho i kvantitativnı´ho
hlediska.
Kvantitativnı´
zatı´zˇenı´
prostrˇedı´
Z hlediska cestovnı´ho ruchu je nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ kvantitativnı´ zatı´zˇenı´, ktere´ se ty´ka´
zejme´na:
znecˇisˇteˇnı´ vzduchu, vody a pu˚dy,
hluku,
rozdeˇlenı´ a rozdrobenı´ krajiny a tı´m narusˇenı´ obrazu krajiny.
Ochrana
zˇivotnı´ho
prostrˇedı´
Vyuzˇı´va´nı´ oblastı´ pu˚vodneˇ urcˇeny´ch pro rekreaci k jiny´m u´cˇelu˚m je nejvy´znamneˇjsˇı´
kvantitativnı´ zatı´zˇenı´ prostrˇedı´, ktere´ se prˇı´mo doty´ka´ cestovnı´ho ruchu. V ra´mci
cestovnı´ho ruchu mu˚zˇeme zabezpecˇit ochranu zˇivotnı´ho prostrˇedı´ zejme´na:
u´zemnı´m usporˇa´da´nı´m, resp. u´zemnı´m pla´nova´nı´m a
opatrˇenı´mi na snı´zˇenı´ nebo odstraneˇnı´ emisı´.
Ekologicky
u´nosny´
cestovnı´
ruch
Rozhodujı´cı´ vliv na zˇivotnı´ prostrˇedı´ mohou mı´t aktivity cestovnı´ho ruchu jakozˇto
masove´ho jevu. Vza´jemne´ prolı´na´nı´ a za´vislost prˇı´rodnı´ho prostrˇedı´, resp. ekolo-
gie a cestovnı´ho ruchu se tu sta´va´ zvla´sˇt’ vy´znamny´m. Ekologicke´ ota´zky dalsˇı´ho
rozvoje cestovnı´ho ruchu si uveˇdomuje znacˇna´ cˇa´st obcˇanu˚, kterˇı´ reprezentujı´ svoje
uveˇdomeˇnı´ v ru˚zny´ch politicky´ch aktivita´ch. Tato skutecˇnost omezuje rozhodovacı´
prostor zodpoveˇdny´ch pracovnı´ku˚ cestovnı´ho ruchu. V poslednı´ch letech se sta´le
vı´c podporuje rozvoj tzv. ekologicky u´nosne´ho cestovnı´ho ruchu, tedy takove´ho
23
1. Cestovnı´ ruch jako objekt pozna´nı´
cestovnı´ho ruchu, ktery´ se snazˇı´ o vytvorˇenı´ rovnova´hy mezi krajinou, zotavenı´m a
tvorbou ekonomicky´ch hodnot.
1.2.3 Socia´lnı´ prostrˇedı´
Deˇlba
pra´ce
Chova´nı´, mysˇlenı´ a jedna´nı´ soucˇasne´ho cˇloveˇka v rozhodujı´cı´ mı´rˇe ovlivnˇuje jeho
socia´lnı´ prostrˇedı´. Rostoucı´ deˇlba pra´ce urcˇuje kazˇde´mu cˇloveˇku jistou u´lohu, kterou
ma´ plnit ve spolecˇnosti v prˇı´padeˇ, zˇe se chce prosadit a prˇezˇı´t. Prˇednı´ mı´sto prˇitom
ma´ vlastnı´ pra´ce, za kterou dosta´va´ cˇloveˇk odmeˇnu a