Distanční studijní opora

´e spr´avy, na jejich schopnost jej ˇr´adnˇe pouˇcit o
jeho pr´avech a povinnostech a jejich ochotˇe mu ´uˇcinnˇe pomoci. Pr´avˇe na obˇcanovi a jeho znalostech
syst´emu veˇrejn´e spr´avy v koneˇcn´em d˚usledku z´aleˇz´ı, zda sv´a pr´ava obh´aj´ı a ty, kdo nevykon´avaj´ı
svoji pr´aciˇr´adnˇe a vˇcas, poˇzene k ´uˇcinn´e odpovˇednosti. Vˇzdyt’ pr´avˇe cel´a ˇrada kritizovan´ych nedo-
statk˚u vˇcinnosti veˇrejn´e spr´avy pˇretrv´av´a proto,ˇze m´alokdo z n´as se rozhodne bojovat s byrokraci´ı
o sv´a ´ustavn´ı pr´ava na spravedliv´y a rychl´y proces a n´aslednˇe uplatnit ´uˇcinnou odpovˇednost tˇech,
kteˇr´ı jeho pr´ava poruˇsuj´ı. Tito pak nabudou dojem vlastn´ı beztrestnosti a nepostiˇzitelnosti a z´ahy
si pak najdou dalˇs´ı obˇeti z ˇrad Vaˇsich spoluobˇcan˚u.
Znalost syst´emu veˇrejn´e spr´avy, orientace v jej´ı organizaci, znalost n´astroj˚u kontroly a z´aruk
dodrˇzov´an´ı z´akonnosti ve veˇrejn´e spr´avˇe, kterou se V´am tento pˇredmˇet pokus´ı d´at, V´as vybav´ı
z´akladn´ımi zbranˇemi nejen pro boj s negativn´ımi jevy ve veˇrejn´e spr´avˇe, ale pˇredevˇs´ım V´as vybav´ı
znalostmi i n´astroji, potˇrebn´ymi pro jej´ı aktivn´ı reformu a ´uˇcinn´e p˚usoben´ı k jej´ımu zefektivnˇen´ı
a zjednoduˇsen´ı. Z˚ustane na V´as, jak znalost´ı, nabyt´ych studiem tohoto pˇredmˇetu vyuˇzijete, zda
v souladu s Vaˇs´ım slibem absolventa ve prospˇech vˇsech obˇcan˚u naˇs´ı republiky ˇci jen k prosa-
zen´ı vlastn´ıch z´ajm˚u. I ve druh´em pˇr´ıpadˇe vˇsak bude sledovan´eho c´ıle dosaˇzeno, nebot’ pokud
kaˇzd´y z n´as bude schopen aktivnˇe a ´uˇcinnˇe h´ajit sv´a vlastn´ı pr´ava ve veˇrejn´e spr´avˇe, mus´ı to m´ıt
v koneˇcn´em d˚usledku odraz na cel´y syst´em veˇrejn´e spr´avy samotn´e.
Autor
Znojmo 2004
k druh´emu vyd´an´ı
Rok 2005 je poznamen´an pˇr´ıpravou celkov´e transformace spr´avn´ıho ˇr´ızen´ı, kter´e v podobˇe nov´eho
spr´avn´ıhoˇr´adu pˇredstavuje jeden z nejradik´alnˇejˇs´ıch z´asah˚u do tuzemsk´eho pr´avn´ıhoˇr´adu za celou
dobu kodifikaceˇcesk´eho pr´ava. Prakticky vˇsechny spr´avn´ı ´uˇrady budouod 1.1.2006 nuceny z´asadnˇe
zmˇenit styl sv´e pr´ace zcela v duchu nov´eho spr´avn´ıho ˇr´ızen´ı. ´Uˇredn´ıci budou nyn´ı rozhodovat
v ˇr´ızen´ı, kter´e se bude podobatˇr´ızen´ı soudn´ımu v postaven´ı obdobn´em soudc˚um. Spr´avn´ı ˇr´ızen´ı se
tak stane d˚uleˇzit´ym institutem pr´avn´ıho syst´emu ˇCesk´e republiky, kter´y podstatnˇe ovlivn´ı v´ykon
veˇrejn´e spr´avy.
V n´avaznosti na nov´y spr´avn´ı ˇr´ad dojde k z´asadn´ım z´asah˚um i do spr´avn´ıho pr´ava hmotn´eho a to
pˇredevˇs´ım ke zmˇenˇe cel´ych odvˇetv´ı spr´avn´ıho pr´ava, jako napˇr´ıklad stavebn´ıho pr´ava, spr´avn´ıho
pr´ava trestn´ıho apod. Bez nads´azky lze tedy konstatovat, ˇze nov´y spr´avn´ı ˇr´ad odstartoval novou
epochu spr´avn´ıho pr´ava, kter´a ve volebn´ım roce 2006 v n´avaznosti jak na volby parlamentn´ı, tak
i na volby komun´aln´ı a sen´atn´ı, bude znamenat nov´y poˇc´atek dalˇs´ı f´aze reformy veˇrejn´e spr´avy.
Autor
Znojmo 2005
´Uvod
ˇC´ast A

Spr´avn´ı pr´avo – obecn´e vymezen´ı
Veˇrejn´a spr´ava
Prameny spr´avn´ıho pr´ava
Subjekty spr´avn´ıho pr´ava a spr´avnˇe pr´avn´ı
vztahy
Z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho
pr´ava1
1. Z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho pr´ava
C´ıl kapitoly
C´ılem kapitoly je Vaˇse sezn´amen´ı se se z´akladn´ımi instituty spr´avn´ıho pr´ava,
pˇredstavuj´ıc´ı nezbytnou znalostn´ı z´akladnu pro dalˇs´ı studium. Pochopen´ı
z´akladn´ıch institut˚u spr´avn´ıho pr´ava je nezbytn´e pro Vaˇsi orientaci v syst´emu
spr´avn´ıho pr´ava a zejm´ena pak pˇri studiu jednotliv´ych oblast´ı veˇrejn´e spr´avy.
Je nezbytn´e, abyste pochopili z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho pr´ava v kontextu
z´akladn´ıch institut˚u pr´ava obecnˇe pˇri souˇcasn´em respektov´an´ı jejich institu-
cion´aln´ıch odliˇsnost´ı. Formou samostudia proto doporuˇcuji zopakov´an´ı zna-
lost´ı o z´akladn´ıch institutech pr´ava obecnˇe, z´ıskan´ych v r´amci pˇredmˇetu
”z´aklady pr´ava“.
Zvl´adnut´ım kapitoly z´ısk´ate znalosti, co je spr´avn´ı pr´avo a jak´e je jeho obecn´e
vymezen´ı. Pochop´ıte, co je veˇrejn´a spr´ava, jak´e jsou jej´ı subjekty a kdo
veˇrejnou spr´avu vykon´av´a. Sezn´am´ıte se s prameny veˇrejn´e spr´avy a jej´ım
ˇclenˇen´ım. V r´amci kapitoly se rovnˇeˇz sezn´am´ıte se subjekty spr´avn´ıho pr´ava
a spr´avnˇe pr´avn´ımi vztahy.
ˇCasov´a z´atˇeˇz
samostudium – 7 hodin
cviˇcen´ı – 2 hodiny
Literatura a pom ˚ucky k t´eto kapitole
Hoetzel Jiˇr´ı: ˇCeskoslovensk´e spr´avn´ı pr´avo (ˇc´ast vˇseobecn´a). 2. pˇre-
pracovan´e vyd´an´ı. Melantrich Praha 1937.
Merkl Adolf: Obecn´e pr´avo spr´avn´ı. Orbis Praha–Brno 1931.
Kadeˇcka Stanislav, Ondruˇs Radek, Pr˚ucha Petr: Z´aklady
spr´avn´ıho pr´ava pro ekonomy. Masarykova universita, ekonomicko–
spr´avn´ı fakulta, Brno 2003.
Hendrych Duˇsan a kolektiv: Spr´avn´ı pr´avo. Obecn´a ˇc´ast. 4. zmˇe-
nˇen´e a doplnˇen´e vyd´an´ı, C.H.Beck, Praha 2001.
Pr˚ucha Petr: Spr´avn´ı pr´avo (obecn´a ˇc´ast). 4. doplnˇen´e a opraven´e
vyd´an´ı, Masarykova universita Brno 2001.
Weyr Frantiˇsek: ˇCeskoslovensk´e pr´avo spr´avn´ı (ˇc´ast obecn´a). Brno
1922.
Slovn´ık veˇrejn´eho pr´ava ˇceskoslovensk´eho. Brno 1934.
Vybran´e kapitoly z veˇrejn´e spr´avy, ASPI – literatura.
ASPI – automatizovan´y syst´em pr´avn´ıch informac´ı – literatura (v´ybˇer
k t´ematu).
1.1 Spr´avn´ı pr´avo – obecn´e vymezen´ı
Kaˇzd´y obˇcan tohoto st´atu se ve sv´em kaˇzdodenn´ım ˇzivotˇe setk´av´a se spr´av-
n´ım pr´avem a jeho normami. Pr´avˇe normy spr´avn´ıho pr´ava pˇredstavuj´ı pˇre-
v´aˇznou vˇetˇsinu obecnˇe z´avazn´ych pr´avn´ıch pˇredpis˚u ˇCesk´e republiky, a proto
28
lze spr´avn´ı pr´avo oznaˇcit za nejrozs´ahlejˇs´ı a z tohoto pohledu i nejv´yznamnˇej-
ˇs´ı subsyst´em ˇcesk´eho pr´avn´ıho ˇr´adu.
teorie
dˇelby moci
Nˇekter´e dobov´e pr´avn´ı teorie zaˇrazovaly spr´avn´ı pr´avo v kontextu tzv. teorie
dˇelby moci do sf´ery realizace v´ykonn´e moci st´atu. Podle t´eto teorie fran-
couzsk´eho osv´ıcence Charlese L. Montesquieua se st´atn´ı moc dˇel´ı na tˇri
hlavn´ı sloˇzky pˇredstavovan´e moc´ı z´akonod´arnou, pˇr´ısluˇsej´ıc´ı z´akonod´arn´ym
org´an˚um vyd´avaj´ıc´ıch z´akony, moc´ı v´ykonnou pˇr´ısluˇsej´ıc´ı spr´avn´ım ´uˇrad˚um
a spoˇc´ıvaj´ıc´ı ve v´ykonu tˇechto z´akon˚u a moc´ı soudn´ı pˇr´ısluˇsej´ıc´ı soud˚um a
spoˇc´ıvaj´ıc´ı v soudn´ım rozhodov´an´ı a aplikaci pr´ava. Rozdˇelen´ı moc´ı vˇsak
souvis´ı se dvˇema z´akladn´ımi z´asadami, kter´e urˇcuj´ı jejich vz´ajemnou sa-
mostatnost, oddˇelenost a nez´avislost na stranˇe jedn´e a souˇcasnˇe existenci
vz´ajemn´ych vztah˚u a funkˇcn´ıch brzd zajiˇst’uj´ıc´ıch jejich vz´ajemnou rovnov´a-
hu. Z´akladn´ı myˇslenky, ze kter´ych se Teorie dˇelby moci formulovala, jsou
obsaˇzeny v Montesquieuovˇe hlavn´ım d´ıle ”O duchu z´akon˚u“ i kdyˇz samotn´a
teorie zde nen´ı prezentov´ana v podobˇe, v jak´e je zn´ama v souˇcasnosti. Je
vˇsak nutno si uvˇedomit, ˇze Teorie dˇelby moci vznikala v dobˇe pozdn´ıho feu-
dalismu a nem˚uˇze proto beze zbytku podchytit ani reagovat na st´avaj´ıc´ı
´uroveˇn souˇcasn´ych spoleˇcensko-ekonomick´ych vztah˚u ve spoleˇcnosti. Pr´avn´ı
praxe tuto teorii opouˇstˇela jiˇz v z´avˇeru 19. stolet´ı, kdy byla nahrazov´ana
modernˇejˇs´ımi teoriemi vych´azej´ıc´ımi z normativn´ı teorie pr´ava.
moc
z´akonod´arn´a
moc
v´ykonn´a
moc
soudn´ı
Graf 1.1: Teorie dˇelby moci
teorie
st´atn´ıch
funkc´ı
Pro z´akladn´ı formulaci obecn´e definice spr´avn´ıho pr´ava je v´ystiˇznˇejˇs´ı tzv.
teorie st´atn´ıch funkc´ı, kterou formuloval v´yznamn´y brnˇensk´y pr´avn´ı teo-
retik prof. Frantiˇsek Weyr a kter´a vych´az´ı z jeho normativn´ı pr´avn´ı teorie.
Teorie st´atn´ıch funkc´ı je zaloˇzena na pˇredpokladu, ˇze st´at, aby mohl jako
st´at existovat, mus´ı obligatornˇe vykon´avat dvˇe z´akladn´ı funkce, a to funkci
legislativn´ı, v jej´ımˇz r´amci normu vytv´aˇr´ı, a funkci exekutivn´ı, v jej´ımˇz r´amci
normu realizuje, a to bud’ cestou v´ykonnou nebo soudn´ı. Vedle tˇechto obliga-
torn´ıch funkc´ı m˚uˇze st´at vykon´avat jeˇstˇe dalˇs´ı funkce jako napˇr´ıklad funkci
mand´atovou, emisn´ı, kontroln´ı apod.
Zamyˇslen´ı: Zamyslete se nad teori´ı dˇelby moci od Motesquieua a zkuste
podle n´ı zaˇradit do syst´emu st´atn´ı moci napˇr´ıklad Veˇrejn´eho ochr´ance pr´av,
Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı ´uˇrad nebo ˇCeskou n´arodn´ı banku. Zamyslete se nad kon-
strukc´ı ´Ustavy a pokuste se zjiˇstˇen´e z´avˇery vysvˇetlit popˇr. od˚uvodnit.
29
1. Z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho pr´ava
st´at
legislativa exekutiva
veˇrejn´a
spr´ava justice
kontroln´ı
funkce
emisn´ı
funkce
mand´atov´a
funkce
Graf 1.2: Teorie st´atn´ıch funkc´ı
Vych´az´ıme-li z Montequieuovy teorie dˇelby moci, lze spr´avn´ı pr´avo definovat
jako relativnˇe nejmladˇs´ı obor pr´ava, urˇcovan´y v obdob´ı feudalismu prakticky
pouze v˚ul´ı panovn´ıka. V t´eto dobˇe je proto oblast veˇrejn´e spr´avy upravov´ana
celou ˇradou nejr˚uznˇejˇs´ıch norem vych´azej´ıc´ıch od panovn´ıka, kdy jako celek
nebyla v podstatˇe v´az´ana z´akony. Aˇz v druh´e polovinˇe 19. stolet´ı vznikaj´ı
v ˇsirˇs´ı m´ıˇre v evropsk´ych st´atech instituce legislativn´ıho typu v r˚uzn´e m´ıˇre
nez´avisl´e na panovn´ıkovi, kter´e vyd´avaj´ı z´akony a jin´e obecnˇe z´avazn´e normy
upravuj´ıc´ı ˇcinnost st´atu a jeho spr´avy. Pr´avˇe v t´eto dobˇe se zaˇc´ın´a spr´avn´ı
pr´avo jako souhrn norem upravuj´ıc´ıch ˇcinnost st´atu a jeho org´an˚u konsti-
tuovat jako samostatn´e pr´avn´ı odvˇetv´ı. Liberalizace v´ykonu st´atn´ı spr´avy
vych´az´ı z principu vzniku pr´ava oddˇelenˇe mimo st´at, kter´y je tomuto pr´avu
jako samostatn´emu institutu podˇr´ızen a jehoˇz ˇcinnost je j´ım usmˇerˇnov´ana.
Spr´avn´ı pr´avo je samostatn´y subsyst´em pr´avn´ıho ˇr´adu, pˇredstavu-
j´ıc´ı souhrn pr´avn´ıch norem vyd´avan´ych st´atem nebo j´ım autori-
zovan´ymi veˇrejnopr´avn´ımi subjekty v r´amci v´ykonu legislativn´ı
funkce, upravuj´ıc´ı spr´avnˇe pr´avn´ı vztahy jako z´akladn´ı a autorita-
tivnˇe vynutiteln´a pravidla chov´an´ı, kdy org´any realizuj´ıc´ı uveden´e
normy jsou jimi nejen v´az´any, ale i jim administrativnˇe podˇr´ızeny.
30
pr´avn´ı
dualismus
Pr´avn´ı dualismus je rozd´ıl mezi jednotliv´ymi druhy pr´ava, kdy z´akladn´ım
krit´eriem je role st´atu v˚uˇci spoleˇcnosti rozliˇsuj´ıc´ı z´ajem jednotliv´ych sub-
jekt˚u, podle nˇejˇz se pr´avo dˇelilo na:
pr´avo veˇrejn´e, kde byl rozhoduj´ıc´ı veˇrejn´y z´ajem a
pr´avo soukrom´e, kde byl rozliˇsuj´ıc´ım krit´eriem z´ajem soukrom´ych
subjekt˚u
Rozd´ıl mezi soukrom´ym pr´avem a pr´avem veˇrejn´ym nen´ı pˇresn´y, kdy i normy
veˇrejn´eho pr´ava v sobˇe obsahuj´ı prvky charakteristick´e pro pr´avo soukrom´e.
Spr´avn´ı pr´avo je pak jednoznaˇcnˇe pr´avem veˇrejn´ym, nebot’ je pro nˇej typick´e:
chr´an´ı a prosazuje veˇrejn´y z´ajem na ´upravˇe konkr´etn´ıch vztah˚u;
upravovan´e vztahy jsou mezi nerovnopr´avn´ymi subjekty, kdy vˇzdy bud’
st´at, nebo j´ım aprobovan´y subjekt je nadˇrazen jin´ym subjekt˚um;
obsah upravovan´eho vztahu urˇcuje vˇzdy bud’ st´at nebo j´ım aprobovan´y
subjekt;
st´at nebo j´ım aprobovan´y subjekt je opr´avnˇen autoritativnˇe rozhodovat
o pr´avech, pr´avem chr´anˇen´ych z´ajmech a povinnostech jin´ych subjekt˚u
pr´avn´ıho vztahu;
rozhodnut´ı nadˇrazen´eho subjektu pr´avn´ıho vztahu je exekuˇcnˇe vynuti-
teln´e;
poruˇsen´ı norem spr´avn´ıho pr´ava m˚uˇze b´yt sankcionovateln´e.
struktura
spr´avn´ıho
pr´ava
Nahl´ıˇz´ıme-li na spr´avn´ı pr´avo z pohledu teoreticko–pedagogick´eho, je moˇzno
je rozliˇsit na n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti:
obecnou ˇc´ast, obsahuj´ıc´ı teoreticko–vˇedn´ı z´aklad spr´avn´ıho pr´ava,
upravuj´ıc´ı a definuj´ıc´ı jednotliv´e z´akladn´ı instituty a pojmy spr´avn´ıho
pr´ava, vˇcetnˇe organizace veˇrejn´e spr´avy, z´aruk z´akonnosti ve veˇrejn´e
spr´avˇe a z´asad spr´avn´ıho trest´an´ı a odpovˇednosti (v tomto DSO – ˇc´ast
A);
zvl´aˇstn´ı ˇc´ast, obsahuj´ıc´ı hmotnˇe pr´avn´ı a organizaˇcn´ı ´upravu jednot-
liv´ych oblast´ı veˇrejn´e spr´avy upravuj´ıc´ı vztahy mezi subjekty veˇrejn´e
spr´avy a jejich pr´avn´ı postaven´ı vˇcetnˇe organizace st´atn´ı spr´avy dan´eho
´useku (v tomto DSO – ˇc´ast B);
procesn´ı ˇc´ast, obsahuj´ıc´ı z´aklady obecn´e i zvl´aˇstn´ı ´upravy spr´avn´ıho
ˇr´ızen´ı, tedy postupu spr´avn´ıch ´uˇrad˚u (samostatn´e DSO).
Spr´avn´ı pr´avo lze rovnˇeˇz ˇclenit z pohledu normativn´ıho, tedy podle povahy
normy spr´avn´ıho pr´ava upravuj´ıc´ı dan´y konkr´etn´ı okruh pr´avn´ıch vztah˚u.
Spr´avn´ı pr´avo pak lze dˇelit na:
spr´avn´ı pr´avo hmotn´e, obsahuj´ıc´ı hmotnˇepr´avn´ı normy upravuj´ıc´ı
jednotliv´e pr´avn´ı vztahy mezi subjekty spr´avn´ıho pr´ava v konkr´etn´ıch
oblastech veˇrejn´e spr´avy;
spr´avn´ı pr´avo procesn´ı, obsahuj´ıc´ı procesnˇepr´avn´ı normy upravuj´ıc´ı
postup konkr´etn´ıch spr´avn´ıch ´uˇrad˚u v jednotliv´ych druz´ıch spr´avn´ıho
ˇr´ızen´ı;
31
1. Z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho pr´ava
spr´avn´ı
pr´avo
hmotn´e
spr´avn´ı
pr´avo
procesn´ı
spr´avn´ı
pr´avo
organizaˇcn´ı
spr´avn´ı pr´avo trestn´ı
Graf 1.3: Rozdˇelen´ı spr´avn´ıho pr´ava
spr´avn´ı pr´avo organizaˇcn´ı, obsahuj´ıc´ı normy upravuj´ıc´ı postaven´ı
a p˚usobnost jednotliv´ych spr´avn´ıch ´uˇrad˚u v syst´emu konkr´etn´ı oblasti
veˇrejn´e spr´avy;
spr´avn´ı pr´avo trestn´ı, obsahuj´ıc´ı hmotn´e, procesn´ı a organizaˇcn´ı
normy upravuj´ıc´ı oblast spr´avn´ıho trest´an´ı.
Toto dˇelen´ı nen´ı v pˇr´ıpadˇe konkr´etn´ı normy rovnˇeˇz pˇresn´e, nebot’ nˇekter´e
normy v sobˇe zahrnuj´ı jak ˇc´ast hmotnou, tak i organizaˇcn´ı a nˇekdy i pro-
cesn´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe se samostatnˇe posuzuje charakter dan´e ˇc´asti normy.
Vydˇelen´ı spr´avn´ıho pr´ava trestn´ıho ze syst´emu shora uveden´eho ˇclenˇen´ı m´a
historick´y, nikoliv logick´y d˚uvod, koresponduj´ıc´ı s obdobn´ym osamostatnˇe-
n´ım trestn´ıho pr´ava. Spr´avn´ı pr´avo trestn´ı pak v sobˇe pochopitelnˇe zahrnuje
spr´avn´ı pr´avo hmotn´e, organizaˇcn´ı i procesn´ı.
Zamyˇslen´ı: Zkuste od˚uvodnit, proˇc je spr´avn´ı pr´avo trestn´ı vydˇeleno ze
standartn´ı soustavy spr´avn´ıho pr´ava jako samostatn´y institut i pˇresto, ˇze
v sobˇe zahrnuje jak normy spr´avn´ıho pr´ava hmotn´eho, procesn´ıho i orga-
nizaˇcn´ıho.
1.2 Veˇrejn´a spr´ava
veˇrejn´a
spr´ava
Veˇrejn´a spr´ava je spr´avou vˇec´ı veˇrejn´ych realizovan´a jako projev v´ykonn´e
moci st´atu, kterou lze definovat rovnˇeˇz jako spr´avu vrchnostenskou, pro
n´ıˇz je jako pro veˇrejnopr´avn´ı institut typick´a nerovnost a z n´ı vypl´yvaj´ıc´ı
nadˇrazenost nˇekter´ych subjekt˚u, jmenovitˇe pak st´atu nebo j´ım aprobovan´ych
subjekt˚u.
Veˇrejn´a spr´ava (vrchnostensk´a spr´ava), jakoˇzto spr´ava ve veˇrejn´ych
vˇecech, je spr´avou vykon´avanou ve veˇrejn´em z´ajmu a subjekty,
kter´e ji vykon´avaj´ı, ji realizuj´ı jako pr´avem uloˇzenou povinnost
z titulu sv´eho postaven´ı jako veˇrejnopr´avn´ıho subjektu v nadˇrazen´e
32
pozici, jejichˇz rozhodov´an´ı o pr´avech, pr´avem chr´anˇen´ych z´ajmech
a povinnostech jin´ych subjekt˚u je vynutiteln´e.
Od veˇrejn´e spr´avy je pak nutno odliˇsit spr´avu soukromou, tedy spr´avu sou-
krom´ych z´aleˇzitost´ı vykon´avanou v soukrom´em z´ajmu soukrom´ymi osobami,
sleduj´ıc´ımi vlastn´ı z´ajmy a ˇr´ıd´ıc´ımi se vlastn´ı v˚ul´ı, jejichˇz postaven´ı je rovn´e
v˚uˇci postaven´ı jin´ych subjekt˚u t´eto spr´avy a jejichˇz autonomn´ı rozhodnut´ı
nen´ı vynutiteln´e.
Pˇr´ıklad: Obec rozhoduj´ıc´ı o uloˇzen´ı sankce soukrom´emu podnikateli za spr´avn´ı delikt
vystupuje jako spr´avn´ı ´uˇrad v r´amci veˇrejn´e spr´avy, rozhoduje o povinnostech podnikatele
sankci uhradit a jej´ı rozhodnut´ı je vynutiteln´e, nebot’ na dodrˇzov´an´ı poˇr´adku ve veˇrejn´e
spr´avˇe je veˇrejn´y z´ajem. Na druh´e stranˇe t´aˇz obec rozhoduj´ıc´ı o prodeji sv´eho pozemku
t´emuˇz podnikateli vystupuje jako pr´avnick´a osoba v r´amci soukrom´e spr´avy, jej´ı postaven´ı
je s postaven´ım dan´eho podnikatele shodn´e a ona jej nem˚uˇze nutit k tomu, aby si dan´y
pozemek koupil. Pokud se rozhodne jej prodat, nen´ı jej´ı rozhodnut´ı bez akceptace druhou
stranou jakkoliv vynutiteln´e.
Subjekty veˇrejn´e spr´avy
subjekty
veˇrejn´e
spr´avy
Subjekty veˇrejn´e spr´avy: Veˇrejnou spr´avu vykon´av´a pˇredevˇs´ım st´at,
kter´y je jej´ım prim´arn´ım nositelem a veˇrejnou spr´avu vykon´av´a prostˇred-
nictv´ım sv´ych org´an˚u, kter´e se pˇri v´ykonu st´atn´ı spr´avy oznaˇcuj´ı jako spr´av-
n´ı ´uˇrady. Veˇrejnou spr´avu vˇsak v postaven´ı spr´avn´ıch ´uˇrad˚u mohou vy-
kon´avat i subjekty soukromopr´avn´ı a to v pˇr´ıpadech, kdy z´akonod´arce z´ako-
nem st´atu umoˇzn´ı v´ykon veˇrejn´e spr´avy na tyto subjekty pˇren´est. Tyto
subjekty pak pˇri v´ykonu veˇrejn´e spr´avy z´ısk´avaj´ı veˇrejnopr´avn´ı postaven´ı
a souhrnnˇe se oznaˇcuj´ı jako veˇrejnopr´avn´ı korporace. Pˇri v´ykonu veˇrejn´e
spr´avy jsou spr´avn´ımi ´uˇrady i veˇrejnopr´avn´ı korporace.
veˇrejnopr´avn´ı
korporace
Veˇrejnopr´avn´ı korporace jsou soukromopr´avn´ı subjekty, kter´e bud’ st´at
na z´akladˇe z´akonn´eho zmocnˇen´ı nebo pˇr´ımo z´akon aprobuje k v´ykonu veˇrejn´e
spr´avy, a to vlastn´ım jm´enem ve vlastn´ı p˚usobnosti, kdy v r´amci t´eto spr´avy
jsou opr´avnˇeny autoritativnˇe rozhodovat o pr´avech, pr´avem chr´anˇen´ych z´aj-
mech a povinnostech osob nebo tato autoritativnˇe osvˇedˇcovat.
Veˇrejn´a spr´ava jako souˇc´ast st´atn´ı exekutivy se od z´akonod´arstv´ı, tedy st´atn´ı
legislativy, liˇs´ı pˇredevˇs´ım sv´ym vztahem k normˇe. Zat´ımco v r´amci legislativy
norma vznik´a, v r´amci exekutivy se norma prov´ad´ı. Veˇrejn´a spr´ava se vˇsak
odliˇsuje i od druh´e sloˇzky exekutivy, tedy od soudnictv´ı a to i pˇresto, ˇze obˇe
sloˇzky normu prov´ad´ı. Zat´ımco v r´amci soudnictv´ı doch´az´ı k nal´ez´an´ı pr´ava
jak ve sf´eˇre veˇrejnopr´avn´ı, tak i soukromopr´avn´ı, je p˚usobnost veˇrejn´e spr´avy
v soukromopr´avn´ı sf´eˇre v´yraznˇe omezena. Z´akladn´ı rozd´ıl vˇsak spoˇc´ıv´a ve
vnitˇrn´ı organizaci obou soustav. Zat´ımco veˇrejn´a spr´ava je postavena na prin-
cipu subordinace, kdy niˇzˇs´ı stupeˇn je pˇr´ımo podˇr´ızen vyˇsˇs´ımu stupni, sou-
stava soudn´ı je postavena na principu koordinace, kdy soudce je pˇri v´ykladu
z´akona nez´avisl´y a v´az´an je pouze rozhodnut´ım vyˇsˇs´ıho soudu v dan´e kon-
kr´etn´ı vˇeci.
33
1. Z´akladn´ı instituty spr´avn´ıho pr´ava
Zamyˇslen´ı:
1. Pokuste se vˇecnˇe od˚uvodnit, v ˇcem je pˇr´ınosnˇejˇs´ı st´avaj´ıc´ı trend decen-
tralizace st´atn´ı spr´avy formou pˇrenosu kompetenc´ı st´atu na veˇrejnopr´avn´ı
korporace. Dojdete-li k jin´emu z´avˇeru, pokuste se je od˚uvodnit.
2. V ˇcem podle V´as spoˇc´ıvaj´ı rizika centralizace v´ykonu veˇrejn´e spr´avy
pˇr´ımo st´atem a v ˇcem naopak spoˇc´ıvaj´ı rizika pˇrenosu kompetenc´ı st´atu na
´useku veˇrejn´e spr´avy na veˇrejnopr´avn´ı korporace. Jak lze tato rizika mini-
malizovat?
1.2.1 Veˇrejn´a spr´ava vykon´avan´a pˇr´ımo st´atem (st´atn´ı spr´ava)
St´atn´ı spr´ava je veˇrejn´a spr´ava vykon´avan´a pˇr´ımo st´atem jako realizace
jeho v´ykonn´e moci zahrnuj´ıc´ı v sobˇe jak prvky klasick´ehoˇr´ızen´ı tak i regulace.
V r´amci st´atn´ı spr´avy st´at vykon´av´a veˇrejnou spr´avu pˇr´ımo prostˇrednictv´ım
sv´ych org´an˚u, kter´e jsou pˇri v´ykonu st´atn´ı spr´avy spr´avn´ımi ´uˇrady.
St´atn´ı spr´avu lze v mez´ıch jej´ıho p˚usoben´ı charakterizovat jako ˇcinnost, kter´a
je:
v´ykonn´a a naˇrizovac´ı, kdy st´atn´ı spr´ava v