Distanční studijní opora

´nı´. Vysveˇtluje jejich za´kladnı´
pojmy jako jsou naprˇ. vy´robnı´ program, vy´robnı´ proces, skladova´nı´, doprava, na´kup, na´klady (fixnı´,
variabilnı´, celkove´), produkt, propagace, distribuce, cena, investicˇnı´ propocˇty, investice apod. Zı´skane´
poznatky je potom mozˇno da´le uplatnit prˇi zpracova´nı´ za´veˇrecˇne´ pra´ce (bakala´rˇske´ nebo diplomove´),
event. v prˇedmeˇtech Ekonomika a rˇı´zenı´ podniku, Strategicke´ rˇı´zenı´ a dalsˇı´ch, nebot’ tento prˇedmeˇt je
vy´chozı´m prˇedmeˇtem pro dalsˇı´ (specializovane´) studium v oblasti podnikove´ho hospoda´rˇstvı´.
Kurz klade znacˇnou na´rocˇnost na samostudium. Z celkove´ho prˇedpokla´dane´ho pocˇtu 152 hodin, je pouze
12 hodin urcˇeno pro pasivnı´ u´cˇast ve vy´uce. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st studia je tedy zameˇrˇena na samostudium a
konzultace problematiky s pedagogem a tvu˚rcˇı´ cˇinnost studenta.
U´ cˇelem samostudia je naucˇit se pracovat s relevantnı´mi informacˇnı´mi zdroji, zı´skat potrˇebny´ teoreticky´
za´klad a na prakticky´ch u´kolech se pokusit pochopit ru˚zne´ dimenze a podmı´nky chova´nı´ podniku
v produkcˇnı´m procesu a na trhu z hmotne´ho i financˇnı´ho pohledu. Elabora´ty (POTy), ktere´ studenti
v pru˚beˇhu studia musı´ zpracovat, navazujı´ na kontrolnı´ ota´zky probrane´ho ucˇiva, a zahrnuje napsa´nı´
pra´cı´, jejichzˇ zada´nı´ je uvedeno v za´veˇru cˇtvrte´, resp. deva´te´ kapitoly. Kontrolnı´ ota´zky prˇitom smeˇrˇujı´
jak do hospoda´rˇske´ praxe tak zejme´na do teorie podnikove´ho hospoda´rˇstvı´, aby student jednak nabyl
jistotu, zˇe spra´vneˇ pochopil prˇı´slusˇnou problematiku a jednak aby meˇl prˇedstavu o jejı´ uplatneˇnı´ v praxi.
Na konci kurzu by tedy student meˇl umeˇt samostatneˇ analyzovat podnik z hlediska podnikovy´ch funkcı´,
meˇl by by´t schopen vyhleda´vat ru˚zne´ informace z ru˚zny´ch zdroju˚ a meˇl by cha´pat podstatu a zpu˚sob
fungova´nı´ podniku v trzˇnı´ ekonomice.
jI´ Pojem vy´roba a jeho obsah
jI´ Vztah vy´roby k odbytu, investova´nı´
a financova´nı´
jI´ Pla´nova´nı´ vy´roby
Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´
funkce a pla´nova´nı´ vy´robnı´ho
programu a vy´robnı´ho
procesu1
1. Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´ funkce a pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu
Cı´l kapitoly
V te´to kapitole se dozvı´te co je to vy´roba, co je jejı´m obsahem a jaky´ je jejı´ vztah
k odbytu financova´nı´ a investova´nı´. Da´le se dozvı´te informace o pla´nova´nı´ vy´roby,
konkre´tneˇ o pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu (z dlouhodobe´ho i kra´tkodobe´ho hle-
diska) a o pla´nova´nı´ vy´robnı´ho procesu (z dlouhodobe´ho i kra´tkodobe´ho hlediska).
Da´le se naucˇı´te (v ra´mci problematiky vy´robnı´ho procesu) rozlisˇovat ru˚zne´ vy´robnı´
typy a ru˚zne´ organizacˇnı´ typy vy´roby.
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
Na prostudova´nı´ te´to kapitoly budete potrˇebovat prˇiblizˇneˇ 4 hodiny, na zodpoveˇzenı´
ota´zek uvedeny´ch na konci kapitoly budete potrˇebovat prˇiblizˇneˇ dalsˇı´ch 30 minut.
Na prvnı´ soustrˇedeˇnı´ byste meˇli mı´t tuto kapitolu nastudovanou.
1.1 Pojem vy´roba a jeho obsah
Vy´robou se rozumı´ v podnikove´m hospoda´rˇstvı´ kombinace vy´robnı´ch faktoru˚. V je-
jı´mzˇ pru˚beˇhu se prˇetva´rˇı´ vstupy zı´skane´ podnikem na opatrˇovacı´ch trzı´ch ve vy´stupy
realizovane´ na odbytovy´ch trzı´ch. Opatrˇovany´mi vstupy (inputy) jsou vy´robnı´ fak-
tory, ktery´mi jsou v podnikove´m hospoda´rˇstvı´: vy´konna´ pra´ce, dlouhodoby´ hmotny´
majetek a materia´l, souhrnneˇ oznacˇovane´ jako elementa´rnı´ vy´robnı´ faktory a dis-
pozitivnı´ faktor, resp.rˇı´dı´cı´ pra´ce (management). Vy´stupem (output) kombinace
vy´robnı´ch faktoru˚ jsou pak hmotne´ a nehmotne´ statky, tj. vy´robky a sluzˇby.
Obra´zek 1.1: Obecny´ model vy´roby (podle Synka)
Vstupy Vy´roba Vy´stupy
vy´robnı´ faktory:
elementa´rnı´:
vy´konna´ pra´ce
dlouhodoby´ hmotny´ majetek
materia´l
dispozitivnı´ pra´ce
(rˇı´dı´cı´ pra´ce managementu)
kombinace vy´robnı´ch
faktoru˚ (prˇemeˇna
vstupu˚ ve vy´stupy)
hmotne´ statky
(vy´robky)
nehmotne´ statky
(sluzˇby)
Uvedene´ pojetı´ vy´roby umozˇnˇuje v souladu s cˇleneˇnı´m Wo¨heho rozlisˇit trˇi ru˚zneˇ
sˇiroka´ vymezenı´ pojmu vy´roba:
1) nejsˇirsˇı´ pojetı´ rˇadı´ pod pojem vy´roba vsˇechny podnikove´ funkce, protozˇe
kazˇda´ z teˇchto funkcı´ vyzˇaduje kombinaci vy´robnı´ch faktoru˚. Patrˇı´ sem
tedy porˇizova´nı´ (vy´robnı´ch faktoru˚, ale i zbozˇı´, vlastnı´ho a cizı´ho kapita´lu),
doprava a skladova´nı´, zhotovova´nı´ vy´robku˚ a poskytova´nı´ sluzˇeb, odbyt a
kontrola teˇchto aktivit.
2) v uzˇsˇı´m pojetı´ zahrnuje pojem vy´roba pouze podnikove´ vy´kony, jimizˇ se
rozumı´
a) teˇzˇba surovin v teˇzˇebnı´ch podnicı´ch
b) zpracova´nı´ a zusˇlechteˇnı´ surovin ve zpracovatelsky´ch podnicı´ch
18
c) zhotovova´nı´ vy´robku˚ ve vy´robnı´ch podnicı´ch
d) poskytova´nı´ sluzˇeb cˇinnostı´ podniku˚ sluzˇeb
Pojem vy´roba tedy zahrnuje za´kladnı´ funkce: na´kup, dopravu, skladova´nı´,
zhotovova´nı´ a poskytova´nı´ sluzˇeb a jejich spra´vu a kontrolu. K pojmu vy´roba
zde nepatrˇı´ odbyt a financova´nı´ (opatrˇova´nı´ vlastnı´ho a cizı´ho kapita´lu), ktere´
zde obdobneˇ jako vy´kony prˇedstavujı´ samostatne´ dı´lcˇı´ podnikove´ oblasti.
3) Nejuzˇsˇı´ pojetı´ cha´pe pod pojmem vy´roba pouze zhotovova´nı´ vy´robku˚, tedy
tova´rnı´ vy´robu, vyra´beˇnı´. Nezahrnuje vy´kony dosahovane´ prostrˇednictvı´m
podniku˚ sluzˇeb.
Podnikohospoda´rˇske´mu zkouma´nı´ a popisu podnikovy´ch deˇju˚ odpovı´da´ uzˇsˇı´ pojetı´
pojmu vy´roba (2), ktere´ vede k rozdeˇlenı´ podnikove´ho procesu vy´konu˚ (vy´konove´
sfe´ry podniku) na dveˇ hlavnı´ funkce, ktery´mi jsou vy´roba ve smyslu zhotovenı´
vy´konu˚ a odbyt ve smyslu zhodnocenı´ vy´konu˚.
Obra´zek 1.2: Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´ funkce (podle Wo¨heho)
Výkonovásféra
Zhotovování
výkonů
-výroba-
Zhodnocování
výkonů
-odbyt-
Sférafinancování
Výstupy
Přijaté
úhrady
Vstupy
Placené
úhrady
Koordinace toku statku˚ (vstupy – vy´stupy) je na´plnı´ vy´konove´ sfe´ry podniku, tvo-
rˇene´ zhotovova´nı´m vy´konu˚ (vy´robou) a zhodnocova´nı´m vy´konu˚ (odbytem). U´ kolem
sfe´ry financova´nı´ je koordinace toku u´hrad. Tok plateb ma´ pro podnik existencˇnı´
vy´znam. Ztra´ta platebnı´ schopnosti (zpu˚sobena´ zastavenı´m plateb) znamena´ konec
podnikatelske´ cˇinnosti a vede ke konkurzu podniku. Vy´robu jako hlavnı´ podnikovou
funkci, jak je patrno z obra´zku 1.3, lze da´le cˇlenit na dı´lcˇı´ funkce:
Obra´zek 1.3: Dı´lcˇı´ funkce hlavnı´ funkce vy´roba (podle Wo¨heho)
Výroba
Opatřování Doprava ZhotovováníSkladování
19
1. Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´ funkce a pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu
Opatrˇova´nı´m se rozumı´ zajisˇt’ova´nı´ prˇipravenosti vy´robnı´ho faktoru materia´l pro
uskutecˇnˇova´nı´ procesu zhotovova´nı´, resp. vlastnı´ vy´roby. Principia´lneˇ lze pod pojem
opatrˇova´nı´ prˇirˇazovat i zajisˇt’ova´nı´ prˇipravenosti dlouhodobe´ho hmotne´ho majetku
a pracovnı´ch sil. Vy´robnı´ faktor pra´ce s sebou nese ale zcela jine´ proble´my nezˇ
faktor materia´l a proto je zajisˇt’ova´nı´ jeho prˇipravenosti v podnikove´m hospoda´rˇstvı´
zkouma´no v ra´mci persona´lnı´ch cˇinnostı´. Podobne´ je to i u opatrˇova´nı´ vy´robnı´ho
faktoru dlouhodoby´ hmotny´ majetek, ktere´ je zkouma´no v ra´mci proble´move´ oblasti
investice.
Dı´lcˇı´ funkce doprava zahrnuje prˇedevsˇı´m prˇekona´va´nı´ prostorovy´ch vzda´lenostı´
uvnitrˇ podniku. Zaby´va´ se ale i dosahova´nı´m prˇipravenosti vy´robnı´ho faktoru ma-
teria´l prostrˇednictvı´m opatrˇovacı´ch postupu˚. Mezi opatrˇova´nı´m a zhotovova´nı´m
docha´zı´ ke skladova´nı´, ktere´ rˇesˇı´ rozdı´l mezi tempem doda´vek materia´lu a tem-
pem jeho spotrˇeby. V ra´mci zhotovova´nı´ je tok materia´lu k jednotlivy´m vy´robnı´m
jednotka´m koordinova´n.
1.2 Vztah vy´roby k odbytu, investova´nı´ a financova´nı´
Vymezenı´ pojmu vy´roba je soucˇa´stı´ rozdeˇlenı´ podnikove´ho procesu na trˇi oblasti:
vy´roba – ve smyslu zhotovova´nı´ vy´konu˚,
odbyt – ve smyslu zhodnocova´nı´ vy´konu˚ a
financova´nı´ a investova´nı´.
Stejneˇ jako vy´roba, resp. zhotovova´nı´ vy´konu˚, take´ odbyt, resp. zhodnocova´nı´
vy´konu˚ zahrnuje rˇadu dı´lcˇı´ch funkcı´. Patrˇı´ k nim, vedle vlastnı´ho odbytu (v uzˇsˇı´m
slova smyslu), i skladova´nı´, doprava, pru˚zkum trhu, reklama apod. a obdobneˇ jako
u vy´roby i spra´va a kontrola teˇchto funkcı´. Z porovna´nı´ mezi vy´robou a odbytem
plyne, zˇe ru˚zne´ za´kladnı´ funkce zasahujı´ do obou oblastı´. Skladova´nı´ se ty´ka´ jak
uskladnˇova´nı´ vy´robnı´ch vstupu˚ a rozpracovane´ vy´roby, tak i hotovy´ch vy´robku˚.
Obdobneˇ i funkce dopravy zasahuje do obou oblastı´. V oblasti vy´roby zahrnuje
prˇemist’ova´nı´ vy´robnı´ch vstupu˚ i rozpracovany´ch vy´robku˚, v oblasti odbytu se ty´ka´
transferu hotovy´ch vy´robku˚ mezi sklady hotovy´ch vy´robku˚ a odbeˇratele. Jak oblasti
vy´roby tak oblasti odbytu se ty´ka´ spra´va a kontrola cˇinnostı´, jenzˇ tvorˇı´ jejich obsah.
Proces zhotovova´nı´ a zhodnocova´nı´ vy´konu˚ by nebylo mozˇne´ realizovat, pokud by
podnik nemeˇl k dispozici odpovı´dajı´cı´ financˇnı´ prostrˇedky pro realizaci podniko-
vy´ch procesu˚. Financova´nı´, tj. zı´ska´va´nı´ peneˇzˇnı´ch prostrˇedku˚ formou vlastnı´ho
a cizı´ho kapita´lu a investova´nı´, tj. va´za´nı´ financˇnı´ch prostrˇedku˚ v majetku (akti-
vech) podniku (sta´ly´ a obeˇzˇny´ majetek podniku) a jejich uvolnˇova´nı´ (deinvestova´nı´)
prodejem vyprodukovany´ch vy´robku˚ a sluzˇeb, spoluvytva´rˇı´ zby´vajı´cı´ (trˇetı´) oblast
podnikove´ho procesu. V jejı´m ra´mci se proces zhotovova´nı´ a zhodnocova´nı´ vy´konu˚
promı´ta´ do podoby procesu obeˇhu peneˇz. Ten zahrnuje obstara´va´nı´ financˇnı´ch pro-
strˇedku˚, jejich va´za´nı´ v hmotny´ch statcı´ch a pozˇadavcı´ch na zpeˇtny´ prˇı´liv peneˇz
v du˚sledku zhodnocenı´ vy´konu˚ na odbytove´m trhu a jejich opakovane´ pouzˇitı´ ve
vy´konove´ sfe´rˇe podniku.
20
Dosahova´nı´ vrcholove´ho cı´le podniku, jı´mzˇ je v trzˇnı´m syste´mu dlouhodoba´ ma-
ximalizace zisku, vyzˇaduje aby vsˇechny tyto trˇi oblasti byly navza´jem koordi-
nova´ny. Vy´roba je u´cˇelna´ jen tehdy, jestlizˇe je zajisˇteˇn odbyt vyprodukovany´ch
vy´konu˚, jejichzˇ prodej prˇina´sˇı´ podniku zpeˇtny´ tok vynalozˇeny´ch financˇnı´ch pro-
strˇedku˚ s co nejvysˇsˇı´m zu´rocˇenı´m. Spolu s tı´mto ale platı´, zˇe i ty nejlepsˇı´ odbytove´
mozˇnosti nelze vyuzˇı´t, pokud nejsou k dispozici finance potrˇebne´ pro vy´robu.
Koordinace oblastı´zhotovova´nı´vy´konu˚, zhodnocova´nı´ vy´konu˚ a oblasti financova´nı´
se dosahuje prostrˇednictvı´m koordinace pla´nova´nı´ vy´roby, odbytu a investova´nı´ a
financova´nı´. Na´strojem koordinace je vyrovna´vacı´ za´kon pla´nova´nı´, ktery´ urcˇuje
cˇasove´ porˇadı´ prova´deˇnı´ kra´tkodobe´ho pla´nova´nı´ v jednotlivy´ch oblastech podni-
kove´ho procesu tak, zˇe nejprve se zpracova´va´ pla´n pro tu oblast, ktera´ je u´zky´m
mı´stem (u´zky´m profilem). U´ zky´m mı´stem se rozumı´ ta oblast podniku, ktera´ svy´mi
mozˇnostmi limituje vyuzˇitı´ hospoda´rˇske´ho potencia´lu zby´vajı´cı´ch oblastı´.
Prˇı´klad
Nabı´dka vy´konu˚ je veˇtsˇı´ nezˇ popta´vka.
Rˇ esˇenı´
Podnikove´ pla´nova´nı´ by meˇlo vycha´zet z pla´nova´nı´ odbytu.
Prˇı´klad
Podnik je omezen v prˇı´sunu materia´lu a technicky´ch mozˇnostech vy´roby.
Rˇ esˇenı´
Ostatnı´ oblasti se musı´ porˇı´dit pla´nova´nı´ vy´roby.
Obecneˇ nelze rˇı´ci na kterou oblast podniku lze pohlı´zˇet jako na u´zkoprofilovy´ sek-
tor. U´ zka´ mı´sta v jednotlivy´ch podnicı´ch jsou vy´sledkem jejich konkre´tnı´ situace.
O u´zke´m profilu pak lze hovorˇit jen z hlediska kra´tkodobe´ho pla´nova´nı´. Z po-
hledu dlouhodobe´ho pla´nova´nı´ nelze o u´zkoprofilovy´ch oblastech hovorˇit, protozˇe
rozsa´hly´ cˇasovy´ prostor umozˇnˇuje vzniku u´zky´ch mı´st prˇedcha´zet.
1.3 Pla´nova´nı´ vy´roby
Pla´nova´nı´ vy´roby, odbytu i investova´nı´ je u´kolem dispozitivnı´ho faktoru (manage-
mentu). U´ cˇelem je koordinace uvedeny´ch oblastı´ podnikove´ho procesu v intencı´ch
dosahova´nı´ vrcholove´ho cı´le podniku – dlouhodobe´ maximalizace zisku. Prˇedmeˇ-
tem pla´nova´nı´ vy´roby je formova´nı´ podnikove´ho vy´robnı´ho procesu tak, aby jeho
realizace vedla k dosahova´nı´ vrcholove´ho cı´le podniku.
Pla´nova´nı´ vy´roby zahrnuje dı´lcˇı´ oblasti:
pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu,
pla´nova´nı´ vy´robnı´ho procesu,
pla´nova´nı´ prˇipravenosti vy´robnı´ch faktoru˚ (pla´nova´nı´ na´kupu, dopravy a
skladova´nı´).
Mezi jednotlivy´mi dı´lcˇı´mi oblastmi pla´nova´nı´ vy´roby existujı´ vza´jemne´ vazby.
Stanoveny´ vy´robnı´ program mu˚zˇe naprˇı´klad urcˇovat vy´robnı´ proces, resp. vy´robnı´
21
1. Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´ funkce a pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu
postupy, nutne´ pro produkci prˇı´slusˇne´ho druhu vy´konu˚. Obvykle bude i urcˇovat
na´roky na prˇipravenost vy´robnı´ch faktoru˚ a tı´m i pla´nova´nı´ na´kupu.
Na druhe´ straneˇ mu˚zˇe by´t pro strukturu vy´robnı´ho programu urcˇujı´cı´ vybavenı´
podniku hmotny´m investicˇnı´m majetkem (dlouhodoby´m hmotny´m majetkem) resp.
vy´robnı´m zarˇı´zenı´m. Da´le mu˚zˇe naprˇı´klad disponibilnı´ skladova´ kapacita ovlivnit
pla´nova´nı´na´kupu apod. Vza´jemnou spjatost dı´lcˇı´ch oblastı´vy´roby lze dolozˇit i rˇadou
dalsˇı´ch prˇı´kladu˚.
Okolnost, zˇe pla´nova´nı´ vy´roby zahrnuje pla´nova´nı´ trˇı´ dı´lcˇı´ch oblastı´ te´to hlavnı´
podnikove´ funkce vyvola´va´ i zde potrˇebu vza´jemne´ koordinace. I zde se uplatnˇuje
vyrovna´vacı´ za´kon pla´nova´nı´, stanovı´cı´ zˇe vy´chodiskem pla´nova´nı´ je u´zkoprofilova´
dı´lcˇı´ oblast.
1.3.1 Pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu
Obsahem pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu je urcˇit:
ktere´ druhy a (co)
jaka´ mnozˇstvı´ vy´robku˚ se majı´ (kolik)
v urcˇite´m obdobı´ vyrobit. (kdy)
Podkladem pro toto pla´nova´nı´ jsou informace o jednotlivy´ch oblastech podniku.
Jedna´ se o progno´zovane´ nebo pla´novane´ u´daje z oblasti odbytu, jako je naprˇ. veli-
kost odbytu, nebo ceny, z oblasti vy´roby, naprˇı´klad produkcˇnı´ kapacita vy´robnı´ho
zarˇı´zenı´ a z oblasti na´kupu, naprˇı´klad disponibilnı´ materia´l, skladovacı´ kapacita
apod.
S ohledem na specifika pla´novacı´ho procesu, kde ke klı´cˇovy´m charakteristika´m patrˇı´
cˇasovy´ horizont, rozlisˇujeme u pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu jako hlavnı´ cˇlenı´cı´
pohled rozdeˇlenı´ na
dlouhodobe´ pla´nova´nı´ (a strˇedneˇdobe´ pla´nova´nı´) a
kra´tkodobe´ pla´nova´nı´.
Dlouhodobe´ pla´nova´nı´ (a strˇedneˇdobe´ pla´nova´nı´) vy´robnı´ho programu rozhoduje
o technicko-ekonomicke´m rozvoji podniku, v jeho ra´mci se stanovı´:
za´kladnı´ struktura vy´robnı´ho a odbytove´ho programu,
inovace a vy´voj novy´ch vy´robku˚,
vy´robnı´ postupy ktere´ je trˇeba pouzˇı´t prˇi realizaci vy´robnı´ho programu tedy
i urcˇenı´:
• druhu a rozsahu hmotne´ho investicˇnı´ho majetku (dlouhodobe´ho hmot-
ne´ho majetku) resp. vy´robnı´ho zarˇı´zenı´
• potrˇebne´ho stavu (pocˇtu a kvalifikacˇnı´ struktury) pracovnı´ku˚.
Dlouhodobe´ pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu ma´ tedy spojitost a do znacˇne´ mı´ry
urcˇujı´cı´ vliv na dlouhodobe´ pla´nova´nı´ vy´roby a odbytu i na pla´nova´nı´ investic a
financova´nı´.
Kra´tkodobe´ pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu je konkretizacı´ a specifikacı´ dlouho-
dobe´ho pla´nu. Vycha´zı´ z dostupne´ho hmotne´ho investicˇnı´ho majetku (dlouhodobe´ho
22
hmotne´ho majetku) a pracovnı´ch sil (kvalifikacˇnı´ struktury a pocˇtu pracovnı´ku˚) a
orientuje se zejme´na na:
zava´deˇnı´ vy´robkovy´ch variant (zmeˇn konstrukce a designu vy´robku˚ za´klad-
nı´ho vy´robnı´ho programu)
stanovenı´ vy´robnı´ch mnozˇstvı´ jednotlivy´ch druhu˚ vy´robku˚.
Prˇi pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu (kra´tkodobe´m i dlouhodobe´m) se pozˇaduje, aby
se dosa´hlo:
co nejsta´lejsˇı´ho vyuzˇitı´ kapacit hmotne´ho investicˇnı´ho majetku a pracovnı´ch
sil a
udrzˇova´nı´ co nejnizˇsˇı´ho stavu za´sob.
Jestlizˇe v pru˚beˇhu sledovane´ho hospoda´rˇske´ho obdobı´ odbyt vy´razneˇ kolı´sa´, jsou
oba tyto pozˇadavky v rozporu. Podnik i v teˇchto podmı´nka´ch musı´ hledat opti-
ma´lnı´ rˇesˇenı´. Zpu˚soby rˇesˇenı´ cˇasove´ a kvantitativnı´ koordinace odbytu a produkce
prˇi vy´robeˇ produktu˚ hromadne´ spotrˇeby lze modeloveˇ vymezit na´sledujı´cı´mu
prˇı´klady:
1) Velikost meˇsı´cˇnı´ho odbytu je konstantnı´. Jedna´ se o idea´lnı´ prˇı´pad, obvykly´
u podniku˚ kryjı´cı´ch zˇivotneˇ du˚lezˇitou potrˇebu (naprˇ. peka´rny). Odbytove´
mnozˇstvı´ je prˇejato do vy´robnı´ho programu.
2) Odbytove´ mnozˇstvı´ pravidelneˇ sezo´nneˇ kolı´sa´. Sezo´nnı´ vy´kyvy vznikajı´
jako du˚sledek klimaticky´ch vlivu (naprˇ. le´to, zima a jejich vliv na spotrˇebu
zmrzliny a na´poju˚ cˇi na odbyt sezo´nnı´ch sportovnı´ch potrˇeb apod.) nebo spo-
lecˇensky´ch zvyklostı´ (naprˇ. va´noce, zacˇa´tek sˇkolnı´ho roku apod.). K rˇesˇenı´
se nabı´zı´ neˇkolik mozˇnostı´:
a) Synchronizace – vy´robnı´ mnozˇstvı´ se prˇizpu˚sobuje sezo´nnı´mu ko-
lı´sa´nı´ odbytu. Stav za´sob se udrzˇuje na nı´zke´ u´rovni, ale vyuzˇitı´ pro-
dukcˇnı´ch kapacit je nerovnomeˇrne´.
b) Emancipace – i prˇes sezo´nnı´ kolı´sa´nı´ odbytu, zu˚sta´va´ vyuzˇitı´ vy´rob-
nı´ch kapacit sta´le´. Vy´kyvy odbytu jsou eliminova´ny prˇi jeho sezo´nnı´m
poklesu ru˚stem skladovy´ch za´sob, slouzˇı´cı´ch v obdobı´ kulminace od-
bytu k pokrytı´ popta´vky prˇevysˇujı´cı´ produkcˇnı´ standard.
c) Fa´zovy´ posun – mezi kulminacı´ sezo´nneˇ kolı´sajı´cı´ho odbytu u vy´-
robku˚ zarˇazeny´ch do vy´robnı´ho programu. Dosazˇenı´ sta´le´ho vyuzˇitı´
produkcˇnı´ch kapacit se rˇesˇı´ zarˇazenı´m dalsˇı´ho vy´robku do vy´robnı´ho
programu. Noveˇ zarˇazeny´ vy´robek se oproti pu˚vodnı´mu produktu volı´
tak, aby u neˇj odbyt kulminoval tehdy kdy u pu˚vodnı´ho produktu pro-
dej dosahuje nejnizˇsˇı´ u´rovneˇ (naprˇ. vy´roba tenisovy´ch raket a pa´del a
vy´roba lyzˇı´).
d) Pra´ce ve mzdeˇ – rˇesˇı´ dopady v kolı´sa´nı´ odbytu na rovnomeˇrne´ vy-
uzˇitı´ produkcˇnı´ch kapacit tı´m, zˇe podnik v obdobı´ kdy klesa´ prodej
vy´robku˚ pod u´rovenˇ umozˇnˇujı´cı´ plne´ kapacitnı´ vyuzˇitı´ vy´robnı´ch za-
rˇı´zenı´ vyra´bı´ pro jine´ podniky. V prˇı´padeˇ svy´ch odbytovy´ch sˇpicˇek
pak naopak mu˚zˇe vyuzˇı´vat v rezˇimu pra´ce ve mzdeˇ kooperujı´cı´ch
podniku˚.
23
1. Vy´roba jako hlavnı´ podnikova´ funkce a pla´nova´nı´ vy´robnı´ho programu
3) Sezo´nnı´ vy´kyvy v na´kupu jsou faktorem, ktery´ mu˚zˇe vy´znamneˇ ovliv-
nit vyuzˇı´va´nı´ produkcˇnı´ch kapacit podniku. Naprˇı´klad v cukrovarnictvı´ cˇi
v konzerva´renske´m pru˚myslu jsou du˚vodem kvu˚li ktere´mu se nelze vyhnout
na´razove´ vy´robeˇ.
4) Zmeˇny struktury popta´vky, zjisˇteˇne´ analy´zou trhu, ktera´ je podkladem pro
pla´nova´nı´ odbytu, da´vajı´ podneˇty pro zmeˇny v pla´nova´nı´ vy´roby. Pla´nova´nı´
vy´robnı´ho programu, tedy toho co, v jake´m mnozˇstvı´ a kdy vyra´beˇt, ma´ zde
za u´kol postupneˇ prˇizpu˚sobit pla´novanou velikost vy´roby prˇedpokla´dane´mu
vy´voji odbytu.
5) Konjunktura´lnı´ vy´kyvy popta´vky – se ty´kajı´ delsˇı´ch cˇasovy´ch obdobı´. Na
rozdı´l od sezo´nnı´ch vy´kyvu˚ neprobı´hajı´ pravidelneˇ. Kvantitativnı´ prˇizpu˚so-
benı´ vy´robnı´ho programu se dosta´va´ do pozadı´, prˇedmeˇtem rˇesˇenı´ je prima´rneˇ
cˇasove´ prˇizpu˚sobenı´. Jedna´ se naprˇ. o snı´zˇenı´ pocˇtu smeˇn, pocˇtu prˇescˇasu˚,
zvy´sˇenı´ zastoupenı´ pracovnı´ch pomeˇru˚ se zkra´cenou pracovnı´ dobou apod.
1.3.2 Pla´nova´nı´ vy´robnı´ho procesu
Obsahem pla´nova´nı´ vy´robnı´ho procesu je stanovenı´:
jaky´mi v