Distanční studijní opora

– firma zı´ska´ likviditu, ztratı´ rentabilitu
e) fransˇı´za (prˇijetı´ know-how za urcˇity´ poplatek – uzˇı´va´nı´ cizı´ licence)
f) projektove´ financova´nı´ – financova´nı´ velky´ch projektu˚
1.3 U´ vod do majetkove´ a financˇnı´ struktury podniku
1. Struktura podnikove´ho kapita´lu – rozhodova´nı´ o podı´lu vlastnı´ho a cizı´ho
kapita´lu a o jejich strukturˇe
a) vlastnı´ (akciovy´ kapita´l, rezervy atd.)
b) cizı´ (obligace, u´veˇry) ⇐⇒ financˇnı´ pa´ka
financˇnı´
pa´ka financˇnı´ pa´ka =
cizı´ zdroje
vlastnı´ zdroje
2. Struktura majetku
a) podı´l peneˇzˇnı´ch prostrˇedku˚ na celkove´m majetku
b) podı´l obeˇzˇne´ho a fixnı´ho majetku =⇒ provoznı´ pa´ka
provoznı´
pa´ka
=⇒ kalkulace na´kladu˚
provoznı´ pa´ka = fixnı´ aktivaobeˇzˇna´ aktiva
3. Uzˇitı´ podnikove´ho kapita´lu – investova´nı´
a) financˇnı´ = f (vy´nosu˚, rizika, likvidity)
b) veˇcne´ (rea´lne´) =⇒ efektivnost investic
– fixnı´ majetek
– za´soby =⇒ kalkulace na´kladu˚
– pohleda´vky
Shrnutı´ kapitoly
Obezna´menost se za´kladnı´mi pojmy firemnı´ch financı´ a financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku
v sˇirsˇı´m smyslu slova je prˇedpokladem pro efektivnı´ komunikaci nejen mezi spe-
cialisty na problematiku firemnı´ch financı´. Ekonomicka´ terminologie jisteˇ nenı´ (a
zrˇejmeˇ bohuzˇel nikdy nebude) zcela standardizovana´. Nicme´neˇ prˇesto a nebo mozˇna´
pra´veˇ proto, je trˇeba budovat znalost alesponˇ za´kladnı´ch pojmu˚ s veˇdomı´m sˇirsˇı´ch
souvislostı´ a mozˇny´ch odlisˇny´ch pojetı´ cˇi interpretacı´. Podobneˇ i hierarchie financˇ-
nı´ch cı´lu˚ podnikatelsky´ch aktivit mu˚zˇe mı´t ru˚znou podobu a i zde text DSO usiloval o
26
zachycenı´ co nejsˇirsˇı´ho na´zorove´ho spektra. Vy´klad problematik zdroju˚ financova´nı´
podnikatelsky´ch aktivit vycha´zı´ z obecneˇ zna´me´ho u´cˇetnı´ho dokumentu (rozvaha),
aby v dalsˇı´m textu opeˇt uvedl alternativnı´ mozˇnosti kategorizace a trˇı´deˇnı´ teˇchto
zdroju˚. U´ vod do majetkove´ a financˇnı´ struktury podniku pak slouzˇı´ jako prˇı´prava na
kapitoly 3, 7 a 8.
Ota´zky k zamysˇlenı´
1. Urcˇete dalsˇı´ mozˇne´ oblasti pu˚sobnosti financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku. Serˇad’te je
podle jejich vy´znamu v ekonomicke´m rˇı´zenı´ podniku. Porˇadı´ zdu˚vodneˇte.
2. Procˇ je povazˇova´na za vy´znamnou (a nebo za vy´znamnou povazˇova´na by´t
mu˚zˇe) cˇtvrta´ za´kladnı´ funkce firemnı´ch financı´?
3. Jaky´ raciona´lnı´ du˚vod mu˚zˇe mı´t i krajnı´ odmı´ta´nı´ vy´znamu zisku jako ob-
jektivnı´ho financˇnı´ho krite´ria u´speˇsˇnosti podnika´nı´?
4. Procˇ nenı´ rozvaha schopna jednoznacˇneˇ zobrazit ktery´ zdroj (cˇi zdroje –
pasiva) financujı´ urcˇite´ podnikove´ aktivum (cˇi aktiva)?
27
1. Pojem a funkce podnikovy´ch financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le
28
Finance podniku a jine´ ekonomicke´
disciplı´ny
Vy´voj cha´pa´nı´ podnikovy´ch financı´
Vy´voj firemnı´ch financı´ a financˇnı´ho rˇı´zenı´
podniku mimo ekonomiky trzˇnı´ho typu
Za´kladnı´ souvislosti
a vy´vojove´ etapy firemnı´ch
financı´2
2. Za´kladnı´ souvislosti a vy´vojove´ etapy firemnı´ch financı´
Cı´l kapitoly
Cı´lem te´to kapitoly DSO je uka´zat problematiky firemnı´ch financı´ v sˇirsˇı´ch souvis-
lostech veˇcny´ch i cˇasovy´ch. Veˇcna´ rovina vede k diskusi souvisejı´cı´ch prˇedmeˇtu˚
Vasˇeho studia s prˇedmeˇtem firemnı´ch financı´, rovina cˇasova´ pak umozˇnˇuje popsat
postupny´ vy´voj firemnı´ch financı´ do dnesˇnı´m podoby, vcˇetneˇ vy´chodisek, z nichzˇ
tato aplikovana´ veˇdnı´ disciplı´na povstala. Toto veˇdomı´ souvislostı´ Va´m umozˇnı´ plas-
ticˇteˇji vnı´mat zda´nliveˇ popisna´ fakta, se ktery´mi tato kapitola pracuje ve zvy´sˇene´
mı´rˇe.
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
3 hodiny
U´ vod
firemnı´
finance
jako
„nechteˇne´
dı´teˇ“
Vy´voj firemnı´ch financı´ v mnohe´m prˇipomı´na´ klasicky´ osud „nechteˇny´ch deˇtı´“. Je
obecneˇ zna´mou skutecˇnostı´, zˇe firemnı´ finance jako aplikovana´ veˇdnı´ disciplı´na
vznikly postupny´m vydeˇlova´nı´m dı´lcˇı´ch problematik z jiny´ch disciplı´n, prˇedevsˇı´m
z pu˚vodnı´ nauky o podniku. Dnes jizˇ nema´ smysl analyzovat z jaky´ch du˚vodu˚ se tak
stalo, du˚lezˇite´ je, zˇe tento proces pokracˇoval tak dlouho, azˇ dosˇlo k institucionalizaci
nove´, relativneˇ samostatne´ veˇdecke´ disciplı´ny – firemnı´ch financı´, s jejichzˇ za´klady
se pra´veˇ seznamujete.
Toto „nechteˇne´ dı´teˇ“ se ve fa´zi sve´ho jizˇ autonomnı´ho vy´voje meˇlo k sveˇtu azˇ do te´
mı´ry, zˇe v soucˇasnosti (do jiste´ mı´ry paradoxneˇ) se k jeho neˇktery´m problematika´m
vracı´ i prˇedmeˇty, ze ktery´ch Firemnı´ finance vznikly.
Kapitolu prostudujte v prvnı´m ty´dnu, analogicky jako u te´matu 1.
2.1 Finance podniku a jine´ ekonomicke´ disciplı´ny
Jizˇ v prˇedchozı´ kapitole byly konstatova´ny velmi silne´ vazby na podnikove´ vy´-
kaznictvı´, specielneˇ v podobeˇ za´kladnı´ch u´cˇetnı´ch vy´kazu˚. Takovy´ch vazeb i na
dalsˇı´ ekonomicke´ disciplı´ny mu˚zˇeme prˇedpokla´dat vı´ce mimo jine´ i z toho du˚vodu,
zˇe podnikove´ finance samy o sobeˇ vznikly jako aplikovana´ ekonomicka´ disciplı´na
v podstateˇ interdisciplina´rnı´ povahy.
Tato okolnost bude jesˇteˇ jasneˇjsˇı´ z obsahu na´sledujı´cı´ kapitoly. Na tomto mı´steˇ
si v podobeˇ Sche´matu 2.1 uved’me prˇehled teˇch nejdu˚lezˇiteˇjsˇı´ch ekonomicky´ch
disciplı´n, se ktery´mi podnikove´ finance souvisı´ ve veˇtsˇı´ mı´rˇe.
Sche´ma 2.1: Vybrane´ ekonomicke´ disciplı´ny, souvisejı´cı´ s financemi podniku
– nauka o podniku
– u´cˇetnictvı´
– mikroekonomika
– podnikova´ ekonomika
– bankovnictvı´ a pojisˇt’ovnictvı´
– makroekonomika
30
– verˇejne´ finance
– matematika, statistika, ekonometrie.
Je zde zrˇejma´ diferenciace souvisejı´cı´ch ekonomicky´ch disciplı´n do dvou skupin.
U prvnı´ z nich lze prˇedpokla´dat vazby teˇsneˇjsˇı´, ve druhe´m prˇı´padeˇ jde o souvislosti
me´neˇ vy´znamne´. Souvislosti, vyznacˇene´ ve Sche´matu 2.1 mohou by´t v individu-
a´lnı´ch prˇı´padech dane´ rozhodovacı´ situace vnı´ma´ny i jinak. Nejde tedy o zˇa´dne´
dogma.
2.2 Vy´voj cha´pa´nı´ podnikovy´ch financı´
V te´to subkapitole je vy´voj firemnı´ch financı´ cˇleneˇn v za´sadeˇ do desetilety´ch period.
Jde prˇirozeneˇ pouze o konvenci, o pomocne´ deˇlenı´, ktere´ ve skutecˇnosti nebylo a
nenı´ pro vy´voj financı´ podniku nijak klı´cˇoveˇ vy´znamne´.
Zhruba do konce 19. stol. byly problematiky dnesˇnı´ch firemnı´ch financı´ sou-
cˇa´stı´ nauky o podnikove´m hospoda´rˇstvı´. Pokud jde o teritoria´lnı´ aspekty rozvoje
problematik firemnı´ch financı´ a financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku, jsou zhruba do 60. cˇi
70. let minule´ho stoletı´ rozhodujı´cı´ vy´vojove´ procesy na u´zemı´ USA. V pru˚beˇhu
20. stoletı´ lze pak v jednotlivy´ch cˇasovy´ch perioda´ch bra´t v u´vahu jako klı´cˇova´
te´mata a proble´my firemnı´ch financı´ podle na´sledujı´cı´ho Sche´matu 2.2.
Sche´ma 2.2: Vznik a vy´voj firemnı´ch financı´ jako aplikovane´ ekonomicke´ disciplı´ny
vznik
firemnı´ch
financı´
1) zacˇa´tek stoletı´
a) vznik velky´ch pru˚myslovy´ch celku˚ (USA)
b) osamostatneˇnı´ financˇnı´ch u´tvaru˚
c) financˇnı´ rˇeditele´ se sta´vajı´ soucˇa´stı´ vrcholove´ho rˇı´zenı´ podniku˚
d) podnikove´ finance se zacˇı´najı´ vydeˇlovat jako samostatna´ cˇa´st ekonomiky
podniku (20. le´ta)
2) 30. le´ta:
a) zı´ska´va´nı´ kapita´lu,
b) spojova´nı´ firem,
c) role financˇnı´ho trhu v externı´m financova´nı´ podniku˚.
3) krize 30. let:
a) u´padek firem,
b) financˇnı´ du˚sledky reorganizace podniku˚,
c) vla´dnı´ za´sahy,
d) kontrola podniku˚ a z toho plynoucı´ rozvoj informacˇnı´ za´kladny firem
e) zdokonalenı´ metod financˇnı´ analy´zy podniku˚
4) 40. le´ta (zˇa´dny´ podstatny´ vy´voj v teorii firemnı´ch financı´):
a) nicme´neˇ se objevuje fenome´n peneˇzˇnı´ch toku˚ (zisk vs. cash flow jako dyna-
micka´ velicˇina)
5) 50. le´ta (proti prˇedchozı´ deka´deˇ se zde objevuje rˇada vy´znamny´ch kvalitativ-
nı´ch impulsu˚)
a) v rˇı´zenı´ majetku (za´sob, pohleda´vek, hotovy´ch peneˇz)
31
2. Za´kladnı´ souvislosti a vy´vojove´ etapy firemnı´ch financı´
b) v rˇı´zenı´ investic (cena kapita´lu a majetku) a
c) v kapita´love´m pla´nova´nı´.
6) 60. le´ta (sˇiroke´ vyuzˇı´va´nı´ vy´pocˇetnı´ techniky v pru˚myslove´ praxi):
a) pru˚myslove´ aplikace optimalizacˇnı´ch technik (i statisticke´),
b) rˇı´zenı´ (zejme´na) obeˇzˇne´ho kapita´lu,
c) na´stup metod kvantifikace rizika v souvislosti s dlouhodoby´m financˇnı´m
rozhodova´nı´m,
d) na´stup metod ochrany proti riziku a
e) teorie portfolia.
7) 70. le´ta (pokracˇova´nı´ trendu˚ 60. let, s du˚razem na):
a) teorii portfolia
b) zohledneˇnı´ rizika ve vazbeˇ na maximalizaci trzˇnı´ hodnoty podniku
c) u´silı´ o optima´lnı´ financˇnı´ rozhodova´nı´ prˇi dany´ch u´cˇelovy´ch funkcı´ch a
omezujı´cı´ch (vneˇjsˇı´ch) podmı´nka´ch
8) 80. le´ta (zvy´sˇenı´ vy´znamu vy´pocˇetnı´ techniky ve financˇnı´m rˇı´zenı´ podniku):
a) dalsˇı´ zdokonalova´nı´ financˇnı´ho rˇı´zenı´ a rozhodova´nı´ v oblasti majetkove´ a
financˇnı´ struktury podniku
b) vyuzˇitı´ novy´ch na´stroju˚ financˇnı´ch trhu˚ (deriva´ty financˇnı´ch trhu˚ – opce,
futures) jako ochrana (?) prˇed rizikem (u´vaha: za´kaz obchodova´nı´ s deriva´ty
?).
9) 90. le´ta (1. polovina)
a) rozvoj globalizace a liberalizace pohybu kapita´lu,
b) rozvoj prˇı´my´ch zahranicˇnı´ch investic,
c) dalsˇı´ posı´lenı´ trendu sekuritizace kapita´lovy´ch trhu˚ a financˇnı´ch inovacı´.
10) 90. le´ta (2. polovina)
a) dalsˇı´ rozvoj informacˇnı´ch technologiı´
b) na´stup fenome´nu „nove´ ekonomie“ (USA)
c) prˇedpoklad (neodu˚vodneˇny´) o zrychlenı´ ekonomicke´ho ru˚stu a absence du˚-
sledku˚ ekonomicke´ho cyklu.
2.3 Vy´voj firemnı´ch financı´ a financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku
mimo ekonomiky trzˇnı´ho typu
2.3.1 Pova´lecˇne´ Cˇ eskoslovensko (od roku 1948 do roku 1989)
Cˇ esko-
slovensko
1948–1989
Po roce 1948 se na nasˇem u´zemı´ i ve financˇnı´m rˇı´zenı´ podniku˚ objevily politicke´
a ideologicke´ determinanty, ktere´ odchy´lily vy´voj te´to aplikovane´ disciplı´ny (do
jiste´ mı´ry a na urcˇitou dobu) od standardu uvedene´ho ve Sche´matu 2.2. V za´sadeˇ
sˇlo o extre´mnı´ posı´lenı´ rozhodovacı´ role centra, v rozhodujı´cı´ mı´rˇe motivovane´ mi-
moekonomicky´mi du˚vody, prˇi soucˇasne´m krajnı´m omezenı´ kompetencı´ podnikove´
rozhodovacı´ u´rovneˇ.
Jako charakteristicke´ se ukazujı´ na´sledujı´cı´ blizˇsˇı´ charakteristiky, uvedene´ ve Sche´-
matu 2.3. Mimorˇa´dneˇ zajı´mavy´ je v te´to souvislosti fakt, zˇe v teorii firemnı´ch financı´
32
se i v tomto obdobı´ objevily neprˇehle´dnutelne´ positivnı´ prˇı´speˇvky doma´cı´ch autoru˚.
Podrobneˇji viz bod e) v na´sledujı´cı´m prˇehledu.
Sche´ma 2.3: Blizˇsˇı´ charakteristiky financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku˚ v obdobı´ 1948–1989
(u´zemı´ by´vale´ CˇSR)
a) podniky jako ekonomicky a financˇneˇ nesamostatne´ jednotky
b) priorita politicky´ch za´jmu˚
c) druhorˇada´ hodnotova´ a financˇnı´ krite´ria
d) barie´ra sta´tnı´ho vlastnictvı´,
e) nicme´neˇ rozvoj matematicky´ch metod financˇnı´ho rˇı´zenı´ a rozhodova´nı´, prˇe-
devsˇı´m v oblastech
i. kalkulace na´kladu˚ (dynamicka´ kalkulace, diagramy „X“)
ii. mezioborovy´ch/meziodveˇtvovy´ch vazeb
iii. cenove´ tvorby
iv. hodnocenı´ efektivnosti investic (na´kladoveˇ orientovane´ metody)
v. pyramidovy´ch rozkladu˚ rentability (metody KEPR, VUSTE, VV).
2.3.2 By´vala´ Jugosla´vie
Jugosla´vieV pova´lecˇne´m obdobı´ se dı´ky specifiku˚m politicke´ho vy´voje na tomto teritoriuobjevily i zvla´sˇtnı´ rysy ve financˇnı´m rˇı´zenı´ podniku˚. V za´sadnı´ rovineˇ sˇlo o
a) deˇlnicke´ rady – fakticky partnerˇi vrcholove´ho vedene´ podniku˚. Rozhodovaly
(a nebo se minima´lneˇ na rozhodova´nı´ podı´lely) o orientaci firem, cozˇ pra-
videlneˇ vedlo k jejich orientaci na kra´tky´ cˇasovy´ horizont. S tı´m souvisela
i snı´zˇena´ schopnost podniku˚ realizovat dlouhodobe´ (strategicke´) cı´le.
b) paralelnı´ existenci (do jiste´ mı´ry) soukrome´ho a sta´tnı´ho sektoru.
2.3.3 Cˇ ı´na
Cˇ ı´naPrˇekvapiveˇ dobre´ soucˇasne´ vy´vojove´ trendy vy´konnosti cˇı´nske´ ekonomiky (vy´vojGNP a jine´) ukazujı´ na nepochybneˇ zajı´mavy´ potencia´l vy´voje firemnı´ch financı´ a
financˇnı´ho rˇı´zenı´ ve vazbeˇ na mikro a makroekonomicke´ souvislosti v dane´ zemi.
Z klı´cˇovy´ch momentu˚ aktua´lnı´ situace, jako vy´sledku propojenı´ potrˇeb podnikove´
sfe´ry a strategicky´ch rozhodnutı´ politicke´ho a hospoda´rˇske´ho centra v Cˇı´neˇ lze
uve´st:
a) teze o trzˇnı´m mechanismu jako politicky indiferentnı´m na´stroji rˇı´zenı´ eko-
nomiky,
b) kombinace centra´lnı´ho rˇı´zenı´ a autonomnı´ch postupu˚ firem, plneˇ srovnatel-
ny´ch se standardy financˇnı´ho rˇı´zenı´ a rozhodova´nı´,
c) vy´znam vybrany´ch oblastı´ v ekonomicke´m rozvoji zemeˇ jako celku.
Shrnutı´ kapitoly
Kapitola poda´va´ prˇehled o aplikovany´ch veˇdecky´ch disciplı´na´ch (v podobeˇ prˇed-
meˇtu˚), se ktery´mi dnesˇnı´ firemnı´ finance souvisely a nebo souvisı´. Zde presentovane´
pojetı´ vy´voje firemnı´ch financı´ zdu˚raznˇuje pragmaticky´ charakter firemnı´ch financı´,
33
2. Za´kladnı´ souvislosti a vy´vojove´ etapy firemnı´ch financı´
charakterizovany´ jeho postupny´m vy´vojem pod tlakem potrˇeb ekonomicke´ praxe
i s uva´zˇenı´m sˇirsˇı´ch spolecˇensko-ekonomicky´ch souvislostı´.
Ota´zky k zamysˇlenı´
1. Uved’te alesponˇ jedno dı´lcˇı´ te´ma, u neˇhozˇ je zrˇejme´, zˇe nauka o podniku a
firemnı´ finance majı´ spolecˇne´ korˇeny.
2. Uved’te alesponˇ jedno dı´lcˇı´ te´ma (bud’z nauky o podniku nebo z firemnı´ch
financı´) ze ktere´ho bude zrˇejme´, zˇe mimo spolecˇna´ vy´chodiska majı´ oba
prˇedmeˇty jasneˇ definovanou specializovanou na´plnˇ.
3. Jake´ sˇirsˇı´ spolecˇenske´ souvislosti si ve 40. letech 20. stoletı´ vynutily orientaci
na CF mı´sto azˇ do te´ doby dominujı´cı´ho zisku?
4. Od ktere´ deka´dy 20. stoletı´ se vy´voj v oblasti firemnı´ch financı´ v dnesˇnı´ CˇR
v podstateˇ srovnal s vy´vojem v USA a dalsˇı´ch stabilizovany´ch ekonomika´ch?
5. S vyuzˇitı´m poznatku˚ i z jiny´ch prˇedmeˇtu˚ vysveˇtlete logiku soucˇasne´ho vy´voje
financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku v Cˇı´neˇ.
34
Financˇnı´ rozhodova´nı´ obecneˇ
Fa´ze financˇnı´ho rozhodova´nı´
Typy rozhodovacı´ch situacı´ (vy´beˇr)
Financˇnı´ rozhodova´nı´
podniku3
3. Financˇnı´ rozhodova´nı´ podniku
Cı´l kapitoly
Problematika financˇnı´ho rozhodova´nı´ je cˇa´stı´ (podmnozˇinou) financˇnı´ho rˇı´zenı´ pod-
niku. Cı´lem te´to kapitoly je upozornit Va´s na skutecˇnost, zˇe jde o podmnozˇinu
kriticky vy´znamnou, nebot’chybna´ financˇnı´ rozhodnutı´ nenı´ vzˇdy mozˇne´ v pru˚beˇhu
jejich realizace „napravovat za chodu“. V te´to souvislosti se zvla´sˇteˇ akcentuje vy´-
znam rozhodovacı´ch procesu˚ spojeny´ch s kalkulacemi na´kladu˚ a rˇı´zenı´m investic
(hodnocenı´ efektivnosti investic).
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
2 hodiny
U´ vod
V obecne´ rovineˇ se rozhodovacı´ procesy, spojene´ s oblastı´ financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku
nijak podstatneˇ neodlisˇujı´ od jiny´ch rozhodovacı´ch procesu˚. Pokud se vsˇak soustrˇe-
dı´me blı´zˇe na specifika financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku, uka´zˇou se jeho vy´znacˇne´ rysy,
ktere´ zde budeme v podobeˇ vybrany´ch rozhodovacı´ch situacı´ presentovat v dlouho-
dobe´m a kra´tkodobe´m horizontu.
I tuto kapitolu (te´ma) nastudujte v prvnı´m ty´dnu.
3.1 Financˇnı´ rozhodova´nı´ obecneˇ
V diskusi te´matu financˇnı´ho rozhodova´nı´ podniku na´m bude prospeˇsˇne´, kdyzˇ si
prˇipomeneme soucˇasnou integrujı´cı´ a dominantnı´ roli financˇnı´ho rˇı´zenı´ obecneˇ
v ekonomicke´m rˇı´zenı´ podniku.
financˇnı´
rˇı´zenı´
Uvazˇujeme-li da´le financˇnı´ rˇı´zenı´ jako rozhodujı´cı´ na´stroj firemnı´ch financı´, tak
je zrˇejme´, zˇe bude uzˇitecˇne´ definovat funkce, ktere´ ma´ tento na´stroj realizovat.
financˇnı´
rozhodova´nı´
Pak financˇnı´ rozhodova´nı´ lze cha´pat jako dominantnı´ podmnozˇinou financˇnı´ho
rˇı´zenı´. Ve financˇnı´ch rozhodovacı´ch procesech pak lze identifikovat trˇi za´kladnı´
komponenty:
vy´beˇr optima´lnı´ varianty zdroju˚ financova´nı´ (ekvivalent financova´nı´)
uzˇitı´ zı´skany´ch prostrˇedku˚ (ekvivalent investova´nı´ a dividendove´ politiky)
uva´zˇenı´ vlivu omezujı´cı´ch podmı´nek (prostor pro individualizaci rozhod-
nutı´).
Z uvedene´ho je zrˇejma´ i vazba teˇchto komponent na trˇi za´kladnı´ funkce firemnı´ch fi-
nancı´, prˇicˇemzˇ trˇetı´ komponenta prˇedstavuje novy´ faktor. Ten definuje prostor, jehozˇ
vyuzˇitı´m mu˚zˇe by´t jinak standardnı´ rozhodovacı´ situace (ku prˇı´kladu rozhodova´nı´
o investici cˇi investicı´ch) prˇizpu˚sobena dany´m podmı´nka´m konkre´tnı´ rozhodovacı´
situace.
Cˇtvrta´ za´kladnı´ funkce firemnı´ch financı´ (evidence, archivace a prˇı´padne´ na´sledu-
jı´cı´ zpracova´nı´ dosazˇeny´ch vy´sledku˚ financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku) je pak prˇı´tomna
v implicitnı´ podobeˇ.
36
3.2 Fa´ze financˇnı´ho rozhodova´nı´
fa´ze
financˇnı´ho
rozhodova´nı´
V obecne´ rovineˇ je financˇnı´ rozhodova´nı´ principielneˇ stejne´ jako jake´koliv jine´ roz-
hodova´nı´. Obvykle je jako vhodna´ posloupnost rozhodovacı´ho procesu ve financˇnı´
oblasti uva´deˇno na´sledujı´cı´ch peˇt dı´lcˇı´ch kroku˚:
1. Vymezenı´ proble´mu a urcˇenı´ cı´lu˚.
2. Analy´za vstupnı´ch informacı´.
3. Stanovenı´ variant rˇesˇenı´ (rea´lne´).
4. Volba krite´ria optimality a urcˇenı´ optima´lnı´ varianty.
5. Realizace a dosazˇenı´ cı´le.
Zde stojı´ za podrobneˇjsˇı´ analy´zu kroky 3, 4 a 5, nebot’ v nich jsou nejle´pe zrˇejme´
specifika rozhodovacı´ch procesu˚ ve financˇnı´ oblasti. K nim patrˇı´ prˇedevsˇı´m:
– komplikovana´ podstata rˇesˇeny´ch situacı´ a
– neprˇehle´dnutelna´ rizika neu´speˇchu realizace financˇneˇ definovany´ch aktivit
cˇi projektu˚, urcˇeny´ch k realizaci pra´veˇ dany´m financˇnı´m rozhodnutı´m.
V kroku 3 je definova´na nezbytnost definovat rea´lne´ varianty rˇesˇenı´. Ve tvorbeˇ
variant nacha´zı´ sve´ mı´sto uva´zˇenı´ vlivu omezujı´cı´ch podmı´nek (prostor pro indivi-
dualizaci rozhodnutı´), ktere´ mohou mı´t v jednotlivy´ch varianta´ch prˇisouzeny ru˚zne´
va´hy. Prˇı´kladem necht’slouzˇı´ substituce peneˇz (realizace investice po etapa´ch) cˇasem
(prodlouzˇenı´ celkove´ doby vy´stavby investice).
multi-
kriteria´lnı´
rozhodova´nı´
Krok 4 vede de facto k multikriteria´lnı´mu rozhodova´nı´, nebot’ optimalizace podle
jedine´ u´cˇelove´ funkce je slozˇitostı´ rˇesˇene´ho proble´mu cˇasto vyloucˇena. Pak hle-
da´me pro jednotlive´ varianty rˇesˇenı´ kompromisnı´ vı´cekriteria´lnı´ hodnocenı´, ktere´
rozhodne o vy´beˇru nevy´hodneˇjsˇı´ varianty. Je zrˇejme´, zˇe s ohledem na prˇesny´ ma-
tematicky´ vy´znam pojmu „optima´lnı´ rˇesˇenı´“ je zmı´neˇny´ postup vedoucı´ k vy´beˇru
nejvy´hodneˇjsˇı´ varianty kompromisem. Ten vsˇak ve veˇtsˇineˇ prˇı´padu˚ pru˚myslove´ cˇi
podnikatelske´ praxi zcela vyhovuje.
Pa´ty´ krok upozornˇuje na mozˇna´ rizika neu´speˇchu realizace financˇneˇ uspokojiveˇ
prˇipraveny´ch aktivit cˇi projektu˚. Musı´me totizˇ povazˇovat za skutecˇnost neprˇı´jemny´
fakt, zˇe chyby v realizaci (operativnı´ rˇı´zenı´) mohou znehodnotit i jinak financˇneˇ
bezproble´movou aktivitu cˇi projekt. Rizika jsou vysoka´ a zahrnujı´ i odstoupenı´ od
realizace.
3.3 Typy rozhodovacı´ch situacı´ (vy´beˇr)
A) Dlouhodoby´ (strategicky´) horizont
Prˇedevsˇı´m je trˇeba konstatovat, zˇe bezpodmı´necˇne´ spojova´nı´ dlouhodobe´ho hori-
zontu rozhodova´nı´ se strategickou povahou zde cˇineˇny´ch rozhodnutı´ je minima´lneˇ
neprˇesne´. Pro urcˇenı´ strategicke´ povahy dane´ho rozhodnutı´ je cˇasove´ hledisko spı´sˇe
hlediskem pomocny´m. Respektujeme vsˇ