Distanční studijní opora

42
16.8. Indexy IN (diskriminacˇnı´ funkce pro doma´cı´ podmı´nky) 143
16.9. EVA Stern Stewart & Co. (Economic Value Added – Ekonomicka´ prˇidana´ hodnota) 143
16.10. Zlate´ pravidlo vyrovna´va´nı´ rizik – ZPvr 144
16.11. Zlate´ pravidlo pari – ZPp 144
16.12. Zlate´ pravidlo financova´nı´ – ZPf 144
16.13. Meˇrˇenı´ rizikovosti podnikove´ho portfolia 144
16.14. Black-Scholesu˚v model 144
17. U´ vod do financˇnı´ho pla´nova´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
17.1. Techniky financˇnı´ho pla´nova´nı´ 148
Metoda procentnı´ho podı´lu na trzˇba´ch 148
Regresnı´ metoda 148
17.2. Modely financˇnı´ho pla´nova´nı´ 148
17.3. Rozpocˇty 149
18. U´ vod do financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku v zahranicˇnı´ smeˇneˇ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151
18.1. Pojem devizove´ho trhu, jeho subjekty a za´kladnı´ druhy devizovy´ch operacı´ 152
18.2. Rˇ ı´zenı´ devizove´ expozice 153
18.3. Modely predikce devizove´ho kurzu 154
Parita kupnı´ sı´ly 154
Fisheru˚v efekt 154
Mezina´rodnı´ Fischeru˚v efekt 154
18.4. Parita u´rokove´ mı´ry 155
Shrnutı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
Glosa´rˇ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159
Rejstrˇı´k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Obsah
U´ vod
U´ vod
Prˇedkla´dana´ distancˇnı´ studijnı´ opora (DSO) prˇedmeˇtu „Za´klady firemnı´ch financı´“ je urcˇena jako za´kladnı´
ucˇebnı´ text stejnojmenne´ho prˇedmeˇtu, a to pro studenty vsˇech distancˇnı´ch forem studia.
Jde o za´kladnı´ ucˇebnı´ text prˇedevsˇı´m v tom smyslu slova, zˇe informace zde presentovane´ jsou povazˇo-
va´ny za minimum, s jehozˇ znalostı´ lze jizˇ vı´ce me´neˇ samostatneˇ pracovat s odbornou literaturou podle
individua´lnı´ch potrˇeb cˇi aspiracı´ studentu˚. Pro potrˇeby dane´ DSO je mozˇno jako dostatecˇneˇ represen-
tativnı´ bra´t vy´beˇr odborne´ literatury, ktery´ je uveden v za´veˇru te´to studijnı´ opory. Prˇedkla´dana´ DSO
prˇedpokla´da´, zˇe studenti budou prˇi studiu prˇedmeˇtu „Za´klady firemnı´ch financı´“ schopni mimo tuto
DSO vyuzˇı´vat i odbornou literaturu, a to alesponˇ v rozsahu povinne´ a doporucˇene´ literatury. Du˚vodem
tohoto prˇedpokladu je mimo jine´ i ta skutecˇnost, zˇe jinak by rozmeˇr DSO narostl nade vsˇechny meze.
V te´to souvislosti je vhodne´ uve´st, zˇe jako za´kladnı´ (referencˇnı´) rozsˇirˇujı´cı´ text pro tuto DSO slouzˇı´ pro
veˇtsˇinu kapitol pramen Valach, J. a kol. Financˇnı´ rˇı´zenı´ podniku. EKOPRESS, 2. vyda´nı´, Praha 1999,
dotisk – 2001, 2. dotisk – 2003. ISBN 80-86119-21-1. Pokud tomu bude jinak, jsou uvedeny odpovı´dajı´cı´
prameny.
Skriptum je koncipova´no tak, aby poda´valo problematiku za´kladu˚ firemnı´ch financı´ s ohledem na procesy
financˇnı´ho rozhodova´nı´ a rˇı´zenı´ podniku co nejkomplexneˇji. Z toho vyply´vajı´ (prˇi podrobneˇjsˇı´m pohledu
zrˇejma´) i obsahova´ specifika tohoto studijnı´ho textu, specifika vymezujı´cı´ danou DSO i proti celosta´tnı´m
ucˇebnicı´m firemnı´ch financı´. Tato specifika souvisı´ prˇedevsˇı´m s orientacı´ DSO i prˇedmeˇtu samotne´ho
na praktickou stra´nku procesu˚ financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku a projevujı´ se v relativneˇ podrobneˇ pojaty´ch
problematika´ch
analy´zy kriticke´ho bodu,
kalkulace na´kladu˚ a
hodnocenı´ efektivnosti investic.
Text DSO v metodicke´ rovineˇ reaguje standardneˇ na specificke´ potrˇeby distancˇnı´ho studia, jako jsou dı´lcˇı´
cı´le kapitol, jejich cˇasova´ na´rocˇnost i shrnutı´ dı´lcˇı´ch kapitol, ota´zky k zamysˇlenı´ a zada´nı´ POTu˚. Dalsˇı´
ilustracˇnı´ prˇı´klady jsou podle potrˇeby uva´deˇny v pru˚beˇhu tutoria´lu˚.
Z klı´cˇovy´ch na´vaznostı´ prˇedmeˇtu „Za´klady firemnı´ch financı´“ je trˇeba uve´st alesponˇ dva prˇedmeˇty nava-
zujı´cı´ zcela bezprostrˇedneˇ. Jde v prvnı´ rˇadeˇ o „Firemnı´ finance pro obor financˇnı´ podnika´nı´“, prˇedna´sˇeny´
ve studijnı´ho oboru Financˇnı´ podnika´nı´, respektive o prˇedmeˇt „Firemnı´ finance“, zarˇazeny´ na studijnı´m
oboru Podnikove´ hospoda´rˇstvı´. Z navazujı´cı´ch prˇedmeˇtu˚ nelze opomenout prˇedmeˇt „Manazˇerske´ u´cˇet-
nictvı´“, ktery´ je rovneˇzˇ prˇedna´sˇen na oboru Podnikove´ hospoda´rˇstvı´ a specielneˇ pokud jde o problematiku
kalkulacı´ na´kladu˚ rozvı´jı´ obsah te´to DSO na kvalitativneˇ i kvantitativneˇ nove´ u´rovni.
Autor
Pojem a funkce podnikovy´ch financı´
a financˇnı´ho rˇı´zenı´
Financˇnı´ cı´le podnika´nı´ a zdroje
financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit
U´ vod do majetkove´ a financˇnı´ struktury
podniku
Pojem a funkce podnikovy´ch
financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le,
u´ vod do majetkove´ a financˇnı´
struktury podniku1
1. Pojem a funkce podnikovy´ch financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le
Cı´l kapitoly
Cı´lem te´to u´vodnı´ kapitoly je prˇiblı´zˇit Va´m, studenti distancˇnı´ formy studia, pojmy
podnikove´ finance a financˇnı´ rˇı´zenı´ a jejich funkce a vy´znam pro ekonomicke´ rˇı´zenı´
soucˇasne´ho podniku. Za´rovenˇ kapitola usiluje o za´sadnı´ vymezenı´ financˇnı´ch cı´lu˚
podnika´nı´ a zdroju˚ jejich financova´nı´. A konecˇneˇ ma´ za cı´l podat cˇtena´rˇi vstupnı´
informaci o majetkove´ a financˇnı´ strukturˇe podniku.
Cˇ asova´ za´teˇzˇ
3 hodiny
U´ vod
Kapitola je veˇnova´na za´kladnı´m pojmu˚m firemnı´ch financı´, zdroju˚m financova´nı´,
cı´lu˚m financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku a prvnı´mu vstupu do majetkove´ a financˇnı´ struktury
podniku. Jejı´ hlavnı´ vy´znam spocˇı´va´ v tom, zˇe tyto pojmy objasnˇuje s du˚razem
na jejich mozˇna´ alternativnı´ cha´pa´nı´ (hierarchie podnikovy´ch cı´lu˚) cˇi alternativnı´
struktury (zdroje financova´nı´).
U´ cˇelem tohoto pojetı´ vy´kladu samozrˇejmeˇ nenı´ cˇtena´rˇe DSO zma´st, ale pra´veˇ na-
opak, prˇipravit jej na samostatne´ studium, kde se v ru˚zny´ch pramenech s teˇmito
odlisˇny´mi prˇı´stupy setka´. Prˇı´mo klasicky´m prˇı´padem zde mu˚zˇe slouzˇit postavenı´
zisku v podnikove´ hierarchii financˇnı´ch cı´lu˚ podnika´nı´.
Kapitolu prostudujte v prvnı´m ty´dnu semestru, jako prˇı´pravu na prvnı´ tutoria´l.
1.1 Pojem a funkce podnikovy´ch financı´ a financˇnı´ho
rˇı´zenı´
Podnikove´ finance lze cha´pat v ru˚zne´m kontextu.
podnikove´
(firemnı´)
finance
Jedna z nejcˇasteˇji uvazˇovany´ch souvislostı´ je prˇedmeˇtne´ cha´pa´nı´ podnikovy´ch fi-
nancı´ jako zdroje financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit, a to obvykle trˇemi za´klad-
nı´mi zpu˚soby:
1) peneˇzˇnı´ prostrˇedky – obvykle v souvislosti s kra´tky´m cˇasovy´m horizontem
podnikatelsky´ch aktivit.
2) kapita´l – zpravidla jsou pod tı´mto pojmem vnı´ma´ny prˇedevsˇı´m dlouhodobe´
zdroje financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit. Alternativneˇ jsou jako kapita´l
cha´pa´ny vsˇechny zdroje, u nichzˇ prˇedpokla´da´me zˇe budou podnikatelsky´mi
aktivitami zhodnoceny.
3) financˇnı´ zdroje – nejsˇirsˇı´ pojetı´ zdroju˚ financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit,
bez blizˇsˇı´ho rozlisˇenı´ podle cˇasu (kra´tkodobe´, dlouhodobe´) cˇi u´cˇelu pouzˇitı´
(zhodnocenı´ v procesu podnika´nı´).
Ve tomto cha´pa´nı´ firemnı´ch financı´ je opakovaneˇ uva´deˇn pojem podnikatelsky´ch
aktivit. V te´to souvislosti jsou firemnı´ finance rovneˇzˇ cha´pa´ny jako mnozˇina aktivit
spojeny´ch s financˇnı´mi zdroji, smeˇrˇujı´cı´ k realizaci podnikatelsky´ch aktivit.
20
Jako klı´cˇovy´ prˇedpoklad u´speˇsˇnosti podnikatelsky´ch aktivit je uva´deˇna vza´jemna´
interakce, na´sledujı´cı´ch subjektu˚:
podnikatelske´ subjekty – zde jsou interakce representova´ny prˇedevsˇı´m do-
davatelsko-odbeˇratelsky´mi vztahy
zameˇstnanci – jako sta´le aktua´lnı´ se dnes objevuje pu˚vodnı´ koncept firmy
Bat’a z meziva´lecˇne´ho obdobı´, kdy zameˇstnanci jsou cha´pa´ni jako partnerˇi,
jako spolupracovnı´ci
sta´t – za´sadneˇ se vliv sta´tu prˇedpokla´da´ v podobeˇ vytvorˇenı´ prostrˇedı´, prˇı´-
znive´ho pro podnika´nı´. Prˇı´kladem operacionalizace te´to za´sady mu˚zˇe by´t
danˇovy´ syste´m.
financˇnı´
rˇı´zenı´
U´ speˇsˇna´ realizace podnikatelsky´ch aktivit v dany´ch souvislostech prˇedpokla´da´ mozˇ-
nost rˇı´zenı´ tohoto procesu mimo jine´ z pohledu financˇnı´ho – pak se objevuje pojem
financˇnı´ho rˇı´zenı´ (financial management).
Financˇnı´ rˇı´zenı´ lze cha´pat jako:
a) podmnozˇinu firemnı´ch financı´, ktera´ je vyuzˇı´va´na jako
b) rozhodujı´cı´ na´stroj podnikovy´ch financı´.
Prˇitom v soucˇasnosti je v za´sadeˇ nezpochybnitelna´ integrujı´cı´ a dominantnı´ role
financˇnı´ho rˇı´zenı´ v ekonomicke´m rˇı´zenı´ podniku.
Uvazˇujeme-li financˇnı´ rˇı´zenı´ jako rozhodujı´cı´ na´stroj firemnı´ch financı´, pak je
zrˇejme´, zˇe bude uzˇitecˇne´ definovat funkce, ktere´ ma´ tento na´stroj uskutecˇnˇovat.
funkce
firemnı´ch
financı´
Standardneˇ jsou uva´deˇny trˇi za´kladnı´ funkce firemnı´ch financı´:
a) zı´ska´va´nı´ peneˇz a kapita´lu z ru˚zny´ch zdroju˚ (financova´nı´)
b) alokace peneˇz a kapita´lu do ru˚zny´ch forem nepeneˇzˇnı´ho majetku (inves-
tova´nı´)
c) rozdeˇlova´nı´ zisku (dividendova´ politika v sˇirsˇı´m smyslu slova).
Alternativneˇ lze identifikovat i funkci cˇtvrtou, ktera´ by´va´ povazˇova´na spı´sˇe za
servisnı´, nicme´neˇ nelze ji podcenˇovat:
d) evidence, archivace a prˇı´padne´ na´sledujı´cı´ zpracova´nı´ dosazˇeny´ch vy´sledku˚
financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku.
oblasti
pu˚sobnosti
financˇnı´ho
rˇı´zenı´
Pokud jde o vymezenı´ oblastı´ pu˚sobnosti financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku, jde i na
u´rovni oblastı´ klı´cˇovy´ch o te´meˇrˇ nerˇesˇitelnou za´lezˇitost. To vyply´va´ z jejich poten-
cia´lneˇ tak vysoke´ho mnozˇstvı´, zˇe je to taxativnı´m vy´cˇtem nezvla´dnutelne´.
Tato situace je vy´sledkem (mimo jine´) i mnozˇstvı´ krite´riı´, ktery´mi je u´cˇinnost fi-
nancˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku pomeˇrˇova´na. Nicme´neˇ lze identifikovat neˇkolik nejvy´zna-
meˇjsˇı´ch proble´movy´ch oblastı´, mezi neˇzˇ patrˇı´ prˇedevsˇı´m
oblast zdroju˚ financova´nı´, v souvislosti s
– financˇnı´ strukturou a
– kapita´lovou strukturou podniku
21
1. Pojem a funkce podnikovy´ch financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le
a stejneˇ tak i
oblast efektivnosti podnikatelsky´ch aktivit v podobeˇ hodnocenı´ efektivnosti
– vy´rob (zde smeˇrˇujeme k hodnocenı´ efektivnosti investic) a
– vy´robku˚ (cestou financˇnı´ho rˇı´zenı´ inovacˇnı´ho procesu – kalkulace
na´kladu˚).
1.2 Financˇnı´ cı´le podnika´nı´ a zdroje financova´nı´
podnikatelsky´ch aktivit
1.2.1 Za´kladnı´ funkce firemnı´ch financı´ a hierarchie financˇnı´ cı´lu˚
V prˇedchozı´m odstavci uvedene´ trˇi (respektive cˇtyrˇi) za´kladnı´ funkce financˇnı´ho
rˇı´zenı´ podniku jsou plneˇny prˇi respektova´nı´ na´sledujı´cı´ch strategicky vy´znamny´ch,
financˇneˇ orientovany´ch kriteria´lnı´ch (u´cˇelovy´ch) funkcı´:
u´cˇelove´
funkce
financˇnı´ho
rˇı´zenı´
1) maximalizace trzˇnı´ hodnoty firmy
2) optimalizace podnikove´ho rizika
3) respektova´nı´ cˇasove´ho faktoru (hodnota peneˇz, kontinuita podnika´nı´, CF).
V procesu transformace teˇchto u´cˇelovy´ch funkcı´ z roviny strategicke´ do u´rovneˇ
takticke´ho a prˇı´padneˇ i operativnı´ho financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku (operacionalizace)
se ukazuje potrˇeba jejich transformace do mnozˇiny financˇnı´ch cı´lu˚ podniku. Ty
vyjadrˇujı´ v za´sadeˇ tute´zˇ orientaci ve financˇnı´m rˇı´zenı´ podniku, vı´ce vsˇak odpovı´dajı´
na´stroju˚m a informacı´m, ktere´ jsou na nizˇsˇı´ch stupnı´ch financˇnı´ho rˇı´zenı´ obvykle
k disposici.
1.2.2 Financˇnı´ cı´le podnika´nı´
financˇnı´
cı´le
Z dosud uvedene´ho je zrˇejme´, zˇe financˇnı´ cı´le podnika´nı´ budou odpovı´dat ru˚zny´m
konkre´tnı´m podmı´nka´m dane´ho podniku a zˇe jejich mnozˇina mu˚zˇe by´t i znacˇneˇ
rozsa´hla´. Nejcˇasteˇji lze objevit na´sledujı´cı´ financˇnı´ cı´le podnika´nı´ firmy:
maximalizace zisku (historicky tradicˇnı´)
maximalizace vy´nosu na u´rovni cash-flow (CF), (z cˇehozˇ plyne zprostrˇed-
kovaneˇ maximalizace trzˇnı´ hodnoty podniku)
zajisˇteˇnı´ likvidity (jako kra´tkodoby´ financˇnı´ cı´l), s nı´mzˇ mohou by´t spojeny
i dlouhodobe´ cı´le
maximalizace hodnoty podniku (vlastnı´ jmeˇnı´)
prˇezˇitı´ podniku (absolutnı´ du˚kaz jeho zˇivotaschopnosti v dlouhe´m cˇasove´m
horizontu).
Tato mnozˇina je alesponˇ do jiste´ mı´ry podminˇova´na i cˇasoveˇ, prˇı´padneˇ i individua-
litou subjektu financˇnı´ho rˇı´zenı´ at’jizˇ v rovineˇ teoreticke´ cˇi prakticke´. Jako prˇı´klad
teˇchto podmı´neˇnostı´ mu˚zˇe slouzˇit krite´rium zisku (jeho maximalizace), o neˇmzˇ cˇa´st
teoretiku˚ financˇnı´ho rˇı´zenı´ podniku tvrdı´ zˇe vlastneˇ ani neexistuje.
Zvla´sˇtnı´ vy´znam majı´ synteticke´ financˇnı´ cı´le cˇi synteticka´ financˇnı´ krite´ria,
mezi ktery´mi je nejcˇasteˇji uva´deˇno financˇnı´ zdravı´ podniku jako pru˚nik podnikem
dosazˇene´ rentability a likvidity.
22
financˇnı´ zdravı´ = rentabilita (zisk) + likvidita (CF)
V procesu operacionalizace financˇnı´ch cı´lu˚ podniku je vhodne´ zacˇı´t jizˇ na u´rovni financˇnı´
politika
podniku
podnikove´ financˇnı´ politiky. Zvazˇova´ny by meˇly by´t pravidelneˇ nejme´neˇ na´sledujı´cı´
cı´le financˇnı´ politiky firmy:
– zajisˇteˇnı´ likvidity (schopnost spla´cet za´vazky) prˇi minimalizaci ceny peneˇz
– a naproti tomu likvidnost jako vlastnost majetku prˇekla´peˇt se do likvidneˇjsˇı´ch
forem (vcˇetneˇ hotovosti).
1.2.3 Zdroje financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit
V nejobecneˇjsˇı´ rovineˇ jsou zdroje financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit presentova´ny
jako kapita´l, a to v jizˇ uvedene´ souvislosti perspektivy jejich budoucı´ho zhodno-
cenı´.
kapita´lI zde je mozˇne´ v blizˇsˇı´m pojetı´ cha´pat podnikovy´ kapita´l (kapita´l) v ru˚zny´ch kon-
textech:
a) teorie (mikro a makroekonomie) cha´pe kapita´l jako jeden z vy´robnı´ch faktoru˚
b) podnikatelska´ praxe (firemnı´ finance a u´cˇetnictvı´) pod tı´mto pojmem prag-
maticky cha´pe u´hrnnou sumu peneˇz vlozˇeny´ch
– vlastnı´ky (zdroje vlastnı´)
– veˇrˇiteli (zdroje cizı´).
Toto rozdeˇlenı´ zdroju˚ financova´nı´ podnikatelsky´ch aktivit na vlastnı´ a cizı´ je v na´-
sledujı´cı´m sche´matu uvedeno podrobneˇji. Dany´ typ struktury zdroju˚ je pro nasˇe
u´cˇely vy´hodny´ i z pohledu meziprˇedmeˇtovy´ch vazeb, nebot’souvislosti s rozvahou
se nabı´zejı´.
Ve sche´matu 1.1 prˇirozeneˇ chybı´ prˇesneˇjsˇı´ urcˇenı´ urcˇity´ch zdroju˚ k financova´nı´ urcˇi-
ty´ch potrˇeb. Optima´lnı´ urcˇenı´ cˇi prˇirˇazenı´ zdroju˚ k potrˇeba´m jsou schopny (alesponˇ
ra´mcoveˇ) zvla´dnou empiricka´ pravidla, zna´ma´ jako „zlata´ pravidla financova´nı´“
(podrobneˇji se s nimi sezna´mı´me v kapitole 16).
Na tomto mı´steˇ na´m jako prˇı´klad poslouzˇı´ „zlate´ bilancˇnı´ pravidlo“, ktere´ je ze zlate´
bilancˇnı´
pravidlo
zlaty´ch pravidel asi nejzna´meˇjsˇı´:
kra´tkodobe´ zdroje by meˇly by´t pouzˇity na financova´nı´ kra´tkodoby´ch potrˇeb
(obeˇzˇna´ aktiva)
dlouhodobe´ zdroje by meˇly by´t pouzˇity na financova´nı´ dlouhodoby´ch potrˇeb
(fixnı´ aktiva – investice).
Ve zlaty´ch pravidlech jsou prˇi urcˇova´nı´ doby splatnosti (mnohdy definovane´ i znacˇneˇ
implicitnı´m zpu˚sobem) bra´na v u´vahu i podnikatelska´ rizika.
23
1. Pojem a funkce podnikovy´ch financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le
Sche´ma 1.1: Rozvaha, aktiva a pasiva podniku – upraveno (redukova´no)
Aktivum – majetek podniku. Vyjadrˇuje, co podnik vlastnı´.
Pasivum – zdroj financova´nı´ majetku podniku.
ROZVAHAA P
Sta´la´ aktiva
– dlouhodoby´ nehmotny´ majetek
– dlouhodoby´ hmotny´ majetek
– dlouhodoby´ financˇnı´ majetek
Obeˇzˇna´ aktiva
– za´soby
i. materia´l
ii. nedokoncˇena´ vy´roba a polo-
tovary
iii. vy´robky
iv. zvı´rˇata
v. zbozˇı´
vi. poskytnute´ za´lohy na za´soby
– dlouhodobe´ pohleda´vky
– kra´tkodobe´ pohleda´vky
– financˇnı´ majetek
i. penı´ze
ii. u´cˇty v banka´ch
iii. kra´tkodoby´ financˇnı´ maje-
tek
iv. nedokoncˇeny´ kra´tkodoby´ fi-
nancˇnı´ majetek
Ostatnı´ aktiva
– prˇechodna´ aktiva – prˇechodne´ u´cˇty
aktiv
– dohadne´ u´cˇty aktivnı´
Vlastnı´ kapita´l
– za´kladnı´ kapita´l
– kapita´love´ fondy
i. emisnı´ a´zˇio
ii. ostatnı´ kap. fondy
– fondy ze zisku
i. za´konny´ rezervnı´ fond
ii. statuta´rnı´ a ostatnı´ fondy
– hospoda´rˇsky´ vy´sledek
i. vy´sledek hospodarˇenı´ minu-
ly´ch let
ii. vy´sledek hospodarˇenı´ beˇzˇ-
ne´ho u´cˇetnı´ho obdobı´
Cizı´ zdroje
– rezervy
– dlouhodobe´ za´vazky
– kra´tkodobe´ za´vazky
– bankovnı´ u´veˇry a vy´pomoci
Ostatnı´ pasiva
– prˇechodna´ pasiva – prˇechodne´ u´cˇty
pasiv
– dohadne´ polozˇky pasivnı´
Platı´ bilancˇnı´ rovnice:
∑A = ∑P
Za´kladnı´ usporˇa´da´nı´ rozvahy je modifikova´no nejru˚zneˇjsˇı´mi zpu˚soby (viz na´sledu-
jı´cı´ sche´ma 1.2 a 1.3), mimo jine´ podle u´cˇelu, ktere´mu ma´ noveˇ vytvorˇene´ sche´ma
slouzˇit (ku prˇı´kladu podle potrˇeb financˇnı´ analy´zy).
Sche´ma 1.2: Zdroje financova´nı´ vlastnı´ a cizı´ (alternativnı´ sche´ma)
alternativnı´
sche´ma
rozvahy
1. Vlastnı´ (internı´)
a) pouzˇitelny´ zisk
b) odpisy
c) prodej akciı´
24
2. Cizı´ (externı´)
a) prodej obligacı´
b) investicˇnı´ u´veˇry (dlouhodobe´)
c) obchodnı´ u´veˇry (obvykle kra´tkodobe´)
d) sta´la´ pasiva, tj. cˇasoveˇ odlozˇene´ platby (mzdy, daneˇ, . . . )
e) koupeˇ na spla´tky
f) smeˇnky
Jine´ cˇleneˇnı´ zdrojove´ cˇa´sti rozvahy (strany pasiv) vycha´zı´ z rozlisˇenı´ aktivit, ze
ktery´ch zdroje vznikajı´. Pro tento prˇı´stup je typicke´, zˇe jsou zdroje cˇleneˇny na
– internı´ a
– externı´ (viz sche´ma 1.3).
Sche´ma 1.3: Zdroje internı´ a externı´
zdroje
financova´nı´
internı´
a externı´
A) internı´ zdroje
Struktura:
a) odpisy (nezdaneˇna´ cˇa´st trzˇeb zadrzˇena´ v podniku), prˇı´padneˇ alternativneˇ
trzˇby (podle cˇa´sti teoretiku˚ firemnı´ch financı´)
b) nerozdeˇleny´ zisk (zadrzˇeny´ zisk.)
c) rezervnı´ fondy
d) rezervy
e) trzˇby z prodeje nepeneˇzˇnı´ cˇa´sti majetku (s vy´hradami)
Vy´znam:
– obvykle veˇtsˇı´ cˇa´st zdroju˚ financova´nı´ (ve srovna´nı´ se zdroji externı´mi),
zvla´sˇteˇ pro financova´nı´ investic
– spojeno se samofinancova´nı´m podniku (z nerozdeˇlene´ho zisku a odpisu˚)
B) externı´ zdroje
Struktura:
a) vklady vlastnı´ku˚
– akcie (kmenove´, prioritnı´)
b) vsˇechny dluhy (zvl. dlouhodobe´ – nad 5 let)
– obligace
– bankovnı´ u´veˇry (financˇnı´)
– dodavatelske´ u´veˇry
– za´lohy odbeˇratelu˚
– smeˇnky
= DLUHOVE´ (NA´VRATNE´ )
FINANCOVA´ NI´
= FINANCOVA´ NI´ Z CIZI´CH ZDROJU˚
c) vsˇechny dotace
i pro
financova´nı´
kra´tkodoby´ch
potrˇeb
Vy´znam:
– mensˇı´ cˇa´st zdroju˚ (obvykle), zvla´sˇteˇ v prˇı´padeˇ prˇı´ru˚stku investicˇnı´ho majetku
25
1. Pojem a funkce podnikovy´ch financı´, financˇnı´ zdroje a cı´le
– co do forem rozmaniteˇjsˇı´ nezˇ internı´ zdroje v du˚sledku inovacı´ na kapita´lo-
vy´ch trzı´ch
– spojene´ s vyuzˇı´va´nı´m cizı´ch zdroju˚ (dluhove´ cˇi na´vratne´ financova´nı´)
– obvykle slouzˇı´ k financova´nı´ dlouhodoby´ch potrˇeb podniku (investice).
C) alternativnı´ zdroje financova´nı´
zdroje
financova´nı´
(alternativnı´)
a) leasing
b) dodavatelsky´ u´veˇr
c) odbeˇratelsky´ u´veˇr
d) forfaiting, faktoring