Distanční studijní opora

250
Majetek celkem 1000 1000
Náklady Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 04 Výnosy
Náklady r. 2004 1 600 000 Výnosy r. 2004 2 000 000
Nájemné r. 2004 90 000
Náklady celkem 1 690 000 Výnosy celkem 2 000 000
Zisk roku 2004 310 000
Náklady Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 05 Výnosy
Náklady r. 2005 2 000 000 Výnosy r. 2005 2 500 000
Nájemné r. 2005 110 000
Náklady celkem 2 110 000 Výnosy celkem 2 500 000
Zisk roku 2005 390 000
23
princip označován jako ”true and fair view“. Viz čl. VII úvodních ustanovení účtové
osnovy pro podnikatele.
■ Vymezení okamžiku realizace (viz čl. VII úvodních ustanovení účtové osnovy pro
podnikatele) - jde o vymezení okamžiku, ve kterém lze účtovat na účty nákladů, výnosů
a na rozvahové účty. Dnem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke
splnění dodávky (den splnění dodávky vymezuje obchodní zákoník), platbě závazku,
inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, převzetí dluhu, zjištění manka, přebytku či
škody, pohybu majetku uvnitř podniku a k dalším skutečnostem.
Příklad 1.8
Společnost s r. o., která má stav na účtech k 30. 4. podle níže uvedené tabulky uskutečnila
31. 5. prodej 10 výrobků. Dílna hlásí dokončení 7 ks a rozpracovanost za květen 100 tis. Kč.
Zaevidujte do tabulky hospodářské operace realizované v květnu.
Ke dni uskutečnění účetních případů došlo ke zvýšení výnosů společnosti o 150 tis. Kč,
neboť stav rozpracovanosti se zvýšil o 30 tis. Kč a o tutéž částku poklesl stav výrobků na
skladě.
■ Vymezení účetní jednotky - jako relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví,
sleduje majetek a závazky, předkládají a sestavují účetní výkazy. Viz § 1 zákona
o účetnictví. Účetní jednotkou jsou povinny ode dne zahájení až do dne ukončení
činnosti vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.
■ Zákaz kompenzace (viz § 7, odst. 6) zákona o účetnictví a čl. VI úvodních ustanovení
účtové osnovy pro podnikatele) - umožňuje provádět vzájemné vyrovnání položek
v rámci účetní závěrky pouze v těchto případech:
■ pohledávky a závazky (s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh) vůči téže osobě,
které mají dobu splatnosti do 1 roku a jsou vedeny ve stejných měnách,
■ dobropisy (refundace) týkající se konkrétní nákladové (výnosové) položky a
vztahující se k období, ve kterém byl náklad (výnos) zúčtován,
■ převod podílu na výsledku hospodáření společníkům veřejné obchodní společnosti a
komplementářům komanditní společnosti,
■ doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.
Příklad 1.9
Akciová společnost vykazuje k datu 31. 12. celkové pohledávky za odběrateli 70 tis. Kč a
závazky vůči dodavatelům (budoucí platby) ve výši 50 tis. Kč. V rámci těchto pohledávek a
závazků má pohledávku vůči podnikateli X ve výši 10 tis. Kč a současně závazek ve výši
15 tis. Kč. Obě tyto položky splňují kritéria kompenzace, a proto je možné obě navzájem
vyrovnat a ve výsledné bilanci vykázat následující stavy pohledávek a závazků:
Položka (účet) stav k 30. 4. 2005 stav k 31. 5. 2005
Nedokončená výroba (dílna) 80 000 110 000
Výrobky na skladě (10 000 Kč/ks) 120 000 90 000
Výnosy (10 000 Kč/ks) 200 000 200 000
Tržby z prodeje (15 000 Kč/ks) 0 150 000
Celkem výnosy 200 000 350 000
Pohledávky celkem 70 000 Závazky celkem 50 000
- pohledávky X - 10 000 - kompenzace - 10 000
Výsledný stav 60 000 Výsledný stav 40 000
1. Podstata a funkce účetnictví
24
■ Nepřetržité pokračování činnosti - předpokládá neomezené trvání podniku (viz § 7,
odst. 3 zákona o účetnictví), tzn., že nenastává žádná skutečnost, která by podnik
omezovala nebo mu bránila v jeho činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
Nemá-li být kontinuita trvání podniku zajištěna, je nutno použít účetní metody tomu
odpovídajícím způsobem a uvést v příloze k účetní závěrce informaci o použitém
způsobu.
■ Stálost metod - znamená, že podnik nesmí měnit v průběhu účetního období způsoby
oceňování, postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání a obsah položek účetní
závěrky a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Viz § 7, odst. 4 a 5 zákona
o účetnictví. Každá výjimka z této zásady, kterou lze uplatnit až po skončení období,
musí být odůvodněna snahou o nalezení lepšího způsobu vyjádření reality.
■ Historické ceny - ocenění majetku se v účetnictví provede v okamžiku jeho pořízení.
Budoucí dopad cenových změn či pokles kupní síly peněz se nebere v úvahu. Viz § 25
zákona o účetnictví. Jen v případě prudkého inflačního vývoje cen v ekonomice lze
zásadu porušit a v účetnictví se postupuje speciálními účetními technikami (inflační
účetnictví). Výjimkou je také přeceňování vybraných aktiv reálnou hodnotou.
Příklad 1.10
Akciová společnost vlastní nemovitost v zůstatkové účetní hodnotě 1 mil. Kč, kterou
nechala z důvodu žádosti o bankovní úvěr ocenit znalcem. Jak se projeví v účetnictví firmy
znalecké ocenění na 2 mil. Kč a prodej nemovitosti o rok později za cenu 3 mil. Kč?
Řešení
Znalecké ocenění v roce x se v účetnictví firmy neobjeví (platí zásada historické ceny), má
význam pro získání úvěru. Až při prodeji nastává okamžik realizace a společnost bude
účtovat jako náklad zůstatkovou cenu nemovitosti sníženou o opotřebení za uplynulý rok a
současně prodejní cenu jako výnos. Realizuje tak zisk v roce x + 1 ve výši 2 020 tis. Kč.
■ Zásada opatrnosti

- souvisí s reálným oceněním majetku a závazků (majetek a výnosy
nesmějí být nadhodnocovány, závazky a náklady naopak podhodnocovány). Viz § 25,
odst. 2, § 26, odst. 1, 2 a 3 zákona o účetnictví, čl. XI a XII úvodních ustanovení
Účtové osnovy pro podnikatele. Opatrnost je rozumný odhad jevů, vylučujících riziko
přenosu stávajících nejistot do budoucnosti, které by mohly zatížit majetek, zhoršit
finanční situaci či výsledek hospodaření podniku. Z toho plyne, že:
■ v účetnictví se mohou uvádět pouze zisky realizované ke dni uzávěrky účtů
■ je nutno brát v úvahu veškerá pravděpodobná rizika a ztráty, které vznikly během
účetního období či během období předchozího, i když budou známy až v období
sestavování účetních výkazů
■ v úvahu je nutno brát snížení hodnoty (odpisy a rezervy na odpisy), ať už je
ve výsledku hospodaření zisk nebo ztráta.
Uplatnění zásady opatrnosti nesmí však umožňovat vytváření skrytých či nadměrných
rezerv.
Příklad 1.11
Podnikatel prodal v listopadu 2004 výrobky v ceně 100 tis. Kč (tato částka je výnosem roku
2002). Vzhledem k nekvalitním vstupním surovinám se však v závěru roku začínají
objevovat reklamace a podnikatel předpokládá, že na odstranění reklamovaných závad mu
vzniknou náklady (až v r. 2005) ve výši 25 tis. Kč.
Druh majetku
firmy
v roce x v roce x+1
zůstatková
cena
znalecký
odhad
zůstatková
cena
prodejní
cena
Nemovitost 1 000 000 2 000 000 980 000 3 000 000
25
Řešení
Jelikož prodejní cena výrobků byla výnosem roku 2004, je podle zásady opatrnosti (i zásady
časové souvislosti nákladů a výnosů) nutno tyto výnosy snížit na reálnou výši, a to
zahrnutím nákladů na odstranění závad ještě do r. 2004 a nikoli do roku následujícího.
■ Bilanční kontinuita - říká, že zahajovací bilance pro dané účetní období musí souhlasit
se závěrečnou bilancí předcházejícího účetního období. Viz § 19, odst. 4 zákona
o účetnictví, čl. IV úvodních ustanovení účtové osnovy pro podnikatele.
■ Zásady správného vedení účetnictví - ukládají podniku vést účetnictví správné, úplné,
průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních
záznamů:
■ účetnictví je správné, když nebyly porušeny povinnosti uložené zákonem o účetnictví
a ostatními právními předpisy a ani se neobchází jejich účel
■ účetnictví je úplné, jestliže byly zaúčtovány všechny účetní případy týkající se
účetního období, byla sestavena nejpozději do konce tohoto období za jemu
předcházející období účetní závěrka, příp. konsolidovaná účetní závěrka, vyhotovena
výroční zpráva, uveřejněny předepsané informace a když podnik má o těchto
skutečnostech veškeré účetní záznamy
■ účetnictví je vedeno průkazným způsobem, když účetní případy a účetní zápisy jsou
doloženy nebo prokázány předepsaným způsobem a jestliže byla provedena
inventarizace majetku a závazků
■ účetnictví je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a
jednoznačně určit obsah účetních případů a účetních záznamů
■ účetnictví je přehledné, když veškerá účetní dokumentace (účetní doklady, záznamy,
knihy, směrnice atd.) je v podniku přehledně uspořádána a řádně archivována
■ trvalost účetních záznamů je zaručena, jestliže podnik je schopen splnit povinnosti
spojené s jejich úschovou a zpracováním po celou dobu, po niž jsou mu uloženy
zákonem o účetnictví.
■ Zásada materiality - požaduje, aby účetní výkazy obsahovaly takové kvantitativně
vymezené informace, které jsou pro uživatele významné z hlediska jeho případných
rozhodnutí. Tato zásada je prakticky zajištěna vymezením rozsahu zveřejňovaných
údajů. Za významnou se přitom považuje taková informace, která kdyby v účetních
výkazech chyběla nebo byla uvedena nesprávně, mohla by ovlivnit rozhodování
uživatelů účetních informací.
Shrnutí kapitoly
Předmětem finančního (podvojného) účetnictví je zachytit stav a pohyb majetku a jeho
zdrojů, nákladů a výnosů s cílem zjistit výsledek hospodaření podniku. Nejvyšším
principem účetnictví je věrné a poctivé zachycení ekonomické situace podniku a poskytovat
o ní informace uživatelům. K tomu používá ucelenou soustavu záznamů a naplňuje pět
základních funkcí (informační, registrační, dokumentační, dispoziční a kontrolní).
Základními požadavky na účetní informace je relevantnost, objektivita, včasnost,
srozumitelnost a srovnatelnost. K hlavním skupinám uživatelů účetních informací patří
management podniku, vlastníci, věřitelé, zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, konkurence,
stát, region, město i obec.
Účetnictví je regulováno právními předpisy i interními normami. Účetní prostředí vytvářejí
obecně uznávané účetní zásady, které představují soubor určitých pravidel, dodržovaných
při vedení účetnictví, při sestavování účetních výkazů a při jejich předkládání uživatelům.
V ČR jsou tyto účetní zásady zakomponovány do účetní legislativy, na rozdíl
od anglosaských zemí, kde vycházejí z tzv. zvykového práva.
1. Podstata a funkce účetnictví
26
Otázky k zamyšlení
Která z uvedených odpovědí je správná?
1. V daňové evidenci se zachycují:
a) příjmy,
b) výdaje,
c) náklady,
d) výnosy.
2. V daňové evidenci se výsledek hospodaření určí z rozdílu:
a) nákladů a výnosů,
b) pohledávek a závazků,
c) nakoupeného a prodaného majetku,
d) příjmů a výdajů vstupujících do základu daně z příjmů.
3. Podvojné účetnictví zachycuje finanční situaci podniku, a proto se někdy označuje jako:
a) ekonomické účetnictví,
b) daňové účetnictví,
c) finanční účetnictví,
d) daňová evidence.
4. Management podniku potřebuje více informací, než je schopno poskytnout finanční
účetnictví, a proto se v podnicích také zavádí účetnictví:
a) nákladové,
b) manažerské,
c) daňové,
d) vnitropodnikové.
5. Aby účetní informace byla relevantní, musí být vždy:
a) jednoduchá a nepříliš složitá,
b) srovnatelná,
c) objektivní,
d) včasná.
6. Daňovou evidenci nemusí vést:
a) občanská sdružení,
b) obecně prospěšné společnosti,
c) fyzické osoby, podnikající podle živnostenského zákona, pokud neprokazují výdaje
podle zákona o daních z příjmů,
d) podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku.
7. Pro zobrazování hospodářských jevů v účetnictví je charakteristické, že:
a) evidence jevů se vede za kalendářní rok,
b) jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy
na základě účetního dokladu,
c) hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně,
d) údaje účetnictví musí být správné, relevantní a objektivní.
8. Mezi funkce účetnictví nepatří:
a) informační,
b) ověřovací,
c) prognostická,
d) dispoziční.
9. Mezi předpisy, které upravují finanční účetnictví právnických osob, nepatří:
a) české účetní standardy,
b) občanský zákoník,
c) zákon o správě daní,
d) obchodní zákoník.
27
10. Jakou zásadu porušil podnikatel, který nereagoval na pokles tržní ceny svých zásob,
zjištěný na konci účetního období:
a) nezávislosti účetních období,
b) opatrnosti,
c) bilanční kontinuity,
d) věrného a poctivého zobrazení.
11. Jakou zásadu porušila a.s., když prodané výrobky fakturovala až v příštím účetním
období:
a) nezávislosti účetních období,
b) vymezení okamžiku realizace,
c) souměřitelnosti nákladů a výnosů,
d) správného vedení účetnictví.
12. Jakou zásadu respektovala a.s., když nezměnila cenu budovy ve svém účetnictví,
přestože její cena vzrostla na trhu dvojnásobně:
a) správného vedení účetnictví,
b) historické ceny,
c) opatrnosti,
d) materiality.
13. Obecně uznávaná účetní zásada významnosti se týká:
a) účtování nákladů a výnosů podniku,
b) postupu účtování o majetku firmy,
c) informační funkce podniku,
d) obsahu účetních výkazů.
14. Jestliže firma sníží dočasně ocenění svého majetku vzhledem k poklesu jeho ceny na
trhu (podle zjištění inventarizace), pak se dostávají do rozporu následující účetní zásady:
a) historické ceny a opatrnosti,
b) vymezení okamžiku realizace a objektivity,
c) věrného a poctivého zobrazení a historické ceny,
d) stálosti metod a přednosti obsahu před formou.
15. Jako orientační kriterium pro označení informace za významnou lze považovat takovou
položku, která tvoří více než:
a) 5 - 10 % z hospodářského výsledku (v oblasti nákladů a výnosů),
b) 2 % z vlastního kapitálu (je-li výsledek hospodaření podniku příliš malý),
c) 25 % cizího kapitálu z celkových pasiv (v oblasti zadluženosti podniku),
d) 10 % dané položky majetku či závazků podniku (např. materiálu z celkových zásob).
Správné odpovědi na otázky
12345678910
ab d ac abd d c bc bc bc bd
11 12 13 14 15
abcd abc cd ac abd
1. Podstata a funkce účetnictví
28
29
2.
■ Vymezení a struktura aktiv
■ Vymezení a struktura pasiv
■ Rozvaha podniku
Aktiva a pasiva podniku
2. Aktiva a pasiva podniku
30
Cíl kapitoly
Obsahem druhé kapitoly je vymezení majetku, který potřebují podniky ke své činnosti, a
jeho struktury. Na druhé straně se budeme zabývat zdroji, z nichž tento majetek byl
uhrazen, tzv. strukturou pasiv nebo také strukturou kapitálu. Bilance majetku a zdrojů se
provádí ve výkazu nazývaném rozvaha, který je povinně sestavován podnikateli (manažery)
k rozvahovému dni.
Po prostudování této kapitoly byste měli znát:
■ podstatu a strukturu aktiv podniku
■ podstatu a strukturu pasiv (kapitálu) podniku
■ bilanční rovnici a strukturu rozvahy
■ rozvahové změny způsobené účetními případy
■ sestavit zjednodušenou rozvahu podniku.
Pochopení pojmů aktiv a pasiv a jejich vykazování v rozvaze vám umožní posoudit finanční
situaci podniku, jeho rentabilitu i zadluženost.
Časová zátěž
■ 7 hodin - studium textu, řešené příklady a otázky k zamyšlení
Způsob studia
Při studiu textu postupujte od definic aktiv a pasiv, které dále rozvíjejte. Úhelným kamenem
je bilancování aktiv a pasiv a změny rozvahy způsobené hospodářskými operacemi. Jestliže
se vám podaří správně zodpovědět otázky na konci kapitoly, pak jste splnili studijní úkol.
Pro hlubší pochopení poznatků doporučujeme propočítat příklady z 1. kapitoly sbírky
(Křížová, ... 2003).
Úvod kapitoly
Vklady společníků do podniku představují základní (vlastní) kapitál, který slouží spolu
s cizím (vypůjčeným) kapitálem podnikatelům (managementu společnosti) k pořízení
majetku (hospodářských prostředků) potřebného k podnikání. Konkrétní složení
hospodářských prostředků se označuje jako majetek (aktivum) podniku, původ (zdroj),
z něhož tento majetek vznikl, se označuje jako kapitál (finanční krytí majetku), v účetnictví
nazývaný pasivem. Majetek tedy vyjadřuje, co obchodní společnost vlastní a kapitál komu co
patří.
Okamžitý přehled o majetku i kapitálu zachycuje rozvaha (bilance) podniku, která má
podobu účtu, na jehož levé straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku (všechna
jeho aktiva) a na pravé straně všechny kapitálové zdroje (veškerá pasiva). Na schopnosti
vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí hospodářská stabilita
podniku.
2.1 Vymezení a struktura aktiv
Čtyři charakteristické
znaky aktiva
Za aktivum (z latinského agere = být činný) považujeme v účetnictví ty položky majetku
podniku, které vykazují následující vlastnosti:
a)představují pro podnik budoucí ekonomický užitek a tento užitek patří výhradně jemu
b)očekávání budoucího užitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné
c)aktivum je důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti
d)aktivum musí být s dostatečnou měrou spolehlivě ocenitelné (v penězích).
31
Příklad 2.1
Je goodwill aktivem firmy ?
Řešení
Goodwill značí dobrou pověst (dobré jméno) firmy, výrobku nebo značky zboží na trhu,
dobré mínění hospodářské veřejnosti o firmě, přesnost a solidnost. Je výsledkem
dlouhodobě udržované dobré jakosti výrobků nebo služeb firmy, vysoké úrovně marketingu,
managementu ap. Za aktivum ho považujeme pouze při převodu vlastnických práv, kdy se
provádí jeho ocenění. Opakem goodwillu je badwill (špatná pověst firmy), který je pasivem
(záporným aktivem) firmy, vzniklým v důsledku nižšího ocenění firmy na trhu.
Z hlediska funkce se majetek potřebný k hospodářské činnosti podniku člení na dvě
základní části, které se liší dobou, po kterou slouží v provozu, jak znázorňuje obr. 2.1.
Obr. 2.1 Struktura aktiv podniku.
Klasifikace aktiv■ Stálá aktiva (někdy jsou označovaná pojmy fixní, neoběžná, event. dlouhodobá aktiva),
která představují majetek sloužící podniku dlouhodobě a jehož spotřeba neprobíhá
najednou, ale postupně. Dlouhodobostí se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů rozumí doba použitelnosti majetku (doba provozně-technické funkce aktiv)
delší než jeden rok. Nejdelší předpokládaná doba odpisování je pak podle tohoto
zákona 50 let. Děje se tak ve formě odpisů, kterými se hodnota stálých aktiv přenáší
úměrně jejich opotřebení do nákladů podniku. Dlouhodobý hmotný i nehmotný
majetek může být také neodpisovaný, např. pozemky, které se neopotřebovávají nebo
umělecká díla a sbírky, které se v čase naopak zhodnocují. Neodpisuje se ani
dlouhodobý finanční majetek. U dlouhodobého nehmotného majetku se některé
složky evidují bez peněžní hodnoty a k jejich ocenění dochází až v případě prodeje,
např. firemní značka nebo know how. Jako příklad dlouhodobého nehmotného
majetku lze uvést zřizovací výdaje, výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná
práva nebo již zmíněný goodwill. Podnik si sám stanoví, které věci bude zařazovat do
této kategorie stálých aktiv i jak dlouho je bude odpisovat (odpisová doba 5 let je
stanovena zákonem pouze pro zřizovací výdaje a goodwill). Daňová legislativa
stanovila limit pro nehmotný majetek nad 60 tis. Kč. Do dlouhodobého hmotného
majetku patří např. pozemky, budovy, stavby, umělecká díla, sbírky, předměty kulturní
hodnoty, předměty z drahých kovů a další samostatné movité věci, popř. soubory
movitých věcí

(jako např. inventář,