Distanční studijní opora

mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g)ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní
subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků
tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) nebo,
h)ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní
předpis.
Ostatní podnikatelé, kteří nejsou účetní jednotkou vedou daňovou evidenci a pokud
neprokazují výdaje (náklady) podle zákona o daních z příjmů, nemusí vést ani tuto evidenci
a výdaje uplatňují procentní sazbou z dosažených příjmů.
Příklad 1.1
Podnikatel, který disponuje dlouhodobým majetkem v hodnotě 750 tis. Kč a přebytkem
příjmů z obchodní činnosti nad výdaji ve výši 100 tis. Kč měl na skladě 10 výrobků
v hodnotě 350 tis. Kč, zhotovených během roku 2004. Ještě před koncem zdaňovacího
období tj. do 31. 12. 2004 prodal 9 výrobků po 50 tis. Kč za kus. Jaký výsledek hospodaření
vstupuje do základu daně z příjmů za období 2004 a jaký majetek vykáže k 31. 12. 2004,
když zákazník uhradil výrobky až 10. 2. 2005?
Řešení
Do deníku příjmů a výdajů se zapisují skutečné příjmy a výdaje. Ostatní majetek je
zachycen v ostatních složkách daňové evidence.
1. Podstata a funkce účetnictví
16

Za účetní období 2004 vstupuje do základu daně rozdíl z příjmů z podnikání a výdajů
nutných k jejich zajištění v částce 100 tis. Kč.
Účetnictví podniku může být organizováno jako:
■ Finanční účetnictví, které tvoří základní rámec celého podnikového účetnictví. Zjišťují
se v něm informace vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí podniku, které mají finanční
povahu. Je regulováno právními předpisy.
■ Vnitropodnikové účetnictví, které poskytuje manažerům podniku soubor informací
týkajících se vnitřních jevů, především nákladů a výnosů a jejich struktury. Současně
poskytuje některá data i pro finanční účetnictví. Kromě termínu vnitropodnikové
účetnictví, který je používán českými právními normami pro označení účetnictví pro
vnitřní řízení, se můžeme setkat s pojmy nákladové účetnictví, provozní účetnictví,
manažerské účetnictví (v angl. management accounting nebo managerial accounting).
Dvě účetní soustavy Podle způsobu zobrazování finančního i vnitropodnikového účetnictví se rozeznávají dvě
mezní soustavy a příp. i kombinace mezi nimi:
■ Jednookruhová soustava - spojuje organicky finanční a vnitropodnikové účetnictví
v jediný účetní systém.
■ Dvouokruhová soustava - vytváří pro každé účetnictví relativně samostatný okruh
(subsystém účetnictví firmy).
Organizace účetnictví podniku je schématicky znázorněna na obr. 1.1.
Příklad 1.2
Sestavte bilanci majetku podnikatele uvedeného v příkladu 1.1, pokud by se zapsal
do obchodního rejstříku.
Řešení
V podvojném účetnictví se účtuje o nákladech a výnosech, které na konci období vstupují
do výkazu zisků a ztrát, zatímco majetek a závazky jsou vykazovány v rozvaze. Do základu
daně z příjmů pak vstupuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Bilance majetku zůstane stejná
jako v případě podnikatele účtujícího v jednoduchém účetnictví. Změní se však výsledek
hospodaření vstupující do základu daně, který bude vypočten jako rozdíl výnosů a nákladů,
tedy (450 + 35) - 315 = 170 tis. Kč nebo také 270 tis. Kč v případě, že přebytek příjmů nad
výdaji ve výši 100 tis. Kč je peněžním tokem z nákladů a výnosů daného účetního období.
Bilance majetku
k 31. 12. 2004
tis. Kč
Bilance majetku
k 10. 2. 2005
tis. Kč
Dlouhodobý majetek 750 Dlouhodobý majetek 750
Zásoby 35 Zásoby 35
Pohledávky 450 Pohledávky 0
Peníze 100 Peníze 550
Celkem 1 335 Celkem 1 335



17

Obr. 1.1 Organizace účetnictví v podniku.
Účetnictví je vedeno v plném nebo i ve zjednodušeném rozsahu, který je méně
administrativně náročný a je určen zejména pro účetní jednotky, které dříve účtovaly
v jednoduchém účetnictví. Zjednodušený rozsah umožňuje:
■ sestavit účtový rozvrh na úrovni účtových skupin bez dalšího hlubšího členění,
■ spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a tím vést pouze jednu účetní
knihu, bez povinnosti vést knihu analytických účtů a podrozvahových účtů,
■ nevytvářet opravné položky a rezervy pokud jejich tvorbu nezakládá zvláštní právní
předpis,
■ nepoužívat k oceňování reálnou hodnotu,
■ sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
Podle § 9 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. mohou
vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:
■ občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a
náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou,
obecně prospěšné společnosti, honební společenstva a nadační fondy,
■ bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
■ územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí,
■ příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodl jejich zřizovatel,
■ ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon
■ organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,
■ účetní jednotky uvedené v bodech d) až h), pokud nemají povinnost ověřovat účetní
závěrku a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
1.1 Charakteristické rysy účetnictví
Úkolem účetnictví je zobrazit věrně a poctivě hospodářské dění v podniku, jeho reálnou
majetkovou, finanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje
následujícími charakteristickými znaky:
■ Předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy
(účetnictví tedy nezachycuje hospodářské operace, které nepředstavují stav a pohyb
majetku a závazků, např. uzavření obchodní smlouvy).
■ Evidence hospodářských jevů se vede za určité časové období.
■ Zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb
majetku a závazků.
■ Jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy
na základě účetních dokladů.
■ Hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i
v jednotkách hmotných.
■ Hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně.
Účetnictví podniku
Dvouokruhová soustava Jednookruhová soustava
Finanční účetnictví
Vnitropodnikové
účetnictví
Finanční i vnitropod.
účetnictví
1. Podstata a funkce účetnictví
18
■ Údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné.
Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů v podniku a je
nezastupitelné ve svých funkcích.
1.2 Funkce účetnictví
K pokrytí požadavků kladených na účetnictví plní účetnictví podniků několik základních
funkcí, jak ukazuje schéma na obr. 1.2.
Obr. 1.2 Funkce účetnictví.
Hlavní funkce
účetnictví
■ Informační funkce - je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací
interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho finanční
stabilitě, výnosnosti, likviditě ap.). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty
vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně
s ním podnikají.
■ Registrační funkce - spočívá ve vedení soustavných zápisů o podnikových jevech.
■ Dokumentační funkce - koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří
paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů
(zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a
základem pro vyměření daňových povinností.
■ Dispoziční funkce - je plněna účetnictvím v podobě podkladů poskytovaných
manažerům (podnikatelům) k řízení podniku.
■ Kontrolní funkce - spočívá v umožnění kontroly hospodaření podniku, stavu majetku i
přezkoušení správnosti zaznamenaných údajů.
Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale
uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích
cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na
budoucnost je především doménou manažerského účetnictví, které využívá takových
nástrojů finančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a
finanční analýza.
1.3 Uživatelé účetních informací
Požadavky na účetní
informace
Účetnictví by mělo přinášet uživatelům informace relevantní, objektivní, včasné,
srozumitelné a srovnatelné.
■ Relevantní informace umožňuje uživatelům ověřit správnost dříve přijatých rozhodnutí
nebo usuzovat na budoucí vývoj.
■ Objektivní (nestranná) informace musí být průkazná a nezaujatá, aby mohla být
nezávisle přezkoušena. Neupřednostňuje určitou skupinu uživatelů před jinou.
S objektivitou se zvyšuje i důvěra uživatelů k účetním informacím.
Funkce účetnictví
informační
registrační
dokumentační
dispoziční
kontrolní
19
■ Včasná informace přichází v okamžiku její potřeby. Interval poskytování informací by
měl být v souladu s potřebami uživatelů (častější předkládání účetních informací však
způsobuje vyšší náklady).
■ Srozumitelná informace by měla být jednoduchá, jasná a logická. Stručné vyjádření
však nesmí vést ke zkreslení ekonomického jevu či k opomenutí významných
informací.
■ Srovnatelnost informace umožňuje její posuzování ve vztahu k jiným podnikatelským
subjektům. Ekonomické jevy tedy musejí být shodně měřeny, oceňovány i vykazovány
(v prostoru i čase).
Příklad 1.3
Jaký vztah existuje mezi relevantností a včasností účetních informací?
Řešení
Včasná informace může, ale také nemusí být relevantní, zatímco opožděná informace je
vždy irelevantní, neboť rozhodnutí muselo být učiněno, aniž by informace byla k dispozici.
Neměla tedy vliv na rozhodnutí uživatele účetních informací a náklady na její zajištění byly
vynaloženy zbytečně.
Příklad 1.4
Mohou být účetní informace poskytované uživatelům poznamenány určitou mírou
subjektivity? Jak ovlivňuje objektivita informací jejich relevantnost?
Řešení
Nejdůležitější funkcí účetnictví je poskytovat relevantní informace uživatelům. Relevantní
informace nemusí vždy zcela splňovat kritérium objektivity. Aby bylo možno uspokojovat
potřeby uživatelů, je nutno použít i určitý stupeň subjektivního úsudku, např. ocenění složky
majetku při prodeji je závislé na přístupu jednotlivých znalců nebo určení výše odpisů závisí
na vedení podniku.
Základním uživatelem účetních informací je podnik samotný. Vedle něho však účetní
informace využívá celá řada externích uživatelů (tuzemských i zahraničních), které lze
rozdělit do dvou skupin (viz obr. 1.3).
Jednotlivé kategorie uživatelů se zajímají o podnik z nejrůznějších důvodů, např.:
■ Vlastníci sledují svůj ekonomický prospěch (výnosnost prostředků, které vložili do
podnikání).
■ Obchodní dodavatelé chtějí vědět, zda jim podnik bude schopen zaplatit za jejich
dodávky v dohodnutém termínu.
■ Ostatní věřitele zajímá, zda je podnik schopen uspokojovat jejich finanční nároky
(např. splácet ve stanovených termínech úroky a splatit jistinu).
■ Zaměstnanci se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku, o jeho
schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové, popř. další nároky.
■ Vláda a její orgány potřebují informace týkající se řízení finanční a daňové politiky
státu, informace pro sestavení národních účtů, pro výpočet statistických ukazatelů aj.
■ Zákazníci, zejména ti, kteří mají s podnikem dlouhodobé obchodní svazky a jsou na
něm do jisté míry závislí, se zajímají o dlouhodobou prosperitu podniku.
■ Potenciální investoři potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit
své prostředky (chtějí znát míru výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika
jsou s uvažovanou investicí spojena).
■ Veřejnost chce mít k dispozici informace o prosperitě podniku a o jeho záměrech a
vývojových trendech, protože podnik pro ni představuje pracovní příležitosti, udržení
zaměstnanosti, rozvoj regionální ekonomiky ap.
1. Podstata a funkce účetnictví
20
Obr. 1.3 Uživatelé účetních informací.
Informace se uživatelům předkládají formou účetních výkazů, resp. v podobě vydávaných
výročních zpráv o hospodaření obchodní společnosti (u podniků podléhajících auditu
existuje povinnost zveřejňovat údaje z účetních výkazů a výročních zpráv). Povinnost
zveřejňovat účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena, ukládá podnikům, které se
zapisují do obchodního rejstříku § 21a zákona o účetnictví. Účetní závěrku a výroční zprávu
zveřejňují podniky zapsané do obchodního rejstříku jejich uložením do sbírky listin
obchodního rejstříku podle § 27a, odst. 2, písm. c obchodního zákoníku. Účetní závěrka
může být přitom uložena jako součást výroční zprávy.
Příklad 1.5
V ekonomické teorii se setkáváme s tzv. konfliktem zájmů mezi managery a vlastníky
podniku. O jaký typ účetních informací by měly mít obě skupiny z tohoto pohledu zájem?
Řešení
Management se bude zajímat spíše o informace operativního charakteru, aby dosáhl
příznivějšího výsledku hospodaření v daném období (podle kterého je hodnocen). Vlastník
se bude zajímat o dlouhodobou výnosnost vloženého kapitálu, která je ovlivňována zejména
strukturou fixních aktiv.
1.4 Právní úprava účetnictví
Finanční účetnictví podniku je regulováno právními předpisy, metodickými postupy a
obecně uznávanými účetními zásadami. Naopak vnitropodnikové (manažerské) účetnictví
není nijak legislativně upravováno a jeho forma i organizace jsou plně v kompetenci
managementu podniku. Právní úpravu účetnictví podniku pak můžeme schématicky
znázornit podle obr. 1.4.
■ Obchodní zákoník - stanoví především obecnou povinnost podnikatelů vést účetnictví
v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem (tímto zákonem je zákon
o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a určité další náležitosti a
povinnosti.
■ Zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., ze dne 6. 11. 2002, kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a české účetní standardy stanoví
metodické a rovněž i některé obsahové náležitosti účetnictví tak, aby účetnictví bylo
průkazné, a aby věrně a poctivě zobrazovalo finanční situaci podniku.
Fyzické a právnické
osoby (investoři)
Subjekty zaintereso-
vané na výsledcích
akcionáři
vkladatelé podílů
krátkodobí a dlouhodobí
věřitelé (majitelé dluhopisů,
dodavatelé, úvěrující
peněžní ústavy ap.)
daňové orgány
konkurenční podniky
vlastní zaměstnanci
vlády a jejich orgány
burzovní komise
poradenské firmy
veřejnost (potenciální
investoři)
Uživatelé
účetních
informací
21
■ Daňové a další předpisy pak určují především obsahovou stránku účetnictví, zejména
způsoby a postupy stanovení výše částek zachycovaných v účetnictví.
Obr. 1.4 Právní úprava účetnictví.
Kromě regulace vnějšími předpisy vyhlašuje povinně každý podnik své vlastní (interní)
předpisy, směrnice, opatření či příkazy pro vedení účetnictví, které jsou předpokladem pro
jeho průkaznost. Jde zejména o směrnice upravující oceňovací metody, odpisování, oběh
účetních dokladů, účtový rozvrh, analytickou a operativní evidenci, podrozvahové účty i
vedení příp. vnitropodnikového účetnictví.
1.5 Obecné účetní zásady
Představují “účetní filozofii”, soubor jistých pravidel, která nejsou formulována žádným
závazným předpisem, a která vycházejí z tzv. zvykového práva. V podmínkách zvykového
práva (v Anglii nebo v USA) je dodržování obecných účetních zásad nezbytným
předpokladem k naplnění nejvyššího principu (overriding principle) účetnictví (principu
pravdivého a věrného zobrazení). Naopak v podmínkách tradičního obchodního
zákonodárství (v kontinentální Evropě) se pro dodržení principu požaduje respektování
přijatých právních norem. Podle těchto obecných zásad vedou podniky své účetnictví,
sestavují účetní výkazy a předkládají je uživatelům. Vzhledem k významu obecných
účetních zásad byly tyto převzaty do českého účetnictví a právně kodifikovány. Jejich
nedodržení (vedoucí ve svém důsledku k nesplnění cíle účetnictví, tj. věrného zobrazení
skutečnosti) je právně vynutitelné a je sankcionováno.
K těmto účetním zásadám patří zejména:
■ Nezávislost účetních období - vyžaduje účtování hospodářských případů do období, se
kterým časově a věcně souvisejí a nikoli do období, kdy došlo k pohybu peněžních
prostředků (paragraf 3 zákona o účetnictví, čl. VIII úvodních ustanovení Účtové
osnovy a postupů účtování pro podnikatele). Uplatnění této zásady vede k časovému
rozlišování nákladů a výnosů. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích
12 měsíců. Může se shodovat s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem.
Hospodářský rok je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného
měsíce, než je leden. Hospodářský rok mohou uplatnit účetní jednotky, které jsou
podnikateli, jen se souhlasem správce daně. Ostatní účetní jednotky potřebují souhlas
Ministerstva financí.
Zákon o účetnictví
č. 563/1991 Sb.
Metodické předpisy
Obchodní zákoník
č. 513/1991 Sb.
§ 39 - 40
PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ
Ostatní předpisy
- zdravotní pojištění
- sociální pojištění
- celní předpisy
Daňové předpisy
- daně z příjmů
- nepřímé daně
- majetkové daně
1. Podstata a funkce účetnictví
22
Příklad 1.6
Společnost s r. o. prodala dne 12. listopadu 2004 výrobky odběrateli v celkové částce
200 tis. Kč (pro zjednodušení neuvažujeme daň z přidané hodnoty). Skutečná platba
uvedené částky na bankovní účet společnosti byla odběratelem provedena dne 10. února
2005. V daném případě je nutné zavést účet odběratelů, na kterém se eviduje nárok
společnosti na úhradu pohledávky a tento účet představuje součást majetku.
Příklad 1.7
Společnost s r. o. zaplatila v r. 2004 částku 200 tis. Kč za pronájem provozovny, přičemž
z této částky se týkalo 90 tis. Kč roku 2004, ale zbytek tvoří předem zaplacené nájemné na
rok 2005. Abychom dodrželi zásadu nezávislosti účetních období, je nutno účetně
přesunout 110 tis. Kč do nákladů r. 2005 tak, aby tato částka neovlivnila hospodaření roku
2004 (s nímž nesouvisí). Pro provedení této operace se použije účtu časového rozlišení
nákladů.

Nejvyšší účetní
princip
■ Věrné a poctivé zobrazení - je nejvyšší účetní zásadou (principem), která vyžaduje vést
účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý
obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku (viz § 7, odst. 1 a 2 zákona
o účetnictví). Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá
skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami,
stanovenými zákonem o účetnictví. Zobrazení je poctivé, jsou-li při něm použity účetní
metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Pokud by výjimečně došlo k tomu,
že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude
neslučitelné s touto zásadou (principem), je podnik povinen postupovat tak, aby byl
podán věrný a poctivý obraz. Přijetím tohoto principu v novele zákona o účetnictví,
provedené zákonem č. 353/2001 Sb., došlo od 1. 1. 2002 k zásadní změně v pojetí
účetnictví, které dává přednost ekonomické realitě před právním stavem. ČR se tak
přiblížila evropským směrnicím i mezinárodním účetním standardům, kde je tento
Bilance majetku v tis. Kč k 31. 12. 2004 k 10. 2. 2005
Dlouhodobý majetek 750 750
Pohledávky 200 0
Peněžní prostředky 50