Distanční studijní opora

evná depozita.
Pojišťovny konkurují vkladovým operacím bank zejména produkty
životního pojištění a pokud to legislativa dovolí, snaží se
dokonce o získání licencí na bankovní činnosti.
Velké obchodní společnosti
a obchodní domy
konkurují vlastními systémy platebních karet i širokým
rozsahem finančních služeb včetně úvěrů.
1. Systém finančního řízení banky
16
Trendy v bankovnictví ■ Trendy probíhající v bankovnictví v současné době
Schéma 2: Přehled trendů probíhajících v současné době v oblasti bankovnictví.
Pramen: vlastní schéma.
Přechod od klasického
modelu k přechodnému
modelu bankovnictví
V klasickém modelu banka vykonávala úlohu
prostředníka mezi věřiteli a dlužníky, přičemž
v rámci jednoho subjektu poskytovala všech-
ny služby. Přechodný model je naopak zalo-
žen na tom, že jednotlivé činnosti již nejsou
prováděny v rámci jednoho subjektu, nýbrž
prostřednictvím specializovaných institucí.
V důsledku přesycení bankovního sektoru a
zvýšené konkurence klesá počet bank,
redukuje se jejich obchodní síť a klesá počet
zaměstnanců.
Pro banky je nyní typická velká vlna fúzí a
akvizicí, v jejichž důsledku vznikají větší a
silnější subjekty.
Je ve strategických záměrech každé z
nejvýznamnějších světových bank, poněvadž
je nejméně rizikovou cestou ke zvyšování
ziskovosti bank a zvýšení jejich
konkurenceschopnosti.
Vyjadřuje snahu bank co nejvíce rozšířit
zdroje příjmů, jejich diverzifikaci, zejména
produktovou a zeměpisnou. Produktovou
dimenzí banky vstupují do dalších aktivit,
jako je například propojování bankovnictví a
pojišťovnictví, správa aktiv klientů a větší
angažovanost bank v investičním bankov-
nictví. Zeměpisná diverzifikace znamená
snahu o diverzifikování příjmů, pokud jde
o místo, kde jsou zisky vytvářeny.
Stírání hranic bankovního podnikání (postup-
ná globalizace) znamená, že je stále méně
důležité místo a čas pro realizaci bankovního
podnikání, což podporuje i postupné sbližo-
vání regulačních a právních předpisů mezi
jednotlivými státy.
Konsolidace
Fúze a akvizice
Postupná globalizace
Diverzifikace příjmů
Snižování nákladů
Znamená změnu přístupu ke klientům aVyužívání nových
informačních technologií
změnu tradičních způsobů dodání produktů
ke klientům. Důsledkem je růst samoobsluž-
ných zón a produktů elektronického
bankovnictví.
Jde o změny modelů sociálního zabezpeče-
ní, demografické vlivy, rostoucí mobilitu oby-
vatelstva, růst životní úrovně obyvatelstva a
sníženou loajalitu klientů, které rovněž
působí na současné trendy v bankovnictví.
Současnost zaznamenává trend k zvyšo-
vání této hodnoty, která je vyjadřována jako
schopnost banky dlouhodobě vytvářet příliv
peněz tak, aby překročil náklady na kapitál.
Je komplexním vyjádřením potřeby kvalitního
systému finančního řízení banky.
Sociální změny
Zvyšování hodnoty
pro akcionáře
17
Zmíněné trendy v bankovnictví naznačují, že banky procházejí pohnutým obdobím.
Po dlouhém období v podstatě neměnného klasického bankovnictví jsou současné banky
vystaveny téměř nepřetržitým radikálním změnám. Managementy bank jsou tak
pod trvalým tlakem jak obhájit právo jimi řízených bank na existenci.
1.2 Podstata finančního řízení
V posledním období se banky začínají výrazněji orientovat na zisk a rentabilitu. Ziskovost se
stává dominantní záležitostí bank, v bankách se projevuje výrazná snaha o hledání možností
k realizaci vyšších zisků, rozpracovávají se systémy řízení ziskovosti na všechna relevantní
rizika. V bankách se formují systémy finančního řízení založené na finančních ukazatelích,
nazývané finanční řízení banky.
Vymezení finančního řízení banky:
Složky finančního
řízení
Finanční řízení banky představuje integrální součást celkového řídicího a rozhodovacího
mechanismu v bankách. Jde o soustavu nástrojů, metod a kritérií umožňujících řídit banku
pomocí finančních veličin. Jeho hlavní složky ukazuje následující schéma:,
Schéma 3: Hlavní složky finančního řízení bank.
Pramen: Kol. autorů: Finanční řízení bank, Bankovní institut, a. s. Praha 1997, str. 12.
Uvedené schéma obsahuje pouze hlavní složky finančního řízení bank, jsou zde však ještě
další složky, které mají značnou váhu, např. řízení aktiv a pasiv.
V této kapitole se budeme podrobněji věnovat pouze dvěma složkám finančního řízení bank
- systému řízení rizik a řízení aktiv a pasiv. Systém finančního plánování a manažerský
informační systém bude probírán v dalších kapitolách.
Vazby systému finančního řízení na vnější subjekty:
Banka a vnější
subjekty
Jde o subjekty stojící mimo banku, např. akcionáře, regulátora /ČNB/, stát, klienty,
konkurenční a další subjekty, ke kterým musí banka udržovat určité vztahy. Udržování
rovnováhy mezi jejich požadavky a možnostmi banky patří mezi podstatné součásti systému
finančního řízení v bankách.
Všimněte si:
Jedna z nejdůležitějších vazeb systému finančního řízení je na akcionáře, který se zajímá
zejména o:
■ návratnost vložených prostředků,
■ možnosti dalšího růstu,
■ riziko a jeho možné dopady do kapitálu,
■ růst celkové hodnoty banky.
Pro zajímavost uvedeme hlavní faktory určující celkovou hodnotu banky uvedené ve studii
poradenské firmy Price Waterhouse (Price Waterhouse: Shareholder Value - analysis,
measurement and management in banks, 1996).
Hlavní složky finančního řízení bank
Systém finančního
plánování zahrnující
strategické plánování,
taktické plánování a
rozpočtování
Manažerský informační
systém zahrnující pod-
systémy manažerského
účetnictví, alokace kapi-
tálu, alokace nákladů a
výnosů, vnitrobankovní
oceňování zdrojů
Systém řízení
rizik zahrnující
sledování rizika
podstupovaného
bankou, jeho
měření a řízení
1. Systém finančního řízení banky
18
Faktory určující
hodnotu banky
Jsou to:
■ růst výnosových aktiv, tj. podílu výnosových aktiv na celkových aktivech banky,
■ čistá úroková marže, tj. rozdíl mezi výnosovými a nákladovými úroky,
■ růst neúrokových příjmů, tj.provizí, poplatků a příjmů z obchodování, devizových a
ostatních operací,
■ poměr náklady/příjmy, tj. efektivita bankovního podnikání,
■ míra ztrátových úvěrů, tj. podíl rizikových úvěrů na celkových poskytnutých úvěrech,
■ efektivní daňová sazba, tj. skutečně placená daň na zisk před zdaněním,
■ kapitálové výdaje, tj. náklady na pořízení HM v podobě pobočkové sítě, výpočetního
systému apod.,
■ kapitálová přiměřenost, tj. poměr vlastního kapitálu na rizikově vážená aktiva, příp.
poměr vlastního kapitálu k dalším rizikům banky,
■ náklady na kapitál, tj. náklady spojené s pořízením kapitálu,
■ schopnost využít konkurenční výhody, tj. výhody, která se bance prostřednictvím jejích
specifik nabízí.
Hodnotu banky zvyšují faktory, které zvyšují její ziskovost, resp. faktory působící na zvýšení
výnosů a snížení nákladů banky. Managementy bank se zaměřují zejména na změny
v oblasti celkových bankovních nákladů, na růst čisté úrokové marže, na snížení míry
ztrátových úvěrů, na omezení nákladů na kapitál, na nízkou váhu kapitálových výdajů apod.
To všechno podtrhuje význam a váhu finančního řízení bank.
1.3 Systém řízení rizik
Podmínky pro řízení
bankovních rizik
Pro řízení bankovních rizik je nezbytné splnit dvě podmínky:
■ identifikovat rizika,
■ změřit rizika.
■ Identifikace bankovních rizik
Rizika bankovního
podnikání
Banka ve svých podnikatelských aktivitách podstupuje různá rizika, která jsou (s určitým
zjednodušením) uvedena v následujícím schématu.
Schéma 4: Hlavní rizika bankovního podnikání
Pramen: Kol. autorů: Finanční řízení bank, Bankovní institut, a. s., Praha 1997, str. 160.
úvěrové (kreditní)
riziko
úrokové riziko
riziko likvidity
kursové riziko
akciové riziko
riziko kapitálové
přiměřenosti
provozní (operační)
riziko
riziko nesplacení závazku plynoucího z úvěrového
vztahu,
riziko snížení čistého úrokového příjmu vlivem
změny úrokových sazeb,
riziko, že banka nebude schopna splatit své
závazky,
riziko újmy na zisku vlivem změny kursů cizích měn
vůči měně, v níž jsou vykazovány účty,
riziko plynoucí ze změny cen akcií,
stanovenou platnými pravidly,
postupů nebo podvodem.
riziko poklesu kapitálu pod minimální hranici
riziko ztrát způsobených chybou, nedodržením
19
Banka podstupuje i další rizika, tato však nepatří do problematiky finančního řízení nebo
řízení aktiv a pasiv.
■ Měření bankovních rizik
Nezbytným předpokladem řízení rizik je potřeba jejich kvantifikace - měření.
V souvislosti s tím se používají dvě metody:
■ klasická (spíše statická), která popisuje příčiny, tedy kde se nebezpečí ztráty objevuje, a
většinou nic neříká o intenzitě rizika,
■ novější metoda, která se snaží odhadnout negativní dopad při nepříznivém vývoji, tedy
odhad finanční ztráty.
■ Řízení bankovních rizik
Časový aspekt řízení
rizik
K řízení rizik existují dva základní přístupy:
■ řízení z dlouhodobého pohledu - projekce,
■ řízení okamžité - hedging.
Podstata řízení rizika z dlouhodobého pohledu:
Banka se snaží uplatňovat takovou strategii a dosáhnout takových cílových bilancí, aby
výsledkem byla minimalizace nákladů na mimobilanční zabezpečovací nástroje /např.
swapy, forwardy, opce/. K tomu uplatňuje různé strategie využívající bilanční instrumenty,
ke kterým patří např. strategie využívající portfolio cenných papírů a strategie využívající
oceňování bilanční nástrojů.
Strategie využívající portfolio cenných papírů:
Používá se zejména pro řízení rizika úrokové sazby a likvidity. Umožňuje prodejem, příp.
nákupem cenných papírů reagovat na pozici v oblasti těchto rizik.
Strategie využívající oceňování bilanční nástrojů:
Vychází z toho, že pokud je pozice banky v nějakém směru otevřená, vhodným oceněním
nástrojů banky je možné dosáhnout snížení rizika.
Přímé zajišťování proti riziku - hedging:
U některých rizik, zejména tržních, je možné zajištění proti nim tím způsobem, že nákupem
nebo prodejem daného nástroje nakupujeme nebo prodáváme riziko s ním spojené.
Podstata hedgingu:
Je dána tím, že podstatou každého rizika je rozdílná velikost či charakter budoucích cash
flow a to z hlediska měny či způsobu stanovení cash flow v budoucnu /přecenění/. Smyslem
zajištění je pak tyto rozdílné toky spárovat, tj. přidáním dalších toků dosáhnout stavu, kdy
se toky na aktivní straně kryjí s toky na pasivní straně. Tím pak nevzniká žádná riziková
pozice. Rozdíl těchto toků tvoří zisk nebo ztrátu, kterou lze předem určit.
Všimněte si:
Přestože existují poměrně dobré metody měření bankovních rizik, jejich předcházení a
řízení, pravděpodobnost výskytu škody v důsledku celkového vystavení banky různým
rizikům se nedá úplně vyloučit. Je proto nezbytné, aby banka uvažovala o způsobech
pojištění proti případných škodám.
1.4 Řízení aktiv a pasiv
Vymezení řízení aktiv a pasiv:
Řízení struktury
bankovní rozvahy
Řízení aktiv a pasiv tvoří těžiště bankovního managementu a je podstatnou součástí
finančního řízení banky. Je to způsob řízení struktury bankovní rozvahy, která je přehledem
majetku banky a zdrojů jeho financování.
1. Systém finančního řízení banky
20
Všimněte si:
Rozvaha banky má dobrou vypovídací schopnost, na základě její analýzy je možné
odhadnout typ banky, její sílu a “zdraví”.Do rozvahy se promítá obchodní plán i strategie
banky.
Management aktiv a pasiv se týká banky jako celku, snaží se zvládat bankovní rizika, jejich
diverzifikaci, ohraničení rizik určením spodních a horních objemových hranic, při
respektování kriteria ziskovosti a bankovní rentability. Funguje vždy v prostoru vymezeném
centrální bankou, s ohledem na její opatření z hlediska obezřetného bankovního podnikání
a měnové politiky příslušné země.
I když je nezbytné chápat řízení aktiv a pasiv jako celek, řízení pasiv má svá pravidla a
zvláštnosti, obdobně i řízení aktiv.
Řízení bankovních pasiv:
Jeho cílem je získávat zdroje při respektování zásady, že náklady na získání zdrojů by měly
být co nejnižší a dále zásady alespoň částečného sladění požadavků strany aktiv se stranou
pasiv co do jejich splatnosti, lhůty vázání prostředků, výšky úrokových sazeb a jejich
citlivosti. Získávání zdrojů je v bance aktivním procesem podpořeným marketingovými
opatřeními.
Každý z bankovních zdrojů má svá specifika. Banka z nich tvoří celkový zdroj pro své
podnikání v určité struktuře vzhledem ke straně aktiv, momentální situaci na trhu zdrojů,
hodnocení z hlediska rizika a výše nákladů, popřípadě z dalších aspektů.
Všimněte si:
Řízení pasiv banky je důležité nejenom z pozice ziskového motivu získávání zdrojů s co
nejnižšími náklady a s jejich co nejdelším možným použitím, ale i s ohledem na problém
likvidity banky.
Řízení bankovních aktiv:
Jeho cílem je použít získané finanční zdroje tak, aby výnosy byly při přiměřeném omezení
rizik co nejvyšší, přičemž je nezbytné brát ohled na stranu pasiv co do splatnosti, lhůty
vázání prostředků, apod.
Při tvorbě struktury bankovních aktiv je nutno respektovat dva základní cíle - rentabilitu
banky na základě výnosně použitých zdrojů a stabilitu banky na základě řízení rizik.
Řízení bankovní rozvahy jako celku:
Jeho cílem je sladit peněžní zdroje s jejich použitím, přičemž je kromě sledování aspektu
výnosovosti nezbytné promítnout do rozvahy principy omezení rizik, zejména rizika
likvidity, úrokové sazby, devizového rizika, kapitálového rizika a rizika portfolia cenných
papírů, a to současně, což je nesmírně těžké a náročné.
Řízení bankovní rozvahy má svůj dlouhodobý - strategický, ale i krátkodobý - operativní
aspekt.
1.5 Organizace a úlohy útvarů finančního řízení
Klíčové útvary
finančního řízení
Kvalita finančního řízení banky je v podstatné míře závislá na její organizaci. Klíčové
útvary finančního řízení v bance ukazuje následující schéma:
21

Schéma 5: Klíčové útvary finančního řízení banky.
Pramen: Kol. autorů: Finanční řízení bank, Bankovní institut, a. s., Praha 1997, str. 281.
Kromě uvedených útvarů, které ve finančním řízení banky sehrávají důležitou úlohu, se do
finančního řízení zapojují i ostatní útvary řízení banky. Navíc jsou zpravidla tvořeny různé
komise a výbory.
Úlohy představenstva, příp. dozorčí rady
Představenstvo a
dozorčí rada
K základním úlohám představenstva, příp. dozorčí rady - podle rozdělení jejich pravomocí
vbance, patří:
■ rozhodnutí o organizační struktuře, strategii banky, klíčových parametrech a cílech
finančního řízení,
■ schválení klíčových parametrů manažerského informačního systému,
■ rozhodnutí o úloze řízení rizik v bance a jeho organizaci,
■ schválení finančních plánů banky,
■ přijímání klíčových zpráv o ziskovosti, rizikovosti, dodržování limitů rizika,
■ odpovědnost za řádné vedení finančního účetnictví,
■ odpovědnost za dodržování opatření a pravidel stanovených centrální bankou,
■ rozhodnutí o úrokové politice, schválení zásad řízení aktiv a pasiv, rozhodnutí
o dalších zásadních otázkách finančního řízení,
■ rozhodnutí o motivačních systémech.
Všimněte si:
Postavení představenstva a dozorčí rady může být v jednotlivých bankách různé, vždy však
rozhodují o zásadních otázkách finančního řízení banky.
Úlohy útvaru finančního řízení:
Útvar finančního
řízení
Útvar finančního řízení, který v bankách většinou vystupuje pod názvem finanční divize,
příp. finanční úsek, zahrnuje:
■ finanční účetnictví,
■ daňovou politiku,
■ manažerský informační systém /jeho funkční, ne technickou část/,
■ řízení nákladů,
■ plánování /zpravidla finanční plánování - rozpočtování/,
■ statistiku a externí výkaznictví,
■ poplatkovou politiku a řízení neúrokových výnosů,
■ externí audit, apod.
Klíčové útvary finančního řízení banky
představenstvo banky a dozorčí rada
útvar finančního řízení
útvar řízení rizik
útvar řízení aktiv a pasiv
útvar vnitřního auditu
útvar strategického plánování
1. Systém finančního řízení banky
22
Všimněte si:
Útvar finančního řízení může nést odpovědnost i za další činnosti banky, pokud jsou zde
ovšem zařazeny, např. za řízení aktiv a pasiv, strategické plánování a vztahy k investorům.
Funkce a konkrétní uspořádání útvaru finančního řízení se v různých bankách většinou liší.
Zpravidla však je gestorem celého systému finančního řízení v bance a zodpovídá
představenstvu za jeho provoz, výstupy a aktualizaci.
Úlohy útvaru řízení rizik
Útvar řízení rizik Klíčovou úlohou útvaru řízení rizik by měla být maximalizace hodnoty pro akcionáře, tj.
tvorba co největšího dlouhodobě udržitelného zisku. K tomu je třeba rizika měřit, limitovat,
kontrolovat a aktivně řídit.
Přitom by měly být dodržovány tyto zásady:
■ oddělení obchodní činnosti, vypořádání a účtování obchodů, aktivní řízení rizik a
měření rizik,
■ oddělení obchodů s tržními riziky od ostatních bankovních činností,
■ společný průběh procesu měření a řízení pro tržní rizika, likviditu, úvěrové riziko a
provozní riziko.
Všimněte si:
Útvar řízení rizik by měl být nezávislým útvarem, který za tuto oblast odpovídá přímo
představenstvu. Podílí se i na přípravě strategie a stanovení cílů banky. Úzce spolupracuje
s ostatními útvary finančního řízení.
Současné trendy v řízení rizik směřují ke sjednocení přístupů v řízení různých druhů rizik a
zároveň se řízení rizik propojuje s řízením ziskovosti. Důležitost jejich řízení vzrostla
zejména v posledním období - spolu s řízením ziskovosti banky patří k nejzávažnějším
činnostem v oblasti řízení banky.
Úlohy útvaru řízení aktiv a pasiv
Útvar řízení aktiv a
pasiv
Klíčovou úlohou útvaru řízení aktiv a pasiv je řízení bankovní bilance, které zahrnuje
plánování, usměrňování a kontrolu změn velikosti aktiv a pasiv, jejich složení, nákladů na
zdroje a výnosů z aktiv tak, jak jsou zahrnuty v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. V rámci
tohoto procesu se průběžně provádí měření a řízení finančních rizik vyplývajících
z obchodních aktivit banky.
Zodpovědnosti a pravomoci útvaru řízení aktiv a pasiv v uvedených oblastech jsou nástroji
k dosažení finančních záměrů banky, zejména zisku, při současné kontrole a dodržování
limitů, které byly představenstvem stanoveny v oblasti finančních rizik. Může existovat jako
samostatný útvar nebo jako součást útvaru finančního řízení. V každém případě musí úzce
spolupracovat s úsekem finančního řízení, neboť svým rozhodováním bezprostředně a
podstatně ovlivňuje celkovou ziskovost a rizikovost banky.
Všimněte si:
Kromě útvaru pro řízení aktiv a pasiv může v procesu jejich řízení sehrát důležitou roli i
výbor pro řízení aktiv a pasiv /asset and liability committee - ALCO/. Jeho úlohou je
sledování klíčových informací o řízení aktiv a pasiv a formování názoru na klíčová
rozhodnutí v této oblasti, co má zajistit kvalitu a přijatelnost těchto rozhodnutí pro všechny
útvary, kterých se to týká.
Úlohy útvaru vnitřního auditu
Útvar vnitřního auditu Jeho základním posláním je být nezávislým útvarem schopným odhalit a posoudit možné
slabiny řídicího systému ve všech oblastech činnosti banky, které by mohly způsobit
nefunkčnost banky, její sníženou finanční výkonnost a neschopnost efektivně řídit rizika.
Zároveň spolupracuje s externím auditorem při výkonu externího auditu.
23
Na rozdíl od činností, jež náleží útvaru řízení aktiv a pasiv, útvaru řízení rizik a útvaru
strategického plánování, které mohou být realizovány i v rámci útvaru finančního řízení, je
postavení útvaru vnitřního auditu nezastupitelné.
Všimněte si:
Činnosti přiřazené útvaru vnitřního auditu nemohou být vykonávány žádným jiným
útvare