Distanční studijní opora

eg´alnˇe (drogy). Mnohdy je v pozad´ıisnahaodaˇnov´y
´unik. Odhady rozsahu tohoto sektoru se r˚uzn´ıvr˚uzn´ych zem´ıch a
r˚uzn´ych obdob´ıch, pohybuj´ısevˇsak aˇzna´urovni jedn´eˇctvrtiny ofi-
ci´aln´ıho v´ykonu.
kvalita zboˇz´ıasluˇzeb.V´yvoj, pˇr´ıpadnˇe mezin´arodn´ısrovn´an´ıt´eto
nezanedbateln´e str´anky produkce, nen´ı v ukazateli HDP zachycen.
Mnohdy doch´az´ıiktomu,ˇze cenov´yv´yvoj vykazuje opaˇcn´ysmˇer po-
hybu neˇz kvalita produkce.
Pokud se v ekonomick´e teorii realizuj´ısnahyopˇreklenut´ıv´yˇse uveden´ych
nedostatk˚u, je pouˇz´ıv´an agreg´at ˇcist´yekonomick´yblahobyt,zohledˇnuj´ıc´ı
uveden´eskuteˇcnosti.
Pozn´amka 1.1.
Server businessweek.com zveˇrejnil v roce 2001 n´asleduj´ıc´ı odhady pod´ılu ˇcern´e
ekonomiky na hrub´em dom´ac´ım produktu vybran´ych evropsk´ych zem´ı a Euro z´ony
jako celku:
zemˇepod´ıl na HDP
It´alie 23 %
Nˇemecko 15 %
Francie 11 %
ˇ
Spanˇelsko 17 %
Euro z´ona 14 %
Zdroj:
http://www.businessweek.com/magazine/content/01 38/b3749145.htm
1.3 V´ydajov´a metoda vyj´adˇren´ı HDP
Jestliˇze je HDP definov´an jako trˇzn´ı hodnota fin´aln´ı produkce, je zˇrejm´e,
ˇze jeho realizace na trhu je podm´ınˇena v´ydaji tˇech, kteˇr´ı HDP nakupuj´ı.
Budeme-li sledovat do kter´ych sektor˚u HDP smˇeˇruje, mus´ıme nyn´ı, na rozd´ıl
od pˇredchoz´ıho zjednoduˇsen´eho modelu, zd˚uraznit, ˇze vedle dom´acnosti na-
kupuj´ıifirmy,st´at a ˇc´ast produkce smˇeˇruje do zahraniˇc´ı. Budeme-li mˇeˇrit
HDP pomoc´ıv´ydaj˚uspojen´ych s jeho realizac´ı, je vyj´adˇriteln´ysouˇc-
tem n´asleduj´ıc´ıch poloˇzek:
C –v´ydaje dom´acnost´ınaspotˇrebu
I
B
– soukrom´ehrub´edom´ac´ı investice
G –st´atn´ın´akupy v´yrobk˚uasluˇzeb
E
N
–ˇcist´yexport
Hrub´ydom´ac´ı produkt vyj´adˇren´y touto metodou je moˇzno zapsat:
HDP = C + I
B
+ G + E
N
.
Pod´ıvejme se bl´ıˇze na jednotliv´epoloˇzky.
V´ydaje dom´acnost´ınaspotˇrebu
Pˇredstavuj´ıosobn´ıv´ydaje na spotˇrebu, kter´em˚uˇzeme vnitˇrnˇerozdˇelit na tˇri
hlavn´ı skupiny:
23
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
v´ydaje na dlouhodobou spotˇrebu, tedy n´akupy typu bytov´ezaˇr´ızen´ı,
automobily, atd.
v´ydaje na kr´atkodobou spotˇrebu, kam patˇr´ın´akupy potravin, odˇev˚u,
benz´ınu aj.
v´ydaje na sluˇzby, kter´epˇredstavuj´ı nemateri´aln´ıpoloˇzky spotˇreby do-
m´acnost´ı. Napˇr. placen´ın´ajemn´eho, plynu, elektˇriny, vody. Ale tak´e
platby za sluˇzby l´ekaˇr˚u, nemocnic, bank, advok´at˚uaj.
Vyjdeme-li ze statistick´ych ´udaj˚u, pak pod´ıl tˇechto sloˇzek byl napˇr. v USA
na poˇc´atku 90. let n´asleduj´ıc´ı:
53 % v´ydaje spojen´es´uhradou sluˇzeb, vˇcetnˇebydlen´ı,
33 % v´ydaje na kr´atkodobou spotˇrebu,
14 % v´ydaje na zboˇz´ı dlouhodob´espotˇreby.
Celkovˇesev´ydaje na osobn´ıspotˇrebu dosahovaly ´urovnˇe66%HNP.V´ydaje
dom´acnost´ınaspotˇrebu v
ˇ
Cesk´e republice dosahovaly v letech 1993–2001
v´yˇse:
Tabulka 1.2: V´ydaje dom´acnost´ınaspotˇrebu v
ˇ
Cesk´e republice v letech 1993–
2001 (v mld. CZK, st´al´e ceny = 1995)
ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
spotˇreba
dom´ac.
620 654 692 747 765 751 766 783 814
%zHDP 48,6 50,2 50,1 51,9 53,5 53,1 53,9 53,4 53,7
´
Udaj z USA potvrzuje dominantn´ıpostaven´ıspotˇrebitele ve vyspˇel´etrˇzn´ı
ekonomice. Dvˇetˇretiny hodnoty trˇzn´ı produkce jsou bezprostˇrednˇespjaty
s rozhodnut´ım spotˇrebitel˚uom´ıˇre v´ydaj˚unaspotˇrebu. Zmˇeny rozhodnut´ı
se bezprostˇrednˇeprojevuj´ı v oscilaci t´eto nejv´yznamnˇejˇs´ısloˇzky celkov´ych
v´ydaj˚u a tedy i popt´avky. Tendence r˚ustu v´ydaj˚unaspotˇrebu v
ˇ
CR m˚uˇze
b´yt ch´ap´ana jako postupn´eutv´aˇren´ı standardn´ıho trˇzn´ıho prostˇred´ı.
Soukrom´ehrub´edom´ac´ıinvestice
Jsou pˇredevˇs´ım tvoˇreny investiˇcn´ımi n´akupy firem. Zahrnuj´ıv´ydaje na suro-
viny, na obnovu a rozˇs´ıˇren´ıkapit´alov´ych statk˚u. Mezi investiˇcn´ıv´ydaje jsou
vtrˇzn´ıch ekonomik´ach zapoˇc´ıt´av´any i v´ydaje spojen´esv´ystavbou rodinn´ych
domk˚u.
N´akupy investiˇcn´ıho charakteru uskuteˇcˇnovan´est´atem do t´eto poloˇzky neza-
hrnujeme.
Hrub´e investice tvoˇr´ı jak v´ydaje spojen´e s obnovou (investice restituˇcn´ı
I
R
), tak v´ydaje znamenaj´ıc´ırozˇs´ıˇren´ı, tedy tvorbu dodateˇcn´ych kapit´alov´ych
statk˚u (investice ˇcist´e I
N
).
Pˇri anal´yze v´ydaj˚ujeuˇz´ıv´ano uˇzˇs´ıpojet´ı pojmu investice, neˇz je obvykl´e
vhospod´aˇrsk´e praxi. V tomto smyslu nen´ıinvestic´ınapˇr. n´akup akci´ı, nebot
’
se nejedn´aov´ydej spojen´ysn´akupem fin´aln´ı produkce.
Hrub´edom´ac´ı investice tvoˇrily v letech 1993–2001 pˇribliˇznˇe 33,1 % HDP
v
ˇ
CR.
24
Tabulka 1.3: Hrub´edom´ac´ı investice v
ˇ
Cesk´e republice v letech 1993–2001
(v mld. CZK, st´al´e ceny r. 1995)
ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
hrub´e
investice
324 384 470 511 494 481 467 511 557
%zHDP 25,4 29,5 34,0 35,4 34,6 34,0 32,9 34,8 36,8
St´atn´ın´akupy v´yrobk˚uasluˇzeb
Zahrnuj´ıv´ydaje st´atu na n´akup fin´aln´ı produkce. To znamen´a, ˇze vyluˇcujeme
ty v´ydaje st´atu, kter´emaj´ı charakter transferovan´ych plateb. Tyto platby
mohou ve v´ydej slouˇz´ıc´ıkn´akupu fin´aln´ı produkce pˇremˇenit jejich pˇr´ıjemci.
St´atn´ın´akupy v´yrobk˚uasluˇzeb dosahovaly v letech 1993–2001 pr˚umˇern´e
´urovnˇe 19,5 % ˇcesk´eho HDP.
Tabulka 1.4: St´atn´ın´akupy v´yrobk˚uasluˇzeb v
ˇ
Cesk´e republice v letech
1993–2001 (v mld. CZK, st´al´e ceny r. 1995)
ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
spotˇreba
vl´ady
287 287 275 285 272 260 266 264 265
%zHDP 22,5 22,0 19,9 19,8 19,1 18,4 18,7 18,0 17,5
ˇ
Cist´yexport
Pokud seˇcteme ´udaje C +I
B
+G uv´adˇen´eproˇceskou ekonomiku, dos´ahneme
v letech 1993–2001 pr˚umˇern´e hodnoty 105,3 % HDP.Jetozp˚usobeno ˇctvrtou
sloˇzkou dotv´aˇrej´ıc´ı celkovou strukturu v´ydaj˚u, ˇcist´ym exportem. To co bylo
v ekonomice dan´e zemˇe vyprodukov´ano se odliˇsuje od toho co je v´yˇse uve-
den´ymi tˇremi druhy v´ydaj˚u nakoupeno ze dvou d˚uvod˚u:
ˇc´ast produkce zemˇe je vyv´aˇzenadozahraniˇc´ınebojenakupov´ana ci-
zinci.
ˇc´ast toho co dom´ac´ı subjekty nakupuj´ı je produkce zahraniˇcn´ı.
ˇ
Cist´yexportje rozd´ıl mezi exportem a importem. Tedy, mus´ıme pˇriˇc´ıst
platby za export v´yrobk˚uasluˇzeb v ekonomice vytvoˇren´ych (ale realizo-
van´ych v zahraniˇc´ı), na druh´e stranˇeodeˇc´ıst dom´ac´ıv´ydaje za sluˇzby a
v´yrobky ze zahraniˇc´ı dovezen´e.
Hodnota ˇcist´eho exportu m˚uˇze b´yt tedy i z´aporn´a, coˇzjepr´avˇepˇr´ıpad USA
vuv´adˇen´em roce 1987.
V´yvoj salda zahraniˇcn´ıho obchodu
ˇ
CR ilustruje n´asleduj´ıc´ı tabulka:
ˇ
Cist´y produkt
Jak jiˇz bylo uvedeno, do hodnoty HDP vstupuj´ıhrub´e investice. Jestliˇze
pouˇzijeme pouze investice ˇcist´e(I
N
), z´ısk´ame veliˇcinu ˇcist´y dom´ac´ınebo
n´arodn´ıprodukt(NDP ˇci NNP),kter´ejsoud´any souˇcty:
NDP = C + I
N
+ G + E
N
25
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
Tabulka 1.5: Zahraniˇcn´ıobchodv
ˇ
Cesk´e republice v letech 1993–2001 (v mld.
CZK, st´al´e ceny r. 1995)
ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
export 625 635 741 802 875 963 1021 1195 1343
import 580 665 806 914 988 1053 1110 1298 1475
ˇcist´y
export
45 −30 −66 −112 −113 −90 −89 −103 −133
nebo:
NDP = HDP −I
R
.
ˇ
Cist´y produkt pˇredstavuje dokonalejˇs´ı vyj´adˇren´ıv´ykonu.
Obnovovac´ı investice slouˇz´ı k nahrazen´ı znehodnocen´eho kapit´alu, k nˇemuˇz
pˇri uˇz´ıv´an´ızdroj˚udoch´az´ı. Proto tak´em˚uˇzeme ˇcist´y produkt z´ıskat, pokud
od hrub´eho produktu toto znehodnocen´ıkapit´alu odeˇcteme.
1.4 D˚uchodov´a metoda mˇeˇren´ıv´ykonu
Uˇzit´ıd˚uchodov´e metody znamen´a, ˇze budeme mˇeˇrit v´ykon ekonomiky po-
moc´ıpˇr´ıjm˚udom´acnost´ı, kter´epob´ıraj´ızasluˇzby v´yrobn´ıch faktor˚u v jejich
vlastnictv´ı. Dom´acnosti jsou vlastn´ıky vˇsech v´yrobn´ıch faktor˚uasouˇctem
jim n´aleˇzej´ıc´ıch d˚uchod˚uz´ısk´ame veliˇcinu naz´yvanou n´arodn´ıd˚uchod (NI).
Jak´ed˚uchody n´aleˇz´ıvlastn´ık˚um v´yrobn´ıch faktor˚u? Jsou to:
mzdy pˇred zdanˇen´ım (hrub´e mzdy), tzn. d˚uchod, kter´ym´acharakter
odmˇeny za pr´aci (uˇzijeme-li ´udaj˚uuv´adˇen´ych pro rok 1987 v USA,
dosahovaly v´yˇse pˇribliˇznˇe60%HNP)
renty,d˚uchody vlastn´ık˚um p˚udy. Jedn´aseonejm´enˇev´yznamnou po-
loˇzku co do rozmˇeru. Nedosahuje ani ´urovnˇe1%HNP.
zisky korporac´ı.Ivtomtopˇr´ıpadˇemus´ıme kalkulovat hrub´ezisky
(tedy pˇred zdanˇen´ım). Dosahovaly v roce 1987 v USA ´urovnˇe6,7%
HNP.
ˇcist´y´urok.Jerozd´ıl mezi ´uroky, kter´edom´acnosti z´ısk´avaj´ıa´uroky,
kter´eplat´ıjin´ym subjekt˚um. Rozmˇer ˇcist´ych ´urok˚ujeasi7,5%HNP.
d˚uchody v podobˇepˇr´ıjm˚u ze samozamˇestn´an´ı.Jsoutod˚uchody
za uˇz´ıv´an´ıv´yrobn´ıch faktor˚u mimo korporace. Tedy napˇr. zisky firem
individu´aln´ıch vlastn´ık˚u, d˚uchody samostatnˇepodnikaj´ıc´ıch osob. Tyto
formy d˚uchod˚u dosahuj´ı´urovnˇeasi7,3%HNP.
Souˇctem uveden´ych d˚uchod˚u vyj´adˇren´yn´arodn´ıd˚uchod dosahuje ´urovnˇe
pˇribliˇznˇe82%HNP.Jak´ejsoupˇr´ıˇciny? Model ekonomiky, je sloˇzitˇejˇs´ı. Vy-
stupuj´ıvnˇem dalˇs´ı dva sektory, tj. st´at a zahraniˇc´ıad˚uleˇzitou funkci pln´ı
finanˇcn´ı trh.
Rozd´ıl mezi produktem a d˚uchodem je zp˚usoben pˇredevˇs´ım dvˇema
okolnostmi.
1. znehodnocen´ıkapit´alu – v ukazateli HDP jsme vych´azeli z hrub´ych
26
investic.V trˇzn´ıch cen´ach je znehodnocen´ızapoˇc´ıt´ano. To je obsaˇzeno
v cen´ach v´yrobk˚uasluˇzeb, ale jemu odpov´ıdaj´ıc´ıpenˇeˇzn´ıprostˇredky
jsou urˇceny k obnoven´ı hodnoty spotˇrebovan´eho kapit´alu a nevystupuj´ı
ve formˇed˚uchodu.
2. nepˇr´ım´edanˇe –ˇc´ast plateb za uˇzit´ıv´yrobn´ıch faktor˚ujejichvlastn´ıci
nedostanou, nebot
’
jejich pˇr´ıjemci nejsou dom´acnosti, ale st´at. Nepˇr´ım´e
danˇejsouobsaˇzeny v cen´ach, st´avaj´ı se proto organickou souˇc´ast´ı agre-
g´atu HDP,alejetoˇc´ast trˇzby, kter´aseodv´ad´ıjakod˚uchod st´atu.
Mus´ıme tedy tuto poloˇzku od HDP odeˇc´ıst.
Provedeme-li tuto dvoj´ıkorekci,jsouveliˇciny HDP i NI shodn´e.
Je vˇsak rozd´ıl mezi veliˇcinou n´arodn´ıd˚uchod a d˚uchodem, kter´ym skuteˇcnˇe
dom´acnosti mohou disponovat.
N´arodn´ıd˚uchod je souˇctem plateb za uˇzit´ıv´yrobn´ıch faktor˚ubez
ohledu na to, jestli je skuteˇcnˇedom´acnosti z´ısk´avaj´ı. Proto se v eko-
nomii zav´ad´ıveliˇcina osobn´ıd˚uchod.
Osobn´ıd˚uchod (PI)vyjadˇruje celkov´epˇr´ıjmy, kter´e dom´acnosti
skuteˇcnˇez´ısk´avaj´ı. Do v´yˇse osobn´ıho d˚uchodu se prom´ıt´askuteˇcnost, ˇze:
jsou odv´adˇeny danˇezezisk˚ukorporac´ı,
ˇc´ast zisk˚ukorporac´ınen´ırozdˇelov´ana,
jsou odv´adˇeny platby do fond˚usoci´aln´ıho pojiˇstˇen´ı.
Tyto poloˇzky ´uroveˇnosobn´ıho d˚uchodu sniˇzuj´ı. Dalˇs´ırozd´ıl souvis´ı sˇcist´ymi
´urokov´ymi platbami mezi sektory (s v´yjimkou dom´acnost´ı).
Souˇcasnˇesevˇsak plat´ı, ˇze do d˚uchod˚udom´acnost´ıseprom´ıtaj´ı transferov´e
platby, kter´e dom´acnosti z´ısk´avaj´ı akter´e(jakjev´yˇse uvedeno) nejsou
souˇc´ast´ın´arodn´ıho d˚uchodu. Nav´ıc i osobn´ıd˚uchod podl´eh´azdanˇen´ı.
Proto zav´ad´ıme veliˇcinu disponibiln´ıd˚uchod (disponibiln´ıosobn´ıd˚uchod)
dom´acnost´ı(DI).Podlezp˚usobu uˇzit´ıjejdˇel´ıme na:
v´ydaje na osobn´ıspotˇrebu (C)
´uspory (S)
tedy :
DI = C + S.
Shrnut´ı kapitoly
V kapitole je vysvˇetlen alternativn´ıpˇr´ıstup k mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky a
zd˚uraznˇena z´avislost zp˚usobu mˇeˇren´ına´uˇcelu, kter´ymˇeˇren´ım sledujeme. Ten
je vyj´adˇren ot´azkou, na kterou m´ab´yt d´ana odpovˇed
’
.Z´akladn´ım n´astrojem
mˇeˇren´ıv´ykonu je produkt – makroekonomick´y agreg´at, kter´ymˇeˇr´ıme meto-
dou ocenˇen´ı fin´aln´ıtrˇzn´ı produkce v dan´em roce. Produkt se odliˇsuje:
dom´ac´ı–mˇeˇr´ıme v´ystup na ´uzem´ıst´atu
n´arodn´ı–mˇeˇr´ıme v´ystup v´yrobn´ıch faktor˚u, kter´ejsouvevlastnictv´ı
subjekt˚usest´atn´ıpˇr´ısluˇsnost´ı
27
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
nomin´aln´ı–zmˇeˇren v bˇeˇzn´ych trˇzn´ıch cen´ach a podl´ehaj´ıc´ızkreslen´ı
vd˚usledku pohybu trˇzn´ıch cen
re´aln´y–kjehoˇzmˇeˇren´ı se vyuˇz´ıvaj´ıtzv.st´al´e ceny, a proto l´epe vy-
jadˇruje skuteˇcn´ezmˇeny ve velikosti fyzick´eho v´ystupu.
ˇ
Z´adn´yzezp˚usob˚umˇeˇren´ınem´a absolutn´ı vypov´ıdac´ı schopnost a nen´ıide´aln´ı.
Vˇsechny z uveden´ych zp˚usob˚upostihuj´ı pouze ty zp˚usoby uˇzit´ızdroj˚u, kter´e
poskytuj´ıtrˇzn´ı produkci.
S vyuˇzit´ım studijn´ıpom˚ucky: Fuchs, K., Tuleja, P.: Struˇcn´ypr˚uvodce a
cviˇcebnice. Z´aklady ekonomie ovˇeˇrte ´uroveˇnzvl´adnut´ı
a) z´akladn´ıch pojm˚u kapitoly (viz subkap. 13.2)
b) z´akladn´ıch poznatk˚uˇreˇsen´ım testov´ych ot´azek (viz subkap. 13.5)
Ot´azky k zamyˇslen´ı
1. Zn´azornˇete graficky z´akladn´ı vztahy (toky) ve dvousektorov´em modelu
ekonomiky.
2. Vˇcem spoˇc´ıv´aprobl´em mˇeˇren´ıv´ykonu trˇzn´ı ekonomiky?
3. V´ykon m˚uˇzeme vyj´adˇrit agreg´atem d˚uchod, kter´yjetvoˇren souˇctem
tˇechto d˚uchod˚uvlastn´ık˚uv´yrobn´ıch faktor˚u:
4. Proˇcpˇri vyj´adˇren´ı produktu zohledˇnujeme r˚uzn´easpekty?Pokuste
se vyj´adˇrit pˇrednost jednotliv´ych zp˚usob˚u vyj´adˇren´ınebokontextve
kter´em zp˚usob upˇrednostn´ıme.
5. Jak se postupuje pˇri mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky pomoc´ıtzv.pˇridan´e
hodnoty?
6. Kdy plat´ı, ˇze re´aln´y produkt je vyˇsˇs´ıneˇznomin´aln´ı
7. Proˇcm´are´aln´y produkt vyˇsˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnost neˇz produkt nomi-
n´aln´ı?
8. Proˇcjeˇcist´y export souˇc´ast´ı celkov´ych v´ydaj˚u(sloˇzkou agreg´atn´ıpo-
pt´avky)?
9. Jak´y je vztah mezi znehodnocen´ım kapit´alu a restituˇcn´ımi investicemi?
10. Proˇcjepˇri mˇeˇren´ı hodnota d˚uchodu menˇs´ıneˇz hodnota produktu?
11. Co plat´ıprouˇzit´ı disponibiln´ıho d˚uchodu?
12. Ovlivˇnuje st´at v´yˇsi disponibiln´ıho d˚uchodu, pokud ano ˇc´ım?
28
Agreg´atn´ınab´ıdka
Agreg´atn´ı popt´avka
Pojet´ı ekonomick´erovnov´ahy
Utv´aˇren´ırovnov´ahy v klasick´em modelu
Keynesi´ansk´y model rovnov´ahy
Urˇcen´ı produktu modelem multiplik´atoru
Ekonomick´a rovnov´aha
2
2. Ekonomick´arovnov´aha
C´ıl kapitoly
Pomoc´ı zaveden´ı agreg´atn´ıpopt´avky a agreg´atn´ınab´ıdky budete schopni
vysvˇetlit, co vyjadˇruje a ˇc´ım je charakteristick´arovnov´aha ekonomiky. Pˇred-
pokladem je zvl´adnut´ı interpretace agreg´atn´ınab´ıdky v kr´atk´em a dlouh´em
obdob´ı a vliv˚uzp˚usobuj´ıc´ıch jej´ımˇen´ıc´ı se elasticitu. Z hlediska porozumˇen´ı
soudob´eekonomiijed˚uleˇzit´eujasnˇen´ısiot´azky, proˇcjsoumoˇzn´ealternativn´ı
pˇr´ıstupy k interpretaci rovnov´ahy ekonomiky a zejm´ena k pˇredpoklad˚um,
okter´esekonstrukceklasick´eho a keynesi´ansk´eho modelu op´ıraj´ı. Nem´enˇe
d˚uleˇzit´e je pochopit v´yznam pˇredpokladu cenov´epruˇznosti na trz´ıch a jeho
logick´ych vy´ustˇen´ı. V z´avˇereˇcn´eˇc´asti kapitoly zvl´adnete z´akladn´ı souvislosti
modelu multiplik´atoru, kter´ybylteoretick´ym v´ychodiskem pro pˇr´ıstup hos-
pod´aˇrsk´e politiky st´atu k trˇzn´ımu syst´emu.
ˇ
Casov´az´atˇeˇz
4 hodiny studium
1hodinaprocviˇcen´ı
2.1 Agreg´atn´ınab´ıdka
Agreg´atn´ınab´ıdka (AS)slouˇz´ı k ilustraci v´ykonu ekonomiky, slouˇz´ı k vy-
j´adˇren´ı rozsahu celkov´eho dom´ac´ıho produktu, tedy trˇzn´ıho v´ykonu firem.
Firmy produkci vyr´abˇej´ıaprod´avaj´ıvpodm´ınk´ach trˇzn´ıch a kˇrivka agreg´atn´ı
nab´ıdky tuto skuteˇcnost odr´aˇz´ı a ilustruje. Jej´ıtvarvyjadˇruje, ˇze firmy
jsou ochotny vyr´abˇet a nab´ızet urˇcit´emnoˇzstv´ıprodukcevz´avis-
losti na cenov´e hladinˇe.Kˇrivka zobrazuje z´avislost mezi produktem a
cenovou hladinou.
Pozn´amka 2.1.
Cenovou hladinou rozum´ıme vˇseobecnou ´uroveˇn cen. Mˇeˇr´ıme ji pomoc´ı cenov´ych
index˚u(bl´ıˇze v pojedn´an´ı o inflaci). Jestliˇze dojde k r˚ustu cenov´e hladiny, zna-
men´ato,ˇze subjekty ekonomiky mus´ınauskuteˇcnˇen´ıt´ychˇzn´akup˚u vyd´avat vˇetˇs´ı
mnoˇzstv´ıpenˇez.
Kˇrivka AS je rostouc´ıavpˇredchoz´ı kapitole jsme uvedli, ˇze jej´ıtvarje
v´ysledkem agregace jednotliv´ych trˇzn´ıch nab´ıdek. Pokud jde o jej´ısklon,
dost´av´ame se k jedn´ezot´azek, pˇri jejichˇzˇreˇsen´ısen´azory ekonom˚uaˇskol
mohou odliˇsovat a odliˇsuj´ı. Vˇetˇsina ekonom˚uzast´av´astanovisko,ˇze
z hlediska dlouh´eho ˇcasov´eho obdob´ıjekˇrivka AS vertik´aln´ı,
vkratˇs´ım ˇcasov´em obdob´ıjerostouc´ı zleva doprava.
Argumentace tohoto tvrzen´ıseop´ır´a o vztah mezi cenovou ´urovn´ı, vyuˇz´ıv´a-
n´ım v´yrobn´ıch kapacit firmami a v´yvojem n´aklad˚u.
Vpˇr´ıpadˇe AS kr´atk´eho obdob´ı – zejm´ena za situace, kdy produkt m´a
n´ızkou ´uroveˇn, je kˇrivka povaˇzov´ana za velmi m´alo strmou, tedy cenovˇevelmi
pruˇznou. Ve tvaru se odr´aˇz´ız´avislost mezi produktem a cenami, prosazuj´ıc´ı
se vˇcasov´em horizontu 1–2 let.Vtomtoobdob´ıjsoufirmyochotny
zv´yˇsit ´uroveˇnsv´eho v´ystupu jako reakci na rostouc´ı cenovou hladinu. Plat´ı:
30
zvyˇsuje-li se ´uroveˇn agreg´atn´ıpopt´avkypakjsoufirmyochotnyzvyˇsovat
v´ystup, pokud mohou souˇcasnˇezvyˇsovat i ceny.
Rostouc´ıtvarkr´atkodob´e agreg´atn´ınab´ıdky m˚uˇze b´yt v ekonomick´e lite-
ratuˇre argumentov´an r˚uzn´ym zp˚usobem. V makroekonomii posledn´ıch dese-
tilet´ıseprosazovalytˇri z´akladn´ı interpretace.
a) Soudob´a ekonomie vych´azej´ıc´ızneoklasick´ych v´ychodisek
(monetarismus a nov´aklasick´a makroekonomie) op´ıraj´ı interpretaci
oteoriimyln´eho ch´ap´an´ı.Z´akladem je zd˚uraznˇen´ı, ˇze zmˇeny cenov´e
hladiny mohou v´est trˇzn´ısubjektykmyln´emu ch´ap´an´ı proces˚u na trhu.
Napˇr. v´yrobce si rostouc´ı cenovou hladinu vyloˇz´ıjakor˚ust jeho rela-
tivn´ıch cen (rostou ceny jeho produkce vzhledem k ostatn´ım cen´am),
a proto zvyˇsuje v´yrobu. Obdobnˇem˚uˇze b´yt ch´ap´an pracuj´ıc´ımi r˚ust
nomin´aln´ıch mezd, jako r˚ust mezd re´aln´ych a zv´yˇs´ısemnoˇzstv´ı vy-
nakl´adan´epr´ace, roste v´ykon. Omyl je vˇsak v ˇcase rozpoznateln´ya
z hlediska dlouhodob´eho zmˇena cenov´e hladiny nep˚usob´ınav´ykon.
b) Keynesovsk´ateoriestrnul´ych mezd vych´az´ızpr´ace Keynese, kter´y
stejnˇe jako jeho pokraˇcovatel´e argumentoval t´ım, ˇze nomin´aln´ımzdy
jsou strnul´eapˇrizp˚usobuj´ı se velmi pomalu. Jedn´aseod˚usledek sjed-
nan´ych smluv mezi zamˇestnavateli a zamˇestnanci na obdob´ı zpravidla
2let.Pruˇznost smˇerem dol˚u je silnˇe omezena vˇzit´ymi spoleˇcensk´ymi
normami. pˇritom mzdy pˇredstavuj´ıjednuzkl´ıˇcov´ych n´akladov´ych po-
loˇzek. Za uveden´ych podm´ınek,nastane-lizmˇena cenov´ehladiny,mˇen´ı
se re´aln´amzda(W/P). Pˇri poklesu cenov´ehladinyjere´aln´amzdavyˇsˇs´ı,
neˇz byla firma ochotna platit, rostou re´aln´en´aklady firmy a firma rea-
guje omezov´an´ım naj´ım´an´ıpr´ace a sniˇzuje se rozsah produkce.
c) Nov´akeynesovsk´ateoriestrnul´ych cen zd˚urazˇnuje, ˇze nejen mzdy,
ale i ceny ˇrady jin´ych statk˚uasluˇzeb se pouze pomalu pˇrizp˚usobuj´ıa
jsou stejnˇe jako mzdy strnul´e. Jestliˇze firmy nesn´ıˇz´ı ceny pˇri poklesu
cenov´ehladinyavyˇck´avaj´ı (nejsou napˇr. ochotny n´est n´aklady spojen´e
spˇreceˇnov´an´ım) projev´ısetosn´ıˇzen´ım trˇzeb a n´asledn´ym omezov´an´ım
v´yroby a zamˇestnanosti.
Spoleˇcn´evˇsem v´yklad˚um je, ˇze zmˇena produktu je vyvol´ana t´ım, ˇze
cenov´a hladina se odch´ylila od oˇcek´avan´ecenov´ehladiny.Kdyˇz lid´e
sv´aoˇcek´av´an´ıpˇrizp˚usob´ı, produkt se vrac´ıkesv´emu optim´aln´ımu
rozmˇeru.
Kdejepˇr´ıˇcina tohoto chov´an´ı? Pro potˇreby naˇseho dalˇs´ıho v´ykladu,
vyjdeme z toho, ˇze:
Zhlediskakr´atk´eho obdob´ısenˇekter´en´aklady chovaj´ıfixnˇe, a
proto je v´yhodn´eprod´avat dodateˇcn´yv´ystup za vyˇsˇs´ıcenu.
Pokud ch´apeme, od ˇceho se odv´ıj´ımoˇznost r˚ustu nab´ızen´eho mnoˇzstv´ıvkr´at-
kodob´em pohledu, m˚uˇzeme snadno odvodit i tvar kˇrivky AS
vdlouh´em obdob´ı.
Jakmile pozbudou smluvnˇe sjednan´e cen