Distanční studijní opora

mick´ev´ystupy
1
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
C´ıl kapitoly
V´ychodiskem studia kapitoly mus´ıb´yt ujasnˇen´ıaosvojen´ı si logiky makro-
ekonomick´eho pohledu na hospod´aˇrstv´ı. Zmˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky otev´ır´a
prostor pro hled´an´ıodpovˇed´ınaot´azky, kter´ejsouskuteˇcnˇez´akladn´ı. Jak
funguje ekonomika, vyuˇz´ıv´amoˇznost´ı, kter´e jsou k dispozici? Co plat´ıpro
jej´ıv´ykon v ˇcase, co plat´ıpˇri srovn´av´an´ıjej´ıho v´ykonu s v´yvojem v jin´ych
zem´ıch. Na z´akladˇeosvojen´ısiz´akladn´ıch souvislost´ı makroekonomick´eho
pˇr´ıstupu n´am p˚ujde o zvl´adnut´ızp˚usobu vyjadˇrov´an´ıv´ykonnosti ekonomiky
avztah˚u mezi namˇeˇren´ymi makroekonomick´ymi agreg´aty. U jednotliv´ych
zp˚usob˚u vyj´adˇren´ıv´ykonu je nutno zvl´adnout nejen metodu, ale tak´epˇred-
nosti jednotliv´ych vyj´adˇren´ı a omezen´ıprov´azej´ıc´ımˇeˇren´ı.
ˇ
Casov´az´atˇeˇz
4 hodiny studium
1hodinaprocviˇcen´ı
1.1
´
Uvod do makroekonomie
Makroekonomie zkoum´achov´an´ı ekonomiky jako celku. Ve vztahu k mi-
kroekonomii nepˇredstavuje nadstavbu. Je projevem moˇznosti i nezbytnosti
uplatnˇen´ıjin´eho pˇr´ıstupu ke zkoum´an´ıhospod´aˇrstv´ı a jeho souvislost´ı. Ma-
kroekonomick´ypˇr´ıstup prodˇelal v posledn´ım stolet´ıv´yznamn´yv´yvoj, ve
kter´em se charakter makroekonomie promˇeˇnuje. Zrod ekonomie jako vˇedy
byl spojen s makroekonomick´ym charakterem uˇcen´ıklasick´e politick´eekono-
mie, kter´a se orientovala na ˇreˇsen´ıprobl´emu tvorby a zvyˇsov´an´ı bohatstv´ı
zemˇe, doplnˇen´e o problematiku rozdˇelov´an´ı bohatstv´ıvespoleˇcnosti.
Pˇrelom 19. a 20. stolet´ı byl spjat s nadvl´adou neoklasick´e mikroekonomie,
kter´a zaujala pozici hlavn´ıho proudu. Tato pozice byla otˇresena zmˇenami ve
struktuˇre trh˚u, kter´ebylyd˚usledkem prosazov´an´ı technick´erevoluceumoˇz-
ˇnuj´ıc´ıavyˇzaduj´ıc´ıurychlen´ı procesu koncentrace ve v´yrob´ach. Mikroekono-
mick´y charakter teorie nebyl rovnˇeˇz adekv´atn´ım r´amcem pro ˇreˇsen´ımakro-
ekonomick´ych souvislost´ı, jejichˇzv´yznam postupnˇenar˚ustal (zejm´ena po-
kraˇcuj´ıc´ı a prohlubuj´ıc´ı se cyklick´e oscilace v´ykonnosti ekonomik, s t´ım sou-
visej´ıc´ır˚ust soci´aln´ıch probl´em˚u, na kter´est´at reagoval rostouc´ı aktivitou
v oblasti hospod´aˇrsk´e, ale tak´enapˇr. promˇenyvoblastipenˇeˇzn´ıho obˇehu
v souvislosti s pokraˇcuj´ıc´ı demonetizac´ı zlata). Makroekonomie, kter´asepro-
sadila ve 30. letech 20. stolet´ıajej´ımˇz teoretick´ym z´akladem se stalo uˇcen´ı
J. M. Keynese, v z´asadˇe abstrahovala od chov´an´ı jednotliv´ych subjekt˚ua
soustˇredila se na zkoum´an´ı souvislost´ınepostiˇziteln´ych mikroekonomick´ym
pˇr´ıstupem. Souˇcasnˇeumoˇzˇnuje poznat souvislosti prostˇred´ıvnˇemˇzseprosa-
zuj´ı mikroekonomick´e procesy. Mikroekonomie a makroekonomie se odliˇsuj´ı
pˇr´ıstupem ke zkoum´an´ıhospod´aˇrstv´ıt´ım, kter´e jeho souvislosti zkoumaj´ı.
Jejich spojen´ım se naˇse pozn´an´ıhospod´aˇrsk´ych proces˚u a jejich souvislost´ı
st´av´a´uplnˇejˇs´ı.
Dosavadn´ıv´yvoj ekonomick´e teorie mnohokr´at prok´azal, ˇze nevyv´aˇzenost
16
mikro a makro pohledu pˇrin´aˇs´ıurˇcit´e riziko, kter´e zpravidla vy´ust
’
uje v nut-
nost pˇrehodnocen´ıekonomick´e teorii a tuto nezbytnost v´yraznˇeurychl´ı. Nen´ı
n´ahodou, ˇze makroekonomicky orientovan´aklasick´aˇskola politick´eekonomie
byla vystˇr´ıd´ana neoklasickou ekonomi´ı orientovanou pˇr´ısnˇe mikroekonomicky.
Potˇreba objasnit nov´e procesy prov´azej´ıc´ı ekonomiku jako celek byla u zrodu
keynesi´ansk´e makroekonomie, kter´aabsenc´ı mikroekonomick´eho teoretick´eho
z´akladu vytvoˇrila pˇredpoklady sv´eho zpochybnˇen´ı.
Od poˇc´atku 20. stolet´ı se postupnˇe vykrystalizovaly okruhy, tvoˇr´ıc´ı teoretick´a
j´adra soudob´e makroekonomie. Vstupn´ım probl´emem do makroekonomie je
v´ykon ekonomiky a jeho mˇeˇren´ı, s t´ım souvis´ıiot´azka rovnov´ahy v n´arodn´ım
hospod´aˇrstv´ı. Odtud se odv´ıj´ıtˇri z´akladn´ı okruhy probl´em˚u, na kter´emakro-
ekonomie pod´av´aodpovˇed
’
:
v´ykonnost ekonomiky a zejm´ena souvislosti a vlastnosti jej´ıho hos-
pod´aˇrsk´eho r˚ustu.
´uroveˇnzamˇestnanosti v ekonomice a tedy vysvˇetlen´ıpˇr´ıˇcin vzniku ne-
zamˇestnanosti a jej´ı´urovnˇe.
pojet´ı inflace a vysvˇetlen´ıjej´ıho vzniku a dopad˚unahospod´aˇrstv´ı.
Za tˇemito z´akladn´ımi okruhy se skr´yv´aˇrada dalˇs´ıch d´ılˇc´ıch ot´azek, se kter´ymi
se v dalˇs´ım textu sezn´am´ıme. Nyn´ıjepˇredevˇs´ım nezbytn´e doplnit uveden´y
v´yˇcet o relativnˇe samostatn´yˇctvrt´y okruh:
makroekonomick´a politiky st´atu (vl´ady), do kter´e jsou vkl´ad´any nadˇeje,
ˇze pomoc´ı vhodn´e preference c´ıl˚uavolbyn´astroj˚um˚uˇze ovlivnit takov´e
jevy, jako jsou v´ykon, r˚ust, zamˇestnanost, inflace atd. Tedy naplnˇen´ı
oˇcek´av´an´ı stability hospod´aˇrsk´ych pomˇer˚u.
Ot´azky, kter´ezkoum´a makroekonomie, pˇredstavuj´ısloˇzit´ehospod´aˇrsk´ejevy
neexistuj´ıc´ıizolovanˇe vedle sebe, ale ve vz´ajemn´ych, zpravidla mnohostran-
n´ych souvislostech. Zp˚usob jejich postiˇzen´ıaobjasnˇen´ıjez´avisl´ynapˇredpo-
kladech, ze kter´ych jsou teoretick´ev´yklady odvozov´any. Na rozd´ıl od mikro-
ekonomie se v soudob´e makroekonomii setk´av´ame s vyhranˇen´ymi alterna-
tivn´ımi v´yklady, ˇcasto pˇr´ısnˇe kontroverzn´ımi, a to jak v pojet´ıprobl´emu
sam´eho, tak interpretaci pˇr´ıˇcin jeho vzniku, ale zejm´ena v pˇr´ıpadn´ych do-
poruˇcen´ıch pro chov´an´ıvl´ady a dopad˚upˇrijat´ych opatˇren´ınahospod´aˇrsk´y
v´yvoj.
Vpˇr´ıstupu k hospod´aˇrstv´ı a interpretaci jev˚u vyuˇzijeme skuteˇcnosti, ˇze se
jedn´aotrˇzn´ı ekonomiku. Standardn´ım n´astrojem k postiˇzen´ıtrˇzn´ıch jev˚u
a mechanismu fungov´an´ıhospod´aˇrstv´ı je vztah mezi nab´ıdkou, popt´avkou a
cenou. Z´akladem makroekonomick´eho pˇr´ıstupu je tedy postiˇzen´ırozmˇeru cel-
kov´eho v´ystupu ekonomiky a jeho cenov´e´urovnˇe. T´ım je vytvoˇren z´akladn´ı
r´amec, ve kter´em budeme vyjadˇrovat ekonomiku jako celek. Vztah mezi
mnoˇzstv´ım v´ystupu a cenou je v trˇzn´ım prostˇred´ı vyj´adˇriteln´ypomoc´ınab´ıd-
kov´eapopt´avkov´ekˇrivky, kter´e vyjadˇruj´ız´akladn´ı makroekonomick´esouvis-
losti.
Celkov´a(agreg´atn´ı) nab´ıdka se utv´aˇr´ı agregac´ıd´ılˇc´ıch nab´ıdek a vy-
jadˇruje stejnou souvislost, jako kaˇzd´ajin´anab´ıdka. Ochotu vyr´abˇet a nab´ızet
urˇcit´emnoˇzstv´ıv´ystupu pˇri dan´e cenov´ehladinˇe. Obecnˇeplat´ı(zd˚uvod˚u,
17
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
kter´e jsme popsali v mikroekonomii), ˇze s rostouc´ı cenovou hladinou (P)
roste mnoˇzstv´ı, kter´ejsouv´yrobci ochotni vytv´aˇret a nab´ızet. Tvar kˇrivky
agreg´atn´ınab´ıdky (AS)m˚uˇzeme povaˇzovat – alespoˇnpronyn´ıuv´adˇen´esou-
vislosti–zashodn´ysbˇeˇznˇeuˇz´ıvan´ym tvarem nab´ıdkov´ekˇrivky, tedy kˇrivka
rostouc´ı zleva doprava.
Obdobnˇe se agregac´ıd´ılˇc´ıch popt´avek utv´aˇr´ı celkov´a(agreg´atn´ı) popt´av-
ka.Jez´avisl´a na cenov´e´urovni a na d˚uchodech, kter´emaj´ı subjekty k dis-
pozici. Vyjadˇruje celkov´ev´ydaje vˇsech subjekt˚u, celkov´ezam´yˇslen´en´akupy.
Ivtomtopˇr´ıpadˇeplat´ı, ˇze niˇzˇs´ı cenov´a hladina je doprov´azena ochotou na-
kupovat vyˇsˇs´ımnoˇzstv´ı. Kˇrivka agreg´atn´ıpopt´avky (AD)jeklesaj´ıc´ı.
Pokud obˇekˇrivky naneseme do jedin´eho grafu, pak existuje pr´avˇe jeden bod,
ve kter´em se prot´ınaj´ı. Pr˚useˇc´ık urˇcuje rovnov´aˇzn´emnoˇzstv´ı produkce a rov-
nov´aˇznou cenovou hladinu, t´ım je graficky vyj´adˇren stav rovnov´ahy ekono-
miky.
Kz´akladn´ım probl´em˚um teorie makroekonomie patˇr´ı posouzen´ı toho, jak´y
je vztah mezi v´ystupem odpov´ıdaj´ıc´ım rovnov´aˇzn´emu bodu a tou ´urovn´ı
v´ystupu, kter´aodpov´ıd´aoptim´aln´ımu vyuˇzit´ı disponibiln´ıch zdroj˚uekono-
miky.
Obr´azek 1.1: Agreg´atn´ınab´ıdka a agreg´atn´ıpopt´avka
P
v´ykon ekonomiky (Q)
0
AS
AD
E
p
E
q
E
1.2 Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky
Jedn´ım ze z´akladn´ıch pˇredpoklad˚uumoˇzˇnuj´ıc´ıch popis i anal´yzu na makro-
ekonomick´e´urovni je postiˇzen´ıv´ykonu ekonomiky jako celku. V´ykon n´arodn´ı-
ho hospod´aˇrstv´ıjezaloˇzen na vyuˇz´ıv´an´ıv´yrobn´ıch faktor˚u. Jejich disponibiln´ı
mnoˇzstv´ı, kvalita a dostupn´a´uroveˇn technologi´ı, vymezuj´ıhraniciv´yrob-
n´ıch moˇznost´ı, tzn. maxim´aln´ıch dosaˇziteln´ych v´ykon˚u ekonomiky
za dan´ych podm´ınek.Vlastn´ık˚um v´yrobn´ıch faktor˚un´aleˇz´ıpod´ıl na vytvo-
ˇren´em d˚uchodu, kter´y je ocenˇen´ım sluˇzby pˇr´ısluˇsn´eho v´yrobn´ıho faktoru.
18
Chceme-li vyj´adˇrit v´ykon ekonomiky je z´akladn´ıot´azkou, jak r˚uznorod´y
v´ykon ekonomiky zmˇeˇrit.
ˇ
Reˇsen´ıot´azkyexistuje,ikdyˇznen´ı bezprobl´emov´e.
Postiˇzen´ıv´ykonu pˇredevˇs´ım pˇredpokl´ad´a vymezen´ı ˇcasov´eho obdob´ı,za
kter´e budeme mˇeˇrit, protoˇze uˇz´ıv´an´ıv´yrobn´ıch faktor˚ujenepˇretrˇzit´y proces
prob´ıhaj´ıc´ıvˇcase. Nezbytn´ejerovnˇeˇzzvolen´ıspr´avn´eho zp˚usobu mˇeˇren´ı.
Obr´azek 1.2: Re´aln´eapenˇeˇzn´ı toky v jednoduch´em dvousektorov´em modelu
ekonomiky
Dom´acnosti Firmy
platby (ceny v´yrobk˚u, sluˇzeb, v´yrobn´ıch faktor˚u)
fyzick´ytok:v´yrobky, sluˇzby, v´yrobn´ıfaktory
Vyjdeme-li z vymezen´ı, ˇze existuj´ıdvatypytrˇzn´ıch subjekt˚u tj. firmy (vyuˇz´ı-
vaj´ıv´yrobn´ı faktory a produkuj´ı statky a sluˇzby) a dom´acnosti (vystupuj´ıc´ı
jako kupuj´ıc´ı na trhu statk˚uasluˇzeb a prod´avaj´ıc´ı na trhu v´yrobn´ıch fak-
tor˚u), pak vˇedomˇeprostˇred´ı ekonomiky zjednoduˇsujeme. Neuvaˇzujeme akti-
vitu st´atu, kter´yodtˇechto subjekt˚uz´ısk´av´aprostˇredky pomoc´ıdan´ı, ani
to, ˇze nakupuje v´yrobky a sluˇzby, pˇr´ıpadnˇeplat´ı transferov´eplatby.Ne-
uvaˇzujeme ani nezbytnˇeexistuj´ıc´ıpropojen´ı ekonomiky se zahraniˇc´ım, kter´e
rovnˇeˇz ovlivn´ın´ami analyzovan´epohyby.Neuvaˇzujeme ani finanˇcn´ı trh, na
kter´ysmˇeˇruj´ı´uspory dom´acnost´ı, pˇr´ıpadnˇefiremakter´y poskytuje investiˇcn´ı
zdroje firm´am. Ilustraci provedeme ve zjednoduˇsen´em dvousektorov´em mo-
delu (viz obr´azek 1.2).
Obr´azek naznaˇcuje, ˇze za uveden´ych pˇredpoklad˚um˚uˇzeme zachytit dva z´a-
kladn´ı druhy tok˚u mezi firmami a dom´acnostmi. Prvn´ıoznaˇcujeme jako
re´aln´y, m´avˇecnou (fyzickou) podobu a je pˇredstavov´an tokem statk˚ua
sluˇzeb (od firem k dom´acnostem) a tokem v´yrobn´ıch faktor˚u(oddom´acnost´ı
kfirm´am). Druh´ytokm´aopaˇcn´ysmˇer a je tvoˇren platbami za statky a sluˇzby
atak´ezasluˇzby poskytnut´ev´yrobn´ımi faktory. Je to tedy penˇeˇzn´ıtok.
V´ystup ekonomiky je souˇcasnˇeveliˇcinou tokovou,tzn.jeurˇcen absolutn´ım
rozmˇerem v ˇcase. Na rozd´ıl od veliˇcin stavov´ych,kter´e jsou vyj´adˇreny pouze
absolutn´ım rozmˇerem). Z´akladn´ızp˚usob vyj´adˇren´ıv´ykonu, kter´y budeme
vdalˇs´ım v´ykladu pouˇz´ıvat spoˇc´ıv´avezmˇeˇren´ıtokuv´yrobk˚uasluˇzeb.
Budeme-li mˇeˇrit tento tok v´ystup˚usmˇeˇruj´ıc´ıch na trh fin´aln´ı produkce, z´ısk´a-
me veliˇcinu oznaˇcovanou jako produkt. Pokud vyuˇzijeme druh´emoˇznosti,
kter´asen´am nab´ız´ı,atomˇeˇren´ıpomoc´ıpˇr´ıjm˚u, kter´epob´ıraj´ıdom´acnosti
za sluˇzby v´yrobn´ıch faktor˚u, pak veliˇcinu zmˇeˇrenou t´ımto zp˚usobem budeme
naz´yvat d˚uchod. Veliˇciny, kter´ez´ısk´ame jsou identick´e, pokud ˇc´ast-
ka, kterou plat´ı kupuj´ıc´ı na trhu fin´aln´ı produkce a st´av´asepˇr´ıjmem prod´ava-
j´ıc´ıho, se rozkl´ad´anad˚uchody vlastn´ık˚uv´yrobn´ıch faktor˚u.
19
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
Z´akladn´ıveliˇcinou pouˇz´ıvanou k mˇeˇren´ıv´ykonnosti ekonomiky je hrub´y
(n´arodn´ı nebo dom´ac´ı) produkt (HNP, HDP).Obˇeveliˇciny slouˇz´ı
kmˇeˇren´ıv´ykonnosti, ale je mezi nimi rozd´ıl (a to i kvantitativn´ı), zp˚usoben´y
stupnˇem mezin´arodn´ıho propojen´ıekonomik.
N´arodn´ıprodukt(NP) slouˇz´ıkmˇeˇren´ı v´ykonu (v´ystupu) v´yrobn´ıch fak-
tor˚u podle jejich n´arodn´ıpˇr´ısluˇsnosti, bez ohledu na region, ve kter´em v´yrobn´ı
faktory p˚usob´ı.
Dom´ac´ıprodukt(DP) vyjadˇruje rozmˇer v´ystupu (fin´aln´ı produkce) vy-
tvoˇren´eho za urˇcit´eobdob´ıv´yrobn´ımi faktory na ´uzem´ıst´atu, bez ohledu na
n´arodn´ıpˇr´ısluˇsnosti uˇz´ıvan´ych v´yrobn´ıch faktor˚u. To znamen´a, ˇze napˇr. zisky
americk´efirmyp˚usob´ıc´ıvSRNjsousouˇc´ast´ıukazatel˚u HNP
USA
a HDP
SRN
,
ale nezapoˇc´ıt´avaj´ısedoHDP
USA
ani do HNP
SRN
.
Obecnˇeplat´ı, ˇze se do zemˇevrac´ıd˚uchody z n´arodn´ıch v´yrobn´ıch faktor˚u
pouˇz´ıvan´ych v zahraniˇc´ı a naopak, jsou-li v ekonomice zemˇe vyuˇz´ıv´any zahra-
niˇcn´ıv´yrobn´ı faktory, potom jim n´aleˇzej´ıc´ıd˚uchody zemi opouˇstˇej´ı. Rozd´ıl
mezi obˇema veliˇcinami se oznaˇcuje jako ˇcist´ypˇr´ıjem z majetku v zahrani-
ˇc´ı.
Produkt je jako trˇzn´ı hodnota fin´aln´ı produkce dosaˇzen´e za jeden
rok.
Tzn., ˇze statky a sluˇzby zahrnovan´edohrub´eho produktu maj´ıpodobu
fin´aln´ıch (koneˇcn´ych) v´yrobk˚u. Souˇcasnˇe se jedn´aopenˇeˇzn´ı ocenˇen´ı, tedy
penˇeˇzn´ı vyj´adˇren´ı hodnoty celkov´e produkce. Dom´ac´ı produkt (DP)m´asv˚uj
fyzick´yobjem,kter´ypˇredstavuj´ır˚uznorod´e statky poˇcitateln´evr˚uzn´ych jed-
notk´ach. Vˇsechny se vˇsak smˇeˇnuj´ıavtrˇzn´ıch transakc´ıch z´ısk´avaj´ı jednotn´y
penˇeˇzn´ırozmˇer, kter´y jim vtiskuj´ıjejichtrˇzn´ı ceny.
Z definice rovnˇeˇzplyne,ˇze pˇri penˇeˇzn´ım vyjadˇrov´an´ırozmˇeru DP je nutno
db´at na to, aby byly vylouˇceny:
tzv. ˇcistˇepenˇeˇzn´ıtransakce,kter´ejsouned´ılnou souˇc´ast´ıtrˇzn´ıho
prostˇred´ı ekonomiky. Jedn´a se o transakce nesouvisej´ıc´ıskoneˇcnou pro-
dukc´ı. Napˇr. hodnota objemu obchod˚u s cenn´ymi pap´ıry nen´ısouˇc´ast´ı
DP.
do DP nevstupuj´ı smˇenn´etransakceexistuj´ıc´ıho majetku,napˇr.
penˇeˇzn´ı transakce spojen´espˇrevody nemovitost´ıatd.Zestejn´ych d˚uvo-
d˚u (nejedn´a se o fin´aln´ı produkci dan´eho roku)
Pˇri mˇeˇren´ı DP je tˇreba vˇenovat zvl´aˇstn´ı pozornost meziprodukt˚um.Pod-
niky se neorientuj´ıv´yluˇcnˇenav´yrobu fin´aln´ıch produkt˚ukoneˇcn´espotˇreby a
nˇekter´e takovou produkci nevyr´ab´ıv˚ubec. Produkce tˇechto firem se v naˇsem
kolobˇehu mezi dom´acnostmi a firmami neobjevuje. Meziprodukty koluj´ıu-
vnitˇr sektoru, kter´ypˇredstavuj´ıfirmy,nebot
’
meziprodukty rozum´ıme do-
d´avky mezi podniky, kter´e vstupuj´ıdov´yrobn´ıspotˇreby v dan´em roce.
Produkce firem urˇcen´ajin´ym firm´am a v dan´em roce tak´ev´yrobnˇespotˇrebo-
van´a, je bˇeˇzn´ym trˇzn´ım jevem. Z tˇechto d˚uvod˚unem˚uˇzeme pˇri vyjadˇrov´an´ı
DP seˇc´ıtat bˇeˇznou trˇzn´ı produkci. Meziprodukty jsou vyj´adˇreny aˇzvtrˇzn´ı
hodnotˇe fin´aln´ı produkce. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇebyv´ıcen´asobn´ezapoˇc´ıt´av´an´ı
20
znamenalo neopodstatnˇen´e nadhodnocov´an´ırozmˇeru DP,tedyskuteˇcn´eho
v´ykonu ekonomiky.
Je moˇzn´e zvolit i jin´ypostupumoˇzˇnuj´ıc´ımˇeˇren´ıskuteˇcn´eho v´yko-
nu atotak,ˇze v navazuj´ıc´ıch v´yrob´ach odeˇcteme od hodnoty produkce hod-
notu meziproduktu. Veliˇcina t´ımto zp˚usobem vyj´adˇren´ajetvoˇrena souˇctem
hodnot pˇridan´ych zpracov´an´ım na jednotliv´ych stupn´ıch. Postup je moˇz-
no ilustrovat na zjednoduˇsen´em pˇr´ıkladu v´yroby a distribuce piva:
produkˇcn´ıˇcinnost meziprodukt pˇridan´a hodnota cena
mzda za sbˇer chmele 0 3 3
v´yroba piva 3 6 9
n´aklady na dopravu 9 3 12
trˇzn´ıcena1/2 l piva x 12 x
Jako v pˇr´ıpadˇejin´ych cenov´ych vyj´adˇren´ıivpˇr´ıpadˇe DP mus´ıme rozliˇsit
mezi nomin´aln´ım a re´aln´ym rozmˇerem. Jestliˇze je DP vyj´adˇren v trˇzn´ıch
cen´ach, z´ısk´ame veliˇcinu nomin´aln´ı DP. Jeho velikost z´avis´ıjaknazmˇen´ach
objemu prodan´ych v´yrobk˚uasluˇzeb, tak tak´enazmˇen´ach cen. Protoˇze no-
min´aln´ı HDP je trˇzn´ı hodnotou celkov´e produkce fin´aln´ıch v´yrobk˚u vytvo-
ˇren´ych v dan´e ekonomice vyj´adˇrenou vbˇeˇzn´ych cen´ach,m˚uˇze r˚ust (napˇr.
v meziroˇcn´ım srovn´an´ı) jako prost´yd˚usledek vzestupu trˇzn´ıch cen. A to
i tehdy, kdyˇzfyzick´y objem produkce stagnuje nebo dokonce kles´a.
Uveden´a souvislost m˚uˇze platit i opaˇcnˇe. Vzestup fyzick´eho objemu produkce
m˚uˇze b´yt utlumen cenov´ym poklesem (i kdyˇz tento jev je v modern´ıch eko-
nomik´ach neobvykl´y).
Abychom odstranili zkreslen´ı vyvolan´e pohyby cenov´ych hladin, zav´a-
d´ıme vyj´adˇren´ıvpodobˇe re´aln´eho HDP.Ivpˇr´ıpadˇet´eto re´aln´eveliˇciny
(stejnˇe jako napˇr. u mzdy) je smyslem sladˇen´ı cenov´eho (hodnotov´eho) vy-
j´adˇren´ısre´aln´ym obsahem. Dosaˇzen´ı vyj´adˇren´ı, ve kter´em se rozmˇer HDP
mˇen´ı pouze pod vlivem zmˇeny velikosti objemu fin´aln´ı produkce v´yrobk˚ua
sluˇzeb. Pˇrevod z nomin´aln´ıhonare´aln´yrozmˇer se uskuteˇcˇnuje pˇrepoˇctem na
hladinu st´al´ych cen, kdy ceny urˇcit´eho roku se zvol´ızaz´aklad, ve kter´em je
oceˇnov´ana i produkce n´asleduj´ıc´ıch ˇci pˇredchoz´ıch let (a to bez ohledu na
pohyb cenov´ych hladin).
Vztah mezi nomin´aln´ım a re´aln´ym produktem, vˇcetnˇev´yvojov´e tendence
ilustruj´ıvn´asleduj´ıc´ı tabulce data z
ˇ
CR. V souˇcasnosti jsou u n´as br´any jako
ceny st´al´e ceny roku 2000.
´
Udaje v tabulce jsou v mld Kˇc.
Tabulka 1.1: Hrub´ydom´ac´ı produkt
ˇ
Cesk´e republiky v letech 1993–2001
(v mld. CZK, s. c. = 1995)
ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
HDP
R
1275 1304 1381 1440 1429 1414 1421 1467 1515
HDP
N
1020 1183 1381 1567 1680 1839 1902 1985 2158
Graficky ilustruje vz´ajemn´yvztahn´asleduj´ıc´ıobr´azek.
Obr´azek naznaˇcuje, proˇcpomoc´ıre´aln´eho HDP m˚uˇzeme pˇresnˇeji vyjadˇrovat
21
1. Mˇeˇren´ıv´ykonu ekonomiky – makroekonomick´ev´ystupy
Obr´azek 1.3: Hrub´ydom´ac´ı produkt
ˇ
Cesk´e republiky v letech 1993–2001
1000
1200
1400
1600
1800
2000
2200
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
rok
hr
u
b
ý
do
m
á
c
í
pr
o
d
u
k
t
reálný HDP nominální HDP
zmˇeny v´ykonnosti ekonomiky. Ale ani tento ukazatel nen´ıide´aln´ım n´astro-
jem. Ch´apeme-li jako c´ıl mˇeˇren´ıpostiˇzen´yv´ykonu v´yrobn´ıch faktor˚u, kter´ymi
spoleˇcnost disponuje, vid´ıme, ˇze nezachycuje vˇsechna uˇzit´ı. Nepostihuje uˇzit´ı
vˇsech vstup˚u, kter´eseskuteˇcn´ym v´ykonem ekonomiky (uˇzit´ım veˇsker´ych
v´yrobn´ıch faktor˚u) souvis´ı a ovlivˇnuj´ıjehov´yˇsi. V´ystup kter´ych v´yrobn´ıch
faktor˚unen´ıpostiˇzen?
Vdom´ac´ım produktu nen´ızachyceno:
netrˇzn´ı statky. Statky a sluˇzby pˇredstavuj´ıc´ı produkci pro dom´acnost
avdom´acnosti vytv´aˇren´e(vaˇren´ı, opravy, atd.). Americk´e statistiky
odhaduj´ı, ˇze pod´ıl t´eto netrˇzn´ı produkce by v konci 80-t´ych let zname-
nal zv´yˇsen´ı HNP vUSAojednutˇretinu. Nejedn´a se tedy o zanedbatel-
nou sloˇzku skuteˇcn´eho v´ykonu, ale vzhledem k netrˇzn´ımu charakteru
do ukazatele nevstupuje.
hodnota voln´eho ˇcasu. Ocenˇen´ıvoln´eho ˇcasu je probl´emem jeˇstˇe
sloˇzitˇejˇs´ım. Pˇri sledov´an´ıv´ykonnosti v ˇcasov´eˇradˇenen´ı zachycena sku-
teˇcnost, ˇze doch´az´ıkezkracov´an´ıpracovn´ıdoby.Zp˚uvodn´ıch cca 60
hodin na poˇc´atku stolet´ı na dneˇsn´ıch pˇribliˇznˇe 40 hodin. Ale i v souˇcas-
nosti existuj´ırozd´ıly mezi zemˇemi, kter´e mohou vyvol´avat v´yznamn´a
zkreslen´ı v mezin´arodn´ıch komparac´ıch.
ˇskody na ˇzivotn´ım prostˇred´ı. Produkce ˇskodlivin m´a negativn´ıhod-
notu a ve skuteˇcnosti v´ykon ekonomiky sniˇzuje.
ˇ
Skody na ˇzivotn´ım
prostˇred´ımus´ıb´yt kompenzov´any n´asledn´ymi v´ydaji, kter´e znamenaj´ı,
ˇze ˇc´ast dosaˇzen´eho v´ystupu nen´ıuˇz´ıv´any spoleˇcnost´ı, ale je obˇetov´ana
na zm´ırnˇen´ı negativn´ıch dopad˚uhospod´aˇrsk´eˇcinnosti na ˇclovˇeka a re-
kultivaci jeho ˇzivotn´ıho prostˇred´ı.
ˇ
Skody na ˇzivotn´ım prostˇred´ıbyse
mˇely od HDP odeˇc´ıtat.
podzemn´ı(st´ınov´a, ˇcern´a) ekonomika.Pˇredstavuje sektor, jehoˇz
v´ykon neproch´az´ı
”
ofici´aln´ım“ trhem. M˚uˇze j´ıt napˇr. o produkci, kter´a
22
se prod´av´a nel