Distanční studijní opora

oustavy:
■ bankovní soustava je relativně samostatná a otevřená soustava, která je součástí
finančního systému
■ bankovní soustava je souhrn podnikatelských subjektů v bankovnictví
■ bankovní soustava je soustava bank
2. Určete důvody vzniku bank:
■ banky vznikly z důvodu potřeby dálkového obchodu
■ banky vznikly z důvodu potřeby koncentrace kapitálu
■ banky vznikly z důvodu potřeby emise peněz
3. Jaký je rozdíl hotovostních a bezhotovostních peněz:
■ hotovostní peníze jsou odlišné od bezhotovostních peněz druhem banky
■ hotovostní peníze jsou bankovky, státovky a mince, bezhotovostní jsou vklady na
účtech bank
4. Popište (vyberte) základy procesu bankovní úvěrové emise peněz:
■ úspory subjektů na účtech bank, tvorba povinných minimálních rezerv, poskytnutí
úvěru atd.
■ bankovní příjmy, úvěry poskytnuté bankou ostatním bankám atd.
5. Vymezte s nápovědou jednostupňovou a dvoustupňovou bankovní soustavu:
■ liší se počtem domácích a zahraničních bank v soustavě
■ jednostupňovou soustavu charakterizuje stav, kdy jednotlivé banky emitují hotovostní a
bezhotovostní peníze, a dvoustupňová soustava je stav, kdy obchodní banky přestávají
emitovat bankovky a rozvíjí emisi bezhotovostních peněz přijímáním vkladů a
poskytováním úvěrů
6. Uveďte, vyberte rozdíly mezi univerzální, oddělenou a smíšenou soustavou:
■ univerzální bankovnictví, banky realizují kapitálové (investiční) a klasické obchody,
oddělené bankovnictví vzniká vydělením komerčního a investičního bankovnictví,
smíšené bankovnictví, kdy oddělení komerčního a investičního bankovnictví není
striktní
■ rozdíly soustav jsou dané vývojem bankovní soustavy a souvisí s platebním stykem
7. Vyberte a určete pojem model otevřené a uzavřené soustavy:
■ otevřený model bankovní soustavy znamená určitý podíl zahraničních bankovních
subjektů a uzavřený model bankovní soustavy je bez přítomnosti zahraničních bank
■ otevřený model bankovní soustavy se liší od uzavřené soustavy podílem zahraničních
operací
8. Jaké jsou druhy specializovaných bank:
■ banky, které poskytují např. stavební úvěry, zakládají družstevní bankovnictví atp.
■ univerzální banky se specializují na vybrané druhy obchodů a jsou označeny pro druh
bankovní operace nebo pro převažující činnost jako akceptační banky, clearingové a
depozitní banky, elektronické banky, hypoteční banky atd.
1. Bankovní soustava
22
9. Vyberte nesprávně uvedené očekávané tendence vývoje bankovní soustavy:
Za dlouhodobé tendence (trendy) vývoje bankovní soustavy jsou považované převládající
kvalitativní změny bankovní soustavy:
■ přechod od klasického bankovnictví k rozvoji univerzálních služeb,
■ konsolidace bank,
■ diverzifikace příjmů,
■ globalizace bankovního podnikání,
■ informační technologie,
■ vstup bankovních subjektů do devizového trhu,
■ vznik nových bankovních produktů, rozvoj poboček bank,
■ deregulace bankovních činností,
■ rostoucí vliv integračních procesů a změny národních bankovních soustav.
10.Vymezte bankovní soustavu v ČR:
■ bankovní soustava v ČR je dosud částečně uzavřená, dvoustupňová soustava
■ bankovní soustava v ČR je otevřená, dvoustupňová soustava s převahou univerzálních
bankovních subjektů
POT
Promítněte vlastní úvahou tendence vývoje bankovní soustavy (část 1.4.3) do současného
stavu bank v ČR, zejména se zajímejte o stav rozvoje elektronického bankovnictví.
Datum: do konce druhého studijního týdne.
Způsob odevzdání: e-mail, fax, osobně.
23
2.
■ Centrální banka (vymezení, znaky a cíle
v bankovní soustavě)
■ Makroekonomická funkce centrální banky
■ Mikroekonomická funkce
■ Bilance centrální banky
Centrální banka
2. Centrální banka
24
Cíl kapitoly
Nastudováním kapitoly získáte poznatky o postavení centrální banky v bankovní soustavě,
makroekonomických a mikroekonomických funkcích vztažených k finančnímu systému,
obchodním bankám, státu a mezinárodním institucím. Porozumíte všem podstatným
finančním vztahům uvedeným v bilanci centrální banky. Analýzou bilance dokážete
rozčlenit finanční operace do úrovně položek aktiv a pasiv a posoudit, proč je soustava
realizovaných operací centrální banky daným způsobem uspořádána a jaké příčiny
(důvody) vedou k používaným produktům centrální banky.
Časová zátěž
■ 2 týdny
Úvod kapitoly
Centrální banka odpovídá za měnovou politiku státu a využívá měnové nástroje k dosažení
měnové stability. Vykonává bankovní služby státu s prostředky státního rozpočtu, spravuje
státní dluh a operacemi s cennými papíry realizuje řešení státního dluhu. Centrální banka je
relativně samostatná instituce bankovní soustavy, která emituje hotovostní peníze, reguluje
činnost bankovních subjektů a provádí bankovní dohled. Centrální banka je instituce
nezávislá na vládě, problém míry samostatnosti národních centrálních bank je předmětem
zájmu mezinárodních finančních institucí.
Stupeň samostatnosti centrálních bank je v současnosti označen jako:
■ vysoký (SRN, ČR, Švýcarsko),
■ střední (USA, země EU),
■ nízký (Japonsko).
2.1 Centrální banka (vymezení, znaky a cíle
v bankovní soustavě)
Centrální banka (CB) je instituce, která je vymezena určitými definičními znaky:
■ emsiním monopolem (emise bankovek a mincí jedinou institucí),
■ realizací měnové politiky (regulace množství a stability měny),
■ regulací bankovního systému (povinnosti a pravidla bank v soustavě)
Cíle centrální banky jsou vymezeny jako primární (hlavní) a sekundární (operativní).
Za primární cíl centrální banky je považován stabilní měnový vývoj v relaci vnitřní stability a
vnější stability měny. Vnitřní stabilita měny souvisí s vývojem cen a inflace, vnější stabilita
měny souvisí s vývojem devizových kurzů, platební bilance a vnějšími interakcemi
(obchodními, finančními) domácích a zahraničních subjektů.
Centrální banka realizuje sekundární (operativní) cíle vztažené na národní měny
prostřednictvím měnové politiky (emisí bankovek a mincí). Centrální banka řízením
peněžního oběhu a platebního styku, včetně zúčtování operací obchodních bank, usiluje
o plynulé fungování a rozvoj bankovního systému. Provádí volbu ekonomických nástrojů
měnové regulace (plošné, selektivní) ve formě přímých, netržních nástrojů (minimální
úrokové sazby z vkladů bank, maxima úrokových sazeb z úvěrů, maximální rozsah úvěrů
jednotlivých bank, tj. úvěrový limit atd.) a nepřímých nástrojů (povinné minimální rezervy,
operace s cennými papíry na volném trhu, úrokové sazby a kurzové intervence).
Participuje na řešení deficitu státního rozpočtu pomocí emise cenných papírů (státní
dluhopisy). Provádí usměrnění peněžního trhu nákupem a prodejem obchodovatelných
25
cenných papírů a emisí vlastních cenných papírů (pokladniční poukázky) usiluje o likviditu
bankovního systému. Centrální banka vytváří devizové rezervy, působí na devizový kurz a
provádí intervence na devizový kurz. Provádí bankovní regulaci a dohled a odpovídá
za rozvoj bankovního informačního systém.
Realizace primárních a sekundárních cílů centrální bankou má podstatné důsledky pro ban-
kovní subjekty a bankovní soustavu. Uvedené cíle se promítají do funkcí centrální banky.
Funkce centrální banky v bankovní soustavě jsou rozdílné od funkcí obchodních bank.
Funkce se vyvíjí a jejich význam v delším období se mění. Uvedené funkce jsou vzájemně
propojeny a působí spojitě.
Funkce centrální banky jsou makroekonomické a mikroekonomické. Rozlišení souvisí s tím,
zda centrální banka realizuje cíle v úrovni finančního systému, nebo se zaměřuje
na subjekty bankovní soustavy.
2.2 Makroekonomické funkce centrální banky
Makroekonomické funkce centrální banky souvisí s finančním systémem národní
ekonomiky, zejména s emisí hotovostních peněz, měnovou a devizovou politikou.
2.2.1 Emisní funkce centrální banky
Emisní funkce je historicky nejstarší funkcí, původně byla spojená s úvěrováním salda
státního rozpočtu. V ČR funkci plnila Národní banka československá od r. 1926. Centrální
banka je propojena s finančními prostředky státu a plní funkci cedulové banky (cedule -
bankovky), je to prioritní a definiční charakteristika. Emise hotovostních peněz je základní
činností centrální banky, která může být dotčena vstupem národní ekonomiky
do integračního uskupení (EU). Funkce souvisí s emisním monopolem.
Emisní funkce centrální banky je zákonem stanovená funkce emise hotovostního oběživa,
bankovek a mincí. Funkci charakterizuje vydávání hotovostních peněz (bankovek, mincí),
správa zásoby bankovek a mincí, zajištění tisku a ražby mincí, výměna poškozených peněz,
kontrola zaměřená na padělání a pozměnění bankovek atd. Základní tendence projevu
emisní funkce souvisí s růstem množství hotovostních peněz v oběhu, ale podíl na celkovém
peněžním obratu klesá. Rozvojem bezhotovostních transakcí bank jsou možnosti regulace
centrální banky množstvím peněz v oběhu emisí hotovostních peněz omezené. Emise peněz
má úvěrový základ, který je obsažen v dlužnicko - věřitelských vztazích subjektů soustavy.
Množství peněz v národním ekonomickém systému a potřebu určitého rozsahu emise hotovost-
ních peněz uvádí základní (bilanční) rovnice (2.1.):
Levá strana rovnice vyjadřuje množství peněz a základní veličiny jsou:
■ M (money), peníze (oběživo a vklady na požádání),
■ Mq (quasi money), další složky měnových agregátů,
■ Oi (other items), ostatní položky, vlastní kapitál a rezervy bank.
Pravá strana vyjadřuje rozsah potřebné emise peněz a základní veličiny jsou:
■ Fa (foreign assets), zahraniční aktiva v domácí měně,
■ Dc (domestic credits), rozsah úvěrů uvnitř ekonomiky.
Změny veličin množství peněz na levé straně rovnice vyvolávají potřebu změny veličin rozsahu
emise na pravé straně rovnice. Jednotlivé veličiny a jejich hodnoty jsou sledovány všemi
členskými zeměmi MMF v rámci měnových přehledů a uvádí je mezinárodní finanční
statistiky.
Z uvedených statistik a měnových přehledů lze zjistit určité vybrané tendence. Hlavní
veličinou emise peněz jsou domácí úvěry (podnikatelské cca 50 %). Významné jsou úvěry
státnímu rozpočtu (kryté státními cennými papíry) a spotřební úvěry. Roste význam
MMqOiFaDc+=++
2. Centrální banka
26
bezhotovostních transakcí a instrumentů (šeky, platební karty...), které přináší úspory
transakčních nákladů. Zvyšuje se rychlost oběhu peněz (problém měnové rovnováhy,
snížení účinnosti měnové politiky). Roste význam externě směnitelných domácích měn a
propojování cenových relací ekonomik.
Pohyb peněz jako finančních aktiv, která jsou předmětem obchodování, znamená, že cena
peněz je odlišná od nominální hodnoty.
Původní dominantní význam emisní funkce centrální banky postupně klesá, do popředí se
dostává další makroekonomická funkce měnová.
2.2.2 Měnová funkce centrální banky
Měnová funkce centrální banky se projevuje v měnové politice, která je spojena s cíli,
zejména podporou a udržením stability měny a cenové hladiny. V rámci makroekonomické
funkce je centrální banka hlavním (vrcholným) subjektem nabídky peněz a regulace
měnové báze, měnových agregátů a fundamentálních úrokových sazeb (diskontní sazba,
lombardní sazba a repo sazba).
Centrální banka vystupuje jako finanční instituce ve dvou úrovních (politikách), ve kterých
využívá určité nástroje.
Měnová politika v rámci opatření do měny (měnové báze)
Politika centrální banky souvisí s prosazením cílů při emisi (objem, časování...) a
působením na měnovou bázi a peněžní zásobu s cílem řízení inflace, zejména operacemi
na volném trhu. Měnová báze je souhrn hotovostního oběživa a finančních rezerv (M2).
Působení centrální banky na měnovou bázi prostřednictvím úvěrů poskytovaných
obchodním bankám je závislé na objemu přijatých úvěrových prostředků a výši
fundamentálních úrokových sazeb, jejichž změnu centrální banka využívá.
Úvěrová politika jako systém opatření centrální banky do úvěrů
Prosazením potřebného objemu úvěrů, růstu emise bezhotovostních peněz a stimulace
investic. Úvěry poskytovanými obchodním bankám působí centrální banka na změnu
důchodu a zaměstnanosti. Centrální banka využívá zejména změny diskontní sazby. Dis-
kontní sazba je stanovená úroková sazba centrální banky za poskytnuté úvěrové zdroje obchod-
ním bankám. Objem nevypůjčených úvěrových zdrojů (tzv. nevypůjčená měnová báze)
reguluje centrální banka nákupem a prodejem státních cenných papírů.
V národních ekonomikách je centrální banka při realizaci měnové politiky:
■ samostatný subjekt (Německo, Švýcarsko, USA, ČR, Francie...),
■ závislá na vládě, Ministerstvu financí (Japonsko, Italie, VB...), např. schválení
diskontní sazby.
Současně využívané měnové nástroje centrální banky jsou různě účinné.
Centrální banka využívá diskontní nástroje jako úvěry centrální banky a jejich limity (řízení
nabídky peněz) a úrokové sazby centrální banky z poskytovaných úvěrů bankám. Dále
využívá operace na volném trhu spojené s nákupem a prodejem krátkodobých státních
cenných papírů. Uvedeným nástrojem jsou i povinné minimální rezervy jako povinné
vklady obchodních bank na účtech centrální banky, kdy růst povinných minimálních vkladů
snižuje množství peněz v oběhu. Měnová funkce centrální banky má tendenci růstu své
váhy, úvěrové peníze a úvěrové nástroje jsou převládající formou a navzájem se překrývají,
působí spojitě a v čase se mění.
2.2.3 Devizová funkce banky
Devizová funkce centrální banky je makroekonomická funkce, která souvisí s účinností
opatření v oblasti deviz. Za devizová opatření centrální banky je považovaná tvorba
devizových rezerv a operace s devizovými rezervami na devizovém trhu (hodnota rezerv,
devizová likvidita a struktura, působení na devizový kurz). Dále následuje devizová regulace
centrální banky pro bankovní a nebankovní subjekty a působení na devizový kurz (kurzové
intervence).
27
Kurzové intervence centrální banky jsou:
■ nepřímé, prostřednictvím změny diskontní sazby;
růst diskontní sazby stimuluje příliv zahraničního kapitálu a naopak, pokles diskontní
sazby má vliv na objem zahraničního kapitálu. Ve své podstatě se mění nabídka a
poptávka po zahraniční a domácí měně, které vyvolávají následující změnu devizového
kurzu;
■ přímé, nákup (prodej) domácí měny za měnu zahraniční;
nákupem zahraniční měny se zvyšuje poptávka po zahraniční měně na domácím
devizovém trhu a dochází k růstu nabídky domácí měny a jejímu znehodnocování.
Rostou devizové rezervy a také roste měnová báze. Prodej zahraniční měny má opačné
účinky, snížení devizových rezerv a měnové báze.
Centrální banka neutralizuje účinky pomocí sterilizovaných operací. Sterilizované operace
jsou vynucené operace na volném trhu, kdy nákup zahraniční měny provází prodej cenných
papírů za domácí měnu a naopak prodej měny provází nákup cenných papírů.
Operace centrální banky na cizí měnu jsou zaměřené na zajištění devizové likvidity obchod-
ních bank (konverze měny a swapové operace). Konverze měny představuje nákup (prodej)
cizí měny za domácí měnu od obchodních bank s cílem růstu (poklesu) likvidity bank a
zvýšení (poklesu) úvěrové kapacity. Devizový swap je kombinace promptních nákupů
(prodejů) objemů cizích měn s termínovými prodeji (nákupy) uvedených měnových objemů
za předem stanovené devizové kurzy.
Centrální banka realizuje operace v cizích měnách na euroměnovém trhu. Operace s úvěry a
na cenné papíry denominované v cizích měnách vzhledem na měnu, emitenta a rezidentství
finančního zprostředkovatele. Operace centrální banky jsou realizované na peněžním
eurotrhu, dluhopisovém a akciovém.
2.3 Mikroekonomické funkce centrální banky
Mikroekonomické funkce centrální banky souvisí s bankovní soustavou, kdy centrální
banka vystupuje jako banka obchodních bank a banka státu, reguluje a provádí dohled
subjektů bankovní soustavy a reprezentuje stát v mezinárodních finančních institucích.
Mikroekonomické funkce centrální banky jsou vztaženy na:
■ bankovní subjekty soustavy,
■ státní a mezinárodní instituce.
2.3.1 Centrální banka - banka obchodních bank
Funkce centrální banky je obsažená v následujících finančních interakcích centrální a
obchodních bank.
Finanční interakce jsou realizované ve formě:
■ vkladů OB u CB (povinné, dobrovolné),
■ úvěrů CB obchodním bankám,
■ obchodů (operací) s krátkodobými CP.
Kde:
■ CB - centrální banka,
■ OB - obchodní banka,
■ CP - cenné papíry.
1. Vklady bank u centrální banky
Vklady obchodních bank u centrální banky mají různou formu:
■ Povinné vklady mají formu povinných minimálních rezervy (PMR)
Povinné minimální rezervy obchodních bank na účtech vedených u centrální banky
jsou u centrálních bank v různých zemích úročené nebo neúročené (v ČR nejsou
úročené). Povinné minimální rezervy stanovuje centrální banka sazbou (%) z objemu
primárních vkladů nebankovních subjektů u obchodních bank.
2. Centrální banka
28
PMR vázané na účtech centrální banky jsou různého objemu. Většinou přesně
neodpovídají stanovené velikosti - jsou vyšší, pokud jsou ale nižší, dochází k sankci,
sankční úrok je do výše až trojnásobku diskontní sazby. Povinné minimální rezervy
působí nepřímo úměrně na multiplikaci bankovních depozit.
■ Prostředky pro platební a zúčtovací operace
Prostředky pro platební operace obchodních bank jsou v zúčtovacím centru centrální
banky v různých objemech zůstatků realizovaného národního a mezinárodního
platebního styku.
■ Další vklady obchodních bank (dobrovolné)
Vklady bank jsou úročeny sazbou PRIBID a PRIBOR. PRIBID (Prague Interbank Bid
Rate), sazba pro nákup depozit PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate), sazba pro
prodej depozit. (Euroměnová aktiva se vztahují k LIBOR resp. LIBID - sazby Londýn.)
Centrální banka (ČNB) na základě stavu úvěrového trhu (splatnosti, objemu
prostředků a měny) provádí denní kotaci referenčních sazeb PRIBID a PRIBOR).
2. Úvěry centrální banky
Centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám. Úvěry jsou poskytované
na mezibankovním trhu za fundamentální úrokové sazby stanovené centrální bankou
(diskontní, repo a lombardní sazby). Diskontní úvěry jsou úvěry centrální banky úročené dis-
kontní sazbou (nejvyšší sazba). Velikost úvěru je limitovaná (absolutní hodnotou, nebo
poměrem k základnímu kapitálu banky). Diskontní úvěry představují pro obchodní banky
poměrně nákladné a krátkodobé zdroje. Lombardní úvěr centrální banky je poskytován
obchodní bance za lombardní sazbu, je jištěn zástavou cenných papírů (cca 80 % nominální
hodnoty). Doba splatnosti úvěru je do jednoho měsíce, úvěr je využíván bankami pří řízení a
udržení likvidity.
Možnost realizace úvěru od centrální banky na krytí nedostatku povinných minimálních
rezerv (14 dnů) obchodní banky.
Reeskontní úvěr centrální banky je odvozený diskontní úvěr, který vzniká na základě odkupu
směnek od obchodních bank. Obchodní banky provádí eskont - odkup směnek od klientů,
centrální banka reeskontuje, odkupuje eskontované směnky od obchodních bank se lhůtou
splatnosti do tří měsíců. Reeskont probíhá za diskontní sazbu, centrální banka stanovuje
limit reeskontních operací. Předmětem jsou finanční směnky cizí (tzv. exportní směnky) a
obchodní směnky cizí eskontované obchodními bankami.
Aukční refinanční úvěr je úvěr poskytovaný obchodní bance od jiné banky. Krátkodobý úvěr
(několik dnů) za úrokovou sazbu banky, která nabízí prostředky do aukce o úvěr, podmínky
aukce stanovuje centrální banka.
Úvěry tzv. poslední instance (problémy likvidity obchodní banky, centrální banka vystupuje
jako věřitel - poslední instance). Jedná se o nouzový diskontní úvěr na dobu do tří let za
přísnějších podmínek čerpání a informační povinnosti banky.
Úvěry centrální banky - diskontní, reeskontní a lombardní úvěr působí na mezibankovn