Distaanční studijní opora

dodržování
Pilíře bankovní regulace
Kritéria
autorizace
Povinné
minimální
rezervy
Úvěry
centrální
banky
Limity
úvěrů
Ochrana před
"insider" obchody
a praním
špinavých peněz
Systém
pojištění
depozit
1. Banka jako podnikatelský subjekt
24
Obsah a způsoby
bankovního dohledu
Schéma č. 11: Způsoby vykonávání bankovního dohledu.
Pramen: vlastní schéma.
Prověrky přímo na místě jsou nákladnější, na jejich základě je však možné získat detailní
přehled o aktivitách příslušné banky.
I když ve světě vykonávají bankovní dohled různé instituce - centrální banky, vládní
instituce, ministerstva a státní instituce, V ČR je jím pověřena výlučně Česká národní
banka.
1.6 Organizační struktura banky
Prvky organizační
struktury banky
Organizační struktura banky je součástí systému jejího řízení. Je podmíněna optimálním
organizačním uspořádáním, které je nezbytné pro zabezpečení činností a chodu banky.
Pracovní místo Pracovní místo:
Je základním prvkem organizační struktury banky, které představuje soubor práv,
zodpovědností a povinností vytvořených pro zajištění celé agendy nebo její části. Agenda
přitom činí věcně a logicky uzavřený soubor činností, které jsou zahrnuty do stejné oblasti
funkce banky, vykonávané většinou v jednom organizačním útvaru.
Organizační jednotky:
Tvoří seskupení pracovníků, které je organizačně, administrativně a materiálně vybaveno
tak, aby mohlo samostatně plnit ty úkoly, které jsou její funkční náplní.
Organizační jednotky Organizačními jednotkami banky jsou:
Schéma č. 12: Organizační jednotky banky.
Pramen: vlastní schéma.
Způsoby vykonávání bankovního dohledu
prověrky přímo na místě
v bankách
prověřením bankovních bilancí a
získáním statistických údajů na základě
pravidelně zasílaných údajů orgánům
dohledu
organizační jednotka, která vykonává
koncepční, metodicko-řídící a kontrolní
činnost ve vztahu k ostatním organizačním
jednotkám, přičemž v určitých oblastech
působí i jako výkonná jednotka,
■ pobočky banky
■ ústředí - centrála banky
■ účelové organizační jednotky
výkonné organizační jednotky ve vztahu
ke klientele banky, v zájmu větší kvality
služeb a přiblížení se zákazníkovi se zřizují
expozitury (filiálky),
výkonné organizační jednotky, které
zajišťují podmínky pro bezporuchový chod
banky a racionální poskytování
bankovních produktů.
25
Ústředí banky může zřídit hlavní pobočky, které za ostatní pobočky v regionu mohou
vykonávat činnosti, které se v bance ještě nevykonávaly, nebo jejichž provádění všemi
pobočkami banky by bylo neracionální a neefektivní. Hlavní pobočka banky však netvoří
zvláštní stupeň řídící struktury, vůči ostatním pobočkám nemá rozhodovací pravomoci.
Organizační jednotky se člení na organizační útvary, seskupení pracovníků zajišťujících jed-
notlivé agendy popřípadě jejich soubor
Organizační útvary.
Schéma č. 13: Organizační útvary banky.
Pramen: vlastní schéma.
I když se jednotlivé organizační jednotky a útvary nazývají v jednotlivých bankách různě,
uvedená struktura je vlastní každé bance.
V zájmu zvýšení operativnosti při zajišťování bankovních nebo specifických agend a úloh si
banka zřizuje stálé pracovní kolektivy nebo specifické organizační útvary ve formě výboru,
pracovní nebo odborné komise, popřípadě projektového týmu.
V posledním období se v bankách posiluje postavení pobočky a expozitury, zejména jejich zod-
povědnost za své hospodaření.
Shrnutí kapitoly
Banky patří k nejvýznamnějším zprostředkovatelům na finančním trhu. Definice banky je
uvedena v zákoně o bankách a podle ní je banka právnická osoba se sídlem v ČR založená
jako akciová společnost, která přijíma vklady a poskytuje úvěry a která má k výkonu těchto
činností bankovní licenci. Kromě toho může vykonávat další finanční činnosti uvedené
vtomto zákoně.
Jako nejčastější cíl bankovního podnikání se uvádí dosažení zisku, setkáváme se však i
s cílem dosažení maximální tržní hodnoty banky nebo s cílem dosažení a udržení významné
pozice na trhu apod. Kromě toho se vždy uvádí cíl bankovní stability, jistoty pro klienta a
vlastníka banky.
Činnost každé banky je spojena s určitými riziky, část z nich vyplývá z ekonomického
prostředí, část je dána specifiky činnosti příslušné banky. Při řízení banky se největší
pozornost věnuje úvěrovému riziku, riziku likvidity, tržnímu riziku. Není však možné
opomenout ani další rizika, např. inflační riziko, regulačně-právní riziko, provozní riziko.
Rizika je důležité posuzovat komplexně, umět je identifikovat, měřit, zvolit správnou
strategii řízení a správně zvážit míru jejich závažnosti.
Hlavním motivem bankovního podnikání je zpravidla zisk a rentabilita. Banka sleduje
absolutní výši výsledku hospodaření, z důvodu větší vypovídací schopnosti však sleduje i
ukazatele rentability, zejména ROE a ROA.
Charakter bankovního podnikání vyžaduje regulaci a dohled. V ČR je provádí ČNB
stanovením regulačních pravidel, a to jejich kontrolou formou výkazů a hlášení, ale i
prověrkou přímo na místě.
Organizační útvary banky
úseky, odbory a pracoviště
vpobočkách a účelových
organizačních jednotkách
divize a odbory v ústředí, v rámci
odboru je možné více složitých
agend uspořádat do sekcí
1. Banka jako podnikatelský subjekt
26
Otázky k zamyšlení
1. Zamyslete se nad tím, v čem je komerční banka stejná jako každý jiný podnikatelský
subjekt a v čem je jiná?
2. V jakých oblastech řízení ČNB omezuje komerční banku? Myslíte, že je to v souladu
s principy tržní ekonomiky? Jaký je důvod použití regulačních pravidel vůči komerční
bance?
3. Zamyslete se nad tím, která bankou podstupovaná rizika mají největší význam? Platí to
stejně ve světě jako v prostředí transformujících se ekonomik?
4. Banky jsou velké podnikatelské jednotky s rozsáhlou sítí obchodních míst. Jak podle
vašeho názoru působí /kladně i záporně/ na ekonomiku banky tato síť?
5. Proč podle vašeho názoru se riziko pohybu úrokové sazby, kursové riziko a akciové riziko
dává pod společný název tržní riziko? Jak působí na banku? Má ho banka plně
pod kontrolou?
6. Vstupte na webové stránky ČNB a pokuste se zjistit, jak se vyvíjí ziskovost a rentabilita
celého bankovního sektoru.
POT
Vstupte na internetové stránky vámi vybrané banky. Pokud jste zaměstnáni v bance, zvolte
banku vlastní. Na základě informací z výroční zprávy zpracujte tyto úkoly:
■ zjistěte výsledek hospodaření banky v absolutní výši za běžné a předcházející účetní
období,
■ vypočítejte ukazatele ROE a ROA,
■ zjistěte základní strukturu strany aktiv a pasiv rozvahy,
■ zjistěte výši opravných položek a rezerv vytvořených bankou do nákladů,
■ pokud je uvedena, posuďte organizační strukturu banky,
■ pokud je uvedena, všimněte si strategie banky,
■ pokud z informací vyplynou některá specifika vybrané banky, uveďte je,
■ zhodnoťe kvalitu řízení rizik vybrané banky.
Práci na POTu proveďte 3. týden v říjnu a pošlete na e-mailovou adresu lektora. Případné
otázky a problémy při zpracování POTu Vám pomůže vyřešit lektor.
27
2.
■ Základní skupiny bankovních klientů
■ Klient a etika bankovního podnikání
■ Smluvní vztah mezi bankou a klientem
■ Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti
■ Pojištění pohledávky z vkladů klienta
■ Nové přístupy banky ke klientovi
■ Management kvality služeb
Banka a klient
2. Banka a klient
28
Cíl kapitoly
Klient a jeho specifické potřeby se dostávají do centra pozornosti banky. Na jaké základní
skupiny banka klienty člení ? Na jakém základě je budován vztah banky a klienta? Je
potřebná právní úprava vztahu? Platí stále ještě v bankách bankovní tajemství a jsou
zaměstnanci banky vázáni mlčenlivostí? Jaká právní norma to upravuje? Je klient vystaven
riziku ztráty vkladu nebo platí systém pojištění vkladů? Má kvalita systému pojištění vkladů
vliv na reakce klienta při ekonomických potížích banky? Dostává se do popředí kromě
zvýšeného záujmu o klienta i zaměření na kvalitu služeb? Přijaly naše banky etické normy
voblasti bankovního podnikání? Zjištění odpovědí na tyto otázky je cílem této kapitoly.
Proto se hned pusťte do studia.
V této kapitole se seznámíte se vztahem banky a klienta. V části 2.1 zjistíte, jaké jsou
základní skupiny bankovních klientů, v části 2.2 jsou pro vás připraveny základní etické
principy bankovního podnikání. Část 2.3 je věnována smluvnímu vztahu mezi bankou a
klientem, část 2.4 bankovnímu tajemství a povinnosti mlčenlivosti a část 2.5 systému
pojištění vkladů. V části 2.6 se seznámíte s podstatou nového přístupu ke klientům a naučíte
se zásadám pro udržení klienta. V části 2.7 zjistíte, že i když je zaměření banky na kvalitu
služeb jednoznačné, není ji jednoduché měřit a v praxi se můžeme setkat s různými
dimenzemi kvality služeb.
Po prostudování této kapitoly získáte poznatky, které vám vytvoří potřebný základ
pro studium specializované studijní opory z marketingu v peněžnictví.
Časová zátěž 1
Prostudování této kapitoly pro vás představuje časovou zátěž maximálně 4 hodiny (dle
harmonogramu ve 4. týdnu v říjnu). Práce s otázkami k zamyšlení a autokorekční cvičení
uvedené na webu vám zabere asi hodinu práce v témže týdnu.
Způsob studia
K zvládnutí učiva je potřebné postupně procházet jednotlivé části kapitoly, promýšlet je a
souběžně s tím se zamýšlet nad otázkami uvedenými na konci kapitoly jako Otázky
k zamyšlení. Otázky uvedené k této kapitole na webu jako Autokorekční cvičení vám
poslouží k lepšímu pochopení a zapamatování daných problémů.
Budete potřebovat přístup na internetové stránky komerčních bank a aktuální znění zákona
o bankách.
K této kapitole je povinností prostudovat zákon o bankách ve všech jeho oblastech, které se
týkají kapitoly 2, zejména v oblasti pojištění vkladů, bankovního tajemství a mlčenlivosti.,
čím se prohloubí vaše poznatky získané v této studijní opoře o přesné legislativní znění.
Doporučujeme vstoupit na webové stránky komerčních bank a prohlédnout si podmínky
vztahu banky a klienta u jednotlivých produktů a služeb. Tím se seznámíte s různými
konkrétními přístupy banky ke klientům.
Vývoj v bankovnictví v poslední době ukázal, že vítězí ty banky, které se orientují
na klienta!!
Klient jako klíčový
prvek bankovní
strategie
Klient a jeho specifické potřeby se dostávají do centra pozornosti. Klient se stává klíčovým
prvkem v bankovní strategii a orientace na klienta je jedním z nových trendů v bankovním pod-
nikání. Místo tradiční formy držení odstupu od klienta se prosazuje tendence považovat
klienta za partnera a spojence.
29
Posiluje se samostatné rozhodování pracovníků, kteří pracují s klienty, a prosazuje se
způsob, kdy se kolem klienta vytvoří tým pracovníků, kteří ho komplexně, na jednom místě
obslouží.
2.1 Základní skupiny bankovních klientů
V bankovním podnikání se setkáváme s různými klienty, které můžeme rozdělit do čtyř
základních klientských skupin.
Skupiny bankovních
klientů
Uvedené členění základních skupin klientů není úplné, banka je může členit ještě podle
dalších kritérií segmentace.
Schéma č.1 4: Základní skupiny bankovních klientů.
Pramen: vlastní schéma.
Klient se může dostat ve vztahu k bance do dvojího postavení - postavení vkladatele, který
svěřuje bance své peníze, a postavení dlužníka, který si od banky půjčuje. Banka na to reaguje
specifickými přístupy ke klientům v těchto pozicích.
Postavení vkladatele
Postavení dlužníka
Schéma č. 15: Klient v postavení vkladatele a dlužníka.
Pramen: vlastní schéma.
Základní skupiny bankovních klientů
firemní klienti
v členění podle:
privátní klienti
v členění podle:
stát a obecní
zastupitelství
v členění podle:
ostatní banky
v členění podle:
oboru
podnikání
vlastníků
velikosti
forem
podnikání
pohlaví
věku
ekonomické
úrovně
typu rodiny
profese
jednotlivých
státních
institucí
jednotlivých
obecních
zastupitelství
velikosti
typu
vlastníků
Klient v postavení
vkladatele
Klient v postavení
dlužníka
Banka musí udělat všechno pro to, aby klienta jako
vkladatele získala, musí ho přesvědčit, že je důvěryhodná,
že je solventní, likvidní a zdravá a že se svěřenými
prostředky zachází obezřetně. Měla by klientovi poskytnout
pravdivé a jemu srozumitelné informace, poněvadž klient si
sám potřebné informace těžko shání, zpravidla jenom
zkoumá ve svém okolí, jak je kdo se svojí bankou spokojen.
Banka se chová vůči němu obezřetně a do jisté míry
skepticky. Má vypracované podrobné manuály, jak
postupovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Přístup
banky by měl být citlivý, měl by být i zde respektován
prioritní zájem klienta. Naplnit tento princip v reálném
bankovním podnikání však vyžaduje určitý čas, tradici a
vytvořenou dobrou pověst banky i klienta.
2. Banka a klient
30
V poslední době se v důsledku radikálních změn v technologii bankovních produktů,
v důsledku automatizace, elektronizace a nových komunikačních možností stává velkým
nebezpečím ztráta vazby banky ke klientovi.
Vazba banky a klienta
Klasický přístup zákazníka do banky prostřednictvím přepážky bankovní pobočky a přímý
"face to face" kontakt s bankovním personálem se s postupující komputerizací a novými komu-
nikačními možnostmi nahrazuje tlakem na přístup klienta zpravidla po dobu 24 hodin denně,
7 dní v týdnu - ale ne přes přepážku, nýbrž přes obrazovku personálního počítače, tlačítkovou
klávesnici telefonu či přes video-terminál. Cílem banky však musí být i zde udržení vazby
ke svému klientovi.
2.2 Klient a etika bankovního podnikání
Etické normy Podstata bankovního podnikání spočívá zejména v práci s penězi klientů, tedy s jím
svěřenými prostředky, proto by v bankovnictví více než kde jinde měly být přísně
dodržovány etické normy.
Banky by měly důsledně ochraňovat zájmy svých klientů a co nejefektivněji zhodnocovat jím
svěřené prostředky.
V České republice vydala Bankovní asociace již v roce 1993 Kodex bankovní etiky, který
obsahuje základní pravidla etického jednání. Jejich dodržování je podmínkou členství bank
v této asociaci.
Etické principy
bankovního
podnikání
Základní etické principy bankovního podnikání:
■ respektovat přísnou důvěrnost ve věcech svých klientů,
■ dodržovat všechna příslušná pravidla - zákony, nařízení, vyhlášky a opatření ČNB,
pravidla obezřetného podnikání,
■ uplatňovat stejný přístup a pravidla chování vůči všem svým klientům, neposkytovat
některým z nich neoprávněné výhody,
■ pravdivě informovat klienty o všech údajích, které jsou zapsány v obchodním rejstříku,
o akcionářské struktuře, o kapitálové priměřenosti, o hospodaření banky a směrech
svého podnikání, o svých obchodech, produktech a službách (zejména o jejich
obchodních podmínkách),
■ vyžadovat od svých zaměstnanců profesionální přístup a kompetentnost, korektnost,
nestrannost, vstřícnost, přísnou mlčenlivost, vyhýbání se střetům zájmů, nepřijímání a
nevyžadování finanční či věcné výhody.
Etické chování bank Zásady vzájemného etického chování bank (podle Lér, L.: Regulace činnosti bank,
SERAFINA, Praha 1997, str. 125):
■ soutěžit na základě vysoké profesionální úrovně a kvality služeb,
■ navzájem se o sobě veřejně nevyjadřovat,
■ nehazardovat zaváděním nepřiměřeně vysokých depozitních úroků a nepřiměřeně
nízkých úvěrových úroků,
■ navzájem si na základě nezdůvodněných výhod nepřebírat pracovníky a bedlivě
zkoumat, proč se u jedné banky hlásí pracovník z jiné banky a zda v této souvislosti
nedochází k jevům, které by škodily dobré pověsti bankovnictví.
2.3 Smluvní vztah mezi bankou a klientem
Služby klientům banky poskytují na smluvním základě (pokud jsou známy smluvní strany
vztahu). Poněvadž jedna smluvní strana - banka - je vždy známá, jde o druhou smluvní
stranu - klienta.
Podle stávajícího zákona o bankách (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších úprav a
předpisů) je banka povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu,
jehož hodnota převyšuje 100 000,- Kč a při pronájmu bezpečnostních schránek (§ 37).
31
Anonymita klientaPoskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout (§ 37). Za zacho-
vání anonymity klienta se považuje dnes například i situace v oblasti úvěrů, kdy klient není
schopen prokázat svoji bonitu, nemá čím zajistit požadovaný úvěr, není schopen prokázat eko-
nomickou efektivnost předloženého podnikatelského záměru. V oblasti vkladů banky jed-
noznačně směřovaly k úplnému odmítnutí služeb v případě anonymních vkladů (dnes jsou již
zrušeny).
K odmítnutí návrhu klienta na službu banka může dospět nejen z důvodu, že klient
neprokáže řádně svoji totožnost. Důvody mohou spočívat i v povaze navrhovaného
obchodu nebo v samotné osobě klienta.
Smluvní základ
bankovních služeb
Smluvní základ bankou poskytovaných služeb znamená princip rovnosti účastníků
smluvního vztahu a právo účastníka na nepřijetí návrhu smlouvy.
Schéma č. 16: Smluvní vztahy banky a klienta při pasivních a aktivních obchodech.
Pramen: vlastní schéma.
2.4 Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti
Na všechny obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a stavu depozit, se váže
bankovní tajemství (§38 zákona o bankách).
Bankovní tajemstvíZprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna
podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu, při trestním oznámení nebo při plnění
oznamovací povinnosti.
Se souhlasem klienta však lze podat zprávu o záležitostech týkajících se jeho osoby, i když
jsou předmětem bankovního tajemství, komukoli. Je to zejména v případě podnikatelů,
pokud jsou informace určeny pro jeho obchodní partnery nebo jiné banky.
Bez souhlasu klienta může banka podat informace, které jsou předmětem bankovního
tajemství, jen na písemné vyžádání (§ 38 zákona o bankách):
■ soudu - pro účely občanského soudního řízení,
■ orgánu činnému v trestním řízení - za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,
■ správcům daně - za podmínek podle zákona o správě daní a poplatků,
■ Ministerstvu financí a Komisi pro cenné papíry - při výkonu zákonem stanoveného
dozoru,
Smluvní vztah při
pasivních obchodech
Banky zde zpravidla nabízejí určité typové smlouvy, na
které mají nastavenu smluvní dokumentaci a
informačně-technologický systém. Jen zřídka se uzavírají
nestandardní smlouvy, protože z technologických příčin
by vznikaly problémy s výpočtem úročení vkladů,
připisováním úroků k jistině, splatností apod. Návrh na
nestandardní podmínky je tedy bankou odmítnut,
podobně jako v případě klienta, se kterým banka nemá
dobré zkušenosti s plněním smluvních podmínek.
Smluvní vztah při
aktivních obchodech
Banka zde rozhodně nevyhoví všem klientům (na rozdíl
od pasivních obchodů). Poskytnutí úvěru nebo bankovní
záruku bude vázat na posouzení podnikatelského
záměru, osoby dlužníka, jeho hospodářské situace,
kvality zajištění apod. Každá smlouva sestavená v této
oblasti bude mít prvky individuálního posouzení a
nastavení podmínek.
2. Banka a klient
32
■ Ministerstvu financí - za podmínek, které stanoví zvláštní zákon (Zákon č. 61/1996 Sb.
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění
souvisejících zákonů),
■ orgánům sociálního zabezpečení - ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží,
■ orgánům sociálního zabezpečení nebo okresním úřadů - ve věci řízení přeplatku
na dávkách sociálního zabezpečení a státní podpory, který je klient povinen vrátit,
■ zdravotním pojišťovnám - ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
které klient dluží,
■ soudnímu exekutorovi pověřenému prov