Distaanční studijní opora

tou, které není převoditelné
na jinou osobu. Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené
činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené
činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Přijímání vkladů a
poskytování úvěrů patří k povinným činnostem bank, z ostatních zákonem stanovených
činností si banka může volit.
Podle druhu výnosů, které banka docílí, lze všechny zákonem uvedené bankovní činnosti
rozdělit na tři základní bloky
Bankovní činnosti
podle druhu výnosu
.
Schéma č. 2: Bankovní činnosti podle druhů výnosů.
Pramen: vlastní schéma.
Bližší vysvětlení:
■ Při aktivních a pasivních úvěrových obchodech (tj. přijímání vkladů a poskytování
úvěrů) banka využívá úrokovou marži.
■ Při bilančně neutrálních obchodech (tj. při platebním styku, investičním poradenství,
nákupu a prodeji cenných papírů na účet klienta a při poradenství v nejširším slova
smyslu) banka získává výnos z poplatků.
■ Při obchodech na vlastní účet (tj. nákupu a prodeji cenných papírů, devizových
obchodech, obchodech s vzácnými kovy a emisních obchodech) banka získává
neúrokové výnosy.
Aktivní a pasivní úvěrové obchody a obchody banky na vlastní účet se odrážejí v bankovní
bilanci jako její aktiva a pasiva.
Pasiva banky Pasiva banky představují zdroje, tj. závazky a vlastní zdroje obchodní banky.
Schéma č. 3: Základní struktura pasiv.
Pramen: vlastní schéma.
úvěrové obchody
obchody účet banky
Bankovní činnosti podle druhu výnosů
aktivní a pasivní bilančně neutrální obchody na vlastní
Jde o závazky dočasného
charakteru, které vznikají z
vkladových a emisních operací
banky (při získávání primárních
zdrojů) a z operací banky na
mezibankovním peněžním trhu
(při získávání sekundárních
zdrojů).
Tvoří je základní kapitál, zákonné
rezervní fondy, ostatní fondy
tvořené ze zisku, kapitálové fondy
a nerozdělený zisk banky.
Závazky banky
Vlastní zdroje banky
17
Poznámky:
■ V bankovní praxi se častěji setkáváme s pojmenováním vlastních zdrojů jako vlastní
kapitál banky.
■ Někdy se setkáváme s rozdělením závazků banky na dočasné a trvalé. Za trvalé
závazky se považují závazky vůči subjektům, které do banky vložily peníze v podobě
majetkových podílů, což se rovná základnímu kapitálu banky.
■ Rezervy, tvořené z nákladů, nepatří k vlastním zdrojům banky. I když v bance působí
obdobně jako vlastní zdroje, považují se za cizí zdroje zvláštního charakteru.
Aktiva bankyAktiva banky představují její majetek (včetně pohledávek), jmenovitě:
■ pokladní hodnoty - hotovost nezbytnou pro výkon bankovních činností a vlastní potřebu
banky,
■ vklady u jiných bank včetně centrální banky - zdroje banky umístěné u jiných bank,
■ úvěry jiným bankám včetně centrální banky - úvěry poskytnuté bankám v rámci aktivních
úvěrových obchodů,
■ cenné papíry v obchodní zásobě - bankou nakoupené v rámci obchodů na vlastní účet,
■ investiční cenné papíry a trvalé majetkové účasti - získané v rámci investování banky
do cenných papírů,
■ úvěry klientům (nebankovním subjektům) - úvěry poskytnuté klientům v rámci aktivních
úvěrových obchodů,
■ vlastní majetek banky - investiční a neinvestiční majetek banky nezbytný k zajištění pro-
vozu banky.
Struktura bankovní bilance, zejména převaha dočasných závazků banky vůči subjektům,
které jí svěřily své zdroje a nízké procento vlastních zdrojů determinuje principy řízení
banky.
Zájmem akcionářů, kteří vložili do banky kapitál, je, aby banka dosahovala maximální míru
zisku a zvyšovala tržní hodnotu banky. Na druhé straně stojí klient, zastoupený centrální
bankou jako regulátorem, jehož cílem je zejména stabilita, likvidita a solventnost banky.
Umění řídit banku pak znamená uspokojit na jedné straně akcionáře, požadující co největší
rentabilitu vložených prostředků a zároveň splnit požadavky centrální banky vyžadující
stabilitu a bezpečnost bankovního podnikání.
1.2 Cíle bankovního podnikání
Jako nejčastější cíl bankovního podnikání se uvádí dosažení zisku, což je i předpoklad
zajištění stabilní pozice banky na trhu.
Maximalizace zisku
banky
Bance by nemělo jít o maximalizaci zisku v daném okamžiku (v krátkém období). Výše
dosaženého zisku by měla respektovat dlouhodobější perspektivu banky a její trvalou
konkurenční schopnost.
Jiné cíle bankovního
podnikání
Další formulace cílů bankovního podnikání:
■ Setkáváme se i s jinými formulacemi cílů bankovního podnikání, např. s cílem
dosažení maximální tržní hodnoty banky nebo s cílem dosažení a udržení výrazné
pozice na trhu bankovních aktivit, které však nejsou ničím jiným než nepřímo
formulovaným cílem dosažení maximálního zisku.
■ Vedle cíle dosažení maximálního zisku však vždycky nalezneme cíl bankovní stability,
jistoty pro klienta a vlastníka banky.
1. Banka jako podnikatelský subjekt
18
.
Schéma č. 4: Systém cílů bankovního podnikání.
Pramen: Management aktiv a pasiv v bankách, NBS - IBV, Bankovní akademie Frankfurt am Mein,
Bratislava 1994, str. 19.
Bližší vysvětlení:
Primární cíl (dosažení zisku) je nezbytné uvést do souladu se sekundárními cíli
(rentabilitou, růstem banky a jejím dobrým jménem). Nezbytnými podmínkami dosažení
uvedených cílů je jistota a likvidita banky. Mezi cílem zisku a jistoty (stability) musí banka
hledat kompromis.
Příklad
Banka se rozhoduje, zda bude mít ve své bilanci likvidní aktiva, přinášející vyšší jistotu a
likviditu, ale menší výnos a zisk ve výši 10% nebo 20% bilanční sumy. Pokud se rozhodne pro
10%, dosáhne vyššího zisku, pokud pro 20%, dosáhne nižšího zisku, ale vyšší stability.
Ve schématu č. 3 uvedené cíle platí zejména pro soukromé banky, které jsou výrazně tržně
orientované. U menších bank lokálního významu, příp. družstevních bank, mohou
do popředí vystupovat i jiné cíle, např. podpora rozvoje určitých oblastí, aktivit, zájmů členů
družstva apod. U státních bank může jít i o neziskové činnosti prospěšné pro celou
společnost.
1.3 Rizika bankovního podnikání
Činnost každé banky je spojena s určitými riziky. Část z nich vyplývá z ekonomického
prostředí, ve kterém banky působí, druhá část je dána konkrétními specifiky činnosti
příslušné banky.
Ekonomická
prostředí a rizika
bankovního
podnikání
Schéma č. 5: Ekonomické prostředí způsobující rizika bankovního podnikání.
Pramen: vlastní schéma.
Bližší vysvětlení:
Politické prostředí Banka vždy působí v konkrétním ekonomickém prostředí, které podléhá změnám, přičemž
banka má malou nebo dokonce žádnou kontrolu nad jeho vývojem. Na činnost banky má
navíc vliv politické prostředí, ve kterém banka působí.
primární cíl
sekundární cíle
podmínky
docílení zisku
rentabilita růst banky image banky
jistota likvidita
Systém cílů bankovního podnikání
Ekonomické prostředí způsobující rizika bankovního podnikání
místní
regionální mezinárodnínárodní
19
Management banky musí brát v úvahu rizika politického a ekonomického prostředí,
bankovního odvětví a specifická rizika konkrétní banky.
Riziko, které banka podstupuje, se nejdříve jeví jako riziko obchodní, postupně se transfor-
muje na riziko výkonnosti a nakonec se projeví jako riziko finanční.
I když všechna uvedená rizika na banku jistý vliv mají, v našem dalším výkladu se zaměříme
pouze na ta rizika, která bezprostředně ovlivňují finanční řízení banky. Jejich základní
přehled ukazuje schéma č. 6.
Rizika ovliňující
finanční řízení banky

Schéma č. 6: Rizika ovlivňující finanční řízení banky.
Pramen: Kol. autorů: Bankovníctvo v Slovenskej republike, NBS - IBV, Bratislava 2000, str. 133.
Úvěrové rizikoÚvěrové riziko
Je riziko, že protistrana úvěrového vztahu nedostojí svým závazkům, nedodrží dohodnuté
podmínky úvěrové transakce a bance tím vznikne ztráta.
Obsahuje riziko:
■ předčasného splacení úvěrové jistiny,
■ opožděného splacení úvěrové jistiny nebo úroku,
■ nesplacení úvěrové jistiny nebo úroku úvěrovým dlužníkem.
Příčiny vzniku úvěrového rizika mohou být interní (např.nesprávná rozhodnutí banky
o alokaci zdrojů do nekvalitních aktiv a nezvládnutí úvěrového procesu ze strany banky)
nebo externí (nezávislá na rozhodnutí banky, např. negativní vývojové trendy v ekonomice,
politice apod.).
Vliv úvěrového rizika na ekonomiku banky:
■ Nezvládnutí úvěrového rizika má vliv na zisk banky, který se snižuje v důsledku tvorby
opravných položek, tvorby rezerv a snížení úrokového příjmu banky.
■ Úvěrové riziko úzce souvisí s likviditou, protože:
■ místo toho, aby se z nelikvidního aktiva stalo aktivum likvidní, zůstává v bilanci
pořád nelikvidní položka,
■ úrokové platby za chybějící zdroje odčerpávají likviditu banky,
■ zdroje použité v úvěrovém vztahu se v důsledku nesplácení úroků nezhodnocují,
■ nevrací se úvěrová jistina, což způsobuje napětí v hotovostním toku banky.
■ Těsný vztah existuje mezi úvěrovým rizikem a rizikem pohybu úrokové sazby.
Při změně úrokových sazeb v neprospěch dlužníka se úvěrové riziko zvyšuje.
Všimněte si:
Riziko úvěrového
protfolia
v oblasti úvěrových operací banky je nezbytné řídit a sledovat nejenom riziko konkrétních
úvěrů, ale i riziko celého úvěrového portfolia. Čím je struktura úvěrového portfolia diverzi-
fikovanější, tím je úvěrové riziko banky menší. Vysoká koncentrace na jednoho klienta, příp.
vzájemně ekonomicky propojenou skupinu klientů, na jedno hospodářské odvětví nebo
region, úvěrové riziko banky vždy podstatně zvyšuje.
Při zahraničních úvěrech může být úvěrové riziko ovlivněno i rizikem státu, pokud je
partnerem banky buď vláda příslušného státu (hovoříme o absolutním riziku státu) nebo
podnikatelský subjekt etablovaný v tomto státě (hovoříme o všeobecném riziku státu).
Rizika ovlivňující finanční řízení banky
úvěrové riziko riziko likvidity ostatní druhy riziktržní riziko
1. Banka jako podnikatelský subjekt
20
Riziko likvidity Riziko likvidity
Je riziko, že banka nebude mít dostatek volných finančních prostředků k pokrytí svých
závazků, případně tak může učinit pouze pomocí nouzových opatření nebo za cenu
o hodně vyšší než obvykle. Nedostatek likvidity navíc znemožňuje bance realizovat nové
transakce.
Riziko likvidity obsahuje i riziko neschopnosti banky splnit požadavky ČNB na povinné
minimální rezervy.
Schéma č. 7: Příčiny ztráty likvidity banky.
Pramen: vlastní schéma.
Přechodný
nedostatek likvidních
prostředků
Řízení likvidity a řešení přechodného nedostatku likvidních prostředků:
■ V případě přechodného nedostatku likvidních prostředků si je banka může doplnit
na mezibankovním peněžním trhu.
■ Banka si řídí likviditu zejména prostřednictvím struktury své bilance. Na straně aktiv si
vytváří protfolio, které je schopno zajistit dostatek likvidních prostředků, případně jí
umožní okamžitě směnit aktiva na likvidní peníze. Na straně pasiv má kdispozici
nástroje, pomocí kterých může v případě potřeby okamžitě získat likvidní prostředky.
Trvalé udržení likvidity banky patří k základním podmínkám bankovní činnosti.
Likvidita a
solventnost banky
Likvidita a solventnost banky:
S likviditou je úzce spojena solventnost banky. Ztrátové hospodaření banky a vznik trvalého
peněžního deficitu v důsledku chybně řízených úvěrových a vkladových obchodů mohou
ve svých důsledcích vést k insolvenci a úpadku banky. Čím více pak má banka kapitálu
v poměru k rizikově váženým aktivům, tím více ztrát dokáže unést. Proto ČNB svým
opatřením stanovuje minimální výši tohoto podílu v podobě kapitálové přiměřenosti.
Tržní riziko a jeho
struktura
Tržní riziko
Je souhrnným pojmem pro úrokové, kursové, akciové a další rizika, která jsou spojena
s pohybem tržních cen. Je to riziko změny portfolia bankovních aktiv nebo pasiv v důsledku
změny tržních podmínek.
Schéma č. 8: Struktura tržního rizika.
Pramen: vlastní schéma.
Příčiny ztráty likvidity banky
Splatnost pasiv je podstatně
kratší než splatnost aktiv a
bance se nepodaří
refinancovat, zejména
při špatné finanční situaci se
ztrátou své dobré pověsti.
Banka je v trvalé ztrátovosti a
hodnota aktiv poklesne
pod hodnotu pasiv,
v extrémním případě
při prodeji všech svých aktiv
by banka nedokázala pokrýt
své závazky.
Nastane nečekaný problém
se splácením některých aktiv,
zejména pohledávek
z poskytnutých úvěrů,
nečekané čerpání vkladů
nebo úvěrových linek,
nečekané pohyby
ve splatnosti bankovních aktiv
a pasiv apod.
Struktura tržního rizika
Kursové rizikoÚrokové riziko Další rizikaAkciové riziko
21
Úrokové riziko
Spočívá v negativním vlivu změny úrokových sazeb na náklady a výnosy banky, a tím na její
ziskovost. Dotýká se dlužníků i věřitelů banky. V důsledku změny úrokových sazeb dochází
navíc ke změně tržní hodnoty bankovních aktiv.
Banky se snaží omezit úrokové riziko vhodnými úvěrovými technikami, účelnou strukturou
aktiv a pasiv, novými úrokovými podmínkami a produkty.
Kursové riziko
V případě, že množství aktiv a pasiv v každé jednotlivé cizí měně je různé, vzniká riziko
poklesu ziskovosti, případně dosažení ztráty, a to v důsledku pohybu kursů cizích měn .
U úvěrů a dalších aktiv kursové riziko spočívá v znehodnocení dané měny, u vkladů a dalších
pasiv v jejím zhodnocení. Růst vlastních devizových operací bank a větší volatilita kursů cizích
měn způsobují výrazné zvýšení kursového rizika.
Akciové riziko
Je riziko držení akcií v rozvaze banky s možností poklesu jejich tržní ceny. Platí, že akcie
jsou jedním z nejnebezpečnějších druhů aktiv, což je dáno tím, že pohyby cen akcií mohou
být velmi prudké.
Banky se zpravidla chrání tím, že nedrží ve svém portfoliu větší podíl těchto akcií a zaměřují se
zejména na dluhopisy solidních emitentů.
Ostatní rizika
Mohou být nejrůznějšího druhu. Jsou to:
■ inflační riziko, které má vliv na všechny položky bilance, sama banka ho však nemůže
ovlivnit,
■ regulačně-právní riziko, které vyplývá z možných právních a regulatorních změn
ovlivňujících bankovní podnikání,
■ provozní riziko, které představuje ztráty způsobené nesprávným řízením banky,
selháním počítačových systémů, vysokými provozními náklady apod.,
■ další rizika, např. riziko změny cen nemovitostí, riziko podvodů a krádeží, konkurenční
riziko apod.
Pro banku je důležité posuzovat rizika komplexně, umět je identifikovat, změřit, zvolit
správnou strategii jejich řízení a dokázat zvážit míru jejich závažnosti.
1.4 Zisk a rentabilita bankovního podnikání
Hospodářský
výsledek banky
Hlavním motivem bankovního podnikání je zisk a rentabilita. Jejich míra vyjadřuje
efektivnost podnikatelské činnosti banky, úroveň bankovního managementu a úspěšnost
podnikatelských rozhodnutí. I když zde hovoříme o zisku, banka může dosáhnout i ztrátu.
Zisk a ztráta jsou dvě možné formy hospodářského výsledku banky.
Zisk bankyZisk banky
Patří k ukazatelům, které jsou v centru pozornosti při hodnocení úspěšnosti banky.
Z pohledu akcionářů znamená míru zhodnocení jejich investic, z pohledu věřitelů je
důkazem důvěryhodnosti banky. Pro banku samotnou představuje rozhodující zdroj krytí
předpokládaných ztrát z aktivních obchodů banky a nejlevnější zdroj jejího ekonomického
růstu.
Tvorbu zisku výrazně ovlivňuje kvalita finančních rozhodnutí banky a kvalita řízení
existujících a potenciálních rizik, která se odrazí ve výši rozdílu mezi výnosy a náklady
banky. Při jejich nedostatečné kvalitě může být rozdíl mezi výnosy a náklady záporný,
banka pak dosáhne ztrátu.
1. Banka jako podnikatelský subjekt
22
ZIsková marže Efektivnost bankovních obchodů je vyjádřena zejména v ziskové marži. Další výnosy banka
získává z devizových operací a z obchodů s cennými papíry, které provádí pro klienty nebo
na vlastní účet.
.
Schéma č. 9: Složení ziskové marže.
Pramen: vlastní schéma.
Konečnou výši hospodářského výsledku banky podstatně ovlivňuje tvorba a případné použití
opravných položek a rezerv a jeho zdanění formou daní z příjmu.
Rentabilita bankovního podnikání
Poměrové ukazatele
hospodářského
výsledku
Absolutní výše dosaženého hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) má omezenou
vypovídací schopnost, především pokud jde o srovnání s jinými bankami nebo analýzu
činitelů, které daný hospodářský výsledek banky ovlivnily. Banka si proto vypočítává
poměrové ukazatele hospodářského výsledku, zejména ukazatel ROE a ROA.
Ukazatel ROE ■ Ukazatel ROE (Return on Equity):
■ Znamená rentabilitu, návratnost vlastního kapitálu (vlastního jmění) banky. Vyjadřuje
čistý zisk banky (zisk po zdanění) měřený ve vztahu k množství vlastního kapitálu
banky. Vypočítá se jako:
Ukazatel ROA ■ Ukazatel ROA (Return on Assets):
■ Znamená rentabilitu, návratnost aktiv. Vyjadřuje čistý zisk banky (zisk po zdanění)
měřený ve vztahu k celkovému objemu bankovních aktiv. Vypočítá se jako:
Příklad:
Banka dosáhla zisk po zdanění 150 mil. Kč. Její vlastní kapitál činil 600 mil. Kč a celková
aktiva banky 30 mld Kč. Vypočítejter ROE a ROA.
Výpočet ROE: 150 mil/600 mil. x 100 = 25 %
Výpočet ROA: 150 mil/30 mld x 100 = 0,5%
Kromě uvedených ukazatelů banka používá ještě některé další, např. poměr čistého zisku
na výnosová aktiva, poměr čistého zisku na jednoho pracovníka apod.
Neúroková marže - rozdíl
mezi neúrokovými výnosy a
náklady
Úroková marže - rozdíl mezi
výnosovými a nákladovými
úroky
Složení ziskové marže
ROE =
čistý zisk
vlastní kapitál
x 100
ROA =
čistý zisk
celková aktiva banky
x 100
23
Analýza hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) tvoří podstatnou součást ekonomické
analýzy banky.
1.5 Bankovní regulace a dohled nad bankami
Důvody k bankovní
regulaci a dohledu
V oblasti bankovního podnikání se uplatňuje regulace a dohled nad bankami.
Jejich nezbytnost se zdůvodňuje těmito argumenty:
■ bankovní činnost se zásadně liší od jiných ekonomických činností,
■ aktiva a pasiva banky mají jinou strukturu v porovnání se strukturou aktiv a pasiv
nebankovních podnikatelských subjektů,
■ klienti banky nejsou většinou schopni sami sledovat ekonomickou a finanční situaci své
banky,
■ bankovní regulace umožňuje regulovat množství peněz v oběhu.
Bankovní regulace
Definice bankovní regulace:
Pravidla pro činnost
bank
Bankovní regulace znamená stanovení pravidel pro činnost bank.
Schéma č. 10: Pilíře bankovní regulace.
Pramen: vlastní schéma.
Bližší vysvětlení:
■ Kritéria autorizace znamenají podmínky pro vstup banky do bankovního podnikání a
podmínky pro provádění bankovních činností.
■ Povinné minimální rezervy znamenají povinnost vytváření rezerv u centrální banky.
■ Limity úvěrů znamenají stanovení maximální výše úvěrů, které centrální banka
poskytne ostatním bankám (relativní limity) a maximální výši úvěrů, které mohou
banky poskytnout svým klientům (absolutní limity).
■ Úvěry od centrální banky znamenají nastavení úvěrového mechanismu pro běžné
krátkodobé úvěrování bank centrální bankou (při menších výkyvech v likviditě) a
mechanismus záchrany banky (za situace, kdy již není možné získat chybějící
prostředky na mezibankovním trhu).
■ Pravidla ochrany před "insider" obchody a praním špinavých peněz znamenají
vytvoření určité bariéry a ochrany banky před nelegálním praktikami.
■ Systém pojištění depozit znamená ochranu bankovního klienta - vkladatele v případě
bankovního úpadku.
V ČR provádí bankovní regulaci Česká národní banka. Některá pravidla jsou vymezena
v zákoně o bankách, jiná jsou stanovena právními předpisy České národní banky. Systém
pojištění depozit je upraven přímo v zákoně o bankách.
Bankovní dohled
Definice bankovního dohledu:
Bankovní dohled znamená kontrolu dodržování stanovených pravidel a vyvozování
důsledků při jejich ne