Otázky

ysokým obsahem živin - živ. rovnoceny průmyslovým
hlavním zdrojem P a K
velkými dávkami mohu velmi snadno přehnojit
Rozdělení:
1. Statková hnojiva: a) stájová: chlévský hnůj, močůvka, hnojůvka, kejda prasat, skotu a drůbeže vyráběná v zem. podniku, vedlejší produkty
b) ostatní statková: rostlinná produkce, zelené hnojení (plodiny struskové, podsevově a celovegetační), sláma na hnojení, komposty (statkové, speciální)
2. Průmyslová hnojiva - průmyslové komposty nebo speciální
Význam používaní organických hnojiv:
jsou zdrojem organ. látek a živin pro rostliny a půdní edafon
zvyšují biologickou aktivitu půdy
ovlivňují zásobu přístupných živin v půdě
ovlivňují sorpci živin
půdy s větším obsahem humusu - váží lépe vodu
zlepšují provzdušněnost půd
ovlivňují tzv "humusový efekt" - přijatelnost P rostlinami se za přítomnosti humusových látek v půd. prostředí zvyšuje a to je podstatou
zvyšují ústojčivou (neutralizační) schopnost půdy - zde působí hnojení slámou a kejdou méně příznivě ve srovnání s použitým hnojem
jsou tmavé - zlepšují vazbu slun. energie
- Hořčík v rostlině - obsah, přijímaná forma, kde ho v rostlině nacházíme? Funkce a význam pro rostliny. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin?
Obsah v rostlině: 0,1 - 0,5 %
Přijímaná forma: Mg2+
Výskyt v rostlině: 20 - 25 % přijatého Mg je v jádru chlorofilu
největší obsah v zelených částech, málo v kořenech
nachází se ve formě solí - štavelany, osaláty, fitin
Velmi dobře je přemisťován ze starších do mladších částí
Funkce a význam: přemisťování jiných živin, hl. P ze starších listů do rostoucích orgánů
ovlivňuje enzymatické reakce
syntéza bílkovin a syntéza barvy
důležitost v procesu fotosyntézy při přeměně světelné energie v en. chem.
Nedostatek: omezení tvorby chlorofylu - soustřeďuje se do kupek v listu,
některé části tmavší jiné světlejší
24 - Zdroje dusíku pro rostliny a jejich velikost.
N půdní zásoby - 0,1 - 0,2 % N
30 cm / ha………….3 - 6 t N
- rozkládá se 1 - 2 % N
Symbiotická fixace - důležité je to, co rostliny zanechají v půdě
- jetel, vojtěška zanechávají daleko více N (150 - 300) než hrách, bob 21-37
Nesymbiotická fixace - organismy, které žijí v půdě 10 - 30 kg
Srážky - ročně v průměru 25 kg N
dusík je považován za skleníkový plyn (ovlivňuje skleníkový efekt)
snaha snížení emisí N
Organická hnojiva
Průmyslová hnojiva
- Chlévská mrva a hnůj: rozdíly, produkce, obsah organických látek. Ztráty - na čem závisí jejich velikost? Používáme ke hnojení chlévskou mrvu (důvody)?
Hnůj, chlévská mrva
směs čerstvých exkrementů, stelivo zadrží až 25 - 30 % moči a zbytky krmiva
Chlévská mrva - je substrát nezušlechtěný, tj. získaný po vyvezení ze stájí. Teprve fermentací (zráním) z ní vzniká c h l é v s k ý h n ů j.
Chlévský hnůj - vyrábí se jako směs od více druhů zvířat
Produkce: kolem 13 t od 1 DJ
Po ztrátách: 8,5 t
Ztráty: záleží na dobrém ošetřování mrvy během skladování, na době skladování
ztráty organické hmoty se pohybují v rozmezí 25 - 35 %, při špatném ošetř. až 60 %
kromě ztrát org. hmoty dochází i ke ztrátám živin
Obsah organických látek: 16 - 20 %
Chlévská mrva0,5 % N0,15 % P0,6 % K
Ke hnojení používáme chlévský hnůj, tedy zušlechtěnou a vyzrálou chlévskou mrvu.. Platí, že čím je chlévská mrva na hnojišti lépe uskladněna, tím rychleji musí být hnůj po rozmetání zapraven do půdy.
25 - Hnojení kejdou - plodiny, dávky (na čem závisí?), cyklus. Stanovení hodnoty stájových hnojiv.
Kejdu - využíváme po homogenizaci přednostně k p ř í m é m u h n o j e n í bez dalšího
zpracování
Lze použít: samostatně, se zaorávkou slámy nebo zeleného hnojení
větší účinnost hnojení jarních plodin
Kejda může nahradit prům. hnojiva - pokryje potřebu N u okopanin, z části oz. a jar. obil
Spotřebu limituje kvalita kejdy
Dávky - při vyšších dávkách - systém dělení (min. 2měsíční intervaly mezi dávkami)
je lepší používat nižší dávky za kratší cyklus - intenzivněji podporují biolog. činnost p.
Cyklus - běžný 2 -5 let
Stanovení hodnoty stájových hnojiv
Hodnota org. hnojiv je určována cenou obsažených N, P, K živin a organických látek.
Není určena stálá hodnota živin - vychází z ceny živin v prům. hnojivech
Ke stanovení se vychází z normativu obsahu živin
Správné zúčtování je důležité pro zúčtování mezi rostlinou a živ. výrobou
Dávky stájových hnojiv na ha tvoří významnou nákladovou položku ovlivňující ekonomiku
pěstování plodin
Náklady na hnojení je nutné rozpočítat na jednotlivé roky (dle cyklu hn.) protože mají
několikaletou účinnost
- Proč se při kontrole úrodnosti půd nestanovuje obsah rostlinám přístupného (dostupného) N? Kdy má oprávnění jeho zjišťování a pro které hnojení ho využíváme?
Obsah N se nestanovuje z důvodu značné dynamiky jeho přeměn v půdě.
Znalost o obsahu minerálního půdního N se stává důležitým podkladem pro upřesnění základní dávky N před setím nebo při přihnojení během vegetace.
Podmínkou - co nejmenší časový odstup mezi analýzou a hnojením
26 - Sláma ke hnojení. Co rozhoduje o použití jednotlivých druhů? Na čem závisí efektivnost jejího použití. S jakou produkcí slámy na hektar můžeme počítat?
Sláma - stává se v poslední době významným zdrojem org. látek
zaoráváme slámu, která je jinak nevyužitelná (řepka)
zaoráváme slámu obilovin - máme-li jí přebytky, důvod - snížení počtu zvířat
prům. množství org. l. 75 - 95 % - liší se od sebe poměrem C : N
sláma obilovin80 - 110 : 1
sláma řepky65 - 75 : 1
sláma luskovin25 - 35 : 1
- aby z toho byl humus, měl by se poměr C : N snížit na 25 - 35 : 1, a to přidáním N (močůvku, kejdu, popř. N prům. hnoj.
1 t slámy obilovin8 - 10 kg N
1 t slámy řepky5 - 7 kg N
Sláma by se měla zaorat a před tím nařezat.
- Draselná hnojiva - rozdělení, hlavní zástupci skupin. Zásady použití draselných hnojiv.
chloridová - draselná hnojiva - nejrozšířenější
KCl + NaCl …………působí slaně
rozlišujeme40 %
50 %draselnou sůl
60 %
Použití: k hnojivům chlorofilním, rostliny s určitými nároky na Cl
(salát, zelí, řepa, ječmen)
síranová hnojivaK2SO4 - síran draselný
Použití: k rostlinám, které nesnášejí Cl. Můžeme ovlivňovat některé kvalitativní ukazatele
(konopí, chmel, česnek, cibule, petržel, vinná réva, angrešt)
velmi dobré
draselná hnojiva s obsahem hořčíku
chloridová forma: kamexKCl . NaCl . MgSO4
kainit
Použití je vhodné na půdách s nízkým obsahem hořčíku a u plodin využívaných ke krmení nebo k lidské výživě.
síranová forma: PATENTKALITK2SO4 . KCl . MgSO4
Použití: u rostlin, kde přítomný chlór snižuje jejich kvalitu i výnos.
27 - Zelené hnojení - charakteristika. Význam zeleného hnojení. Co musíme respektovat při jeho pěstování (zařazení).
Zeleným hnojením rozumíme způsob organického hnojení, kdy do půdy zaoráváme vyprodukovanou hmotu rostlin pěstovaných k tomuto účelu s cílem obohatit půdu o organické látky a živiny.
Význam a důvody pěstování zel. hnojení:
prodlužujeme vegetační dobu
zabraňují rozšiřování plevelů
faktor, který ovlivňuje vzájemnou snášenlivost rostlin mezi sebou
působí na hygienu půd
hluboký kořenový systém, kypří spodinu, kumulují živiny do vyšších míst
po zaorání začne kořen hnít - lépe se zasakuje voda
Problém pěstování zeleného hnojení = CENA
Při jeho zařazení musíme respektovat - snášenlivost plodin z luskovin se po sobě může pěstovat bob obecný, u ostatních je třeba dodržovat 4 - 6 letý odstup
- Vícesložková hnojiva - charakteristika - přednosti - nevýhody. Podle čeho stanovujeme jejich dávku?
Obsahují 2, 3 i více živin - PK, NP, NPK, (Mg, B, mikroelementy) velmi drahé
Výhody:1 operace více živin
vyšší obsah živin (40 - 55 %)
šetříme dopravu, levnější skladování
Nevýhody:poměr živin musí být pevně fixován - nevyhovuje nárokům pěstovaných plodin ani
zásobě živin v půdě
můžeme používat pouze k základnímu hnojení a zapravit je do půdy
Dávku stanovujeme podle potřeby N (nepřihlížíme k potřebám na K, P)
Nejběžnějším NPK hn:15 - 15 - 15 (obsah živin 45 %)
N - P - K
28 - Komposty - rozdělení, definice. Kritéria pro posuzování jakosti kompostů.
Kompost - směs org. a min. látek, které jsou oživeny půdní mikroflórou, kde probíhají nebo již proběhly rozkladné procesy
Statkové komposty - suroviny:
Zem. podnik - sláma, stařina luk, drny, živočišné odpady, poškozená krmiva, bramborová nať, listí ze stromů
Min. látky - popele, drcené kosti
Zahrádky - organický odpad, listí tráva
Potřeba udržovat kompost ve vlhkosti - mikrobiální život, a 1 - 2 krát promísit, přesít
Průmyslové komposty - komerční záležitost - platí Česká st. norma (garantuje kvalitativní ukazatele, stanovuje cenu)
suroviny: prosevy pevných domovních odpadů
kaly z čističek odpadních vod
odpady při zpracování zeleniny
odpady z jatek
Ukazatele kvality kompostu
hogenita - nesmějí být znatelné suroviny, které byly použity k výrobě
struktura - zrnení do 2 cm, snadno rozpadnutelný
zápach - má připomínat zápach zahraní prsti, nesmí páchnout
konsistence - kyprá = velmi dobrá kvalita
sypká = průměrná kvalita
mazlavá = špatná kvalita
stupeň rozložení - vyzrálý k. má tmavou barvu a je snadno rozpadavý
- nemusí se zapracovávat do půdy
Komposty I. třídy - používají se při hnojení rostlin, které vstupují do potravního řetězce
Komposty II. třídy – použ. pro hnojení rostlin, které nevstupují do potravního řetězce.
- hnojení rostlin na řez (okrasné kytky)
- Postup stanovení dávky fosforu pro rostliny. Využití fosforu z dodaných hnojiv v 1. roce. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin?
Je nutné zajisti potřebnou hladinu této živiny již před výsevem, protože účinnost hnojení při použití během vegetace je značně omezena
Potřebná každoroční dávka živin se stanoví na základě zjištěného obsahu přístupné živiny v půdě.
Dávky živin jsou určeny pro jednotlivé kategorie zásobenosti půd.
Dávku P ročně snížíme o množství živin, dodaných ve stájových hnojivech.
Nedostatek P: rostliny zaostávají v růstu, starší listy a stonky jsou načervenalé
generativní vývoj je zpožďován a redukován
květy se špatně oplodňují,
tvorba plodu a semen je omezena
29 – Chemické metody používané za účelem diagnostiky úrodnosti půd a rostlin? U kterých živin využíváme jejich výsledků?
Značným přínosem agrochemie: údaje o chem. složení půdy. Pravidelné sledování obsahu tzv. přijatelných živin.
Informace o obsahu živin - základ pro diferenciované hnojení to vede ke zlepšení výživy rostlin, zvýšení zásobenosti půd živinami
V rámci kontroly úrodnosti půd se stanovuje výměnná kyselost (pH/KCl), obsah vápníku
potřeba vápnění a sorpční kapacity půdy
Rozbory se sledují nežádoucí a toxické látky v půdě -> ukazatel půdní úrodnosti
Rozbor obsahu minerálního dusíku v půdě - zkoušení ne kvůli rychlosti jeho přeměn, ale kvůli vlivu na životní prostředí. Nutné je využívat tyto informace u rostlin s krátkou vegetační dobou.
Rozbor rostlin: Chem. složení rostlin poskytuje významné údaje o potřebě živin. Nejvýznamnějším podkladem pro určení hospodářského exportu živin a vlastního hnojení
- Vápenatá hnojiva - jejich rozdělení. Zásady vápnění (cyklus, plodiny, limitující faktor dávky)
oxidová - CaO (pálené vápno), Ca(OH)2 - hydroxid vápenatý
CaO - působí razantně, rychle, intenzivně
používat v mimovegetační období
spolu s vodou - uvolňuje teplo - pálí,
nepoužívat na L půdách - spaluje humus
uhličitanová - CaCO3, MgCO3
a) mleté vápenceMgCO3 do 5 %obsah MgCO3
b) dolomitické váp.MgCO36 - 20 %
c) vápené dolomityMgCO324 - 41 %
d) dolomityMgCO342 - 46 %
křemičitanová - odpadní produkty při zpracování rud, patří do skupiny strusek
limitující faktor - obsah těžkých kovů
odpadní - cukrovarská šáma
místní význam podle odpadu podniků
vápnění - udržovací - doplnit ty položky Ca, které jsou odčerpány z koloběhu
meliorační - upřednostňuje se, máme k dispozici všechny údaje (L,S,T p.,pH)
dávka vápnění - měla by se skládat z udržovacího V + melioračního V
Vápní se k: plodinám náročným na alkalické reakce
v 1. řadě: před založením víceletých pícnin, jetelovin, luskovin
dále ječmen, pšenice, většina olejnin
NESMÍME vápnit: len, brambory
Cyklus vápnění: základní doba na kterou se vápní6 let
kde je dávka vysoká - dělíme na2 x 3 roky
30 - Vysvětlete termíny: základní hnojení, hnojení startovací, přihnojování, hnojení zásobní a meliorační. Kdy se provádí?
Základní hnojení:a) před nebo při orbě - hnojivo rozmetáme na povrch půdy a zapravím orbou provádíme na podzim
b) před setím a sázením - tuhá hnojiva se rozmetají na usmykovanou půdu a mělce se zapraví při předseťové přípravě
Hnojení startovací: hnojení při setí a sázení. Vyžaduje samostatné dávkovací ústrojí pro hnojivo. Obvykle se aplikují granulovaná hnojiva
Přihnojování: hnojení během vegetace
na list - aplikace rozmetadly nebo letecky na vzrostlý porost (u jetelovin, trav)
do řádků - tuhými i kapalnými hnojivy u širokořádkových sazeb
hnojivá závlaha - slouží k aplikaci kapalných statkových i prům. hnojiv
rozpuštěné živiny mají rychlý učinek
mimokořenová výživa - dodávání živin v roztoku jemným postřikem
přílišná koncentrace roztoku pálí
nepostřikujeme za větru a přímého slunečního záření
Zásobní hnojení - hnojení dávkou uhražující 2 - 3 letou potřebu hnojení
zvláště u některých živin - P, K, (Mg)
Meliorační hnojení - použití jednorázových vysokých dávek při rekultivaci půd a zakládání trvalých kultur (sady, chmelnice, vinice).
- Vápník v půdě - obsah, formy. Co ovlivňuje jeho dostupnost pro rostliny?
Obsah v půdě: 0,15 - 6 i více %
Formy výskytu: těžko rozpustné sloučeniny
uhličitany, křemičitany, hlinitokřemičitany a sírany
nejčastější sloučenina v půdě - vápence, dolomity
Pro rostliny je významný výměnný vápník, vázaný na půdní koloidy fyzikálně chem. sorpcí
Rozpustnost uhličitanů určuje obsah CO2 - vzniklý hydrogenuhlitan je dobře pohyblivý v půdě,
snadno se vyplavuje a mohou vznikat značné ztráty Ca
31 – Důvody výživy rostlin mikroelementy. Principy hnojení mikroelementy (preventivní, akutní, doplňkové)
koncentr. v rostlinách mezi 10-3 – 10-5% (< 0,05 %): Fe,Mn,Zn,Cu,B a Mo.
Důvody- s rostoucí úrovní výnosů -> zvyšuje potřeba mikroel., projeví-li se nedostatky v rostlinách, nebo v půdě.
-preventivní (základní) na základě exaktně zjištěného nedostatku prvku na stanovišti
intervaly Fe, B 2-3 roky, Cu, Mn, Mo, Zn – 6 let
-akutní (léčebné) – při zjevných vizuálních příznacích nedostatku, nebo po chem. analýze. Aplikace – formou mimokořenové výživy
-doplňkové – (optimalizační) – hnojení několika prvky, kdy není bezpečně zjištěn jejich nedostatek. Formou mimokořenové výživy na list. Nese riziko přehnojení.
- Čím je dána potřeba vápnění? Princip stanovení dávky melioračního a udržovacího vápnění (co zohledňuje?). Které půdy nemusíme vápni?
Cílem vápnění je dosáhnout a udržet optimální pH
Potřeba vápnění = množství Ca, které dosahuje nebo udržuje optimální hodnotu pH půdy
Meliorační vápnění: u půd, které nedosahují optim. hodnoty pH
dávka závisí na výchozí hodnotě a druhu půdy
charakter zásobního hnojení
nesmí být překročena hranice jednorázových dávek
Udržovací vápnění: u půd, u kterých chceme udržet stávající optimální hodnotu pH
uhrazujeme ztrátové položky Ca (odběr plodinami, vliv kysele působících hnojiv)
16 - Druhy a principy poutání živin v půdě.
17 – Jaké jsou příčiny okyselování půd? Co rozhoduje o vyplavování živin z půdy? U kterých živin je významné?
18 - Kontrola úrodnosti půdy - cyklus, zásady odběru vzorků půd, zjišťované hodnoty, k čemu slouží výsledky? Co jsou to přístupné a přijatelné živiny (důvody rozdílů)?
19 - Principy vyměřování dávek živin: udržovací, obohacovací a dosycovací systém. Co je to zásobní hnojení, u kterých živin se používá a co je nutné zohlednit při jeho zvolení.
20 - Význam a druhy bilancí živin v zemědělství. Které položky zahrnuje hospodářská bilance živin? Jak lze vyjádřit (kvantifikovat) úrodnost půdy?
21 - Vliv povětrnostních podmínek na úrodnost půdy a příjem živin. Na čem závisí intenzita vyplavování živin z půdy? Intenzita vyplavování z pohledu kvantity a možných zátěží hydrosféry.
22 - Postup stanovení dávky draslíku pro rostliny. Využití K z dodaných průmyslových hnojiv v 1. roce. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin.
23 - Organická hnojiva - charakteristika, členění. Význam používání organ. hnojiv.
24 - Zdroje dusíku pro rostliny a jejich velikost.
25 - Hnojení kejdou - plodiny, dávky (na čem závisí?), cyklus. Stanovení hodnoty stájových hnojiv.
26 - Sláma ke hnojení. Co rozhoduje o použití jednotlivých druhů? Na čem závisí efektivnost jejího použití. S jakou produkcí slámy na hektar můžeme počítat?
27 - Zelené hnojení - charakteristika. Význam zeleného hnojení. Co musíme respektovat při jeho pěstování (zařazení).
28 - Komposty - rozdělení, definice. Kritéria pro posuzování jakosti kompostů.
29 – Chemické metody používané za účelem diagnostiky úrodnosti půd a rostlin? U kterých živin využíváme jejich výsledků?
30 - Vysvětlete termíny: základní hnojení, hnojení startovací, přihnojování, hnojení zásobní a meliorační. Kdy se provádí?
31 – Důvody výživy rostlin mikroelementy. Principy hnojení mikroelementy (preventivní, akutní, doplňkové)