Otázky

ný - obsažen v půdním sorpčním komplexu (3 - 5 %)
přítomný v půdním roztoku - mobilní, přijatelný rostlinami
Určité množství K se může vyplavovat.
Poměr Mg:K = Mg by mělo být 3 - 2 krát více než K tj 3-2:1
Fixace draslíku: schopnost některých minerálů vázat mobilní K v jejich mezivrstevných
prostorech.
12 - Výdej látek kořeny rostlin do prostředí. Význam exudace.
Kořeny rostlin vydávají do svého okolí řadu látek minerálních i organických (exudáty):
živiny, hl. P na konci vegetace také K
organické látky: aminokyseliny, cukry, vitamíny, hormony, enzymy
minerální látky: P, K, H, OH - ionty, HCO3, CO2, H2O
Kladný význam: živné médium pro mikroorganismy - rhizobiální efekt
mohou ovlivňovat pH prostředí (látky amfoterní)
působí na uvolňování živin z méně rozpustných forem
Záporný význam: výskyt specifických látek produkovaných kořeny, které ovlivňují
snášenlivost či nesnáš. rostlin pěstovaných po sobě (např. řepka)
- Postup stanovení dávky dusíku pro plodiny. Které faktory rozhodují o dělení dávky N? Jaké je využití dusíku v 1. roce z dodaných průmyslových hnojiv?
Stanovení celkové dávky N vychází: z odběru N rostlinou
stanoveny normativy odběru, které uvádějí odběr N na 1 t hl. produktu a
odpovídají množství vedlejšího produktu
Podle předpokládaného výnosu a normativu se vypočte celková potřeba N.
Potřeba N se upraví korekcemi (+, -) - berou se v úvahu ostatní zdroje N (organická hnojiva, bobovité předplodiny, půdní dusík)
Tendence omezit hnojení N v podzimním období. N použijeme v jarním období těsně před vegetací nebo v průběhu vegetace
Faktory rozhodující o dělení dávky N:
celková stanovená dávka N
druh půdy
použitý druh hnojiva a forma obsažených živin
dynamika nárůstu biomasy a příjmu N v průběhu veg.
hledisko účinnosti, výnosu a kvality produkce
Využití živin z dodaných průmyslových hnojiv je v 1. roce nízké.
13 - Tuhá fáze půdy. Členění. Zastoupení skupin. K čemu se využívá jemnozem a k čemu stanovení podílu jílnatých částic?
Pevná část: minerální část - primární, sekundární minerály
organická část - živá - kořeny rostlin, edafon, 80 - 120 t na ha
odumřelá - humusotvorný materiál
meziprodukty rozkladu
vlastní humus
Primární - > 0,01 mm
částice hrubého písku až kamení
Význam: určují charakter půd (kyselé, neutrální, alkalické)
potenciální zdroj živin - rozpadají se, zvětrávají
určují fyzikální vlastnosti půdy
Sekundární - < 0,01 mm
částice jílnaté - charakteristická je vrstevnatá struktura
75 % sekundárních
oxidy a hydroxidy - 10 - 15 % (zastoupení)
Podle sekundárních určujeme druh půdy:
lehké pod 10 %
střední20 - 45 %
těžké45 - 75 % nevhodné pro pěstování rostlin, většinou přemokřené
pro zemědělství jsou nejlepší střední - obsah vody 40 - 60 %
Jílnaté minerály - vrstevnatá struktura s mezivrstevnatými prostory
kaolinit - malý mezivrstevnatý prostor
ilit
montmolionit - velký mezivr. prostor - shlukování živin, bobtnavý minerál (při navlhnutí se praskliny zacelí
Jemnozem - podle % zastoupení velikosti kategorií zrn se půdy třídí na půdní druhy
(písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, … jíl)
- Vysvětlete pojmy mineralizace, imobilizace a nitrifikace. Na čem závisí jejich intenzita?
Mineralizace - rozklad organických látek pomocí enzymů na anorganické látky a látky přístupné pro rostliny
Imobilizace - opačný proces mineralizace, při kterém je dusičnanový dusík spotřebován rostlinami či mikroorganismy
Nitrifikace - aerobní biologický proces oxidace amoniaku a jeho solí na dusitany (1. fáze)
až dusičnany (2. fáze). Nitrifikační bakterie při tomto procesu získávají potřebnou
energii pro syntézu organických látek.
14 - Význam půdní reakce, co ovlivňuje. Pufrovací schopnost půd. Nejvýznamnější ústojčivé látky
Význam půdní reakce: Kyselá půdní reakce působí nepříznivě na růst rostlin. Optimální hodnoty
pH půd by měly být: L 5,5 - 6,0S 6,0 - 6,5T 6,5 - 7,0
Půdní reakce ovlivňuje:
adsorpci a desorpci rostlinných živin
rozpustnost rostlinných živin a dalších prvků
činnost a zastoupení mikroorganismů,
rozpustnost kontaminantů půdy
strukturu půdy a tím i další fyzikální vlastnosti
Pufrovací schopnost půdy: schopnost vyrovnávat změny pH
Nejznámější ústojčivé látky: všechny částice, schopné iontové výměny
půdní koloidy, fosforečnany, křemičitany
nejvýznamnější: humus
- Moč a močůvka (rozdíly). Produkce, ztráty, Které živiny močůvka obsahuje? Zásady použití (dávky, plodiny). Na čem závisí dávka na hektar?
Moč - (1,3 - 2 % N) sterilní
Močůvka - amoniak + uhličitan amonný, těkavá látka
Močůvka - moč, která nebyla zachycena ve stelivu, vytéká obohacena částí rozpuštěných
nebo suspendovaných výkalů
dnes není toto hnojivo dostatečně využíváno - nevyhovující skladovací kapacita jímek
Produkce: 5 - 7 t/DJ
Kvalitní močůvka obsahuje: do 2 % sušiny
1 - 1,5 % organ. látek
0,28 % N
0,44 % K
Použití močůvky:
a) v neředěném stavu: během vegetace nepoužíváme (neředěná pálí)
při zaorávání přebytků slámy, zeleném hnojení, k hnojení rostlin
náročných na N a K (okopaniny, kukuřice)
měla by být zapravena do půdy
b) v ředěném stavu: hnojení během vegetace 1:5 až 10
Dávky na ha závisí na náročnosti plodin (méně nár.: 15 - 20 t/ha, více n. 25 - 30 t/ha)
15 - Primární minerály, jejich význam z hlediska výživy rostlin
Primární - > 0,01 mm
částice hrubého písku až kamení
Význam: určují charakter půd (kyselé, neutrální, alkalické)
potenciální zdroj živin - rozpadají se, zvětrávají
určují fyzikální vlastnosti půdy
- Vápník v rostlině - obsah, přijímaná forma, kde ho v rostlině nacházíme? Funkce a význam pro rostliny. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin?
Obsah v rostlině: 0,5 - 1 % Ca
Přijímaná forma: Ca2+
pasivní příjem z okolního prostředí kořenovými špičkami
Výskyt v rostlině: ve starších buňkách a pletivech
Funkce a význam:zpevňuje pletiva
stimuluje dělení buněk
ukládá se ve starších orgánech - neutralizace kys. štavelanové
ovlivňuje syntézu vitamínů
inhibuje (znepřístupňuje) některé těžké kovy
ovlivňuje tvorbu a růst kořenů
Nedostatek:zhoršení podmínek pro růst rostlin
omezená tvorba nadzemní biomasy
poruchy růstu vegetačního vrcholu
odumírání kořenů, nekrózy listů
16 - Druhy a principy poutání živin v půdě.
Mechanické - v pórech jsou zadržovány drobné částice, molekuly i ionty
Fyzikální - povrchové síly půdních částic poutají živiny
Fyzikálně chemické - na povrchu i uvnitř shluků koloidních částic dochází k iontové výměně a
tím i k poutání živin
Chemické - vytváření těžko rozpustných až nerozpustných chemických sloučenin
Biologické - poutání živin jejich uložením v tělech mikroorganismů a vyšších rostlin
N – hl. podíl tvoří organ. sloučeniny (rostlinné a živočišné zbytky)
Zbytek v minerální formě NH4+, NO3-, NO2+.
P – anorganická forma – fosfáty (fluorapatit)
hydrogenfosforečnan vápenatý
organická forma – posklizňové zbytky, organické sloučeniny, (fytin, fosfolipidy)
K – především v anorganických sloučeninách, v jílových minerálech
Ca – v těžko rozpustných sloučeninách – uhličitany, křemičitany…
V půdním roztoku ve formě Ca2+
Mg – ve formě Mg2+ , v nerostech
- Ekonomické ukazatele hnojení - výrobnost živiny, koeficient odběru, ekonomická efektivnost a
rentabilita hnojení
Výrobnost živin - jako ukazatel je někdy užívána produktivita hnojení výrobnost 1 kg živiny v hmotnosti vyprodukovaného obilí, či jiného produktu nelze jí dávat obecnou platnost
Koeficient odběru - vyjadřuje podíl živin v % odčerpaných sklizní nadzemní biomasou na živinách aplikovaných průmyslovými hnojivy
Koz = živiny odčerpané sklizní / dávka živin prům. hnoj. * 100
Ekonomická efektivnost - představuje poměr mezi hrubou produkcí a vlastními náklady.
koef. ekonom. účinnosti = hrubá produkce / vlastní náklady
nákladový podíl = VN / HP
koef. ekonom. účinnosti zvýšené produkce a zvýš. nákladů
zvýšená HP / zvýšené VN
Rentabilita hnojení - udává čistý zisk v % vynaloženého nákladu
R = zisk / náklady * 100
17 – Jaké jsou příčiny okyselování půd? Co rozhoduje o vyplavování živin z půdy? U kterých živin je významné?
Příčiny okyselování půd:
vyplavování zásaditých složek, především vápníku
odčerpávání kationtů živin rostlinou a iontovou výměnou s půdním roztokem
silné hnojení lehce rozložitelnými organickými látkami, které mohou zvýšit rozpustnost
silné zamokření pozemku, kde pro nedostatek vzduchu vznikají anaerobní procesy
vliv kyselých dešťů, používání kyselých hnojiv
O vyplavování živin rozhoduje – složení půdy = fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy
Zrnitost složení půdy, sorpční vlastnosti, půdní reakce, pufrovací schopnost, vodní a vzdušný režim a biologická aktivita
Důležité především u N.
- Vysvětlete pojmy a principy jejich stanovení: odběrový normativ (potřeba) N, EVH (ekologická výrobní hladina) a na čem závisí normativ potřeby OL?
Odběrový normativ – pro zjednodušení výpočtu odběru dusíku rostlinou jsou stanoveny ON, které udávají odběr N na 1 t hlavního a vedlejšího produktu.
EVH – soubor vlivů výrobně-ekologických podmínek na rostlinou produkci. Jedná se o průměr za více let, vzhledem k výnosu obilovin v t/ha. Bereme v úvahu při stanovení potřebných ročních dávek živin. Vliv má půdní druh a předpokládaná EVH.
Normativ potřeby OL – závisí na struktuře pěst. Plodin = osevním postupu, půdním druhu, produkci OL ze stájových hnojiv.
18 - Kontrola úrodnosti půdy - cyklus, zásady odběru vzorků půd, zjišťované hodnoty, k čemu slouží výsledky? Co jsou to přístupné a přijatelné živiny (důvody rozdílů)?
Obhospodařovaná půda je povinně kontrolovaná
Cyklus: provádí se v 6letých obdobích
Kontrolujeme:půdní reakce - pH
obsah P, K, Mg, Ca
potřebu vápnění
Nekontrolujeme: N
Sledují se: obsah mikroelementů
vybraných těžkých kovů
Přístupné živiny: živiny výměnné a rozpuštěné v půd. roztoku
nesmí být nad 2 mm
Přijatelné živiny: podíl přístupných živin, které je rostlina schopna přijmout
z přístupných živ. je pro rostlinu přijatelných 15 - 35 %
- Základní principy hnojení okopanin dusíkem
Těžiště výživy: před setím nebo sázením
dávka: 100 - 80 kg
max. jednorázová dávka: 100 - 120 kg N
kritérium: kvalitativní parametr sklízených produktů (brambor, cukrovky)
Základní hnojení: hnojiva s dlouhou účinností (močovina, SA)
omezené používání univerzálních hnojiv
19 - Principy vyměřování dávek živin: udržovací, obohacovací a dosycovací systém. Co je to zásobní hnojení, u kterých živin se používá a co je nutné zohlednit při jeho zvolení.
Udržovací princip: do půdy vracíme to, co nám odčerpají z půdy rostliny
Obohacovací: v půdách, kde obsah živin nedosahuje potřebné hladiny, zvyšujeme POSTUPNĚ dávky živin, aby se dosáhlo požadovaného obsahu
Dosycovací: dávky živin zvyšujeme JEDNORÁZOVĚ, aby se dosáhlo požadovaného obsahu ž.
Zásobní hnojení: používá se u hnojení P, K
- znamená hnojení dávkou uhražující 2 - 4letou potřebu hnojení
- při zakládání jetelovin
- musí být splněny určité podmínky (nejprve úprava pH)
- při volbě zásobního hnojení je vhodné současné doplnění organických látek do půdy (stájovými hnojivy), popř. ho zařazujeme po sklizni plodin, zanechávajících v půdě velké množství posklizňových zbytků (jeteloviny, zelené hnojení, sláma)
- Hnojení hnojem - dávky, cyklus, plodiny. Zásady hnojení. Využití živin (především dusíku v 1. a 2. roce), doba účinnosti.
Použití hnoje:dávky - 15 - 40 t
plodiny - k okopaninám, ke speciálním plodinám (zelenina, chmel), k jednoletým
pícninám (kukuřice sil.)
přebytky ke hnojení olejnin
po rozmetení hnůj co nejdříve zapravit do půdy
cyklus - 2x ročně (skladování 6 měs.)
1x ročně (skladování 10 měs.)
20 - Význam a druhy bilancí živin v zemědělství. Které položky zahrnuje hospodářská bilance živin? Jak lze vyjádřit (kvantifikovat) úrodnost půdy?
Bilance živin - význam: je důležitá z hlediska stanovení intenzity hnojení
hospodářská bilanceAP
množství živin v org. hnto co je exportováno
mn. živ. v prům. hnojivechsklizní
N - simbiotická fixace
hlízkových bakterií
biologická bilance
stejná jako a), ale zohledňuje potřebu celé rostliny
význam především tam, kde posklizňové zbytky zanecháváme na poli, př. cukrovka
95 % sklízíme jen kořen a na poli zůstane chřást
mimohospodářská bilance - zohledňuje naprosto všechny živiny a jejich tok v zem. podn.
Úrodnost půdy - schopnost půdy poskytovat pěstovaným plodinám vhodné prostředí, dostatek
živin a vody nutných k optimálnímu růstu a vývinu rostlin
Měřitelným znakem úrodnosti půdy je množství vyprodukované biomasy rostlin, popř. kvalita
sklízených produktů za delší časové období
Jedním z faktorů ovlivňujících úrodnost půdy je zásoba přístupných živin v půdě - jejich zásobu můžeme ovlivnit hnojením.
- Hořečnatá hnojiva a jeho další zdroje. Zásady jejich použití. Zvláštnosti systému hnojení hořčíkem.
Čistá hořečnatá hnojiva pouze 2: KIESERIT - 15 % Mg
hořká sůl - 10 - 12 % Mg
hnojiva k odstranění nedostatku Mg zjišťujeme vizuálně nebo analyticky
Zdroje Mg: hlavně vápenatých hnojivech
všechny typy hnojiv, kde je Mg vedlejší
součást vícesložkových hnojiv
Hnojení: mimokořenově, každoročně nebo předzásobně
uhličitanové formy aplikovat na strniště - při zpracování půdy zapraveny do půdy
hnojení Mg je v úzké vazbě na vápnění
hnojiva dobře rozpustná používáme každoročně u plodin náročných na Mg
21 - Vliv povětrnostních podmínek na úrodnost půdy a příjem živin. Na čem závisí intenzita vyplavování živin z půdy? Intenzita vyplavování z pohledu kvantity a možných zátěží hydrosféry.
Povětrnostní vlivy působí na příjem živin a utilizaci (metabolismus) v rostlině.
Faktory: teplota, voda (srážky, závlahy), sluneční svit a složení vzduchu.
Méně příznivé podmínky zeslabují účinnost hnojení ve výrobní oblasti.
Vliv teploty:působí na zákl. živ. procesy rostlin (klíčení, růst, fotosyntézu, příjem vody a živin) a na půdní edafon - mikroorganismy (přeměna a syntéza látek)
přímý vliv na příjem živin
Vliv vody: translokaci a distribuci živin v rostlině
transpiraci vody přes průduchy - zabraňuje přehřátí
zvýšení obsahu vody = zvýšení obsahu živin
činnost půdních mikroorganismů
odolnost rostliny vůči suchu
Sluneční záření: zvýšená intenzita záření příznivě ovlivňuje příjem N, P, S a snižuje potřebu K
Složení atmosféry: některé plyny působí toxicky
Intenzita vyplavování živin závisí: na množství srážek, na agrotechnice (orba po vrstevnicích),
na kvalitě a druhu půdy, na druhu porostů
- Draslík v rostlině - obsah, přijímaná forma, kde ho v rostlině nacházím? Funkce a význam pro rostliny.
Obsah v rostlině: 0,3 - 7,5 %
Přijímaná forma: K+
V rostlině se nachází v iontové formě: 1/5 v koloidní formě na buněčných stěnách
4/5 v buněčném roztoku
Důležitost:zpevňuje buněčné stěny
brání poškození chorobami a škůdci
brání poléhání
Funkce a význam:
hospodaření s vodou (nedostatek - rost. neuzavře stomata, příjímá a vydává hodně vody - vadnutí)
přílišná koncentrace je škodlivá - špatná tvorba zpevnění ("kostí")
aktivuje celou řadu enzymu souvisejících s metabolismem sacharidů a jejich transportem do kořene a hlíz (cukrovka, brambory)
ovlivňuje intenzitu využití světelné energie s menší intenzitou stoupá potřeba K (ve Skandinávii více než v Řecku)
22 - Postup stanovení dávky draslíku pro rostliny. Využití K z dodaných průmyslových hnojiv v 1. roce. Jak se projevuje jeho nedostatek u rostlin.
Je potřeba udržovat zásobu K - střední až dobrou
Stanovení dávky: metodou kationtové výměnné kapacity
důležitý je poměr Mg : K (Mg by mělo být 3-2 krát více než K)
Nedostatek K:rostliny snadno ztrácejí vodu a vadnou
snížená odolnost rostlin k poléhání a proti houbovým chorobám i při uskladn.
v pletivech se hromadí nízkomolekulární látky - snížení výtěžnosti cukru
snížená syntéza organických látek
zvýšená intenzita dýchání
snížení trvanlivosti a chuťových vlastností
- Kejda - produkce, ztráty. Obsah organických látek, technologické vody a živin (vliv druhu zvířat). Využití živin (především dusíku v porovnání s hnojem) a doba účinnosti kejdy.
Kejda - směs pevných a tekutých výkalů - po urč. době zředěny H2O
- produkují ji zvířata chovaná na roštech (nemají podestýlku)
Produkce: 1 DJ…….20 t kejdy - zředěno technologickou vodou
Ztráty při skladování: organická hmota 10 - 30 %
Dávky: závisí na potřebě pěstov. rosltin na N
u vyšší dávek - systém dělení (min. dvouměsíční interval)
Cyklus hnojení: 2 - 5 let
Nejvíce organických látek a živin: kejda drůbeže
Kejda může nahradit prům. hnojiva - hlavně v potřebě N
Kejda - přednostní využívání k přímému hnojení

nejběžnější je kejda u prasat
využití závisí na době využití kejdy a na druhu půdy
minimál. skladování 4 - 6 měs.
živiny obsažené v kejdě jsou pro rostl. snadno přístupné
kvalitní kejda poměr C : N………5 -8 : 1
využívá se především k přímému hnojení
Kejda prasat:0,5 % N0,15 % P0,3 % K
23 - Organická hnojiva - charakteristika, členění. Význam používání organ. hnojiv.
Charakteristika
nejdéle používaná
hnojiva velkého objemu, s v