otázky

jte základní elementy keynesiánského a monetaristického pojetí efektů mezinárodní směny.
Keynesiánské pojetí
hlavní pozornost je věnována dopadu zahraničního obchodu na agregátní výdaje
jde o makroekonomický přístup s předpokladem neúplného využití výrobních faktorů a cenové stability
vývoz vede ke zvýšení domácích výdajů, tím k růstu produktu a zaměstnanosti a zlepšuje platební bilanci
dovoz má opačné účinky
vyšší konkurenceschopnost domácího zboží snižuje sklon k dovozu
vývoz vyvolává dovoz a investice mají také prodovozní účinek
dovoz a investice zhoršují platební bilanci
pasivní platební bilance znamená pokles národního důchodu a tím pokles dovozu a tím snížení schodku platební bilance
jejich modely jsou založené na nevyužívání výrobních faktorů a rigiditě cen
Monetaristické pojetí
jejich přínos je v rozpracování teorie platební bilance a měnových kurzů
platební bilance je peněžní jev a její rovnováha je záležitostí trhu peněz
příčinou nerovnováhy platební bilance a změny měnového kurzu je peněžní nerovnováha (tj.rozdíl mezi skutečnou a žádoucí hotovostí ekonomických subjektů)
k obnově rovnovah bilance a peněžního trhu dochází při vyšší cenové hladině a nižším kurzu měny
ekonomický růst dle monetaristů zlepšuje platební bilanci a zvyšuje kurz měny, protože vede k poklesu cenové hladiny
Porovnejte předpoklady a základní východiska modelu specifických faktorů a ricardiánských modelů. V čem je jejich odlišnost?
v případě modelu specifických faktorů se na rozdíl od ricardiánského modelu připouští existence jiných faktorů než práce
země má tedy tři faktory - práci L, kapitál K a půdu T
země vyrábí průmyslové statky PS a potraviny P
průmyslové statky PS jsou vytvářeny užitím faktoru práce L a kapitálu K
potraviny P jsou vytvářeny užitím faktorů práce L a půdy T
v ricardiánském modelu se nepřihlíží ke vlivu mezinárodní směny na rozdělování důchodů
Předpokládejme, že se dvě země vyrábějící statky liší v relativních produktivitách práce a budou se specializovat na výrobu jednoho z nich. Dokažte, že je tato specializace pro obě země výhodná.
každá země se specializuje na výrobu statku, v němž má relativně nižší pracovní náklady
vzájemnou výhodnost lze dokázat dvěma způsoby :
směna je nepřímá metoda výroby
země A by mohla vyrábět přímo statek q1, ale směna se zemí B jí umožňuje „vyrábět“ statek q2 výrobou statku q1 a jeho směnou za statek q2
tato nepřímá metoda „výroby“ statku q2 je účinnější než přímá
mezinárodní směna umožňuje zemi A i B spotřebovat množství obou statků za hranicemi jejich výrobních možností
v bodě mezinárodní rovnováhy, jestliže žádná země nevyrábí oba statky, musíme mít Ps/Pv > as/av
to ukazuje, že země A může „vyrábět“ statek q2 efektivněji nepřímo než přímo
stejně tak země B může „vyrábět“ statek q1 efektivněji výrobou statku q2 a jeho směnou za statek q1
- kdyby nebylo směny, jsou spotřební možnosti obou zemí totožné s výrobními
možnostmi
existuje-li směna, každá země může spotřebovat odlišné kombinace od těch, co vyrobí
Předpokládejme, že se dvě země vyrábějící statky liší v relativních produktivitách práce a budou se specializovat na výrobu jednoho z nich. Dokažte matematicky, že je tato specializace pro obě země výhodná.
Zisk ze směny – str.40
Země A by mohla vyrábět přímo víno, ale směna s  B jí umožňuje „vyrábět“ víno výrobou sýru a jeho směnou za víno. Tato nepřímá metoda „výroby“ vína je účinnější než přímá. Můžeme porovnávat dva alternativní způsoby užití jedné hodiny práce.
Země A by ji mohla na jedné straně užít tak, že přímo vyrobí 1/aV jednotek vína. Anebo by mohla vyrobit 1/aS jednotek sýru. Sýr může být směněn za víno: jednotka sýru za PS/PV jednotek vína, takže původní jednotka práce vynese jednotek vína, protože: > nebo >
Jestliže platí Ps / Pv = as*/ av* je jedno jestli vyrobí sýr nebo víno,
Při Ps / Pv ˃ as*/ av* se země A i B specializují na výrobu sýru
(as ˃ as* → práce v zemi A je produktivnější při výrobě sýru než práce v zemi B → země A má absolutní výhodu)
( as/ av ˂ as*/ av* nebo as/ as* ˂ / av / av* země A má komparativní výhodu při výrobě sýru)
S využitím standardního modelu mezinárodní směny graficky vyjádřete dopady ekonomického růstu v zemi A na hranici výrobních možností a RS, jestliže k němu dojde v důsledku technického rozvoje u statku q1 (oděvy).
Ekonomický růst působí na posun HVM země, tento posun může být důsledkem zvětšení rozsahu zdrojů země nebo zvýšením efektivnosti jejich využití. HVM může být posunuta více ve směru oděvů nebo více ve směru potravin. Graf 6-6. ukazuje první možnost.
Růst může být způsoben technickým pokrokem v jednom odvětví, což vede k posunu HVM výrazněji u jednoho statku.
Graf 6-7. Ukazuje důsledky ekonomického růstu zaměřeného více na výrobu oděvů, funkce RS se posouvá doprava.
Jinak by tomu bylo, kdyby byl růst zaměřen více k potravinám. Křivka RS se posouvá doleva nahoru na RS3. Opačně zaměřený růst tedy vede k obrácenému posunu, to jest ke zlepšení směnných relací zem A a zhoršení směnných relací země B. (Soukup, str. 99)
S využitím standardního modelu mezinárodní směny graficky vyjádřete dopady ekonomického růstu v zemi A na hranici výrobních možností a RS, jestliže k němu dojde v důsledku zvýšení zásoby fyzického kapitálu, na jehož užití je relativně více závislá výroba statku q1 (oděvy).
Podle pojetí modelu specifických faktorů a modelů proporcí mezi faktory došlo k tomuto jevu v důsledku růstu nabídky faktoru (např. v důsledku růstu kapitálu). Potom je více posunuta hranice výrobních možností u statku, který se vyrábí s pomocí příslušného faktoru. Tedy stejné zdůvodnění, které bylo u těchto modelů vyloženo jako příčina vzniku mezinárodního obchodu by také zdůvodňovalo nerovnoměrný růst.
Na grafu č.6-6 při nezměněné relativní ceně výroba potravin relativně klesá, zatímco výroba oděvů roste. Při posunu hranic produkčních možností směrem k potravinám je tomu naopak. V obou případech se množství obou statků zvyšuje. Čili dopady ekonomického růstu ve vztahu k oběma statkům jsou nerovnoměrné.
Shrňte stručně dopady ekonomického růstu v zemi A na blahobyt této země.
na jedné straně může být růst ve světě pozitivní, protože znamená větší trhy pro export dané země
na druhé straně může zvýšit úroveň konkurence, která sníží výši exportu dané země
Pro konkrétní zemi:
na jedné straně růst výrobních kapacit je výhodný, pokud země může část zvýšené produkce prodat na světovém trhu
na druhé straně dochází ke snižování cen exportu země a zahraničí
cizí země to zvýhodňuje, ale daná země je znevýhodněna
ekonomický růst působí na posun hranice výrobních možností země
může být důsledkem zvětšení rozsahu zdrojů země nebo zvýšením efektivnosti jejich využití
Stručně vysvětlete, čím se zabývá mezinárodní ekonomie.
analýzou mezinárodní směny, tj. analýzou reálných mezinárodních transakcí, které zahrnují fyzicky pohyb statku
analýzou mezinárodních peněz, tj. analýzou peněžní stránky mezinárodní ekonomiky (analýzou peněžních transakcí)
Stručně uveďte merkantilistické pojetí mezinárodní směny.
merkantelismus základní zdroj bohatství hledal v oblasti směny a obchodu, ztotožňoval bohatství s penězi, a jeho růst spatřoval v růstu množství peněz
u zemí, které neměly vlastní těžbu zlata a stříbra, považoval proto za hlavní zdroj bohatství zahraniční obchod, umožňující zvyšovat množství peněz v zemi
prosazoval státní zásahy do ekonomiky (například zakládání státních manufaktur), které by umožnily rozvoj průmyslu vyrábějícího pro vývoz a vývozní expanzi
dovoz byl omezován převážně na suroviny
Stručně vysvětlete Veronovo pojetí mezinárodní směny na základě různých úrovní technického rozvoje.
ve Veronově pojetí má výrobek dvě fáze
1.fáze - výrobek je nový a země má výhodu vývozu i v případě nepříznivých nákladů
či nepříznivé vybavenosti výrobními faktory
- směna probíhá, dokud ostatní země nedokáží výrobek vyrobit
2.fáze – výrobek je standardní, vyrábí ho i ostatní země a obchodují s ním, protože
mají nákladovou komparativní výhodu nebo výhodu vybavenosti faktory
Uveďte hlavní argumenty proti ricardiánském modelu mezinárodní směny.
Před zahraniční konkurencí by měly být chráněny obory, které vyplácejí nižší mzdy
Volná mezinárodní směna je oboustranně přínosná jen tehdy, je-li země dost produktivní na to, aby obstála v mezinárodní konkurenci
Nerovná směna
Uveďte nejvýznamnější zdroje vnitřních úspor z rozsahu.
1) nedělitelnost technologických celků způsobuje, že určitý typ zařízení není možné vyrobit menší nebo větší, s menší nebo větší kapacitou, aniž by se to neodrazilo ve vyšších nákladech na výrobu
2) zvětšení rozmanitosti aktivit umožňuje prohloubit specializaci a dělbu práce. Každý pracovník má určitou kapacitu pracovního výkonu a má zároveň specifické vlohy, které je možno při specializaci využít
3) existuje řada pracovních či výrobních operací, které musí být vykonány bez ohledu na pozdější objem produkce. S růstem počtu vyrobených produktů, klesá náklad na tyto činnosti na jednotku produktu.
4)vztah objemu a prostoru. Vztah mezi výrobní kapacitou a náklady je stejný jako vztah objemu a prostoru. Tato skutečnost vede k výrobě obřích: tankerů, nákladních automobilů
5) jestliže k výrobě určitého statku je potřeba několika vzájemně spojených výrobních procesů a každý z nich má odlišný optimální rozsah operací, pak celkové optimum je dáno nejmenším společným násobkem individuálního optima
6) jestliže výrobní proces vyžaduje držet zásoby v závislosti na objemu finální produkce, pak celková velikost zásob bude vykazovat menší fluktuaci, než bude fluktuace produkce
U vnějších úspor rozlište a charakterizujte peněžní a technologické úspory z rozsahu.
Úspory z rozsahu vznikají, jestliže růst objemu produkce firmy nebo odvětví vede k pomalejšímu růstu celkových nákladů, než jaký byl růst objemu produkce
Dělení úspor z rozsahu
vnitřní úspory = vznikají v důsledku zvětšení produkce individuální firmy nezávisle na změnách velikosti ostatních firem v odvětví
vnější úspory = vznikají jestliže roste produkce celého odvětví, nebo skupiny firem a v důsledku toho klesají náklady každé jednotlivé firmy.
Externí (vnější) úspory jsou klasifikovány jako
peněžní úspory , nebo úspory v peněžních výdajícj při nezměněných technologických podmínkách. Příkladem může být signifikantní růst poptávky po produkci odvětví či po určitém produktu a poklesu ceny produktu v důsledku vnějších úspor z rozsahu
technologické úspory, které jsou výsledkem technologické efektivnosti, zlepšení kvality výrobních faktorů.
Uveďte dva klíčové předpoklady monopolistické konkurence v odvětví.
diferenciace produktů
cena konkurentů je daná
firma vyrábí a prodává tím více, čím je vyšší poptávka v odvětví a čím jsou vyšší ceny konkurence
vyrábí a prodává tím méně, čím vyšší je počet firem v odvětví a čím vyšší je její cena
Uveďte tři základní modely monopolistické konkurence
Mezinárodní obchod za předpokladu monopolistické konkurence sestává ze dvou částí:
1) Vnitroodvětvová směna – směna jedněch průmyslových statků za jiné
2) Meziodvětvová směna – směna průmyslových statků za potraviny – odráží komparativní výhody
Ad1) Vnitroodvětvová směna neodráží komparativní výhody, důležitým faktorem jsou zde výnosy z rozsahu a to buď vnitřní nebo vnější.
Vnitřní úspory z rozsahu vznikají v důsledku zvýšení produkce individuální firmy nezávisle na změnách velikosti ostatních firem v odvětvích.
Vnější úspory z rozsahu (peněžní úspory, technologické úspory) vznikají, jestliže roste produkce v odvětví (skupiny firem) a v důsledku toho klesají náklady každé jednotlivé firmy
V čem spočívají výnosy z mezinárodní směny?- Co vyjadřuje běžný a kapitálový účet platební bilance? Uveďte jejich složky.Viz. otázka č. 2
obchodování s fyzickými statky
půjčování peněz
výnosy z dalších forem mezinárodního obchodu
V kterém případě (co by muselo platit) by se v předchozím případě jednalo o absolutní výhodu země A při výrobě q1?
porovnáme pracovní náročnosti v obou zemích : aq1 < aq1*
z tohoto vyplývá, že práce v zemi A je produktivnější při výrobě produktu q1 než práce v zemi B
znamená to, že země A má absolutní výhodu při výrobě produktu q1
V čem je podle Richardovy teorie mylný argument, podle něhož je volná mezinárodní směna oboustranně přínosná jen tehdy, je-li země dost produktivní na to, aby obstála v mezinárodní konkurenci?
Je možné, že země A má menší pracovní náklady a tedy vyšší produktivitu než země B v odvětvích výroby sýru i vína. Přesto obě země ze směny získávají. Absolutní výhoda v produktivitě vůči jiným zemím není nutnou ani postačující podmínkou pro to, aby měly komparativní výhodu v daném statku. V čem vidíte hlavní přínos a hlavní nevýhodu ricardiánských modelů mezinárodní směny?
Přínos :
ricardiánský model mezinárodní směny je velmi užitečným nástrojem úvah o příčinách (důvodech), proč se směna vůbec neobjevuje a o dopadech mezinárodní směny na národní blahobyt
základní předpověď ricardiánského modelu, tedy, že země by směřovaly k tomu exportovat ty statky, u kterých je jejich produktivita relativně vysoká, je jasně potvrzován velkým počtem studií
Nevýhody :
jednoduchý ricardiánský model předvídá vysoký stupeň specializace, který v reálném světě není
zanedbává dopady mezinárodní směny na rozdělení národních důchodů a tedy předvídá, že země jako celek bude vždy získávat z mezinárodní směny → v praxi jsou silné dopady na rozdělování důchodů
nepřikládá žádnou váhu rozdílům ve vybavení zdroji mezi zeměmi jako příčině směny
zanedbává možnou úlohu výnosů z rozsahu produkce jako příčiny směny, proto nedokáže vysvětlit směnu mezi podobnými zeměmi
V čem spočívá hlavní rozdíl mezi modelem specifických faktorů a Heckscher – Ohlinovým modelem?
nejjednodušší model teorie proporcí (H-O model) je v mnoha směrech velmi podobný modelu specifických faktorů
i v něm předpokládáme, že každá ekonomika produkuje dva finální statky a produkce těchto statků vyžaduje užívání dvou výrobních faktorů
v modelu teorie proporcí již nepředpokládáme, že každý faktor je specifický pro jedno odvětví, ale oba faktory mohou být použity pro výrobu obou finálních produktů
V jakém případě by dynamicky rostoucí výnosy ospravedlňovaly protekcionismus?
Protekcionismus
hospodářská politika státu zaměřená na podporu a ochranu národní ekonomiky, zejména rozvoje průmyslu nebo zemědělské výroby
Realizuje se pomocí obchodně politických opatření, která:
chrání vnitřní trh před zahraniční konkurencí, dovozem zahraničního zboží,
podporují vývoz domácí produkce poskytováním zvláštních výhod.
Na protekcionismu je založena teorie nezralého průmyslu (H.Carey a F.List).
Měření úrovně protekcionismuClo zvyšuje cenu dováženého zboží, což zabezpečuje domácím výrobcům ochranu před nízkou cenou zahraniční konkurence. Při analýze obchodní politiky je důležité zjistit, jak velkou ochranu clo domácím výrobcům skutečně poskytuje. Úroveň protekcionismu lze měřit pomocí procentního podílu z ceny, za kterou by se zboží realizovalo při existenci volného obchodu.Existují 2 problémy spojené s měřením úrovně protekcionismu:1) Metzlerův paradox: pokud je prognóza malé země chybně zpracována, může dojít k tomu, že clo povede spíše ke snížení zahraniční exportní ceny než ke zvýšení domácí ceny 2) Clo může mít různé účinky při( různé úrovni výroby
Vyjádřete graficky hranici spotřebních možností v ricardiánském modelu.
Graf č. 3-4 a/str. 41
QV
T
F
P
QS
Kdyby nebylo směny, jsou spotřební možnosti obou zemí totožné s výrobními možnostmi (PF). Existuje-li však směna, každá země může spotřebovat odlišné kombinace od těch, co vyrobí, tj. TP.
Spotřební možnosti jsou dány křivkami TP. V každém případě rozšiřuje směna možnosti volby a zlepšuje tedy situaci obyvatel.
Vyjádřete alternativní náklad jedné jednotky sýru prostřednictvím jednotek vína, jestliže země vyrábí jen tyto dva statky.
alternativní náklad je počet jednotek vína, kterých by se musela ekonomika vzdát, aby mohla vyprodukovat další jednotku sýru
alternativní náklady sýru vyjádřené ve víně jsou as / av
alternativní náklady jsou vyjádřené sklonem hranice výrobních možností
je-li hranice výrobních možností přímkou, pak jsou alternativní náklady sýru vyjádřené ve víně konstantní
Vyjádřete sklon funkce RS v modelu specifických faktorů a charakterizujte jeho význam z hlediska struktury vyráběných statků v dané zemi.
relativní nabídková funkce RS zachycuje následující vztah : vyšší relativní cena průmyslových statků PPS ve vztahu k ceně potravin PP vede k vyššímu růstu finální produkce průmyslových statků ve vztahu k produkci potravin
Vyjádřete graficky vztah mezních produktů obou statků a mzdy v modelu specifických faktorů a vysvětlete ho.
graf viz str.59 ve skriptech



PP*MPP(poptávka po práci v odvětví potravin)
A
Wa

PPS*MPLPS (popt. po práci v odvětví průmyslových statků)

LAPS LAP
v odvětví průmyslových statků bude zaměstnavatel najímat pracovníky až do bodu, kdy je mzdová sazba rovna součinu mezního produktu práce a ceny průmyslových statků
mezní produkt práce je klesající v důsledku klesajících výnosů, a protože cena průmyslových statků je dána, bude i hodnota mezního produktu také klesat
mzdová sazba musí být v obou odvětvích stejná
mzdová sazba a zaměstnanost v každém odvětví je určena danými cenami potravin a průmyslových statků
v obou odvětvích je hodnota mezního produktu stejná
…………………………………………………………………………
Vyjádřete matematicky vztah mezi cenami dvou statků a mezních produktů při jejich tvorbě. V čem je ekonomický význam toho vztahu?
- mezní produkt práce u prům.statků je dán vztahem : w = MPLPS . PPS → MPLPS = w / PPS
- mezní produkt práce u potravin je dán vztahem : w = MPLP . PP → MPLP = w / PP
mezní produkt práce je klesající v důsledku klesajících výnosů, a protože cena průmyslových statků (resp.potravin) je dána, bude i hodnota mezního produktu také klesat
v obou odvětvích je hodnota mezního produktu stejná
v rovnovážném bodě je rovna mzdě : MPLPS . PPS = MPLP . PP = w
současně platí : - MPLP / MPLP = - PPS / PP
Ekonomický význam: změna ceny jednoho statku oproti změně ceny druhého statku má vliv na rozdělování důchodů mezi majitele výrobních faktorů a na alokaci mobilního faktoru práce(to platí v případě, mění-li se ceny neproporcionálně tzn. pouze jedna z cen...v případě proporcionální změny k žádným uvedeným efektům nedochází – viz následující otázky).
Vyjmenujte základní neoklasické modely mezinárodní směny a stručně je charakterizujte.
A.Marshall rozvinul Millovu teorii reciproční poptávky , tzv. křivky reciproční poptávky – křivky ukazují ochotu zemí směnit určitá množství zboží za jiná množství jiného zboží → nabídka = alternativní náklady a poptávka = preference spotřebitelů
teorie parity kupní síly G.Cassela – zákon jediné ceny → cena zboží v jedné zemi = cena zboží v druhé zemi krát měnový kurz
Heckscher-Ohlinův model – založený na vybavenosti zemí výrobními faktory → země se ve výrobě i vývozu specializuje na produkty, jejichž výroba je náročná na relativně hojný výrobní faktor (různé zboží se liší různou náročností na jednotlivé výrobní faktory ,tzn. že cena zboží závisí na ceně výrobního faktoru, který je při výrobě nejvíce užíván a na vybavenosti jednotlivých zemí f