otázky

chyb a opomenutí – vzniká z důvodů metodických a statistických nedokonalostí
změna /cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Devizov%C3%A9_rezervy&action=edit&redlink=1" \o "Devizové rezervy (stránka neexistuje)" devizových rezerv = zahraniční měny, zlato apod. v držení zejména centrální banky
Jaký vliv na alokaci mobilního faktoru (práce) a rozdělování důchodů bude mít změna ceny jednoho statku (q1)?
jestliže roste cena pouze jednoho statku, např. průmyslových statků, změní se relativní cena PPS /PP a dojde ke snížení množství druhého statku, např.potravin, a ke zvýšení množství prvního statku (průmyslových statků), jinak řečeno:
Uvažujme nyní změnu ceny statku q1 – tzn. ceny průmyslových statků. Stejným tempem, jak se bude měnit cena, bude se měnit i potávka po práci v tomto odvětví (odvětví průmyslových statků). Dojde také ke změně mzdové sazby, která ovšem ve vztahu k poptávce poroste neproporcionálně – poroste pomaleji. V případě, že tedy poroste pouze cena průmyslových statků, změní se relativní cena PPS /PP (zvětší se) a křivka P1MPL1 se posune doprava, dojde tedy ke zvýšení mzdové sazby. Zároveň bude docházet ke zvýšení množství statků q1 a ke snížení množství statků q2 (viz. hranice výrobních možností)
Jaký vliv bude mít změna (ad 8) ceny jednoho statku na rozdělování důchodů mezi majitele výrobních faktorů ?
majitelům práce (dělníkům) jejich mzdová sazba roste, ale pomaleji než ceny průmyslových statků
tedy klesá jejich reálná mzdová sazba ve vztahu k průmyslovým statkům, zatímco reálná mzdová sazba ve vztahu k potravinám roste
nelze říci, zda jsou na tom hůře nebo lépe, protože to závisí na relativním zastoupení průmyslových statků a potravin ve struktuře jejich spotřeby
vlastníci kapitálu jsou na tom jednoznačně lépe
reálná mzdová sazba ve vztahu k průmyslovým statkům klesá, jejich zisky stoupají
příjmy vlastníků kapitálu rostou vyšším tempem než proporcionálně s růstem cen průmyslových statků
jestliže roste poměr cen, rostou jejich příjmy ve vztahu k oběma statkům
vlastníci půdy jsou na tom hůře, neboť roste reálná mzdová sazba ve vztahu k potravinám, což snižuje jejich nákupy a příjmy
růst cen průmyslových statků snižuje koupěschopnost všech daných důchodů
Jaký vliv na alokaci mobilního faktoru (práce) a rozdělování důchodů bude mít stejná relativní změna cen obou statků (o stejný počet %)?
jestliže se ceny obou statků (PP i PS) proporcionálně zvýší např. o 10 %, roste i poptávka po práci o 10 % a mzdová sazba o 10 % (z WA na WB)
alokace práce mezi oběma odvětvími se nemění
nemění se tedy ani reálná mzda
stejné zůstávají i reálné příjmy vlastníků kapitálu a majitelů půdy
Jaký vliv bude mít tato změna (ad 10) na rozdělování důchodů mezi majitele výrobních faktorů ?
Změny relativních cen finálních statků mají silný dopad na relativní důchody získávané majiteli různých zdrojů. Zvýšení ceny statku náročného relativně více na půdu zvyšuje rentu z půdy více než úměrně a snižuje současně mzdu. Protože změny relativních cen statků mají velmi silné dopady na důchody z faktorů. Vlastníci hojného faktoru v zemi získávají a vlastníci vzácného ztrácejí.
V případě změny relativní cen obou statků (o stejný počet %) se P1 a P2 mění stejným tempem což znamená, že jejich poměr se nemění. Poptávka po práci a mzdová sazba se mění o stejné procento. Alokace práce mezi oběma odvětvími se nemění. Nemění se ani reálná mzda. Stejně tak zůstávají stejné reálně příjmy vlastníků kapitálu a majitelů půdy. Změna proto nemá žádný dopad.
Jaký je rozdíl mezi vnitřními a vnějšími úsporami (roustoucí výnosy) z rozsahu? Co mají společného?
Vnitřní úspory z rozsahu vznikají v důsledku zvětšení produkce individuální firmy nezávisle na změnách velikosti ostatních firem v odvětví
Vnější úspory z rosahu vznikají jestliže roste produkce celého odvětví, nebo skupiny firem a v důsledku tohoto klesají náklady každé jednotlivé firmy
Vnitřní a vnější úspory z rozsahu hrají důležitou roli v mezinárodním obchodu.
Jaký vztah vyjadřuje křivka učení? Graficky ji vyjádřete.
Křivka učení ukazuje nabyté znalosti v závislosti na čase, proto je strmá křivka učení velmi žádoucí – znamená, že se za krátký čas naučíme velmi hodně.
"http://blog.krena.net/uploaded_images/krivka_uceni-782062-782279.bmp" \* MERGEFORMATINET
Je absolutní výhoda v produktivitě vůči jiné zemi nutnou a postačující podmínkou pro to, aby země měla i komparativní výhodu ve výrobě daného statku? Odpověď vysvětlete.
absolutní výhoda - nižší náklady, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech. Pro ostatní státy je ekonomičtější zboží dovézt než ho doma vyrábět dráž (s větší spotřebou domácích zdrojů - výrobních faktorů);
komparativní výhoda - komparativní můžeme přeložit jako poměrná, srovnávací výhoda. Souvisí s omezeností zdrojů (viz hranice produkčních možností) každé země. Pro zemi, která dosahuje absolutní výhodu u všech vyráběných výrobků (rozvinutou zemi) je výhodné vyrábět produkci, u které dosahuje ve srovnání s ostatními zeměmi co největší absolutní výhodou a ostatní výrobky (i když zde také dosahuje absolutní výhodu) dovážet, protože tím si na jedné straně uvolní zdroje pro nejlukrativnější a nejefektivnější výrobek a zároveň umožní druhé zemi také něco vyvážet a získávat tak devizy, protože jinak by jí nemohla za její export platit. Tato země tak dosáhne komparativní (srovnávací) výhodu a spokojená i druhá země (méně rozvinutá), která si mezinárodním obchodem taktéž ekonomicky pomohla.
Jestliže země A má poměr práce k půdě 4:10 a země B má týž poměr 1:1, uveďte, která země je hojněji vybavena půdou a která prací?
Země A
Země B
práce
4 2
1
půda
10 5
1
země A je hojněji vybavena prací
země B je hojněji vybavena půdou
Jestliže země A má poměr práce k půdě 4:10 a země B má týž poměr 1:1, graficky vyjádřete funkce relativní nabídky RS zemí A a B. Při stejné funkci relativní poptávky RD vysvětlete, která země by měla větší relativní nabídku u oděvů a která u potravin, jestliže oděvy jsou relativně náročnější na práci a potraviny na půdu.
aL1 = 4 aL2 = 1
aT1 = 10 aT2 = 1
q1
A 4
B 1

1 10 q2
K jaké struktuře spotřebních statků (q1) a potravin (q2) budou směřovat země s přebytkem půdy a nedostatkem kapitálu?
uvedené země budou mít tendenci k vysokému poměru potravin k průmyslovým statkům při jakýchkoliv cenách
K jaké struktuře spotřebních statků (q1) a potravin (q2) budou směřovat země s přebytkem kapitálu a nedostatkem půdy?
uvedené země budou mít tendenci k vysokému poměru průmyslových statků k potravinám při jakýchkoliv cenách
Které teorie jsou založeny na liberalismu a které na protekcionismu?
na liberalismu – teorie klasické školy
- teorie absolutních výhod (A.Smith)
- teorie komparativních výhod (D.Ricardo)
- teorie automatického vyrovnávání obchodní bilance (D.Hum)
- teorie reciproční poptávky (J.S.Mill)
- teorie mezinárodní hodnoty (K.Marx)
na protekcionismu – teorie nezralého průmyslu (H.Carey a F.List)
Která země bude v případě vstupu zemí do mezinárodní směny vyvážet oděvy a která potraviny?
graf č.5-6 na str.83 učebnice (ing.Soukup – Mezinárodní ekonomie)
země A bude mít větší relativní nabídku oděvů, a tedy křivka relativní nabídky země A bude ležet napravo od křivky relativní nabídky země B
země A, která je hojněji vybavena prací, bude vyvážet oděvy
země B, která je hojněji vybavena půdou, bude vyvážet potraviny
Matematicky vyjádřete hranici výrobních možností a hranici spotřebních možností země A je-li tato země vývozcem prvního statku a dovozcem druhého statku.
Hranice výrobních možností
a1q1 +a 2q2 = L
hranice spotřebních možností
d2 = (L/a1)k - kd1
d1- spotřebovávané množství 1. statku v zemi A
d2- spotřebovávané množství 2. statku v zemi A
Matematicky vyjádřete hranici výrobních možností a hranici spotřebních možností země B je-li tato země vývozcem druhého statku a dovozcem prvního statku.
Hranice výrobních možností
a1*q1* +a 2*q2* = L*
hranice spotřebních možností
d1* = (L*/a2*)k* - k*d2*
d1* - spotřebovávané množství 1. statku v zemi B
d2* - spotřebovávané množství 2. statku v zemi B
Na grafickém modelu vyjádřete neoklasické pojetí optimální kombinace dvou statků, které země vyrábí a spotřebovává v podmínkách uzavřené ekonomiky pomocí hranice výrobních možností a křivek indiference.
Indiferenční křivka - znázorňuje množství dvou statků, které poskytují spotřebiteli stejný užitek
T
Propojit grafy
optimální strukturu výroby udává bod X → spotřebitelé dosahují maxima uspokojení, směnný poměr zboží q1 a q2 je roven alternativním nákladům
jakmile se země zapojí do mezinárodní směny, vznikne nový směnný poměr a nové relativní ceny vyvolají specializaci
Viz graf vlevo otázka č. 12
Indiferenční křivka (U1,U2) – vyjadřují kombinace obou statků (oděvů a potravin) , jejichž spotřeba přináší jedinci stejně velký užitek
Indigerenční křivky
jsou klesající, jestliže má spotřebitel méně potravin, musí mít při zachování stejného užitku víc oděvů
jsou konvexní, čím více má oděvů, tím méně potravin, tím je pro něj cennější jednotka potravin a je ochoten za jednotku potravin dát více jednotek oděvů
čím je indiferentní křivka dále od počátku, tím vyšší úroveň užitku vyjadřuje
Na grafickém modelu vyjádřete základní neoklasické pojetí mezinárodní směny pomocí hranice výrobních možností a křivek indiference.
jakmile se země zapojí do mezinárodní směny, vznikne nový směnný poměr a nové relativní ceny vyvolají specializaci
Na grafickém modelu vyjádřete hranici výrobních možností, je-li limitem zdrojů ekonomiky množství práce. Charakterizujte ji.
Relativní produktivita u sýru je vyšší v zemi A než u vína → země A má vyšší komparativní výhodu ve výrobě sýru
PF = hranice výrobních možností = maximální množství sýru, které může být vyrobeno při dané produkci vína a naopak
je-li hranice výrobních možností přímkou, pak jsou alternativní náklady sýru vyjádřené ve víně konstantní
Na grafickém modelu vyjádřete rovnovážná množství dvou vyráběných statků v zemi A (q1 a q2) různě náročných na užití dvou výrobních faktorů – půdy a kapitálu.
graf č.5-1 na str.76 učebnice (ing.Soukup – Mezinárodní ekonomie)
místo L(půdy) tam ale bude K(kapitál)
takže v popiskách bude : QP → q1
QO → q2
L/aLP → K/aKq1
T/aTP → T/aTq1
L/aLO → K/aKq2
T/aTO → T/aTq2
Na grafickém modelu vyjádřete Stoper – Samuelsonův efekt a vysvětlete jeho důsledky.
Graf č.5-4 str.80 učebnice
zvýšení ceny oděvů posune přímku více doprava
rovnovážná cena faktorů se proto posune více doprava dolů do bodu B
to znamená zvýšení rovnovážné mzdové sazby z wA na wB a naopak snížení rovnovážné renty z rA na rB
mzdová sazba tedy roste, zatímco renta klesá
když cena Po roste, relativně více roste mzdová sazba než renta (renta může i klesat)
ve dvoufaktorové ekonomice mají změny relativních cen statků velmi silný dopad na rozdělování příjmů majitelů faktorů
Na grafu hranice výrobních možností země, která je vybavena prací a půdou a vyrábí potraviny a oděvy, vyjádřete, jak se projeví zvýšení zásoby práce na tvaru křivky výrobních možností. Výroba oděvů je náročnější na práci a výroba potravin je náročnější na půdu. Je možná substituce mezi faktory. Verbálně vyjádřete důsledky této změny.
Graf č.5-5b str.81 učebnice
zvýšení nabídky práce posouvá křivku T1T1 na křivku T2´T2´
posouvá tedy výrobní možnosti více ve prospěch pracovně náročných statků – oděvy, než ve směru statků náročných na půdu – potraviny
Na grafu hranice výrobních možností země, která je vybavena prací a půdou a vyrábí potraviny a oděvy, vyjádřete, jak se projeví zvýšení zásoby půdy na tvaru křivky výrobních možností. Výroba oděvů je náročnější na práci a výroba potravin je náročnější na půdu. Je možná substituce mezi faktory. Verbálně vyjádřete důsledky této změny.
q
L
Q oděvy Q půda
zvýšení nabídky půdy posouvá hranici výrobních možností více ve prospěch statků náročných na půdu – potraviny než ve směru pracovně náročných statků – oděvy
Na grafu křivky RD (relativní poptávky) a RS (relativní nabídky) zakreslete světovou všeobecnou rovnováhu v ricardiánském modelu a vysvětlete pojem světové relativní ceny.
Graf viz otázka č.9
světová relativní cena je v průsečíku RD a RS bodě 1
Na základě ricardiánského modelu dvou zemí a dvou statků prozkoumejte argument, podle něhož by měly být chráněny před zahraniční konkurencí obory, které vyplácejí nižší mzdy.
Tvrzení, že cizí konkurence založená na nízkých mzdových sazbách poškozuje jiné země, je omyl. Např. země A je produktivnější než země B v obou odvětvích a nižší náklady země B při produkci vína jsou důsledkem mnohem nižších mzdových sazeb. Tyto nižší mzdové sazby v zemi B jsou však irelevantní (=nepatrné) z hlediska toho, že země A získává ze zahraniční směny. Nezáleží na tom, zda nižší náklady vína vyrobeného v zemi B, jsou důsledkem vyšší produktivity nebo nižších mzdových sazeb. Vše, na čem záleží zemi A, je, že je levnější pro její práci vyrábět sýr a směňovat ho za víno, než aby sama vyráběla víno.
Na grafickém modelu vyjádřete hranici výrobních možností a hranici spotřebních možností země A v riciardiánském modelu, jestliže země A je vývozcem statku q1 a dovozcem statku q2.
q2 d2HVM
HSM
import
q1 d1
export
Na grafickém modelu vyjádřete hranici výrobních možností a hranici spotřebních možností sousední země B v ricardiánském modelu, jestliže země B je vývozcem statku q1 a dovozcem statku q2.
V ricardiánském modelu se používá pouze jeden výrobní faktor, proto má hranice výrobních možností (HVM) tvar přímky.
asQs + a vQ v ≤ L
Na grafickém modelu hranice výrobních možností a křivek indiference vyjádřete pojem výrobního optima a spotřebního optima.
Graf 2.1 str. 23– nepodařilo se mi ho převést do wordu, tak ho posílám v příloze,
Z uvedeného grafu je patrné, že výrobek q2 má menší výrobní optimum než je jeho spotřební optimum což znamená větší spotřebu než je možno vyrobit, proto výrobek q2 budeme dovážet. Naopak je to výrobku q1, kde spotřební optimum má nižší hladinu než výrobní a proto budeme výrobek q1 vyvážet.
…………………………………………………………………………………..
Na grafu vyjádřete, jak změna alokace mobilního faktoru (práce) determinuje výrobní strukturu země.
graf viz str.56 ve skriptech
bod 1 - většina faktoru práce L je soustředěna ve výrobě potravin
bod 3 - většina faktoru práce L je soustředěna ve výrobě průmyslových statků
body 1´, 2´, 3´ odpovídají alokacím faktoru práce L 1,2,3
Na grafu ad 5) vyjádřete vývoz a dovoz obou statků země A. Vysvětlete výhody mezinárodní směny pro tuto zemi.
Vývoz je na grafu označen úsek EX, dovoz úsek IM
Pokud relativní cena vyváženého produktu (Q2) stoupne, bude země dovážet více Q1 na jednotku exportu Q2. V zemi se zvýší směnná relace a to povede ke zvýšení užitku.
směnná relace = cena vyváženého statku/cena dováženého statku
pokud směnná relace roste, pro zemi to znamená zvýšení blahobytu země (užitku)
Na grafickém modelu vyjádřete dopady zvýšení relativní ceny k na výrobu a spotřebu obou statků, jejich vývoz a dovoz.
Graf 6-4 na straně 95, když se zvýší cena, země mění strukturu výroby (posun z Q1 na Q2), přímka stejné hodnoty se přesune z V1 na V2, optimální spotřební kombinace z C1 na C2
Produkce
Q1q1q2
T1
V1
V2
T1 Produkce
Q2
Cena q2 se zvýší, bude se vyrábět více q2 a méně q1. Země bude vyvážet q2. Jestliže relativní cena q2 stoupne, bude dovážet více q1 na jednotku exportu q2.
Na grafickém modelu RS/RD vyjádřete:
zvýšení preferencí statku q1 γ v zemi A klesá křivka RS
zvýšení množství fyzického kapitálu K v zemi A
zvýšení množství půdy v zemi A
graf 6-7 strana 99
křivka RD se nahoru– tj. doprava – poptávka po q1 stoupne
fyzický kapitál zvýší výrobu oděvů –křivka RS posun doprava z 1 na 2
půda zvýší výrobu potravin – křivka RS posun doleva nahoru na RS 3
q1


a
q2
Na grafu průměrných nákladů dlouhého období reprezentativní firmy vyjádřete vliv vnitřních úspor z rozsahu.
Část grafu zobrazuje průběh průměrných nákladů dlouhého období representativní firmy. S růstem objemu produkce Q, které firma vyrábí průměrné náklady klesají. Aby mohla firma vyrábět za minimální průměrné náklady LAC potřebuje přizpůsobit svou kapacitu z kapacity Q na kapacitu Qm a to vyžaduje čas v podobě dlouhého období. V dlouhém období je firma zaměřena a sleduje cíl minimalizace průměrných nákladů dlouhého období, což jí umožní realizovat vnitřní výnosy z rozsahu. Změna kapacity firmy je v grafu vyjádřena posunem vpravo z pozice A na pozici B.
Na grafu průměrných nákladů dlouhého období vyjádřete efekt vnějších úspor z rozsahu.
vnější úspory = vznikají jestliže roste produkce celého odvětví, nebo skupiny firem a v důsledku toho klesají náklady každé jednotlivé firmy.
Tento graf představuje efekt vnějších úspor z rozsahu.
Ve standartním výkladu teorie firmy lze tento efekt představit jako pokles křivky průměrných nákladů dlouhodobého období, z našeho grafu z LAC1 na LAC 2.
Na grafu rovnováhy firmy v odvětví s monopolistickou konkurencí vyjádřete efekt zvětšení velikosti trhu.
C1‘
PP
cena,P
1
P1C2‘
2
P2
C1 P‘
C2

n1n2počet firem, n
graf č.7-3 (str.120)tam je přesné znění, mě se to lépe nepovedlo!!!
Zvýšení velikosti trhu dovoluje, aby každá z firem produkovala více a měla vyšší průměrné náklady(AC).Proto se křivka v grafu C1C1’posune na C2C2‘.Zároveň dochází k růstu počtu firem a diferenciaci produktu při poklesu ceny každého z produktů z P1 na P2.
Růst celkového objemu prodejů sníží průměrné náklady při jakémkoliv daném množství firem n.Důvod je v tom, že když trh roste při stejném počtu firem, bude stoupat rozsah prodejů na jednu firmu a průměrné náklady jedné firmy poklesnou.
Jestliže porovnáme dva trhy, přičemž jeden má větší rozsah prodejů než druhý, křivka C2C2‘ většího trhu bude ležet pod křivkou C1C1‘ menšího trhu.Zatímco druhá křivka PP, která vyjadřuje vztah mezi cenou za jeden produkt a počtem firem, se nemění.Funkce (AC) nám ukazuje jaké jsou důsledky zvětšení rozsahu trhu v dlouhém období.Původně bylo dosaženo rovnováhy v bodě 1 při ceně P1 a množství firem n1.Zvětšení rozsahu trhu posouvá křivku C1C1‘ více doprava dolu a nové rovnováhy je dosaženo v bodě 2.Počet firem se zvýšil z n1 na n2 a cena klesla z P1 na P2.
Napište makroekonomickou funkci agregátní poptávky v uzavřené a otevřené ekonomice a porovnejte je.
Uzavřená ekonomika
AD = C + I + G
AD- agregátní poptávka
C - spotřeba
I - investice
G - vládní výdaje.
Otevřená ekonomika
AD = C + I + G + X – MNX = X - M
AD- agregátní poptávkaNX- čistý vývoz
C - spotřeba
I - investice
G - vládní výdaje.
X- hodnota vývozu
M- hodnota dovozu
Napište základní podmínku makroekonomické rovnováhy v otevřené ekonomice.
S + T + M = I + G + X
jedná se o rovnost úniků a nespotřebních výdajů
Napište složený multiplikátor otevřené ekonomiky, charakterizujte jeho prvky a porovnejte ho se složeným multiplikátorem uzavřené ekonomiky.
1
α´= ------------------uzavřená ekonomika
1- c(1-t)
1
α´= ------------------otevřená ekonomika
1- c(1-t)+m
c-mezní sklon ke spotřebě
t-sazba daně z důchodů
m-mezní sklon k importu /dovozu/ – udává kolik z příjmu budou vynakládat domácí subjekty na dovoz
Porovne