Otázky Bígl

( člověk se bude bránit poznání, bude zmatený
osvobozený vězeň
dává přednost původní, staré skutečnosti (stíny) ( kontrast tmy a světla reprezentuje přechod z temnot nevědění ke světlu poznání
kdyby ho někdo vláčel ven na světlo hrbolatým vchodem, venku by oslněn světlem dlouho nic neviděl, potřeboval by si zvyknout vidět svět skutečných věcích ( nejprve by si na skutečném světě zvykl na stíny věcí, pak na odrazy věcí na vodní hladině, pak teprve na opravdové věci
„kdyby se takový člověk vrátil zpět do jeskyně, zahltily by se jeho oči temnotou“ (opačný proces – ze světla do tmy)
podobenství o nás (my jsme ti vězni v jeskyni, odpoutaný zajatec je filozof, který jde za poznáním a pravdou)
lidé vidí to, co chtějí – mají strach z poznání
svět je spojen se stíny skutečných věcí
co zajatci považují za skutečnost je pouhá nápodoba
jsou připraveni o svobodu, nemají možnost porovnání
někdo se o ně stará, takže nemají praktické problémy
co je zdánlivé, je vydáváno za skutečné
osvobození – nová životní zkušenost, vzniká komplikace
nové poznání je odmítnuto, protože zkušenosti se stíny jsou delší než nové, problém spočívá v tom, že není na poznání zvyklý (př. přechod ze tmy do světla)
ten, kdo se osvobozuje, ztrácí jistotu dosavadního poznání
svoboda je spojena s nějakými jistotami
Jakými charakteristikami se vyznačuje vědecké poznání a podle jakých kritérií posuzujeme jejich pravdivost?
věda
je soustava logicky odůvodněných, nepozorných systematicky uspořádaných poznatků o dílčí oblasti světa
předmětem je výsek celkové skutečnosti, která nás obklopuje
prakticky využívá poznatky
vyjadřuje se řečí rozumovou (stejně jako filozofie)
odůvodňuje
osamostatnila se z filozofie 16. stol. př. n. l. – Řecko
výsledkem vědy jsou poznatky, získávají se pozorováním a klasifikují se (upořádají se) ( je potřeba, aby poznatky byly uspořádané
zkoumaná věc je zkoumaná na základě pravidelnosti jevů
věda je obtížně sdělitelná laikům (termíny)
dělíme je:
podle předmětu zkoumání:
přírodní – příroda
humanitní – lidská společnost
podle toho, jak jsou vytvářeny (jak se v nich postupuje):
empirické – poznatky se získávají na základě smyslového vnímání
deduktivní – poznatky se získávají odvozováním z výchozích tvrzení – geometrie, matematika, logika
vědecké poznání
musí být přesné, spolehlivé, ověřitelné, logicky nerozporné a sdělitelné
vyznačuje tím, že je spojeno s nějakým postupem, který nám umožňuje rozhodnout, zda jsou tvrzení pravdivá či ne
je to soubor určitých činností, souhrn určitých poznatků, výsledků a pozorování
soustava otevřených výroků přístupných pro jejich verifikaci či falzifikaci. Je to souhrn poznatků, které mají vzájemnou souvislost, která dává onomu souhrnu povahu celku,
systému
Jak jsou vytvářeny empirické vědy? Indukce, verifikace, falsifikace.
Vědy empirické
věda něco popisuje, nevysvětluje
poznatky získávají na základě smyslové zkušenosti, pozorováním (se složitými zařízeními)
výsledkem pozorování je konstatování nějakého jevu a s tím je spojeno vyjádření výroku
obsahem smyslového vnímání jsou jedinečné jevy (barvy, vůně, tvary, tóny)
na základě vnímání jedinečných jevů formulujeme výroky jedinečné
to co vnímáme je totožné s tím, co vnímáme skutečně
vztah mezi vjemem a námi vnímaným předmětem je neoklamný
to, co vnímáme, je obrazem, nikdy to není totožné
to, co my vnímáme, představuje konstrukci, kterou jsme si vytvořili
svět působí na naše smysly, ale nemůžeme to chápat jako prosté zobrazení = konstrukce, kterou jsme si vytvořili – CNS
je jistota existence stejná, jako existence vjemu?
Existují nezpochybnitelně jenom vjemy, za jisté nemůžu považovat
poznání otevřené a trvale vystavené pokusům o jeho vyvrácení
důležité je vyhledávat falsifikátory
vysvětlení = predikace
skupiny výroků = hypotézy (teorie)
hypotéza = vědecké tvrzení, předložené k ověření prostřednictvím experimentu nebo zkušenosti, teorie v podání důkazu, že pouze dané vysvětlení odpovídá faktům, je vyloučeno jiné vysvětlení
klademe si otázku: „ Jsou všechny labutě opravdu bílé?“
závěr: nelze najít způsob, jak ověřit, že všechny labutě jsou bílé, z důvodu toho, že jsme nepozorovali všechny labutě světa ( závěr přijmeme za podmíněně platný ( to je do doby, než spatříme labutě jiné barvy
závěr pomocí falzifikace vyvrátit
Induktivní metoda
schopna produkovat platná tvrzení, platná do té doby, kdy se nalezne protiklad
stupňuji počet pozorování, neznám konečný počet dané třídy, dopouštím se neoprávněného logického kroku, ovšem nemám možnost, cestu, jak ospravedlnit závěr, i když zvýším počet pozorování, sice stoupá důvěra, nemám však možnost obecný induktivní závěr verifikovat, ověřit
platnost je platná do doby, kdy objevíme jiný závěr
Falsifikace
vyvrácení tvrzen
nalezení prvku, který vyvrací naše tvrzení, odstoupení od tvrzení
je to základní východisko vědeckého poznání v empirických vědách
Verifikace
opak falsifikace
ověření výroku u určité skupiny, která má určitý počet
odpadá neověřitelnost a možnost formulace výroků
ověření v praxi (postup, při němž se zjišťuje pravdivost výroku nebo teorie):
přímo - pozorováním
nepřímo – logickou dedukcí
Vědecká explanace, hypotéza, teorie, vědecký zákon, vědecký experiment
Vědecká explanace
podává výklad určitého jevu a patří k němu věty, které stanoví určité výchozí podmínky zkoumaného jevu a obsahuje věty, které vyjadřují obecné zákonitosti
dvě složky:
co máme vysvětlit (proč to nastalo) - explanandum
pozorování za výhodných podmínek, prověření, musí být opakovatelný, to, pomocí čeho vysvětlení podáváme - experiment
Hypotéza
domněnka, předpoklad
představuje jedno z možných vysvětlení z určité skupiny dějů, které lze vysvětlit různými hypotézami
může být přijata, vyvrácena, odmítnuta, korigována
Teorie
dokázaná a pravdivá potvrzená hypotéza
jednotný, zdůvodněný systém obecných výroků podávající vysvětlení (předpověď) určitých jevů
Vědecký zákon
soubor obecných tvrzení, která postihují nutné a obecné vztahy mezi jevy, které umožňuje vysvětlovat, předvídat
souhrn poznatků, které se dají kdykoliv ověřit, zda jsou pravdivé díky experimentu
říká nám, že za určitých okolností nastane určitá situace (gravitační zákon)
Vědecký experiment
jde o pozorování (nižší patro vědeckého poznání)
vědecká metoda umožňující pozorování za výhodných a kontrolovatelných podmínek (umožňuje kontrolovat i podmínky, za kterých jev probíhá)
chceme jím prověřit hypotézu – potvrdíme či vyvrátíme
musí být za přibližně stejných podmínek opakovatelný
Jak jsou vytvářeny deduktivní věty?
např. matematika, logika, geometrie
nevypovídají o skutečnosti nic nového
poznatky nejsou získávány na základě empirických zkušeností, ale deduktivní, na základě odvozování z tvrzení jiných – vyplývají další tvrzení
nekonečný řetězec výroků, na začátku základní výroky (axiomy) výroky ze kterých odvozujeme další
v deduktivních vědách bychom se neměli setkávat s výroky, které si protiřečí
setkáváme se i s pojmy, které musíme nějak definovat
primitivní pojmy – pojmy, z nichž vycházíme pro definici nových pojmů, jsou to nedefinované pojmy ( pomocí logického odvozování
budování deduktivních věd:
axiomy, primitivní pojmy, pravidla logického odvozování
axiomy musí být nezávislé
(nerozpornost výroků = kritérium správnosti budování deduktivních věd
X indukce = stanovení postupu od formulování výroků jedinečných k formulování výroků obecných (např. „Tento stůl je dřevěný“-vědecký výrok, „U brán ráje stojí anděl s mečem“-není vědecký - nemůžu to nijak ověřit)
Co je pravda? (4 teorie)
pravda = to, co dává smysl našemu poznání
vlastnost být pravdivý náleží jen výrokům, nemůže být připisována věcem
ne všechny naše výroky lze posuzovat dle pravdivosti
pravda = Aletheia (odkrytost, odhalenost)
Arisoteles: „Pravda je adekvátnost (odpovídá si) mezi naším myšlením a věcmi. O pravdě rozhoduje sama věc.“
existuje pravda relativní a subjektivní ( „Každý z nás má nějakou vlastní pravdu.“
Teorie pravdy
rozlišují se podle toho, jak uznávají význam slova pravda
redundantní teorie – neuznávají slovo pravda, tyto 2 věty mají stejný význam (to slovo je nadbytečné)
Je pravda, že Sněžka je nejvyšší horou ČR.
Sněžka je nejvyšší horou ČR.
epistematické teorie – uznávají slovo pravda ( poznávající subjekt stanoví kriterium pravdivosti
neepistematické teorie – uznávají slovo pravda ( pravda posuzována podle jiných kritérií
korespondenční (adekvátní)
13. stol. Tomáš Akvinský : „Pravda je adekvátnost vztahu mezi myšlen