- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 5
BM03 - Městské komunikace
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Martin Smělý
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnullipojovací pruh.
Odbonullovací pruh pro odbonullení vpravo
Odbonullovací pruh pro odbonullení vpravo se umísnulluje vpravo od prnullbnullžných jízdních
pruhnull a jeho vnnulljší okraj u krajnice se lemuje vodicím proužkem šínullky 0,25 m a u chodníku
0,50 m nebo 0,25 m podle typu pnullínullného usponulládání místní komunikace (viz nullSN 73 6110)
a podle zpnullsobu odvodnnullní.
Celková délka odbonullovacího pruhu se vyponullte ze sounulltu vynullazovacího úseku Lv,
zpomalovacího úseku Ld, a pnullípadnnull i nullekacího úseku Lc viz následující schémata.
Obr. 5.31 Schematické nákresy pnullídatného pruhu pro odbonullení vpravo.
Délka vynullazovacího úseku Lv závisí na návrhové rychlosti v meziknulližovatkovém úseku
a šínullce odbonullovacího pruhu hodnoty uvádí následující tabulka. Ve stísnnullných pomnullrech a na
místních komunikacích lze tyto hodnoty zkrátit, v odnullvodnnullných pnullípadech až o 50 %.
Vynullazovací úsek má tvar nábnullhového klínu se zaoblením vnnulljší hrany viz obrázek 5.31.
27
Délka zpomalovacího úseku Ld se vyponullte z následujícího vzorce a výsledek se
zaokrouhlí na celé metry.
vn návrhová rychlost prnullbnullžné komunikace [km/h]
vc rychlost na konci zpomalovacího úseku [km/h]
d prnullmnullrné zpomalení 1,7 [m/s2]
s sklon zpomalovacího úseku [v procentech stoupaní + klesání -]
nullekací úsek se zpravidla navrhuje pouze u svnulltelnnull nullízených knulližovatek a jeho délka
se vyponullte podle pnullílohy A normy nullSN 73 6102.
Odbonullovací pruh pro odbonullení vlevo
Odbonullovací pruh vlevo se na úrovnullových knulližovatkách navrhuje vždy vlevo od
prnullbnullžného jízdního pruhu popnullípadnull pásu. Mnulll by být navržen tak, aby vozidla v prnullbnullžném
pásu nemusela mnullnit jízdní pruh.
Obr. 5.32 Schematické nákresy pnullídatného pruhu pro odbonullení vlevo.
( )
nullnullnullnullnullnull +
−=
1026
85,0 22
sd
vvL cn
d
28
Délka vynullazovacího a zpomalovacího úseku se vyponullte jako v pnulledchozím pnullípadnull.
Délka nullekacího úseku se u svnulltelnnull nenullízených knulližovatek vyponullte podle následujícího
vzorce. pn podíl ponulltu nákladních vozidel nebo autobusnull k celkovému
ponulltu vozidel nullekajících v nulladnull na odbonullení.
Pv ponullet všech vozidel nullekajících na odbonullení.
Pruh pro odbonullení vlevo se na dvoukruhových pozemních komunikacích vkládá mezi
protismnullrné jízdní pruhy symetricky, pokud tomu nebrání místní podmínky. Možná
usponulládání jsou vyznanullena výše na schématech. U smnullrovnull rozdnulllených pozemních
komunikací se odbonullovací pruh vlevo umisnulluje do stnulledního dnulllicího pásu, který musí být
v délce zpomalovacího i nullekacího úseku odbonullovacího pruhu široký tak, aby po vložení
odbonullovacího pruhu zbyl dnulllicí pás o šínullce 1,5 m, nejménnull 1,0 m (bez vodících proužknull).
Pnullipojovací pruh
Pnullipojovací pruh je pnullídatný pruh, který se umisnulluje vpravo od pnullilehlého jízdního
pruhu. Pnullipojovací pruhy se na komunikacích s návrhovou rychlostí vyšší než 80 km/h a na
mimoúrovnullových knulližovatkách komunikací navrhují vždy. Na silnicích I. tnullídy s návrhovou
rychlostí 80 km/h a nižší se zpravidla navrhují podle následujících tabulek. Na ostatních
komunikacích a pnulli nízkých intenzitách dopravy i na silnicích I. tnullídy se mohou pnullipojovací
pruhy pnullimnullnullennull zkrátit, nejménnull však na Lm = 30 m, a Lz = 20 m nebo se od jejich návrhu
mnullže v odnullvodnnullných pnullípadech upustit.
Obr. 5.33 Schematické nákresy pnullipojovacího pnullídatného pruhu.
Pnullipojovací pruh je tvonullen zrychlovacím úsekem La, manévrovacím úsekem Lm
a zanullazovacím úsekem Lz. Usponulládání pnullipojovacího pruhu pro pnullipojení jednoho jízdního
pruhu vnulltve knulližovatky je patrno z obrázku.
Nepnullekranulluje-li návrhová rychlost prnullbnullžného jízdního pásu 80 km/h, urnulluje se délka
každého úseku samostatnnull. Celková délka pnullipojovacích pruhnull se rovná sounulltu La + Lm + Lz,
hodnoty se zaokrouhlují na celé metry. Zanullátek pnullipojovacího pruhu je patrný z obrázku.
Délka zrychlovacího úseku se vyponullte z následujícího vzorce:
vn návrhová rychlost prnullbnullžné komunikace [km/h]
vc rychlost na konci zpomalovacího úseku [km/h]
a prnullmnullrné zrychlení 1,2 [m/s2]
s sklon zrychlovacího úseku [v procentech stoupaní + klesání -]
( ) vnc PpL ⋅+= 86
( )
nullnullnullnullnullnull +⋅
−=
1026
75,0 22
sa
vvL cn
a
29
Délka manévrovacího a zanullazovacího úseku vychází z následujících tabulek,
v odnullvodnnullném pnullípadnull lze délku zkrátit na Lm = 50 m a Lz = 30 m.
Rozšinullovací a nábnullhový klín
Smnullrové vedení prnullbnullžných jízdních pruhnull v prostoru knulližovatky mnullže být ovlivnnullno
vložením dopravních ostrnullvknull, prnullbnullžných jízdních pruhnull a odbonullovacích pruhnull. Smnullrové
odchýlení musí být nullešeno plynule rozšinullovacími klíny. Doporunulluje se rozšínullení nullešit
symetricky.
Délka rozšinullovacího klínu Lr je závislá na návrhové rychlosti vn a potnullebném odsunutí
null. Vyponullítá se podle vzorce:
vn návrhová rychlost [km/h]
d šínullka dnulllícího pruhu [m]
d´ pnullínullné odsunutí [m], pnullitom platí d´ null d/2
Nábnullhové klíny tvonullí zanullátek nulladicího nebo odbonullovacího pruhu a konce
pnullipojovacího pruhu. Délka nábnullhového klínu se rovná délce vynullazovacího nebo zanullazovacího
úseku. Tvar nábnullhového klínu je zobrazen na následujícím obrázku.
dvL nr ′⋅=
30
5.8 Vzdálenosti jednotlivých knulližovatek
Vzdálenost knulližovatek je velice dnullležitý parametr, který je nutné dodržet pnulli navrhování
nových knulližovatek. Velice nullasto se na tento problém zapomíná pnulli provádnullní územních plánnull
a rnullzných dopravních studii. Právnull v tnullchto dokumentacích je nutné dnullslednnull dodržovat tento
parametr. Vzdálenost knulližovatek se stává problémem zejména pnulli návrhu knulližovatek
v zastavnullném území, proto je tato problematika nullešena tabulkou v normnull nullSN 73 6110.
Vzdálenost knulližovatek je samoznullejmnull nullešena i u extravilánových komunikací a proto jsou tyto
vzdálenosti knulližovatek uvedeny v normnull nullSN 73 6101. Extravilánové komunikace ale nejsou
pnulledmnulltem tohoto pnulledmnulltu a tak se jejich vzdáleností nebudeme zabývat.
Vzdálenost knulližovatek je uvedena v pnullednášce nullíslo 03. Pro úplnost uvádím nejmenší
vzdálenosti knulližovatek. Vzdálenost knulližovatek se mnullnullí od os knulližujících/pnullipojovaných
komunikací. Nejmenší vzdálenost knulližovatek je uvažovaná pro funknullní skupinu komunikace
a (rychlostní) 500m, pro B (sbnullrné) 150m a pro C (obslužné) 50 m. Usponulládání knulližovatek na
komunikacích funknullní skupiny D1 a D2, na kterých není smíšený provoz, se nullídí zvláštními
pnulledpisy. Napnullíklad pro knulližovatky D1 v obytných zónách platí TP 103 Navrhování obytných
zón. (pozor v roce 2007 by mnullly být aktualizované informace k získání na www.koura.cz).
5.9 Hranice hlavní a vedlejší komunikace
v knulližovatce
Hranice vedlejší a hlavní silnice i hranice knulližovatek lze nalézt ve Vyhlášce 104/1997 Sb.
v jejich pnullílohách. Tato vyhláška je pnullístupná napnullíklad na adrese
www.mvcr.cz/dokument/index.html.
Nnullkteré základní pnullíklady hranice vedlejší a hlavní komunikace, které jsou napnullíklad zásadní,
i pro jednotlivé správce komunikací uvádíme následnnull. Jednotlivé správce komunikací lze
nalézt v zákonnull 132/2000 Sb. v nullásti nulltynullicáté druhé.
Pozor, správci komunikací, ktenullí jsou uvedeni v zákonnull 13/1997 Sb. už neplatí! Zákon
132/2000 Sb. lze opnullt nalézt na výše uvedené adrese.
Obr. 5.34 Úrovnullová knulližovatka bez smnullrových ostrnullvknull na vedlejší komunikaci nebo se
smnullrovými ostrnullvky mimo volnou šínullku hlavní komunikace.
31
Obr. 5.35 Úrovnullová knulližovatka bez smnullrových ostrnullvknull na vedlejší komunikaci nebo se
smnullrovými ostrnullvky mimo volnou šínullku hlavní komunikace - doplnnullní.
Obr. 5.36 Úrovnullová knulližovatka se smnullrovými ostrnullvky na vedlejší komunikaci
32
Obr. 5.37 Úrovnullová knulližovatka s odbonullovacím pruhem pro odbonullení vpravo z hlavní
silnice.
Obr. 5.38 Úrovnullová knulližovatka s odbonullovacím pruhem pro odbonullení vpravo
a pnullipojovacím pruhem.
Obr. 5.39 Okružní knulližovatka.
33
5.10 Volba typu knulližovatky
Návrh vhodného druhu knulližovatky, tj. úrovnullové knulližovatky nebo mimoúrovnullové knulližovatky
a jejich typu, závisí na kategorii, tnullídnull a funknullní skupinnull knulližujících se pozemních
komunikací, intenzitnull dopravy na nich, dopravnnull technických vlastnostech jednotlivých typnull
knulližovatek, požadavcích na zajištnullní bezpenullnosti silninullního provozu a místních podmínkách.
Knulližovatky na dálnicích, rychlostních silnicích a rychlostních místních komunikacích
se navrhují vždy jako mimoúrovnullové. Na silnicích I. a II. tnullídy a místních komunikacích
funknullní skupiny B se mnullže navrhnout mimoúrovnullová knulližovatka v tnullchto pnullípadech nebo
jejich kombinacích:
1. intenzita dopravy je vyšší než kapacita možné úrovnullové knulližovatky;
2. je tnulleba zajistit bezpenullnost dopravy odstrannullním úrovnullového knullížení
dopravních proudnull a snížením ponulltu a nebezpenullnosti konfliktních bodnull
(zejména pnulli intenzitách blízkých kapacitnull úrovnullové knulližovatky);
3. topografie místa knulližovatky vytvánullí vhodné podmínky pro návrh
mimoúrovnullové knulližovatky s pnullijatelnými stavebními a provozními náklady.
Úrovnullové knulližovatky se navrhují z tnullchto dnullvodnull:
1. úrovnullové pnullipojení je vhodné a možné z hledisek místních podmínek
a hospodárnosti výstavby;
2. bezpenullnost silninullního provozu je zajištnullna navržením vhodného typu
knulližovatky s potnullebnými délkami rozhledu;
3. kapacita úrovnullové knulližovatky umožnulluje prnulljezd všech výhledových
dopravních proudnull.
Tyto všechny a ještnull mnoho dalších aspektnull je nutné pnulli volbnull typu knulližovatky brát v úvahu.
Na intravilánových komunikacích je vedle intenzity vozidel nutno brát v úvahu intenzitu
chodcnull a cyklistnull, preference MHD, a v neposlední nulladnull také zejména v urbanizovaném
území nelze zapomínat na estetické hledisko dané knulližovatky.
5.11 Pnullíklady nnullkterých nebezpenullných
knulližovatek
Dvojice dvou knulližovatek tvaru T – odsazené knulližovatky ve Veselí nad Moravou.
Obr. 5.40 Odsazená knulližovatka, i když v tomto pnullípadnull je zde dopravní znanullení
provedeno, jako kdyby to byly dvnull knulližovatky stykové. Veselí nad Moravou
silnice I/55 a I/54.
34
Tento druh stykové knulližovatky se navrhoval v 70 a 80 letech minulého století. Je to
druh knulližovatek, které jsou velmi nebezpenullné a nepraktické. Tyto knulližovatky se navrhovaly
pod záminkou zvýšit kapacitu knulližovatky, zejména umožnit silnnulljší levé odbonullení z hlavní
komunikace. Prvotní úvaha pravdnullpodobnnull nevychází ze špatných pnulledpokladnull, jen se
zapomnnulllo na fakt, že ani po 30 letech provozu tnullchto knulližovatek se na nich nenaunullili nullidinulli
jezdit a nnullktenullí nullidinulli ani nevnulldí kdo má na této knulližovatce kdy pnullednost.
Pnullednosti jsou patrné z následujících obrázknull. Ještnull je nutné podotknout, že tyto knulližovatky se
v hojné mínulle stavnullly na Slovensku. Do dnešní doby jich tam lze nalézt velké množství.
Výhodou tnullchto knulližovatek je, že je lze s úspnullchem pnullestavnullt na jiný typ knulližovatek, zejména
z dnullvodu, že zabírají pomnullrnnull velkou plochu.
Obr. 5.41 P
nullípad T knulližovatky, kdy je jasné a znulletelné vodorovné dopravní znanullení. i na
této knulližovatce dochází k nullastému nedání pnullednosti v jízdnull.
Obr. 5.42 Pnullípad T knulližovatky, kdy už není tak jasné a znulletelné vodorovné dopravní
znanullení. Na této knulližovatce je nutné dávat pnullednost zprava. Platí tedy pnullednosti
stejnnull jako na pnulledešlé knulližovatce. Zejména z dnullvodnull, že nullidinulli v nullR nejsou
zvyklí na pnullednost zprava, doplnullují se tyto knulližovatky dopravním znanullením,
které dle zákona o provozu na pozemních komunikacích je zbytenullné, ovšem
pro praktický provoz knulližovatky velice podstatné.
35
Obr. 5.43 Pnullípad T knulližovatky, Veselí nad Moravou.
Obr. 5.44 Pnullípad T knulližovatky, Veselí nad Moravou.
36
Pozor na pnullipojení únullelové komunikace do knulližovatky. Pnullipojení únullelové komunikace
i místa ležícího mimo vozovku, nebo napnullíklad obytné zóny není knulližovatkou a tedy jsou to
vjezdy na pozemní komunikaci. Technicky je pnullipojovat není nijak náronullné, ale pnullipojit tyto
komunikace na venullejnou silninullní sínull mnullže být nnullkdy problém.
Nejprve je tnulleba si uvnulldomit, že pnulli vjezdu z únullelové komunikace na venullejnou komunikaci
musí dát vozidlo vyjíždnulljící z únullelové komunikace na venullejnou silninullní sínull pnullednost všem
vozidlnullm jedoucím na venullejné komunikaci. To není zase takový problém, pokud tato únullelová
komunikace není pnullipojena pnullímo do knulližovatky.
Obr. 5.45 Problematické dávání pnullednosti v jízdnull pnulli pnullipojení únullelové komunikace do
knulližovatky. Které vozidlo má dle zákona pnullednost?
Pozor místo ležící mimo vozovku je také výjezd z obytné zóny. Proto se v nnullkterých
pnullípadech provádí posun obytné zóny od knulližovatky. Dojde potom k tomu, že obytná zóna se
pnullipojí klasickou mnullstskou komunikací funknullní tnullídy C a po 10 pnullípadnnull 20 metrech se tato
mnullstská komunikace napnullíklad pomocí zvýšeného prahu stane místní komunikací tnullídy D1.
Výhoda takového nullešení je i ta, že vozidlo odbonullující z hlavní komunikace do obytné zóny
nemusí jet pnulles pnullejezdový obrubník. Pnullejezdový obrubník je zvýšen o 40 mm od vozovky.
Pnulli výše zmínnullné úpravnull dochází k zlepšenému vyklizení knulližovatky (vozidlo nemusí jet pnulles
obrubník v knulližovatce).
Obr. 5.46 Pnullíklad posunu vjezdu do obytné zóny pomocí zvýšeného prahu.
ÚÈELOVÁ KOMUNIKACE
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
MÍSTNÍ KOMUNIKACE
37
5.12 Obratištnull a výhybny
Obratištnull se obvykle znullizují na konci slepých komunikací, pokud jejich délka pnullesahuje 100
m, nebo po stranách prnullbnullžných komunikací pnulli místní potnullebnull obracení vozidel. Na plochách
obratišnull se nesmí znullizovat parkovací a odstavná stání.
Obratištnull jsou okružní, úvranullová nebo kombinovaná a jejich tvar a velikost záleží na intenzitnull
a druhu dopravní obsluhy a prostoru, který je k dispozici. Na obratišti se dopravním znanullením
podle zákona 361/2000 Sb. a vyhlášky 30/2001 Sb. zajistí zákaz parkování a odstavování
vozidel. Okružní obratištnull pro osobní automobily má mít nejmenší vnnulljší prnullmnullr 12 m,
obratištnull pro nákladní automobily, autobusy a trolejbusy 25 m. Úvranullové obratištnull pro
nákladní automobily, autobusy a trolejbusy se nenavrhuje. v odnullvodnnullných pnullípadech se
mnullže navrhnout úvranullové obratištnull pro potnulleby vozidel pro odvoz odpadu a pro vozidla
hasinullských záchranných sbornull. Úvranullové obratištnull pro osobní automobily mnullže mít tvar T, L
nebo Y, nejmenší délku plochy pro manévr obrácení 12 m (ve stísnnullných podmínkách 9 m),
nejmenší šínullku úvratnull 2,5 m. Úvranullové obratištnull pro osobní automobily mnullže
v odnullvodnnullných pnullípadech a ve stísnnullných podmínkách donullasnnull nahradit sjezd nebo
samostatný sjezd.
Výhybny se znullizují na obousmnullrných jednopruhových komunikacích obvykle rozšínullením
jízdního pruhu o 2,75 m v délce 15 m. Šínullka komunikace s provozem nákladních automobilnull
musí mít v místnull výhybny šínullku null 5,50 m (jízdní pruh a výhybna). Pro pnullevážný provoz
osobních automobilnull se mnullže délka výhybny zkrátit na 12 m a šínullka na 2,00 m
(v odnullvodnnullných pnullípadech se délka mnullže snížit na 6 m a šínullka na 1,80 m). Šínullka komunikace
s pnullevážným provozem osobních automobilnull musí mít v místnull výhybny šínullku null 4,80 m (jízdní
pruh a výhybna). Vjezd do výhybny a výjezd z ní mají nábnullhové klíny o délce 10,00 m (pro
pnullevážný provoz osobních automobilnull o délce 6,00 m, ve stísnnullných podmínkách 3,00 m).
Výhybny se umisnullují tak, aby od zanullátku vjezdového nábnullhu byl pnullehledný celý úsek
k následující výhybnnull, pnullinullemž však délka úseku mezi nábnullhy dvou sousedních výhyben
nemá pnullesahovat 100 m – 200 m. Výhyby se mají umísnullovat do úseknull komunikací se sklonem
null 6,0%. Podle místních podmínek lze v odnullvodnnullných pnullípadech a ve stísnnullných podmínkách
jako místo pro vyhýbání využít také plochu knulližovatek, sjezdy únullelových komunikací nebo
samostatné sjezdy ze sousedních staveb a pozemknull, pnullípadnnull jiné vhodné zpevnnullné plochy
pnulliléhající k jízdnímu pruhu. Usponulládání výhyben se navrhne podle obrázku 5.47. Ve stoupání
se umístí výhybny tak, aby vozidlo jedoucí do stoupání mnulllo pnullednost pnulled protijedoucím
vozidlem. Umístnullní a nájezd do výhybny musí splnit podmínky pro napojení jiné
komunikace.
Obr. 5.47 Pnullíklad výhyben na jednopruhové místní komunikaci pro automobily.
38
Obr. 5.48 Pnullíklad obratišnull.
Obr. 5.49 Pnullíklad kruhového obratištnull. Ulice Technická, Brno.
39
Obr. 5.50 Pnullíklad úvranullového obratištnull. Ulice Hlubonullek, Brno.
Obr. 5.51 Pnullíklad výhybny. Výhybna na únullelové komunikaci o D1 u Vyškova.
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 3,47 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujících předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujícího Ing. Martin Smělý
Podobné materiály
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Přednáška perspektivní promítání
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - POS přednáška 1
- BI01 - Stavební látky - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon10[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon11[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon12[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon1[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon2[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon3[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon4[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon5[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon6[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon7[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon8[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon9[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška7
- BT51 - TZB I (S) - Přednáška
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Přednáška
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Přednáška 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 2
- BT02 - TZB III - Prednaska 3
- BT02 - TZB III - Prednaska 4
- BT02 - TZB III - Prednaska 5
- BT02 - TZB III - Prednaska 6
- BT02 - TZB III - Prednaska 9 - chlazení
- BT02 - TZB III - Prednaska 10 - ZZT
- BT02 - TZB III - Prednaska - Hluk
- BT02 - TZB III - Prednaska - Prumyslova vzt
- BT02 - TZB III - Prednaska - Ohrivac
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 2
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 3
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 4
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 5
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 6
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 7
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva I
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva II
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Kratochvílové
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Homolový
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.5,6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 1
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 2
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 3
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4b
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 5
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 7
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8B
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 9
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 10
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 11
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 12
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 13
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 1.3.2010
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1 a 2 přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5-2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 6
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 8
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 9+10
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 8
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 9
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10.1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 11
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 12
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 13
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 5
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 6
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 9
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 1
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 2
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 3
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 4
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 5
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 6
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 7
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 1
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 13
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 1
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 2
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 3
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 5
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 7
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 9
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 10
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 2
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 3
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 4
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 5
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 6
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 7
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 8
- BA02 - Matematika II - Přednáška
- BA02 - Matematika II - Přednáška - křivky
- BA02 - Matematika II - přednáška 03
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- CD01 - Stavební mechanika - Přednáška - mezní plastická únosnost
- BC01 - Stavební chemie - 13. prednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1. přednáška
- BB01 - Fyzika - 9.přednáška
- 0L6 - Zděné konstrukce - 9.přednáška
- BM01 - Pozemní komunikace I - 3.přednáška
- CW12 - Systémy řízení jakosti - přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 3.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 2.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 1.přednáška
- 0O4 - Kovové konstrukce III - péta přednáška
- BC01 - Stavební chemie - 1. - 12. přednáška
- CV05 - Investování - prednaska
Copyright 2024 unium.cz