- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 5
BM03 - Městské komunikace
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Martin Smělý
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálnomnullrné zrychlení vozidel podle tabulky 5.2;
o zpomalení vozidla 2,0 m/s2 brzdnullním;
o reaknullní doba pro vozidlo na komunikaci s pnulledností v jízdnull 2,5 s;
o pnullípustné omezení smnullrodatné nebo nejvyšší dovolené rychlosti vozidel na
hlavní komunikaci vyvolané silninullním provozem na 75 %.
13
Vlastní výponullet a konstrukce rozhledových trojúhelníknull se provádí dle nullSN 73 6102 kapitoly
5.2.9.2 respektive související pnullílohy E téže normy.
Pro urnullení požadovaného rozhledu na úrovnullových knulližovatkách jsou rozhodující knulližovatkové
pohyby, které vyžadují nejvnulltší rozhledové trojúhelníky (nejdelší vzdálenosti rozhledu). Pro
prnullsenullné a stykové knulližovatky jsou z hlediska zajištnullní rozhledu nejnáronullnnulljší tyto pohyby:
• odbonullení vlevo z vedlejší komunikace vzhledem k vozidlu pnullijíždnulljícímu ke
knulližovatce po hlavní komunikaci zprava;
• odbonullení vpravo z vedlejší komunikace vzhledem k vozidlu pnullijíždnulljícímu ke
knulližovatce po hlavní komunikaci zleva.
Ukázka výponulltu a konstrukce rozhledových trojúhelníknull pro pnullípad usponulládání A:
Obr. 5.15 Schéma rozhledových trojúhelník
null dopravní znanullení „Hlavní pozemní
komunikace“ a „Stnullj, dej pnullednost v jízdnull“.
Tab. 5.4 Délky stran rozhledových trojúhelníknull v m pro vozidla skupiny 1 (osobní
a dodávkový automobil) s pnulledností v jízdnull podle usponulládání A.
Ry
ch
los
t
a
v k
m/
h Strany rozhledových trojúhelníknull v m na hlavní komunikaci na vedlejší komunikaci
vpravo XC vlevo XB pro odbonullení
ba b c d ba b c d vlevo YB vpravo YC
20 30 30 30 30 30 b
a = 8,50
b = 12,00
c = 19,50
d = 22,50
b
a = 8,50
b = 8,50
c = 8,50
d = 8,50
30 40 40 41 41 40
40 54 56 57 58 54
50 71 77 76 76 71
60 90 93 96 97 90
70 111 115 119 119 111
80 134 140 144 145 134
90 160 165 171 173 160
a Smnullrodatná/dovolená rychlost na hlavní komunikaci. Schéma rozhledových trojúhelníknull viz obrázek 5.15.
b Význam a, b, c d – 4 základní typy pnullínullného usponulládání, dle vysvnulltlení výše.
Xc
Yc
n m
14
Problémy, které mohou vznikat pnulli konstrukci rozhledových pomnullrnull:
- Je nutné ve výponulltu zohlednit výškové vedení trasy. Zda je vnullbec možné, aby bylo
vozidlo vidnullt. Zda není za horizontem.
- Je nutné zohlednit smnullrové vedení trasy hlavní i vedlejší komunikace. Délka Dz se
vynáší vždy v pnullíslušné ose jízdního pruhu. v oblouku se tedy z rozhledového
trojúhelníku stává jiný tvar než trojúhelník.
- Pnulli konstrukci rozhledových trojúhelníku na knulližovatkách, kde platí pnullednost zprava,
tedy kde není znanullena hlavní a vedlejší komunikace, se postupuje podle usponulládání C
(více viz nullSN 73 6102 kap. 5.2.9.2.6).
- Odrazná zrcadla by se mnullly navrhovat pouze výjimenullnnull a jen zcela v odnullvodnnullných
pnullípadech. Zrcadla opticky klamou. Zejména v ranních hodinách a zimním období se
mohou zamlžit. v nonullních hodinách jsou prakticky nepoužitelná. TP 119 Odrazová
zrcadla (1999), zpracovatel Silninullní vývoj, Brno. v roce 2007 by mnullla být revize
tnullchto TP.
Obr. 5.16 Kontejnery na odpadky umístnullné v rozhledových trojúhelnících pnullechodu
i v rozhledu pnullechodu pro chodce. Ulice Srbská, Brno. Naprosto nevyhovující
nullešení.
15
Obr. 5.17 Parkovací místa umístnullná v rozhledových trojúhelnících knulližovatky.
Knulližovatka ulic Borovská x Tábor, Brno. Také naprosto nevhodné nullešení. Vjetí
na hlavní silnici z vedlejší je sázka do loterie.
5.6 Návrhové parametry úrovnullových knulližovatek
Nároží úrovnullové knulližovatky
Návrhovým prvkem úpravy nároží je geometrie vnnulljšího okraje obecnnull trojúhelníkové
plochy, která se pnullimyká k vnnulljším okrajnullm pnullilehlých jízdních pruhnull. Poloha vnitnullní vlenullné
knullivky odbonullujícího vozidla, uvažovaného pro návrh knulližovatky, vymezuje nezbytnou plochu
pro odbonullení na nároží.
Plocha vymezená vlenullnými knullivkami odbonullujícího vozidla se umísnulluje tak, aby ležela
v hranicích tvonullených vnnulljšími okraji pnullíslušných jízdních pruhnull a vnitnullním okrajem nároží.
Mezi vlenullnými knullivkami a vnnulljšími okraji jízdních pruhnull a okrajem nároží musí být zachován
bezpenullnostní odstup 0,50 m, nejménnull 0,25 m (viz obrázek 5.18).
V odnullvodnnullných pnullípadech, zejména ve stísnnullných podmínkách s nízkou intenzitou dopravy
na vedlejší komunikaci a na knulližovatkách obslužných místních komunikací lze pnullipustit, aby
vjezdová nullást plochy vlenullných knullivek zasahovala do protismnullrného jízdního pruhu za
pnulledpokladu zajištnullného rozhledu.
16
Obr. 5.18 Pnullíklady návrhu vnitnullního okraje nároží s použitím vlenullných knullivek.
Pro návrh vnitnullního okraje nároží se použije oblouk prostý kružnicový nebo složený
kružnicový. Prostý kružnicový oblouk je jednoduchým návrhovým prvkem, ale pnulliléhá
k obalové knullivce vlenullných knullivek jen nullástenullnnull. Vhodnnulljší je složený oblouk kružnicový
s krajními kružnicovými oblouky vnulltších polomnullrnull nebo pnullechodnicemi tvaru klotoidy.
Prostý kružnicový oblouk
Kružnicový oblouk se navrhuje pro vytvonullení nároží dopravnnull ménnull významných silnic,
obslužných místních komunikací a únullelových komunikací s nízkou intenzitou dopravy (viz
obrázek 5.19). Velikost polomnullru kružnicového oblouku musí odpovídat ploše vymezené
vlenullnými knullivkami a uvažovanému vozidlu pro návrh nároží, podle tabulky 7.5. Volba
polomnullru mnullže být ovlivnnullna nutností zachovat minimální šínullku pnullilehlého chodníku,
pnullípadnnull hranicí sousední nemovitosti.
Obr. 5.19 Vnitnullní okraj nároží vytvonullený prostým kružnicovým obloukem.
Nejmenší polomnullry kružnicových oblouknull na úrovnullových knulližovatkách silnic jsou uvedeny
v tabulce 5.5. Nejmenší polomnullry kružnicových obrub na knulližovatkách místních komunikací
se navrhují podle nullSN 73 6110.
Použití menších polomnullrnull kružnicových polomnullrnull je dovoleno jen v odnullvodnnullných pnullípadech
na ménnull zatíženích knulližovatkách nebo ve stísnnullných pomnullrech pnulli rekonstrukcích, pnulli
dodržení doplnullujících podmínek dle nullSN 73 6102.
17
Tab. 5.5 Nejmenší polomnullry kružnicových oblouknull podle druhu vozidel v metrech.
Nejmenší R0 v m
Vozidlo dovolený doporunullený
5,00 6,00 osobní a dodávkový automobil
7,00 8,00 malý a stnullední nákladní automobil, linkový autobus
9,00 10,00 velký nákladní automobil, dálkový autobus, návnullsová souprava
12,00 15,00 kloubový autobus, pnullívnullsová souprava
Složený oblouk kružnicový
Složený oblouk kružnicový tvonullí tnulli kružnicové oblouky s polomnullry R1, R2, a R3 s obvykle
vzájemným pomnullrem velikosti 2:1:2, nebo 2:1:3 (uplatní se, jestliže zajišnullujeme rychlejší
výjezd do volného jízdního pruhu knulližujícího paprsku knulližovatky).
Oblouk o polomnullru R2 je urnullujícím návrhovým prvkem, jehož polomnullr musí umožnit
odbonullení návrhového vozidla v závislosti na návrhové rychlosti odbonullení a pnullínullném sklonu
(viz tabulka 5.5 a pnullíslušné ustanovení nullSN 73 6110). Oblouky R1 a R3 plní funkci
pnullechodnice a zajišnullují lepší pnullimknutí k obalové knullivce vlenullných knullivek. Nejmenší polomnullr
stnulledního kružnicového oblouku R2 se rovná R0 v tabulce 5.5. Krajní kružnicové oblouky R1
a R3 je možné nahradit pnullechodnicemi tvaru klotoidy s parametry zajišnullující kopírování
prnullbnullhu vnitnullní obalové knullivky vlenullných knullivek návrhového vozidla.
Obr. 5.20 Vnitnullní okraj nároží vytvonullený složeným kružnicovým obloukem.
Návrh pnullínullného sklonu nároží závisí na výškovém usponulládání knulližujících se silninullních
komunikací, ke kterým plocha nároží pnulliléhá. Pro zajištnullní odvodnnullní této plochy vozovky se
požaduje, aby její výsledný sklon byl alesponull 0,5 %, v obtížných pomnullrech nejménnull 0,3 %.
S ohledem na malou rychlost vozidel na ploše nároží je možné navrhnout pnullínullný sklon
s pnullihlédnutím k polomnullru kružnicového oblouku v nároží v rozmezí od 5% do – 3,5 %.
18
Vnulltve úrovnullové knulližovatky
Pro odbonullení vpravo na usmnullrnnullné knulližovatce se navrhuje vnulltev knulližovatky s jedním jízdním
pruhem nebo se dvnullma jízdními pruhy v závislosti na intenzitnull odbonullující silninullní dopravy.
Geometrie jednopruhové vnulltve se urnullí návrhem vnitnullního okraje vnulltve a jejího pnullínullného
usponulládání. Za vnitnullní okraj vnulltve se považuje vnitnullní okraj jízdního pruhu, pro jehož návrh se
využije pnulledchozího bodu nároží úrovnullové knulližovatky. Polomnullry smnullrových oblouknull, ve
vztahu k návrhové rychlosti knulližovatkových vnulltví s ohledem na vliv dostnulledného pnullínullného
sklonu, jsou uvedeny v následují tabulce 5.6.
Tab. 5.6 Nejmenší polomnullr oblouku v závislosti na návrhové rychlosti a pnullínullném
sklonu.
Návrhová rychlost na vnulltvi vk (km/h) 60 50 40 35 30 25 20 15
Sounullinitel pnullínullného tnullení f´ 0,17 0,19 0,23 0,25 0,28 0,31 0,34 0,40
Pnullínullný sklon p (%)
2,5 146 92 56 35 24 15 9 5
3 142 90 49 35 23 15 9 5
4 135 86 47 34 22 14 9 4
5 129 82 45 32 22 14 8 4
6 124 79 44 31 21 13 8 4
7 118 76 42 30 21 13 8 4
8 114 73 41 30 20 13 8 4
V prostoru vymezeném okraji propojovaných jízdních pruhnull a vnnulljším okrajem knulližovatkové
vnulltve se navrhne smnullrovací ostrnullvek s odsazením dle nullSN 73 6102.
Vnulltev úrovnullové knulližovatky mnullže zajišnullovat pnullímý výjezd z pnullilehlého jízdního pruhu
s usponulládáním podle obrázku 5.21. Tento návrh pnulledpokládá zpomalení rychlosti
odbonullujícího vozidla na jízdním pruhu knulližovatkového paprsku na návrhovou rychlost vnulltve
knulližovatky.
Obr. 5.21 Vnulltev úrovnullové knulližovatky s pnullímým výjezdem z prnullbnullžného jízdního pruhu.
19
Z hlediska bezpenullnosti dopravy a kapacity knulližovatky je vhodné navrhnout výjezd do vnulltve
knulližovatky z odbonullovacího pruhu, na kterém se umožní vynullazení odbonullujícího vozidla
z prnullbnullžného jízdního pruhu a jeho zpomalení na rychlost prnulljezdu knulližovatkovou vnulltví (viz
obrázek 5.22a). Pnulli malých intenzitách dopravy a/nebo ve stísnnullných podmínkách lze celý
odbonullovací pruh nahradit pouze vynullazovacím úsekem (viz obrázek 5.22b).
Obr. 5.22 Vnulltev úrovnullové knulližovatky s výjezdem z odbonullovacího pruhu, nebo
vynullazovacího úseku
Jízdní pruh vnulltve má mít nejménnull šínullku jízdního pruhu nebo odbonullovacího pruhu, ze kterého
se odbonulluje do vnulltve, zvnulltšenou o rozšínullení oblouku. Potnullebné rozšínullení jízdního pruhu vnulltve
knulližovatky závisí na polomnullru vnitnullní hrany vnulltve a návrhovém vozidle. Hodnoty šínullek
jízdních pruhnull vnulletnnull rozšínullení jsou uvedeny v tabulce 5.7. Geometrie vnulltve musí umožnit
prnulljezd návrhového vozidla, pnullípadnnull vozidla, jehož rozmnullry nebo náklad pnullesahují
stanovenou míru zvláštním pnulledpisem (Zákon null. 38/1995 Sb.), což se ovnullnullí pomocí jeho
vlenullných knullivek.
Tab. 5.7 Nejmenší hodnoty šínullky jízdních pruhnull vnulletnnull rozšínullení v metrech
Polomnullr vnitnullního okraje jízdního pruhu v m Smnullrodatná vozidla pro návrh
OA a N a C a
15 3,50 4,70 6,50
20 3,30 4,30 5,55
25 3,20 4,00 5,05
30 3,10 3,85 4,80
35 3,05 3,70 4,50
40 3,00 3,60 4,30
45 2,95 3,55 4,20
50 2,95 3,50 4,05
a OA osobní a dodávkový automobil (ŠA = 2,17; x = 12,5).
N velký nákladní automobil a automobil pro svoz odpadknull (ŠA = 2,50; x = 24,5).
C všechny druhy vozidel (ŠA = 2,55; x = 50).
20
Obr. 5.23 Dodatenullná úprava knulližovatky u Kauflandu. Knulližovatka byla navržena tak, že
neumožnullovala projíždnullt nákladním vozidlnullm zásobující obchodní dnullm
Kaufland. Králové Pole, Brno.
Obr. 5.24 Nevhodnnull navržená šínullka pruhnull a polomnullr zakružovacích oblouknull na okružní
knulližovatce v Plzni pnulli výjezdu na Rozvadov.
21
Dopravní ostrnullvky
Dopravní ostrnullvky slouží k:
• fyzickému (zvýšené ostrnullvky) a optickému oddnulllení a usmnullrnnullní dopravních proudnull
na knulližovatkách;
• vyznanullení vedlejší komunikace pro uživatele hlavní komunikace;
• pnullerušení dojmu pokranullování vedlejší komunikace a zpomalení pnullíjezdu k hlavní
komunikaci;
• snížení rychlosti jízdy;
• usmnullrnnullní dopravních proudnull;
• omezení vzniku chybných manévrnull;
• umístnullní zanullízení pro nullízení a bezpenullnost provozu;
• vymezení ploch knulližovatky nepoužívaných vozidly;
• ochrannull chodcnull a cyklistnull.
Podle únullelu se dopravní ostrnullvky dnulllí na:
• dnulllicí ostrnullvky;
• smnullrovací ostrnullvky;
• ochranné ostrnullvky.
Pnullehled funkce a tvarnull bnullžných dopravních ostrnullvknull uvádí tabulka 5.8. Podrobnosti ke
geometrii, konstrukci a provedení skladebních prvknull dopravních ostrnullvknull stejnnull jako nullešení
stnulledních dnulllících pásnull uvádí nullSN 73 6102 v kapitole 5.2.5 a 5.2.6.
Tab. 5.8 Dopravní ostrnullvky.
22
Podélný sklon
Podélné profily knulližujících se pozemních komunikací v okolí knulližovatky musí zajistit vnullasnou
postnullehnutelnost úrovnullové knulližovatky, pnullehlednost všech jejich nullástí a rozhledové pomnullry.
Podélný sklon paprsknull úrovnullové knulližovatky má být v oblasti knulližovatky co nejmenší.
K zajištnullní odtoku srážkové vody je vhodné navrhnout podélný sklon nejménnull 0,5 %,
v obtížných podmínkách na vnulltvích knulližovatky lze pnullipustit hodnotu 0,3 %. Podélný sklon
nemá pnullekronullit 4 % a v odnullvodnnullných pnullípadech na silnicích II. a III. tnull. A obslužných
komunikací s nejvyšší dovolenou rychlostí do 50 km/h nemá pnullekronullit 6 %. Ve zdnullvodnnullných
pnullípadech na vnulltvích rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací se mnullže podélný
sklon navrhnout do 7 %. Na jednosmnullrných vnulltvích v klesání a na sbnullrných místních
komunikacích mohou být navrhovány podélné sklony vnulltví do 8 %.
Lomy nivelety paprsknull knulližovatky se zaoblují parabolickými oblouky, jejichž polomnullry Rv,
urnulluje pro silnice nullSN 73 6101 a pro místní komunikace nullSN 73 6110.
Pnullechod mezi podélným sklonem paprsku vedlejší komunikace a pnullínullným sklonem hlavní
komunikace má být plynulý, vytvonullený vloženým výškovým obloukem. Ve stísnnullných
pomnullrech, u pnullipojování vnulltví vedlejší komunikace mnullže být pnullímý styk opanullných sklonnull
(lom sklonnull) jejichž rozdíl má být do 4 % a ve zdnullvodnnullných pnullípadech nejvíce 5 %. Návrh
usponulládání pnullipojení uvádí obrázek 5.25.
Obr. 5.25 Doporunullený zpnullsob výškového pnullipojení paprsknull vedlejší komunikace na
hlavní.
23
Pnullínullný sklon
Pnullínullný sklon v knulližovatkách by mnulll být navrhován tak, aby došlo k plynulému odvodu vody
z plochy knulližovatky a zárovenull tak, aby došlo k plynulému prnulljezdu knulližovatkou. v pnullípadnull, že
dochází ke zmnullnnull pnullínullného sklonu v knulližovatce, je nutné, aby tyto zmnullny byly plynulé. Tato
plynulost je závislá zejména na návrhové rychlosti v knulližovatce. Sklony pomyslných
vzestupnic pnullípadnnull sestupnic by nemnullly mít vnulltší sklon než je povolený maximální sklon
vzestupnic povolený dle nullSN 73 6101, viz pnulledešlé kurzy projektování komunikací
v extravilánu.
Sounullástí projektové dokumentace knulližovatek by mnulll být výkres projektových vrstevnic
(výškového nullešení stavby), který prokáže návaznost jednotlivých ploch v knulližovatce a odtok
dešnullových vod z knulližovatky.
Obr. 5.26 Špatnnull navržený podélný sklon na vedlejší komunikaci. Knulližovatka
Štefánikova x Reissigova, Brno.
24
Obr. 5.27 Projektové vrstevnice na výkrese okružní knulližovatky. Stará Turá, Slovensko.
Šínullkové usponulládání na knulližovatce
Tak jako pnulli šínullkovém usponulládání jízdních pruhnull v meziknulližovatkových úsecích, dochází
i v místnull knulližovatky ke zužování tnullchto pruhnull. Pozor, ale pnulli tnullchto zužování jízdních pruhnull
pnulli pnullidávání jízdních pruhnull a ostrnullvku mnullže dojít k situaci, která je vidnullt na obrázku 5.28.
Tato situace by nemnullla nastat. Zužování jízdních pruhnull v knulližovatce, stejnnull tak jako
v meziknulližovatkových úsecích se dnullje ve smyslu zlepšení bezpenullnosti. To je správné, jen se to
nesmí pnullehánnullt. Na druhou stranu knulližovatky, které byly vytvonulleny „pravdnullpodobnnull jako
letištnull“ a jsou to škaredé nepnullehledné asfaltové plochy, také nejsou žádoucí.
Obr. 5.28 Knulližovatka silnic I/55 a silnice I/51. Hodonín. Nevhodný pnullípad nullešení,
zejména chybí ostrnullvky.
25
Obr. 5.29 Styková knulližovatka. Vložením nnullkolika ostrnullvknull do knulližovatky je knulližovatka
mnohem pnullehlednnulljší. Francie.
Obr. 5.30 Styková knulližovatka. Správný a esteticky vhodný pnullíklad knulližovatky.
Quimperlé, Francie.
26
5.7 Pnullídatné pruhy na úrovnullových knulližovatkách
Pnullídatné pruhy umožnullují:
a) Vynullazení odbonullujících vozidel z prnullbnullžných jízdních pruhnull, snížení jejich
rychlosti na hodnotu umožnullující bezpenullné odbonullení na knulližující komunikaci nebo
zastavení pro nullekání na odbonullení
b) Zrychlení vozidel pnullipojujících se na knulližující komunikaci na rychlost blízkou
rychlosti na pnullilehlém jízdním pruhu a snadnnulljší zanullazení do dopravního proudu
knulližující komunikace.
Nenavrhují se na místních komunikacích funknullní skupiny C a D. Podle únullelu, pro který
pnullídatný pruh znullizujeme, rozlišujeme odbonullovací pruh a p
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 3,47 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujících předmětu BM03 - Městské komunikace
Reference vyučujícího Ing. Martin Smělý
Podobné materiály
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Přednáška perspektivní promítání
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - POS přednáška 1
- BI01 - Stavební látky - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon10[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon11[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon12[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon1[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon2[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon3[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon4[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon5[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon6[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon7[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon8[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon9[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška7
- BT51 - TZB I (S) - Přednáška
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Přednáška
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Přednáška 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 2
- BT02 - TZB III - Prednaska 3
- BT02 - TZB III - Prednaska 4
- BT02 - TZB III - Prednaska 5
- BT02 - TZB III - Prednaska 6
- BT02 - TZB III - Prednaska 9 - chlazení
- BT02 - TZB III - Prednaska 10 - ZZT
- BT02 - TZB III - Prednaska - Hluk
- BT02 - TZB III - Prednaska - Prumyslova vzt
- BT02 - TZB III - Prednaska - Ohrivac
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 2
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 3
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 4
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 5
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 6
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 7
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva I
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva II
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Kratochvílové
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Homolový
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.5,6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 1
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 2
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 3
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4b
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 5
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 7
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8B
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 9
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 10
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 11
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 12
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 13
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 1.3.2010
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1 a 2 přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5-2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 6
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 8
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 9+10
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 8
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 9
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10.1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 11
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 12
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 13
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 5
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 6
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 9
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 1
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 2
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 3
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 4
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 5
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 6
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 7
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 1
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 13
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 1
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 2
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 3
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 5
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 7
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 9
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 10
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 2
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 3
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 4
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 5
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 6
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 7
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 8
- BA02 - Matematika II - Přednáška
- BA02 - Matematika II - Přednáška - křivky
- BA02 - Matematika II - přednáška 03
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- CD01 - Stavební mechanika - Přednáška - mezní plastická únosnost
- BC01 - Stavební chemie - 13. prednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1. přednáška
- BB01 - Fyzika - 9.přednáška
- 0L6 - Zděné konstrukce - 9.přednáška
- BM01 - Pozemní komunikace I - 3.přednáška
- CW12 - Systémy řízení jakosti - přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 3.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 2.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 1.přednáška
- 0O4 - Kovové konstrukce III - péta přednáška
- BC01 - Stavební chemie - 1. - 12. přednáška
- CV05 - Investování - prednaska
Copyright 2024 unium.cz