- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
přednáška 1.2
BM02 - Pozemní komunikace II
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Dr. Ing. Michal Varaus
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
Předmět: Speciální problémy dopravních staveb I
Téma 1: Zeminy, zlepšené zeminy, zemní práce
Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně
v rámci bakalářských a magisterských studijních programů
2
Zeminy
Definice: Zemina = sypká nebo slabě zpevněná, snadno rozpojitelná hornina.
Zeminy vznikly z pevných hornin zvětráváním a rozpadnutím působením větru, vody
a změnami teploty. K tomuto jevu dochází buď na místě, nebo je rozvolněný materiál
přemísťován (vodou, větrem, ledovcem) a vznikají nánosy (spraš, sprašová hlína).
Mechanické vlastnosti i chemické složení těchto “nánosů” je různorodé.
Základní rozdělení zemin
Nesoudržné zeminy (sypké): zrna nejsou vázána žádnými silami (nebo jen malými), pevnost
ve smyku je zajištěna pouze třením mezi jednotlivými částicemi (zrny).
Soudržné zeminy: Zdrojem pevnosti ve smyku jsou molekulární a chemické vazby mezi
částečkami zeminy. Jde o zeminy, které jsou schopny plastických deformací. Částice
soudržných zemin mohou mít velikost zrn < 0,002 mm. Nasáváním vody mohou bobtnat
a vysoušením se smršťovat. V suchém stavu jsou křehké, ve vlhkém stavu jsou tvárné
a lepivé.
Obr.1 Jemnozrnná zemina tuhé konzistence – běžně v malých hrudkách
Materiály zemního tělesa jsou horniny a zeminy, jejichž názvosloví a pojmenování,
geologické zařazení a popis stanoví ČSN EN ISO 14688-1 “Geotechnický průzkum
a zkoušení, pojmenování a zatřiďování zemin – Část 1: Pojmenování a popis” a ČSN EN ISO
14688-2 “Geotechnický průzkum a zkoušení, pojmenování a zatřiďování zemin – Zatřiďování
zemin”.
Většina inženýrských oborů si upravuje, doplňuje nebo zjednodušuje klasifikace zemin podle
charakteristických vlastností, které jsou pro jednotlivé obory důležité.
Pro dopravní stavby platí norma ČSN 72 1002 “Klasifikace zemin pro dopravní stavby”, kde je
důležité hodnocení vhodnosti použití zemin do dopravních staveb na základě nejdůležitějších
charakteristických vlastností.
3
Zkoušení zemin a zlepšených zemin
Obecně lze zkoušení asfaltových pojiv rozdělit do dvou skupin:
- zkoušky konvenční (empirické), mezi něž patří stanovení zrnitosti, mezí konzistence (tj.
nejvíce používané – vlhkosti na mezi tekutosti a plasticity, indexu plasticity), dále pak
stanovení zhutnitelnosti (nejčastěji Proctorovou zkouškou), únosnosti (kalifornský poměr
únosnosti CBR) a další méně často používané zkoušky jako jsou stanovení pevnosti
v prostém tlaku, pevnosti v příčném tahu atd.
- zkoušky funkční. Jde o nově vyvinuté metody, jejichž cílem je podrobit zeminu a materiály
v konstrukci vozovky a podloží zkoušení v podmínkách jejich užívání a sledovat měřitelné
veličiny charakterizující jejich podstatné užitné vlastnosti. Tyto metody byly převážně vyvinuty
ve Spojených státech amerických. Po úspěšném ověření těchto metod v USA došlo k jejich
postupnému zavádění do Evropy a v současné době se objevují i v nových evropských
normách pro specifikace a zkoušení zemin a nestmelených směsí a materiálů do vozovek
pozemních komunikací.
Klasifikační zkoušky k pojmenování a popisu zemin
• Vlhkost,
• Objemová hmotnost,
• Zdánlivá hustota pevných částic,
• Zrnitost,
• Konzistenční meze (vlhkost na mezi tekutosti a plasticity, index plasticity),
• Relativní ulehlost sypkých zemin,
• Namrzavost.
Chemické vlastnosti zemin a podzemní vody
• Obsah organických látek
• Obsah uhličitanů
• Obsah síranů
• Hodnota pH (acidita a alkalita)
• Obsah chloridů
Zkoušky stlačitelnosti zemin
• Oedometrická zkouška se stupňovitým zatěžováním
• Zkouška bobtnání v pedometru
• Zkouška prosedavosti v pedometru
Zkoušky pevnosti zemin
• Konsolidovaná triaxiální zkouška
• Konsolidovaná krabicová a kruhová smyková zkouška
Zkoušky zhutnitelnosti a únosnosti zemin
• Zkouška zhutnitelnosti (Proctorova, vibrační)
• Kalifornský poměr únosnosti (CBR), okamžitý index únosnosti (IBI)
Zkoušky propustnosti
• Zkouška propustnosti s konstantním a proměnným sklonem
4
Funkční zkoušky
• Stanovení míry namrzavosti zemin a zlepšených zemin
• Cyklická triaxiální zkouška
Konvenční (empirické) zkoušky zemin a materiálů
• zrnitost (podle ČSN CEN ISO/TS 17892-4)
tato vlastnost je základem k pojmenování zeminy a určení charakteru chování v závislosti
na velikosti pevných částic přítomných v zemině. Podle zrnitosti se určuje vhodnost
zeminy nebo materiálu do jednotlivých směsí a také do dalších zkušebních postupů. Při
makroskopickém posuzování zrnitosti se zemina rozprostře na ploše a velikosti částic ve
vzorku se porovnají se zrnitostní šablonou podle tab. 1. Běžně se však používá promývací
zkouška přes sadu sít od 0,063 mm do 63 (200) mm, ze které se provede stanovení
obsahu jednotlivých frakcí zeminy. Důležitou hodnotou je množství částic propadlých sítem
0,063. Podle této hodnoty se hodnotí např. citlivost zeminy na promrzání apod.
Tabulka 1. Velikosti zrn pro jednotlivé skupiny zemin.
velikost zrn v mm označení zeminy
pod 0.002 jíl
0.002-0.06 prach
0.06-0.2 jemný
0.2-0.6 střední
0.6-2.0
písek
hrubý
2.0-6.0 drobný
6.0-20 střední
20-60
štěrk
hrubý
60-200 kameny
nad 200 balvany
Základní názvy pro zeminy jsou: jíl, prach, hlína, písek, štěrk, kameny, balvany. Klasifikace
se provádí na základě trojúhelníkového diagramu. Existuje několik verzí této klasifikace.
Nejnovější je uvedena v ČSN EN 14688-2. Tato univerzální metoda je však méně
srozumitelná a v některých případech zkresluje zatřídění zeminy, proto je zde uveden postup
podle zavedené ČSN 72 1001.
5
Obr.2 Klasifikace zemin podle trojúhelníkového diagramu
• vlhkost na mezi tekutosti (wL)
Mez tekutosti je vlhkost, při které zemina přechází ze
stavu tekutého do stavu plastického. Stanovuje se pomocí
kuželové zkoušky (podle ČSN CEN ISO/TS 17892-12).
Zkušební vzorek je získán z přirozené zeminy nebo ze
zeminy, u které byl odstraněn materiál zachycený při
prosévání na sítě o průměru oka 0,4 mm (nebo jemu
nejbližším). Kužel, který vniká po dobu 5 s do vlhké zeminy
má dva tvary 60g/60° a 80g/30° (hmotnost kuželu/vrcholový
úhel).
Obr. 3 Příklad penetračního přístroje s kuželem
80 g/30°
• vlhkost na mezi plasticity (wp)
Mez plasticity je nejnižší vlhkost zeminy, při které je zemina plastická. Stanovení meze plasticity
se obvykle provádí souběžně se stanovením meze tekutosti. Z pasty, připravené proplavením
zeminy přes síto 0,4 mm a poté oddělení přebytečné vody, musí být odebrán zkušební vzorek
o hmotnosti cca 20 g a musí být umístěn na rovnou desku. Ten je rozdělen na dva dílčí vzorky
o hmotnostech cca 10 g. Hnětou se mezi prsty a následně se formují mezi ukazováčkem
a palcem každé ruky do válečků o průměru zhruba 6 mm. Zpracují se až na průměr 3 mm
a stanoví se vlhkost (wp).
6
Obr. 4 Meze konzistence zemin
• stanovení zhutnitelnosti
běžně se provádí stanovení zhutnitelnosti zemin v závislosti na vlhkosti zhutněné zeminy
a objemové hmotnosti suché zeminy. Nejlépe tuto vlastnost vystihuje obrázek 5. Se vzrůstající
vlhkostí se zvyšuje i objemová hmotnost zhutněné zeminy až do okamžiku, kdy objem vody
začne nahrazovat pevné částice. Při určité vlhkosti se pak začne snižovat objemová hmotnost
a právě v okamžiku změny mluvíme o maximálním zhutnění zeminy za optimální vlhkosti. Pro
zhutnění v laboratoři se dnes nejčastěji používá Proctorova metoda hutnění zeminy rázem
s kruhovou základnou pěchu určité hmotnosti. Nové evropské metody umožňují použít
i vibrační zhutňovací energii, která vhodněji simuluje vibrační zhutňování zemin válci na
stavbě.
Obr. 5 Zhutnitelnost zemin
7
Zemina dovezená do laboratoře se nejdříve
vysuší, po vysušení se vzorek rozdělí na
několik dílčích vzorků, z nichž se každý přivlhčí
jiným množstvím vody. Tyto se pak zhutní
pomocí pěchu do Proctorovy formy (malé Ø100
mm, velká Ø150 mm). Z hmotnosti zhutněné
zeminy ve formě a známých rozměrů formy se
vypočítá objemová hmotnost vlhké zeminy,
která se na základě zjištěné vlhkosti přepočítá
na objemovou hmotnost suché zeminy. Ta se
pak vynese do grafu pro jednotlivé vlhkosti
dílčích vzorků (obrázek 5). Body v grafu se
proloží křivka a z vrcholu křivky se odečte
hodnota max. objemové hmotnosti při optimální
vlhkosti. Porovnáním objemové hmotnosti
zhutněné zeminy ve vrstvě na stavbě
s objemovou hmotností zjištěnou z Proctorovy
zkoušky se stanoví míra zhutnění. Např.
u podloží násypu je tento poměr 92 %.
Obr. 6 Příklad zhutňovacího přístroje podle
Proctora
• stanovení únosnosti – kalifornský poměr únosnosti CBR
tato metoda byla původně vyvinuta jako zkouška funkční, simulující statické zatížení na danou
plochu zhutněné zeminy. V současné době se zkouška provádí velmi často jako konvenční
parametr únosnosti. Hodnota CBR stanovená z laboratorní zkoušky je základním parametrem
pro návrh netuhých vozovek. Obrázek 7 ilustruje princip zkoušení zhutněné zeminy nebo
zlepšené zeminy zhutněné v předepsané formě.
Zkouška poměru únosnosti zemin (ČSN EN 13286-47) srovnává pevnost zkoušené zeminy
s pevností vztažného drceného materiálu (vyjadřuje se proto v %). Zkouška se provádí tak, že
ocelový trn o průměru 50 mm se zatlačuje do povrchu zeminy zhutněné v CBR-formě (zemina
je nejčastěji zhutněna při optimální vlhkosti podle výsledku Proctorovy zkoušky) Rychlost
penetrace ocelového trnu je 1,27 mm/min. Hodnota CBR v % je pak poměr síly, kterou je
nutno vyvinout k zatlačení trnu do výše uvedené hloubky k známé síle potřebné k zatlačení
trnu do vztažného materiálu.
CBR = (p / p standard) x 100 (%)
Z hodnoty CBR se často odvozuje modul pružnosti
materiálu podloží. V literatuře (zejména USA) lze najít
převodní vztah k modulu pružnosti podloží E ≅ 10 x CBR
nebo E = 17,6 x CBR0,64. Je třeba si uvědomit, že se jedná
o vztahy obecné, které se nehodí pro každý zhutněný
materiál v podloží vozovky, proto se v nových EN objevila
zkouška stanovení modulu pružnosti v cyklickém
zatěžovacím přístroji (viz. kap. Funkční zkoušky).
Obr. 7 Laboratorní zkouška CBR
8
Další zkoušky zemin, méně často používané
• propustnost (charakterizuje součinitel propustnosti kmin, kmax a/nebo hydraulickou vodivost
pro vodu, proudící nasycenou zeminou, existují 4 nejvíce používané metody k určení
součinitele propustnosti:
1. polní zkoušky (čerpací zkoušky nebo zkoušky propustnosti vrtu)
2. empirická korelace podle čáry zrnitosti,
3. vyhodnocení oedometrické zkoušky,
4. kla
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 3,33 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BM02 - Pozemní komunikace II
Reference vyučujících předmětu BM02 - Pozemní komunikace II
Reference vyučujícího Dr. Ing. Michal Varaus
Podobné materiály
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Přednáška perspektivní promítání
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - POS přednáška 1
- BI01 - Stavební látky - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Projekt výkresy přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon10[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon11[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon12[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon1[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon2[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon3[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon4[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon5[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon6[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon7[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon8[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška betkon9[1]
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednáška7
- BT51 - TZB I (S) - Přednáška
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Přednáška
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Přednáška 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 1
- BT02 - TZB III - Prednaska 2
- BT02 - TZB III - Prednaska 3
- BT02 - TZB III - Prednaska 4
- BT02 - TZB III - Prednaska 5
- BT02 - TZB III - Prednaska 6
- BT02 - TZB III - Prednaska 9 - chlazení
- BT02 - TZB III - Prednaska 10 - ZZT
- BT02 - TZB III - Prednaska - Hluk
- BT02 - TZB III - Prednaska - Prumyslova vzt
- BT02 - TZB III - Prednaska - Ohrivac
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 2
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 3
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 4
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 5
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 6
- BH05 - Pozemní stavitelství III - Prednaska 7
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva I
- BI01 - Stavební látky - Přednáška - Pojiva II
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Kratochvílové
- BA04 - Matematika III - Texty k přednáškám statistiky od Nagyho a Homolový
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.1
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednáška č.5,6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 1
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 2
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 3
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 4b
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 5
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 6
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 7
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8a
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 8B
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 9
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 10
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 11
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 12
- BW05 - Realizace staveb - přednáška 13
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 1.3.2010
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1 a 2 přednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5-2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 5
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 6
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 7
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 8
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 9+10
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 2.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 3.3
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 4.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 5
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 6
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 7.2
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 8
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 9
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 10.1
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 11
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 12
- BM02 - Pozemní komunikace II - přednáška 13
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 1
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 2
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 3
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 4
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 5
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 6
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - přednáška - text 9
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 1
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 2
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 3
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 4
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 5
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 6
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 7
- BN01 - Železniční stavby I - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 2
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 3
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 7
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 8
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 9
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 10
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 11
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednáška 12
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 1
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 2
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 3
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 4
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 5
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 6
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 7
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 8
- BM03 - Městské komunikace - přednáška 9
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 3
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 4
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 5
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 6
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 7
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 8
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.1
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 9.2
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 10
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 11
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 12
- BN02 - Železniční stavby II - přednáška 13
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 1
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 2
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 3
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 4
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 5
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 6
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 7
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 9
- BL12 - Betonové mosty I - přednáška 10
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 2
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 3
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 4
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 5
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 6
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 7
- BO09 - Kovové mosty I - přednáška 8
- BA02 - Matematika II - Přednáška
- BA02 - Matematika II - Přednáška - křivky
- BA02 - Matematika II - přednáška 03
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- BA02 - Matematika II - přednáška 4
- CD01 - Stavební mechanika - Přednáška - mezní plastická únosnost
- BC01 - Stavební chemie - 13. prednáška
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - 1. přednáška
- BB01 - Fyzika - 9.přednáška
- 0L6 - Zděné konstrukce - 9.přednáška
- BM01 - Pozemní komunikace I - 3.přednáška
- CW12 - Systémy řízení jakosti - přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 3.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 2.přednáška
- BM03 - Městské komunikace - 1.přednáška
- 0O4 - Kovové konstrukce III - péta přednáška
- BC01 - Stavební chemie - 1. - 12. přednáška
- CV05 - Investování - prednaska
Copyright 2024 unium.cz