Zpracované otázky

14. Behaviorismus (Podmínky vzniku, základní paradigma, fáze behaviorismu. Představitelé klasického behaviorismu)


Behaviorismus
- důležitý směr americké psychologie 20. století
- teorie zabývající se chování m subjektů na základě studia odpovědí na stimuly
- inspiroval se pozitivistickým ideálem vědy – odmítá metodu interjekce revoluční směr v psychologickém myšlení
- rozšíření biologické vědy na studium chování zvířat
- předmět studia omezuje pouze na objektivně pozorovatelná fakta – hlavně studium chování
- lidská mysl je černá skříňka – k níž objektivními metodami vědeckého zkoumání proniknout nelze
- popírá nezávislý význam mysli – popírá jakékoli subjektivní pojmy a metody
- dnes nejrozšířenější směr, který chápe psychologii jako přírodní vědu
- základní metody: pozorování, experiment, slovní výpověď, výkonové testy


Předchůdci behaviorismu:
- Ruská reflexní škola – Ivan Michailovič Sečenov
- Ivan Petrovič Pavlov – podněty a reflexy - podmíněné , nepodmíněné
- Edward Lee Thorndike

Fáze behaviorismu:

1. fáze 1920 -1935
- bylo vyřešeno, že základním paradigmatem behaviorismu je schéma stimulus – reakce = S - R (Watson)

2. fáze 1935 -1948
- intermitující proměna – orientace na složitější vztahy mezi proměnnými (vše, co vstupuje do proměňování podnětů)

CHOVÁNÍ = FUNCKE (VNĚJŠÍCH STIMULŮ, VĚKU, PUDŮ, DĚDIČNOSTI A ZKUŠENOSTI)
=
B = F (S, A, P, H, T)

- VNĚJŠÍCH STIMULŮ, VĚKU, PUDŮ, DĚDIČNOSTI A ZKUŠENOSTI – intermitující proměnné
- už se mluví o celém chování, ne jen o reakci, berou ho opět celkově, ne kouskovitě
- začaly vznikat dva systémy:
1. věnuje se výzkumu učení – podstatou lidsk ého učení, jak se věci kolem nás spojují, jak my je ovlivňujeme, aktivně
2. učení a osobnost – které základní vlastnosti slouží k intenzivnějšímu učení, jak já upravuji podmínky, za kterých se učím

- začala se studovat rozdílnost situací - kdy se učím za normálních okolností
- kdy se učím za upravených okolností

- přesně popsali průběh reakce i všechny experimenty
- popisovali přesně chování člověka
- kvantitativně vyjádřili chování – převedli ho do čísel
- Skiner, vypůjčil si to z fyziky




3. fáze 1948
- neobehaviorismus – vliv na něj má tvarová psychologie (gestaltismus)
- směr, který zachovává myš lenku behaviorismu a klade důraz na chování, ale na základě jemnější ho rozboru vztahů mezi podněty vněj šího prostředí a chování organismu se zaměřuje i na určité vnitřní pochody organismu, kter é tyto vztahy zprostředkovávají
- díky válce odchází mnoho evropských psychologů do Ameriky
- objevují se sémiotické práce – Osgood – studuje znaky, reakce na znaky (podnětem je znak)
- vrací se k metalistické psychologii
- člověk zareaguje na význam podnětu (každý reaguje jinak – každý si význam podnětu vyklád á po svém, na základě vlastních zkušeností)
- jednoduché reakce – molekulární chová ní (tlesknutí uhnu)
- složitější reakce – molární chování (pravidelné cvičení na piano s cílem naučit se na něj hrát)


4. fáze 50. – 60. léta 20. století
- tato fáze ale stále trvá
- neobehaviorismus vstupuje do subjektivní fáze
- psycholingvistické výzkumy
- základ pro vznik kognitivní psychologie
- otevřel černou skříňku (zabývá se všemi proměnnými)
-

Představitelé klasického behaviorismu

John Bradus Watson
- americký psycholog
- zakladatel behaviorismu
- prováděl výzkumy se zvířaty
- nově vymezuje předmět psychologie – chování
- chování můžeme rozložit do reakcí – stimulus – reakce (S - R)
- zdůrazňuje, že výzkum zvířat je stejně důležitý jako výzkum chování člověka
- introspekci odsuzuje – data získaná introspekcí jsou nejasná a nestabilní
- základní psychologické metody pro něj jsou pozorování, experiment, výkonové testy, výpověď
- vrozené city jsou podle něj jen tři: strach, vztek a láska


Clark Leonard Hull
- americký psycholog
- chápal psychologii jako přírodní vědu
- zjištěné zákony chování mají být vyjádřena matematickými rovnicemi
- živé organismy včetně člověka považoval za automatické entity – bez mysli, duše č i ducha odděleného od těla
- principy chování podle Hulla – 16 verbálně i matematicky vyjádřených požadavků
- puzení, posílení, redukce puzení, pob ídky...


Burrhus Frederic Skiner
- americký psycholog
- zastánce S – R
- rozlišil dva druhy chování: 1. respondentní – respondenty jsou vyvolané reakce
2. operantní – operanty jsou vysílané projevy, spontánní akty chování, mají kladné či záporné důsledky
- operantní podmiňování – druh učení, při kterém se měn í pravděpodobnost výsledku chování na základě jejich důsledků




15. Neobehaviorismus (Tolman – interven ující proměnné, znakové funkce chápání, teorie učení, kognitivní teorie motivace. Skinner – model učení, studium verbálního chování)


To samý jako předchozí otázka... je to podle mě hodně podobný..



16. Gestaltismus (Podmínky vzniku, Berlínská škola – studium vnímání a myšlení, představitelé, L ipská celostn í škola, neogestaltismus)


Tvarová psychologie – gestalti smus
- prosazuje zásadu tzv. zlostnosti
- odezva na asocianismus, odmítá asocianismus
- oproti asocianismu zdůrazňuje celek a vlastnosti celku, které nelze redukovat na elementy


č lenité (slyšená slova, geometrické figury ...) sleduje je Berlínská škola

Celky
(vjemové,
prožitkové, neučleněné (únava...) studuje je Lipská škola
osobnostní,
kulturní...)

Celek:
- pokládá vyšší celky za vysvětlitelné, pokud známe jednotlivé části toho daného celku
- je nositelem vlastností, které se nedají vysvětlit z částí
- uzavřený, ohraničený, vazebnost mezi vnitřními částmi
- celek se dělí jen abstraktně, doopravdy se dělit nedá
- celostnost - univerzální vlastnost pro psychiku
-projevuje se v chování celku
- vždy má určité místo, které je dáno vztahy celého komplexu (změní se jedna část (vlastnost), změní se celý celek)
- úroveň celků je různá, každý element psychiky je brán jako celek, různé úrovně mentáln ího života
- vztahy mezi celky jsou podřadné, některé i souřadné, jsou zde i vztahy nadřazené strukturované celky
- neučleněné celky – vztah tak dobře určit nelze
- vztahovostí se tedy rozčleňují celky na členěné a neučleněné
- studium celků – závisí na osobnostech, které se na studii podílely

Berlínská škola:
- centrem pozorování je vnímání a myšlení
- chtějí to pochopit, vykládají je jako celistvé procesy
- určily zákony, které vytvářejí zákony při vnímání a myšlení
- obojí je hledání tvarů – procesy mají společný původ, vystupují jako jednota
- jakmile procesy nějakou dobu trvají, všímáme si odlišností
- pro celek a části je typické napětí
- dynamika vztahů je konstruktivní – typické pro všechny celky
- pokud napětí v celku trvá, celek existuje – s ukončením napětí celek zaniká

Tvarové zákony:
o zákon uzavřenosti
o zákon společného původu
o zákon blízkosti
o zákon podobnosti
o zákon stejnosti
o zákon zaměřenosti subjektu

- výkonové pole – pole, kde lze vyčlenit pozadí
- figura musí být symetrická, umožňuje vidět jednotnost
- pokud nějaký zákon nefunguje klam
- myšlení:
o hledání tvaru, proces řešení problémů
o 1 druh řešení – řešení vhledem – považovali ho za postupnou strukturalizaci (vytvořen í tvaru)
o s určitým zpožděním se opakuje povel (viz luštění křížovky)

Představitelé:
- Max Wertheimer
o narodil se v Praze
o dáváme přednost velkým, odděleným celkům, nikoli jednotlivým podnětům (venku vidí me stromy, auta.. ne odstíny a určitý počet záblesků..)
o princip proximity (blízkosti), podobnosti, návaznosti, dobré křivky..
o dvojí myšlení:
1. reproduktivní myšlení: opakují se myš lenkové postupy, které jsme použili už dříve v jiných situacích
2. Produktivní myšlení: řešení vhledem – hluboké pochopení struktury problémy, je srovnatelné se
vznikem dobrého tvaru, umožňuje přenos nových poznatků na jiné situace

- Wolfgang Köhler
o narodil se v Estonsku
o nová teorie učení: vyřešení problému je výsledkem vhledu – vnímání nových vztah ů a souvislostí v dané situaci
o o vhled se jedná jen tehdy, pokud je jednání výsledkem úvah o celkové charakteristice situace
o učení vhledem se velmi liší od učení metodou pokusu a omylu, kterou popsal Thorndike


- Kurt Koffka
o německý psycholog
o vypracoval teoretické propracování gestapismu
o aplikoval principy tvarové psychologie na dětskou psychiku


- Karl Duncker, Kurt Lewin

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lipská celostní škola

- studovala neučleněné celky (zážitky nižších smyslů, při tělesných pohybech, vysokého vzrušení, silné únavy...)
- tvary a neučleněné celky jsou vždy včleněny do vyšších celků