Otazky

1.
Předmět psychologie zdraví. Koncepce zdraví a zdravé osobnosti. Somatické, psychické a sociální aspekty zdraví. Přehled teorií zdraví. Zdravý životní styl. Programy psychologie zdraví.
PSZD je speciální psychologickou vědní disciplínou
zabývá se rolí psychologických faktorů při udržování dobrého zdravotního stavu, při prevenci nemocí, při zvládání negativních zdravotních stavů, při poskytování psychologické pomoci pacientům při uzdravování a při vyrovnávání se s chronickými nemocemi
PSZD byla uznána za samostatný specializační obor psychologie v roce 1978 - Americká společnost ustanovila svou 38. divizi, nazvanou Psychologie zdraví
v roce 1982 začal vycházet časopis Health Psychology s jasným vyjádřením záměru a rozsahu působnosti tohoto oboru
existuje i mezinárodní společnost psychologie zdraví European Health Psychology Society, která každoročně koná výroční konference
Cíle PSZD - úkolem PSZD je budovat teorii zdravého jednání a chování člověka a získávat solidní poznatky z oblasti psychologie - na jedné straně o tom, co naše zdraví posiluje, a na druhé straně o tom, co našemu zdraví škodí
Hlavní charakteristiky PSZD
PSZD je zaměřena na psychicky relativně zdravé lidi - vychází z problematiky lidí, kteří jsou z psychologického hledisky v mezích normálu
PSZD je zaměřena na předcházení zdravotním těžkostem - v první řadě jde o prevenci, ne o terapii; jde jí o udržování dobrého zdravotního stavu, posilování zdraví, podporu zdraví, utužování a psychické povzbuzení zdraví
PSZD se snaží budovat své teorie i svou poznatkovou základnu vědeckými způsoby; snaží se pracovat přesně a soustavně; čerpá z odborně zaměřených prací (psychosomatická medicína, lékařská ps., klinická ps., behaviorální zdraví atd.)
Důvody pro zrod PSZD
v průběhu 20. stol. se radikálně změnila struktura nemocí, které vedou ke smrti - na začátku 21. stol se umírá na nemoci, které jsou způsobeny stylem života ( civilizační nemoci ), do pozadí ustoupily nakažlivé nemoci
radikálně se mění pojetí zdraví - zdraví se chápe jako stav, kdy je člověku dobře, a to jak po stránce tělesné, tak i duševní, ba i sociální
tradiční biomedicinský model se mění v holistický → celostní přístup k člověku
v jádru biomedicinského modelu je pojetí patogenních faktorů - toto pojetí vystihovalo příčinu nakažlivých nemocí - docházelo k podstatnému zlepšení tělesného zdravotního stavu a radikálního prodloužení průměrné délky života lidí v civilizovaných zemích ve 20. stol.; dnes se ukazuje , že příčinnou mnoha nemocí nejsou patogeny - v pozadí zhoršeného zdravotního stavu jsou rizikové formy chování ( kouření, nadměrná konzumace alkoholu, malá pohyblivost, nezdravé způsoby stravování, promiskuitní sexuální chování apod.
hledají se salutogenní faktory - faktory integrované prevence
zvýšení výdajů na zdravotnictví - zlepšení ekonomické situace
Psychologie ve zdravotnictví
na odděleních somaticky nemocných bylo zpočátku velice málo psychologů
později byli kliničtí psychologové žádáni o pomoc v terapii
brzy se ukázalo, že znalosti a dovednosti psychologů je možno využívat i v jiných situacích - byli zváni k problémům, které se objevovaly u dětí na pediatrických odděleních, u pacientů pře operacemi a po nich, u lidí po traumatických událostech, u chronicky nemocných, na odděleních neurologie, rehabilitační péče atd.
řada lékařů začala počítat se spoluprací psychologů - kliničtí psychologové se dostali až k samostatnému základnímu výzkumu psychologických aspektů zdravotních problémů - pomalu se zrodila psychosomatická medicína
Psychosomatická medicína
= vědní obor, který vznikl z poznání, že fyzické nemoci mají své emocionální a psychické
složky a že psychologické a somatické faktory jsou spolu v interakci tam, kde vznikají
nemoci
jedním z momentů, který podnítil zájem o otázky vztahu tělesných a duševních jevů, byly Cannonovy pokusy z roku 1932 - bylo prokázáno, že emoce nejen doprovázejí tělesné změny, ale že také fyzické změny způsobují
rodila se představa o tom, že existuje určitý vztah jak mezi emocionálními a fyzickými jevy, tak mezi osobnostními charakteristikami a nemocí
pozornost se soustředila na studium stresu - zjišťoval se vliv stresu na zdravotní stav - doplnění stávajícího biomedicínckého pojetí nemoci
představa jediného faktoru (patogenu) byla nahrazena představou souhry mnoha faktorů - multifaktoriální představa o vzniku nemocí - zrodila se představa biopsychosociálního modelu nemoci
Behaviorální medicína
= mezivědní obor, který se zabývá vývojem a integrací behaviorálních a biomedicínských
vědeckých poznatků a technik, které se týkají zdraví a nemoci, a aplikací těchto technik
v rámci prevence, diagnózy, léčení a rehabilitace
reformní hnutí, které integrovalo klasickou biologicky orientovanou medicínu a soudobou klinickou psychologii
soustředila pozornost na rizikové formy chování
studium zrodu nemocí a možností jejich prevence
probuzení zájmu o způsoby zvládání bolesti - ta leží na pomezí fyziologických a psychologických aspektů zdraví
stále častěji se zdůrazňovala prevence
behaviorální zdraví - důraz na podporu a posilování zdraví
salutogeneze - spojena se jménem Aaron Antonovsky - kladl si otázky, proč někdo při působení určitého patogenu onemocní, a jiný ne; zabýval se tím, proč někteří lidé přežili morovou epidemii a jiní ne;
( salutogeneze se zabývá obecnými faktory, které posilují zdraví
Psychologie zdraví v České republice
v květnu 1988 došlo k prvnímu setkání psychologů, kteří se zajímali o otázky PSZD - v čele stáli Miluše Havlínová, Eva Šulcová a Václav Břicháček
v září 1988 byla založena sekce PSZD v rámci Československé psychologické společnosti- ta se rozrostla o mnoho dalších členů ( např. Míček a Křivohlavý)
sekce organizuje řadu seminářů - zprávy o těchto seminářích jsou uváděny v časopise Psychologie
Zdraví
člověk je bytost bio- psycho- sociální ( zdraví je stav úplné tělesné, psychické a sociální pohody
zdraví je celkový stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí
zdraví je podstatné pro naši spokojenost; zdraví je žádoucí; zdraví je chápáno jako důležitý prostředek k dosažení cíle
zdraví je záležitostí výuky, osvěty
optimální stav zdraví určité osoby závisí na stavu souboru podmínek, které jí umožňují žít a pracovat tak, aby byly splněny její realisticky zvolené a biologické možnosti
( nejdůležitější podmínky: základní potřeby jídla a pití, bydlení, tepla a smyslu života; přístup
k co největšímu množství informací o těch faktorech, které mají vliv na život člověka;
dovednosti pracovat s informacemi; ohled na druhé lidi a prostředí
aktuální stav zdraví určité osoby v dané chvíli závisí na stupni, v němž jsou tyto podmínky v praxi realizovány
Přehled teorií zdraví
Seedhouse rozděluje teorie zdraví do 4 skupin:
teorie, které považují zdraví za ideální stav člověka, jemuž je dobře (wellness)
teorie, které chápou zdraví jako „fitness“ - normální, dobré fungování
teorie, které se dívají na zdraví jako na zboží
teorie, které chápou zdraví jako určitý druh síly
existuje uspořádání podle toho, zda je zdraví chápáno jako prostředek k určitému cíli, nebo zda je chápáno jako cíl sám o sobě - jako „konečný“ stav veškerého našeho snažení“
Zdraví jako zdroj fyzické a psychické síly
zdraví je považováno za určitý druh síly, která člověku pomáhá v životě zdolávat různé těžkosti
tato tajemná síla se může vytrácet a člověk slábne - úbytek životní síly; tato síla se dá opět nabýt - dobré zdraví je síla zvítězit nad nemocí, která člověka momentálně ohrožuje
Zdraví jako metafyzická síla
představa zdraví jako něčeho, co člověku umožňuje dosahovat vyšších cílů, než je samo zdraví
Salutogeneze - individuální zdroje zdraví
Aaron Antonovsky zjistil, že ve vyrovnávání se s těžkými životními problémy jde o celkovou, holistickou charakteristiku postoje k životu - smysl pro integritu
Antonovsky naznačil 3 základní aspekty tohoto zdroje zdravotní síly - smysluplnost; vidění zvládnutelnosti úkolů; schopnost chápat dění, v němž se člověk nachází
Zdraví jako schopnost adaptace
adaptace je schopnost upravit prostředí nebo změnit vlastní způsob života
Dubos chápe zdraví jako schopnost pozitivně reagovat na různé výzvy životního prostředí, tj. na nepříznivé situace, s nimiž se člověk v životě setkává
Zdraví jako schopnost dobrého fungování
zdraví je stav optimálního fungování člověka vzhledem k efektivnímu plnění role a úkolů, k nimž byl socializován
Zdraví jako zboží
pojetí zdraví jako něčeho, co se dá dodat, koupit, ztratit
zdraví se dá koupit v lékárně ve formě léku v lékárně nebo ve formě určitého lékařského zákroku
Zdraví jako ideál
tuto definici publikovala Světová zdravotnická organizace
zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky i sociálně; není to jen nepřítomnost nemoci a neduživosti
Programy PSZD
Programy PSZD v zahraničí
oblasti uplatnění poznatků PSZD:
Aplikace PSZD v pracovním prostředí
Aplikace PSZD ve veřejném zdravotnictví.
Aplikace PSZD ve zdravotnických službách.
Aplikace PSZD v oblasti práva a politiky.
Aplikace PSZD v pracovním prostředí
ukázalo se, že aplikací poznatků PSZD je možno zlepšit celkový zdravotní stav zaměstnanců
vstup PSZD do pracovního prostředí byl v první řadě orientován na prevenci řady faktorů, které by mohly negativně ovlivnit zdravotní stav pracovníků - prevence kardiovaskulárních onemocnění, snížení hypertenze a obezity, na druhé straně šlo o zvýšení dobré tělesné kondice pracovníků
byl prověřován zdravotní stav, výchova zaměstnanců k odpovědnější péči o zdraví, výcvik zdravotně účinnějších způsobů zvládání životních těžkostí, poradenství v otázkách péče o zdraví a kvalitu života
témata, na která byla nejčastěji zaměřena činnost psychologů zdraví v podnicích: kouření, snižování hypertenze, programy na zvládání stresu z pracovních podmínek, zvyšování pohybové aktivity, obezita, vícesložkové programy PSZD v práci, úpravy pracovního prostředí s ohledem na požadavky zdraví
Aplikace PSZD ve veřejném zdravotnictví
na rozdíl od klinicky orientovaného zdravotnictví, které je zaměřeno na jednotlivé lidi, je veřejné zdravotnictví zaměřeno na péči o komunitu
práce klinicky orientovaného a veřejného zdravotnictví se ale v mnoha směrech překrývají a doplňují
v některých státech se stal předmět PSZD povinnou součástí studia pro všechny odborné pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v oboru veřejného zdravotnictví
Zdraví životní styl
v posledních desetiletích se v oblasti veřejného zdravotnictví hovoří o tzv. druhé revoluci - klade se důraz na zdravý životní styl
psychologové se více zajímají v teorii i praxi zdravým životním stylem, zdravými životními zvyky - zdravým způsobem výživy, opatřeními proti nehodám a úrazům, pohybovou aktivitou atd.
psychologové se musí naučit rozpoznávat nový druh zdravotních rizik - problematika stresu, workoholismus, hráčské či počítačové závislosti
PSZD se zaměřuje i na zdraví ohrožující faktory životního prostředí
jedním ze specifických úkolů PSZD je využití jejích znalostí v oblastech postižených přírodními či technickými katastrofami
Programy aplikace PSZD v České republice
seznamování veřejnosti s tematikou PSZD - v ČR se lze v posledních letech setkat s rozvíjením určitých aplikačních aktivit a programů psychologie zdraví
škola podporující zdraví - filosofie školy podporující zdraví je formulována do sedmi bodů:
zdraví je chápáno holistické, tj. jako jev fyzický, psychický sociální i duchovní
jde o všestrannou podporu a vedení takového života, který je plnohodnotný jak pro daného jedince, tak pro společnost; zdraví má v tomto pojetí kvality života prioritní hodnotu
odpovědnost za takto chápaný zdravý a kvalitní život má každý člověk osobně; má ji však i komunita, která se má o školu a výchovu dětí a mládeže starat
výše uvedeným cílům napomáhá znalost a praktické používání zásad duševní hygieny a psychologie zdraví
sociální interakce a sociální komunikace má také své místo v rámci Školy podporující zdraví
pro výchovu k výše uvedeným cílům je třeba vytvářet vhodné podmínky a aktivně se starat o zdravé prostředí nejen ve škole, ale i v rodinách dětí, v dané komunitě, přírodě atd.
v síti projektu Zdravá škola je v ČR evidováno 98 škol povinného vzdělávání a v síti projektu Zdravá mateřská škola je 87 mateřských škol
tento program je organizován pod záštitou ministerstva zdravotnictví
v celoevropském měřítku je komunitní program realizován pod záštitou Světové zdravotnické organizace a má podporu Evropského parlamentu
v současné době zahrnuje 40 zemí
2. Fyziologie stresu, první příznaky stresu, somatizace stresu, diagnostika stresu. Analýza stresorů. Teorie životních událostí.
problematikou stresu se zabývalo mnoho badatelů- zajímalo je, kdy člověk v těžké situaci zvolí boj a kdy útěk
v průběhu 20. stol. došlo poprvé k soustavnému experimentálnímu studiu těchto jevů
• I.P.Pavlov - sledoval, co se děje v organismu psa, když si nebyl jistý zda dostane potravu nebo elektrický šok - sledoval žaludeční píštěle a rozbor žaludečních šťáv, zajímal se také o chování psů v této „stresové“situaci
• W Canon - věnoval se studiu fyziologických změn v organismu vystavenému těžkým životním situacím, zaměřil se na zvířata - zvířata přiváděl do těžkých situací ( nadměrný hluk, teplota) a sledoval, co se děje v předivu systému jejich fyziologických fcí. Zjistil, že v situaci ohrožení dochází k mobilizaci celého organismu a k celkovému zvýšení činnosti sympatického nervového systému
• H. Selye - zakladatel tzv. kortikoidního pojetí stresu, tj. studia zvýšené fce nadledvinek ve stresových situacích. Pozornost zaměřil na činnost endokrinního systému. Zjistil, že soubor změn fyziologických fcí, vykazuje určitou stálost - stabilní vzor odpovědí organismu na ohrožení nazval GAS - obecný adaptační syndrom, vyznačil v něm 3 fáze:
→ poplachová fáze GAS - vyhlášení poplachu, mobilizace obranných možností organismu, výrazně zvýšenou činnost vykazuje sympatikus, do krve se dostává větší množství adrenalinu, zvyšuje se srdeční tep a krevní tlak, zrychluje se dýchání, zvýšená potivost, krev se hromadí ve svalech končetin - organismus je připraven k boji nebo k útěku
→ fáze resistence v rámci GAS - vlastní boj organismu se stresorem
→ fáze vyčerpání v rámci GAS - aktivace parasympatiku , organismus stresu podléhá a hroutí se, deprese, exitus
• R. Lazarus - položil hlavní důraz na kognitivní, specificky lidskou charakteristiku zvládání těžkostí lidmi, soustředil se na psychiku člověka během NŽS, výsledky pozorování formuloval do modelu dvojího zhodnocování situace ohrožení:
→ prvotní zhodnocení situace - zvážení situace z hlediska ohrožení vlastní existence, zdraví, sebehodnocení, pověsti...
→ druhotné zhodnocení - týká se možností určitého člověka zvládnout danou situaci, jde o zvažování nadějí, schopností, strategií...
→ zranitelnost (vulnerabilita) - je třeba brát ohled na zranitelnost každého člověka - např. podstatně zranitelnější je dítě a starý člověk než člověk na vrcholu života
Definice stresu
- Selye definuje stres jako určitý stav těla a mysli, který se projevuje řadou objektivně zjistitelných chemických a fyziologických změn v orgánech
u člověka se hovoří o stresu tam, kde se dostává do zátěžové situace, tj. když na něho doléhá různý druh tlaku „ze všech stran“
stresory - negativní životní faktory - jednotlivé nepříznivé vlivy, které mohou vést k tíživé osobní situaci člověka
salutory - pozitivní životní faktory - posilují, povzbuzují člověka v těžké situaci, dodávají mu sílu, výdrž v boji se stresem
pro definici stresové situace je podstatný poměr mezi mírou stresogenní situace a silou danou situaci zvládnout - o stresové situaci hovoříme v případě, že míra intenzity stresogenní situace je vyšší než schopnost daného člověka tuto situaci zvládnout (=nadlimitní, nadhraniční zátěž)
nadlimitní zátěží je celá stresogenní situace - může jí být jeden stresor či souhra několika stresorů
- 2 druhy stresu - rozdělení podle kvality stresové rce
distres = negativně prožívaný stres - situace subjektivně prožívaného ohrožení dané osoby s jeho průvodními, často výrazně negativními emocionálními příznaky - k distresu dochází tam, kde se domníváme, že nemáme dost sil a možností zvládnout to, co nás ohrožuje, a emociálně nám není dobře
eustres - nejde o negativní emocionální zážitek , jsou to případy, kdy se snažíme zvládnout situaci, která nám přináší radost, ale vyžaduje nějakou námahu, dále je to svatba, narození dítěte, výhra, sportovní výkony...
zvláštními případy stresu je tzv. anticipační stres (člověk předvídá možný vznik zátěže či ohrožení) a informační stres (člověk trpí nedostatkem věrohodných a podstatných informací či je naopak informacemi zahlcen)
- 2 druhy stresu podle intenzity stresové rce
hyperstres - stres překračující hranice adaptability
hypostres - zátěž nedosahující obvyklé intenzity stresu
Příznaky stresu
A. Fyziologické příznaky stresu:
- bušení srdce, bolest a svírání na hrudní kosti, nechutenství a plynatost, křečovité, svírající bolesti v dolní části břicha, průjem, časté nucení na moč, snížení až nedostatek sexuální touhy, změny v menstruačním cyklu, bodavé, řezavé, palčivé pocity v rukou a nohou, svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, úporné bolesti hlavy začínající v zátylku a rozšiřující se vpřed od temene hlavy k čelu, častější migréna, exantém - vyrážka v obličeji, nepříjemné pocity v krku, potíže v soustředění vidění na jeden bod, popř. dvojité vidění
B. Emocionální - citové- příznaky stresu:
- prudké a výrazné změny nálad, nadměrné trápení se věcmi, které nejsou tak důležité, neschopnost projevit emocionální náklonnost a sympatii či empatii, nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický zjev, nadměrné denní snění a stažení se ze sociálního styku, nadměrné pocity únavy, obtížné soustředění pozornosti, zvýšená podrážděnost, popudlivost, úzkostnost
C. Chování a jednání ve stresu - behaviorální příznaky stresu:
- nerozhodnost, nerozumné nářky, zvýšená absence v práci, zvýšená nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, sklon k nepozornému řízení a zvýšená nehodovost, zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, vyhýbání se odpovědnosti, častější používání výmluv a růst falešných forem jednání a mluvení, zvýšený počet vykouřených cigaret za den, zvýšená konzumace alkoholických nápojů, větší závislost na drogách všeho druhu, ztráta chuti k jídlu či naopak přejídání, změny v denním životním stylu a rytmu, problémy s usínáním, zaspáváním, snížená kvalita práce i snížené množství vykonané práce vůbec
Analýza stresorů
- distres přináší řadu negativních důsledků, jak pro naše zdraví, tak pro naši běžnou činnost, proto byla stresorům věnována značná pozornost
1. Vztah charakteristik zaměstnání a stresu
vysoká míra požadavků kladených na člověka, kombinovaná s malou mírou možností řídit běh dění → nejvyšší míře stresu nejsou vystaveni nejvýše postavení zaměstnanci, ale pracovníci střední společenské vrstvy - jsou na ně kladeny velké konkrétní požadavky, ale je jim dávána malá možnost řízení potřebných věcí; požadavky na ně jsou kladeny nejen shora od nadřízených, ale i od lidí níže postavených
dalším faktorem ovlivňující stres jsou vzájemné vztahy mezi lidi při práci
přetížení množstvím práce - - množství práce, kterou má daný člověk vykonat, je vyšší, než je daný člověk schopen vykonat za čas, který má k tomu k dis