Otazky

Otázka číslo 1. Úvod do studia vývojové psychologie
předmět, metody a přístupy, charakteristika základních odvětví vývojové psychologie
Vývoj = ontogeneze, geneze, ontogeneze lidské psychiky
Jako samostatná věda 19./20. Století
Počátky lze nalézt v dobách starověku
Počátky:
- spjaty s počátky ffie, 1.zmínky v dílech filosofů
3 etapy:
1. Naivní období (přípravné) – starověká ffie
2. Předvědecké období (předdarwinstické, darwinistické)
3. Vědecké období (období 20. Století) rozvoj pedagogické psychologie
Naivní období
- již čínská a egyptská ffie
- 1. pokusy o periodizaci
HERAKLEITOS
- dynamika vývoje přírody a společnosti, vývoje jedince
- pohyb nebo změna je zk. formou lidského bytí
- nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky
ARISTOTELES
- systematik
- snaha vymezit podstatu stáří (opatrnost, moudrost, chladnost, žijí vzpomínkami, skepse,
sobectví)
- kdy je zlom mezi mládím a stářím
- kdy je člověk nejproduktivnější fyzicky (30-35let), psychicky (až po 49 roce)
HYPOKRATES
- temperament
- periodizace
Předvědecké období
- spojeno s různými pedagogickými teoriemi
J.A.KOMENSKÝ
(1592-1670)
- učitel národů, znalec lidské duše
- periodizace vývoje (pacholecký věk, věk kmeta...)
- položil základy pedopsychologie
- lidský věk: 8 vývojových období
- výchovné aspekty (včastnost)
J.LOCKE
- filosof, důraz na smysly
- „Výchova gantlemana“- vychovat dítě tak, aby si zachovalo morální vlastnosti
J.J.ROUSSEAU
- psal o výchově: pedagogický román „Emil“
- výchova děti mnohdy znásilňuje, deformuje→ správná výchova = citlivá, jemná, měla by
vycházet ze znalosti dětské duše → naslouchat
- periodizace do 12 let „spánek rozumu“
od 15 let důležitý důraz na mravní výchovu
PESTALLOZZI
- pedagogický reformátor, sledoval děti (hl. svého syna) → „Úvahy o vývoji psychiky“
DARWIN
(1809- 1882)
- rozvoj genetické psychologie
- evolucionismus
- osamocení psychologie
- základy ontogenetické a fylogenetické psychologie
- podnítil vznik dětské psychologie
- „století vývoje“ – experimenty v psychologii
- zabýval se fylogenezí (změny ve vývoji živočichů), úloha boje o život, dědičnost
- nástin biografie dítěte
S. HALL
- rekapitulační teorie vývoje člověka – v dětství si prochází etapami, kt.si prošlo lidstvo
- ovlivněn Darwinem
HAECKE
- ovlivněn Darwinem
- autor biogenetického zákona (hl. na prenatální období)
Vědecké období:
- vývojová psychologie se osamostatňuje
- integrace poznatků z přírodních věd
E. KEYOVÁ
- důraz na vývoj dítěte
- vznik pedocentrismu
- důrazně se prosazuje pedagogická psychologie, v řadě zemí vzniká
S. HALL - intelektuální věk dítěte
BINET - 1. Metrická škála

STERN – hl.dětská řeč, konvergentní teorie
K. BUHLER – spolupracoval se svou ženou, rozvoj dětské vývojové psychologie
CLAPAREDE
- vznik pracovny vývojové psychologie ve Vídni
- pravděpodobně žák Piageta
V České Republice
- na počátku 20. století
- vliv ze zahraničí
FRANTIŠEK ČÁDA
- základy české vývojové psychologie
- filosof, psycholog
- založil sdružení pro výzkum dětí
- psychologie hry- dětská hra, studie dětské kresby
C. STEJSKAL
- 1/2 20.století
- vývoj intelektových schopností
SKOŘEPA - zkoumal pubertu
J. ŠVANCARA
- rozvinul dětskou vývojovou psychologii, vývojovou psychologii stáří
- diagnostika psychologie vývoje, publikace o stárnutí
- působil na katedře psychologie
V. PŘÍHODA
- žákem Thorndika, vliv behaviorismu, gestaltismu
- 4.díly „Ontogeneze lidské psychiky“
PAVEL ŘÍČAN
- agresivita a šikana, klinická psychologie
- jeden z prvních, kdo u nás propagoval psychoanalýzu
ZDENĚK MATĚJČEK
- spolupracoval s dětskými domovy
- v 60.letech výzkumy → ukázal, že děti, kt. vyrůstají v normální rodině jsou na vyšší úrovni
než děti vyrůstající v sirotčinci
WAGNEROVÁ, BŘICHÁČEK, KREJČÍKOVÁ
OBORY A SMĚRY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE
- fylogenetická, atropogenní, puberty...
Fylogenetická psychologie
- studuje nejdelší období
- studuje psychické projevy u nejrůznějších živočichů, zahrnuje období 100 000-1000 000let
Antropogenní psychologie
- zaměřena na vývoj různých civilizací a kultur
- zkoumá psychologii člověka žijícího v určité civilizaci
- transkulturní studie (hl. v rámci UNESCA)
- studuje se vývoj mýtu, řeči
- zkoumá období až 100 000 let
W.WUND – „Psychologie národů“
Ontogenetická psychologie
- ontos= jsoucí
- zkoumá vývoj duše nebo psychiky po dobu lidského života
- studuje: procesy, vlastnosti a stavy v jejich vývoji, faktory, činitele, kt. nás ovlivňují během
vývoje, patologické jevy vývoje
- vývoj paměti
KURIC
- zakladatelem psychologické disciplíny, kt. zkoumá kvalitativní i kvantitativní změny
prožívání a chování člověka
- zkoumá evoluci (kladné, pokrokové), involuční (chátrání,stárnutí), snižování psy výkonu

Význam:
Věda, kt. je teoretickým základem pro pedagogickou psychologii, dětskou psychopatologii, Atropologii
- umožňuje predikovat vývoj člověka
- umožňuje odhalit věkové zvláštnosti mezi jednotlivými dětmi
- umožňuje posoudit správný průběh vývoje
Existuje i atropogeneze zvířecí psychiky
METODY A PŘÍSTUPY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE
- anamnéza, test, pozorování, experiment, dotazník
- při diagnostice psychického vývoje
Experiment = kdy se snažíme manipulovat s určitými proměnnými
Kolerační analýza
- kdy zjišťujeme vztah mezi X a Y
- vztah mezi poruchou chování, vliv nedonošenosti, jak se odráží v neurózách
Kazuistická metoda
Kazus = případ konkrétního dítěte, kdy sledujeme jeho vývoj
systematický popis vývoje určitého jednotlivce
velmi malá možnost generalizace
3 části: anamnéza – rekonstrukce dosavadního vývoje
návrh řešení
výsledky terapie
Retrospektivní postup – vychází z minulosti
Prospektivní postup – vychází z přítomnosti, snaha o prognózu
2 přístupy:
1. Podélný
- longitudinální
- dlouhodobé zkoumání téhož jedince nebo skupiny
- minimální rozsah jedna perioda
- v rámci gerontopsychologie
- je poměrně přesný
- pozorování, test, dlouhodobě dotazník
- nákladný, náročný, problém – stálost vzorku
+ snáze zachytit faktory a činitelé různého vývoje
2. Průřezový
- zkoumá jedince různě staré a srovnává je
- rychlý méně nákladný
- reprezentativnost skupin (jestli srovnáváme stejné skupiny)
- statický, přibližný, nepřesný
Vhodná kombinace obou přístupů → smíšené přístupy
Otázka číslo 2. ZÁKLADNÍ OTÁZKY VÝVOJE
teorie vývoje, zákonitosti vývoje
Vývoj
= určitý proces, při kterém dochází k určitým vývojovým změnám
= změny jak progresivní (vzestup), involuční (regresivní- sestup)
- má tvar nepravidelné spirály
Zpočátku je vývoj značně egocentrický (do 3-4let) → Koperníkova revoluce (p.decentrace)
→ nostrický vývoj (nos = my) – jedinec se více orientuje na své sociální zázemí
Teorie vývoje
1. Biologická teorie (endogenní)
- nativistické teorie, endogenní teorie, rekapitulační teorie, Geselova teorie
2. Empirická teorie
- behaviorální, neobehaviorální, kognitivní
Rekapitulační teorie
S.HALL
- zprvu se malé dítě podobá animální bytosti, později období divošství, lovectví
- v psychickém vývoji mají hl.roli geny – genotyp reguluje náš vývoj a řídí růst organismu
Psychoanalytická teorie vývoje
S. FREUD, E.FREUDOVÁ
- člověk prochází určitými vývojovými stadii
- důraz na úlohu pudů → uspokojení → problémy mezi Id a Ego a Super Ego
- přínos – použil dynamický pohled na psychiku a vývoj člověka
- lidská psychika se neustále vyvíjí
Sekvenční teorie vývoje:
T.A.GESELLA
- lékař a vývojový psycholog
- t. predeterminovaného růstu
- mechanika růstu 2 procesy (diferenciace a integrace)
- Sekvence = daný sled schopností
- ovlivňuje zrání organismu (maturace = zrání org.)
- zpracoval vývojové normy, jimiž charakterizuje vývoj
Interakční teorie
- moderní pohled na vývoj, kdy se bere v potaz interakce
- vyzdvihuje vzájemné prolínání faktorů
PIAGET – v 60.letech publikace „O vývoji myšlení“
- vývoj je multifaktorově podmíněn
J.ŠVANCARA
- psychologie stárnutí
- katedra vývojové psychologie v Brně
- Vývoj = každá změna, při které organismus získává něco nového (např.nové vlastnosti)
= proces, kdy se člověk stává autonomnější
Senzitické období
= období bohaté na určité změny (kritické období)
Pro rozvoj řeči – 1-3 rok
Pro rozvoj charakteru 4-6 rok
P. ŘÍČAN
- v dětství se musíme vzdát závislosti na rodičích a toho že vše můžeme
- ve stáří: aktivit a činorodosti, tělesné přitažlivosti a potence, svého fyz. a psy zdraví, vl. života
- v dospělosti a stáří: toho že máme nad vlastními dětmi moc
V. BŘICHÁČEK
- život je dráha, probíhá poměrně plynule, ale každý má v životě důležité body – momenty –
např. výběr profese, porod, vstup do ZŠ ...
DYNAMICKÉ ZÁKONISTOSTI PSYCHICKÉHO VÝVOJE
1. Z. individuálního průběhu
- každý člověk je originál, vyvíjí se jinak
- vliv genotypu a prostředí ve kterém vyrůstá
- neexistují dva jedinci, kt. by se vyvíjeli stejně
2. Z. vývojových retardací
- zpomalování vývoje
- nejrychlejší do jednoho roku, pak dochází k pomalému zpomalování (rychlost je zpočátku
3x větší)
- souvisí se zráním mozku
3. Z. vývojové nerovnoměrnosti
- jednotlivé vlastnosti psychiky se nevyvíjejí stejně (zpočátku myšlení než řeč, motorika než
psychika)
4. Z. kontinuity
= plynulosti – život člověka probíhá plynule
- nemusí nastat ve všech případech (zranění, vážná nemoc)
Strukturální zákonitosti vývoje
1. Z. vývojové diferenciace (specifikace)
- v průběhu vývoje dochází ke zdokonalování psychické struktury → vznik nových a
složitějších psy vlastností
2. Z. vývojová integrace (celistvosti)
- čím jsme starší tím je naše psychika propojenější
- nic se nevyvíjí jenom izolovaně, dochází k propojení vlastností
3. Z. vývojové centralizace
- čím jsme starší tím více centry mozku jsme ovlivňováni → zdokonalení psychiky
- v prenatálním a novorozeneckém období – mícha a prodloužená mícha
MECHANISMY VÝVOJE
- proces zrání a učení
Zrání (maturace)
- kostry, mozku, kloubů, svalů
- bio proces, kt. probíhá spontánně, fcí genotypu
Učení
- 2. mechanismus vývoje
= vliv prostředí vytváření nových vlastností, nových projevů, může maturaci podporovat,
urychlovat, optimalizovat → vzájemný vztah
otázka číslo 3. Periodizace psychického vývoje
kritéria posuzování vývoje, charakteristika integrační, kulminační a involuční periody se zaměřením na fyzické, psychické a sociální zvláštnosti
Kontinuální – vývoj je plynulý proces
Perioda - určitý časový úsek, pevně ohraničený, během něhož mají psy jevy, určité zvláštní
projevy (vyznačuje se psychickými, soc. i fyzickými změnami)
Periodizace – ARISTOTELA, CICERA, J.A.KOMENSKÉHO
- mají praktický význam - umožňují predikovat psy vývoj
FREUDOVA
KOMENSKÝ: 2 typy periodizací : v Orbis pictus, ve Vševýchově
Gustav AMERLING
- osvícenec, buditel, původně lékař
- dělil lidský život na jaro, léto podzim zima
Životní jaro – dětství (prvních dvacet let života)
Léto- část dospělosti (do 42 let)
Podzim života (42-62)
Zima = stáří (od 63 roku výše)
Podstatou periodizace je nalezení určitých období ve kt. nedochází k podstatným změnám.
Tyto periody jsou v určitém pořadí, mezi nimi jsou fáze rychlých přechodů, což jsou nahromaděné vývojové změny, díky nimž vzniká nová perioda.
Úskalí je v tom, že každý jedince prochází vývojem individuálně.
Problémy:
1.Kritéria pro stavení periody:
2. Časová lokalizace
3. Problém individuálních zvláštností
Otázka vhodných kritérií:
- lékaři: biologické momenty (váha, výška, růst zubů,osifikace, činnost endokrinních žláz,
věk…)
- pedagogové: pedagogické periodizace: kdy si všímáme pedagogických institucí a zařízení,
do kterých dítě dochází (často v Rusku)
- psychologické: zaměřují se na nějakou dílčí psychickou funkci – periodizace kognitivního
vývoje (Piaget), emoční vývoj
- sociální: všímají si hl. sociálních kritérií: úloha NŽS, úroveň socializace, přijímání
sociálních rolí, získání sociální identity
Ideální je, pokud v periodizaci zohledňuje všechny aspekty
Variability vývoje (- variabilita = proměnlivost vývoje člověka)
Intraindividuální
- u každého jedince se jednotlivé fce rozvíjejí jinak
- týká se individuálních zvláštností
- nejednotný vývoj anatomických struktur (vnitřních orgánů- mozek: zraje nejrychleji)
- zahrnuje i rozdíly v samotné psychice, kdy jednotlivé psy funkce dozrávají různě
Interindivuální
- rozdíly mezi jednotlivými jedinci
- role spousty faktorů – rasa, podnebí, kultura…
Intersexuální
- každé pohlaví se rozvíjí jinak - ženy: rychleji se rozvíjejí, rychleji stárnou, dožívají se vyššího věku
Vývojová akcelerace
Fakt, že se urychluje tělesný a pohlavní vývoj, rychleji zrají, ale také pomaleji stárnou (decelerace)- každá 6. dívka má pubertu v osmi letech, polovina žen má menarche v 10letech
Senzitivní období:
- kritické období, období, kt. je vhodné pro rozvoj určité fce ,
- už 6.týden je nesmírně důležitý pro vývoj zraku, období postnatální je důležité pro vývoj zraku
(Piageta a Eriksona doplnit)
Vývojové periody a jejich charakteristika
Dětství
- perioda, kt. je stále čím dál tím delší, posouvá se
- období integrace (formují se nové fce a vlastnosti, uceluje se psychika)
- zabývá s jím pedopsychologie – poznatky o tomto období nejlépe propracované
- psychologie předškolního věku, prenatální, pubescence, adolescence…
- u člověka enormně dlouhá perioda
- smysl periody příprava na život, vytvoření základů psychických i fyzických, od závislosti
k nezávislosti, k samostatnosti
- převažuje akomodace nad asimilací
- zk. znakem je potřeba hry, značná potřeba pohybu a aktivity
- značný vliv výchovy (rodiče, škola…)- maximální efekt
- na konci této periody dochází k jakési autoregulaci
- učení v této době má velký význam, jsme schopni dosáhnout maximální výsledky (po 21
ubývá paměťová schopnost)
- průběh socializace, interiorizace
- imitace, identifikace
- jsme hodně otevřeni světu, extravertní přístup, přátelskost, naladění na kontakt
- převládá kladné ladění: jsme pozitivní, máme tendenci zapomínat nepříjemné zážitky
- máme smysl pro rituály (uklidňují, podporují + výv. dítěte,eliminují úzkost dítěte…)
- většina lidí toto období považují za šťastné

Dospělost
- od 20 let až do 60 let
- období kulminace (vrcholu fyzických i psychických sil), období druhého věku
- není příliš propracovaná
- zabývá se jí adultopsychologie
- období plné síly
- dochází ke stabilizaci psychiky, k profesní a společenské zralosti, získání samostatnosti,
nezávislosti, každý čl. v této periodě si ji brání a prosazuje
- značná kreativita, pokles pohlavní aktivity, větší smysl pro možné a reálné, období bilancování
- doba kdy fyzicky stárneme, objevují se involuční změny
- hl. ve 2. polovině života převládá introverse, období menopauzy, poklesu pohlavních hormonů
Mecitma (ranná dospělost - preakmé) 20-30let (pojem zavedl Příhoda)
Adultium (střední dospělost - akmé) 30-40
Intervium (pozdní dospělost - postakmé) 38-60
Involuce
- od 62 roku výše
- období stárnutí, večer života, sestup života
- méně propracované, situace se zlepšuje
- zabývá se jím gerontopsychologie
(hodně + Chomutov, Sokolov, málo + Pelhřimovsko, Rakovnicko, Táborsko)
- tělesné změny (velice razantní – zmenšování, vrásky, vlasy, odvodňování orgánů)
- stírají se psychosexuální rozdíly mezi mužem a ženou (ženy chlupatí, hrubne hlas…)
- stáváme se individualitou, jsem více přirození
- ztráta soběstačnosti, nemocnost, snížení výkonnosti, větší egocentrismus, snížení adaptace,
menší imunita, menší schopnost regenerace
Období senescence (rané stáří) - nad 65 let do 75 let
Kmetství (střední stáří) - 75 let až do 89
Patriarchum - nad 90 let
Otázka číslo 4. PORUCHY VÝVOJE
analýza jednotlivých variant, příčiny a projevy a příčiny
- velice důležitá role rodinného prostředí, heredita, nemoc, odolnost, NŽS…
Jednotlivé varianty poruch vývoje
A) Kvantitativní poruchy vývoje (poruchy rychlosti vývoje)
Zpomalený vývoj
- vývoj v normálním obsahu, ale pomalejší
← dědičnost, nemoc (psychická či psychická), deprivace, nízké sociokulturní prostředí
v rodině, velký počet sourozenců
- typ vývoje jenž je většinou blízký, normě dokonce se do té normy může dostat, jen dítě
potřebuje více péče a času
- častěji u chlapců (zpomalený vývoj)
- u nedonošenců, u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí, u dětí zdravotně hendikepovaných, u dětí geniálních (u nichž některá složka vývoje pokulhává- např.Einstein-řeč,čtení),
- může se týkat celé osobnosti, či dílčí části (motorika, citová oblast,
Psychický výkon

čas
Zrychlený vývoj
- dítě je oproti vrstevníkům napřed, často se mluví o nadaných dětech, zázračné,
- je na úkor všech ostatních složek – narušení integrity jedince, vývojové disharmonie, někdy se vyvíjí tak rychle že není dostatek prostoru aby se rozvinuly další fce,
- některé děti přeskočí nějakou fázy, nebo prochází zrychleně jednotlivými (Goethe, Mozart…)
- začíná se jim přizpůsobovat školní systém
- šachisté, dokáží si zapamatovat 200 stran za hodinu
- objevují se určité vývojové disharmonie – emoční nezralé osobnosti, deprese a jiné psychické problémy, toxikomanie, nejrůznější duševní poruchy, poruchy koncentrace, roztržitost
- vyčleňování z kolektivu, objekt šikany,
Psychický výkon
čas
Fixace vývoje
- vývoj, který na nějakou dobu ustane, většinou dočasná záležitost - úraz, trauma, dlouhodobá hospitalizace
Psychický vývoj
čas
Vývoj regresivní
- vývoj se vrací do nižších fází, návrat již k dřívější etapě, kt. to dítě již prošlo
- těžká situace v rodině, umístění do náhradní rodinné péče, trauma,
- dočasná forma
Psychický vývoj
čas
B) Kvantitativní poruchy vývoje
- závažnější, nezvratné, spojené s narušením psychiky, s narušením vývoje, kdy jedinec nikdy
nedosáhne normy
- vážné odchylky od normy, nemusí se týkat pouze vývoje dětí, mohou nastat ve kterékoliv
fázy vývoje, kdy je mozek neodvratně poškozen (epileptická demence, záněty mozku,
encefalitidy mozku…
- vážnější případy nedonošenosti, dětský autismus, DMO, fetální alkoholový syndrom,
- vrozené vývojové vady, vrozené mutace, kt. se kombinují s různými exogenními vlivy…
- vývoj jedince je narušen jak v obl. Psychické, fyzické tak sociální
Psychický vývoj

Čas
Poruchy vývoje podle Švancary:
- 9 vývojových modelů
- tři vývojová období 5.rok, 10.rok, 15.rok
Konstantní vývoj
– u těžké mentální retardace
- vývoj nepokračuje
Vývoj akcelerační
- po určité stagnaci nám vývoj pokračuje normální způsobem (po nádoru mozku)
Retardační vývoj
- napřed se vývoj jeví stagnující a pak dochází k jeho zhoršení (zhoršující se nádor)
Pozitivní asymptotický
- zpočátku je pozitivní pak dojde ke stagnaci (trauma, schizofrenie…)
Pozitivní
Konvexní (vypouklý)
- u autistů, u dětí s Dawnovým syndromemem
Negativní asymptonický (Pickova demence, Alzheimerova chorova)
Konkávní (vydutý)
- infekce mozku
Negativní
- mrtvice, krvácení mozku
Otázka číslo 5. MECHANISMY VARIABILITY PSYCHICKÉHO VÝVOJE
endogenní a exogenní determinanty vývoje
- u každého jedince jiný- závisí na mnoha vnějších i vnitřních faktorech
Dříve spory o důležitosti jednotlivých faktorů – dědičnost x prostředí
Vývoj čl. je multifaktorově podmíněn, je ovlivňován mnoha faktory,