Otazky

ndrom 1 : 700
Klinerfelterův syndrom 1 až 2 případy na 1000 porodů
Fornerův syndrom 1 : 200
Pataův syndrom 1 : 3000
Downův syndrom (mongoloismus)
- objeven v 19. století lékařem Downem
- 10% mentální retardace
- může být kombinován s turnerovým či klinerfelterovým syndromem
- dítě je přítulné, má dobré sociální dovednosti
- matka nad 35, otec nad 50
- mikrocefalus, charakteristický tvar uší (lžícový), málo klenuté horní patro, poruchy zraku,
- neléčitelný
- 70% 30-50 IQ, 10% nad 50% IQ
- špatně artikuluje, neohrabaná motorika, dobrá mechanická paměť
- ženy bývají plodné
- snaha integrovat do různých spec. institucí (i střední škola)
Turnerův syndrom
- odlišné chromozomy u dívek 45X (o jeden somatický chromozom navíc- monozomie)
- malý vzrůst, malá hmotnost, deformace ledvin, poruchy zraku
- 134-158 cm
- vaječníky netvoří hormony (h.léčba)
- IQ v normě, snaživost, dobře čtou, problémy s matematickými vědami ...
- infantilita a závislost na dospělých
Klinerfelterův syndrom
- pouze u chlapců
- dříve eunuchoidismus
- 44 XXY nebo 44 XXXY
- zženštilý, pisklavý hlas, bez sekundárních pohlavních znaků, úzký hrudník, slabé svalstvo
- problémový asocialita, agresivita, schizofrenie...
Patalův syndrom
- anencefalus (dítě bez mozku), mikrocefalus
- i 6 prstů, trojúhelníkovitý obličej, opičí rýha
- věkem, dědičností, TF
Mezi vrozené vývojové vady patří také poruchy metabolismu
Fenyl-ketomurie – 1: 10 000
- porucha štěpení bílkovin
- dieta s absencí bílkovin
- vznikají zplodiny, kt by mohly poškodit mozek
Otázka číslo 8. vývoj dítěte s adhd a dmo
analýza poruch se zřetelem k vývojovým zvláštnostem
RANNÁ MOZKOVÁ OBRNA
postižení CNS, doprovázeného poruchami tonusovými (sval. napětí), psych. problémy
příčiny jsou prenatální, méně časté v postnatální období
nezvratná, závažná porucha, kauzální léčba neexistuje, jen můžeme zmírnit symptomy
nejúčinnější je komplexní rehabilitace
důležitá včasná diagnostika: do 1 - 2 roku můžeme přesně stanovit typ DMO
výskyt je méně častý 0,1 - 0,2 % dětí
narůstá počet dětí s touto poruchou, daří se zachraňovat více nedonošených dětí – větší pravděpodobnost DMO
často doprovázena epilepsií
někteří lékaři dávají přednost termínu encefalopatie =>
=> vyjadřuje veškerá poškození kolem porodu – poruchy širšího rázu
FAKTORY POŠKOZENÍ
asfyxie
nedostatek kyslíku – přiškrcená pupeční šňůra, dlouhý porod, dítě je zahlceno plodovou vodou
matka kuřačka, matka diabetes, chudokrevnost, srdeční vady, odlučování placenty, záření, infekční choroby, atd.
v perinatálním období
nedonošenost, asfyxie, přenošenost
postnatální faktory
zažívací problémy dítěte, záněty trávicího, dýchacího ústrojí, záněty mozku, infekce mozku
spastické (hypertonické) formy - převládá křeč
diparéza
nejčastější formou
ochrnutí končetin (hl. dolních)
kvadruparéza - postiženy všechny končetiny
hemiparéza - postižena 1/2 mozku, polovina těle, křížově (levá hemisféra - pravá část těla)
nespastické formy
bývá hypotonie (snížený sval. tonus)
hypotonická - špatná prognóza z hlediska mentální retardace, bezvládné držení těla, chybí svalového napětí
extrapiramidová forma DMO - přítomnost nezvládnutelných, křečových pohybů, má poměrně dobrou prognózu
Důsledky MDO
stimulační deprivace
dochází k omezenému přísunu sociálních podnětů, narušena komunikace a interakce hlavně s matkou i se širším okolím
asynchronní komunikace
ve vztahu dítě/matka
problém je nečitelnost signálů které dává dítě
hyperprotektivní přístup
ze strany rodičů,
přístup k dítěti (nadměrně ochranitelská péče)
zanedbávající výchova
dítě umístěno do ústavu
syndrom CAN = rodiče odmítají přijmout dítě, nadměrné trestání
problém být nezávislý, vybudovat si autonomii – problém u jedinců s DMO
problém - narušený vývoj, záleží na typu DMO a na individuu
na tuto poruchu se nabalují další: poruchy zraku, sluchu, epilepsie, atd.
KVADRUPARETICKÁ FORMA
98% jedinců je silně porušeno
HYPOTONICKÁ FORMA
72%= nejzávažnější
DIPARETICKÁ FORMA
(36%), 36% dětí s kvadruparézou,
DMO se pojí s mentální retardací po nejtěžší formu
PORUCHY
řeči u 72% postižených dětí
problém se senzomotorickou koordinací (spojení smyslů s pohyby)
záměrná volná regulace pohybů
poruchy pozornosti (hypoprosexie)- slabá koncentrace pozornost
hypomnézie – problém s pamětí, malá vštípivost, reprodukce i vybavení je slabší
problém ve zrakovém sluchovém vnímání – poruchy percepce, vázne analýza a syntéza,
problém diferenciace podnětů
CITOVÉ PROŽÍVÁNÍ DĚTÍ S DMO
nezralost citů, jsou labilní, objevují se prudké city, neschopnost utlumit projevy, agresi, vztek, krátkodobé pocity, promítají se do pohybové aktivity – pokud je člověk vzrušen, dochází ke ztuhnutí svalů
problém vývoje sebepojetí – komplexy (snížené), i zvýšené sebepojetí, soutěžení a srovnávání zvyšuje pocity méněcennosti, hendikepovanosti, promítá se do celkového ega (labilní)
maladaptace – horší schopnost se přizpůsobovat, adaptační schopnosti jsou minimální
VÝVOJ DĚTÍ S DMO
kojenecké období
nezná se přesná diagnóza, ještě se upřesňuje typ DMO
zřetelná pohybová retardace, opožděny i řečové projevy
častá podrážděnost, vznětlivost, zřetelný útlum (apatie), jsou extrémy), poruchy spánku, příjmu potravy, nerovnoměrný vývoj, dítě může obejít některou fázi vývoje – nemusí sedět, rovnou chodí
batolecí období
období negativismu, vývoje sebepojetí
dosahují urč. Dovedností později, reagují neadekvátně na podněty, pokračuje stimulační deprivace, učení, omezeny kapacitou mozku
omezena tvorba soc. zkušeností, vývoj ega a sebepojetí
vývoj rozumových schopností záleží na typu DMO
předškolní období
u zdravých dětí velký posun
u dětí DMO – zlepšení, stabilizace vývoje, rodiče se identifikují s postižením dítěte, mají adekvátní rehabilitaci, mají větší kontakt se svým okolím – vývoj zřetelně progresivní
terapeutickým prostředkem – aktivity dítěte ve volném čase – hry, atd.
školní zralost v 6 letech není – odklad
školní období
integrace se zdravými dětmi, pokud je mentálně retardované – speciální školy
individuální pozornost – vzdělávání dětí, úroveň intelektu, stupeň poruchy
počítáme s velkou unavitelností NS – přestávky, aktivity na odreagování
pubescence
tendence identifikovat se s okolím, uvědomuje si své já
pomoc jedincům nalézt pocit úspěchu, užitečnosti, platnosti, pozitivní zpětná vazba, budovat autonomii, soběstačnost
důležitá je rodina a soc. zázemí dítěte
VÝVOJ DÍTĚTE S ADHD (LMD)
difůzní, drobné poškození mozku
ve většině případů bývá neidentifikované
řada z nás o tom ani neví, jsme blízko normy
až 15 – 20% v populaci
porucha pozornosti s hyperaktivitou, porucha chování a učení
posuzujeme vnější stránku
lehká mozková disfunkce – LMD
vývojová porucha, vyskytuje se v průběhu celého vývoje, symptomy lze zmírnit:
motorickou oblast lze zlepšit, percepční problémy, pozornost trvale narušena
mění se s věkem, často s poruchami učení – dyslexie, dysgrafie atd.
častější poruchy chlapci
hrají roli poslední týdny těhotenství, FAS (fetální syndrom), kouření, nedonošenost, atd.
projevuje se nápadnostmi psychosociálním chováním – porucha mozkové tkáně, vzniká perinatálně, postnatálně
intelekt ani motorika nejsou primárně postiženy
byla objevena ve 20. letech 20. století – Třesohlavá, Matějíček, Kučera
Mezinárodní Klasifikace Nemocí MKN říká – porucha chování a nemocí
LMD se pojí s neurózami, toxikománie, disociální chování, poruchami osobnosti
mutace více genů – nezralost pravé mozkové hemisféry
ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou
ADD – porucha pozornosti
názvy, které se používají
Lehká Dětská Encefalopatie (LDE)
Minimální mozkové poškození – používá se v zahraničí (hl. v Německu)
Děti s poruchami učení
Infantilní organický psychosyndrom
PRIMÁRNÍ FAKTORY ADHD
pozornost
snížená, nedostatečná schopnost – hypoprosexie
nestálá, malá schopnost koncentrace, malá výběrovost důležitého, intenzita, rozsah, atd.
s dětmi pracujeme kratší dobu, střídáme činnosti, motivujeme
impulzivnost
nedostatek útlumu – schopnost deshybice = děti v neustálém pohybu
málo se sebeovládají, neumí odložit potřeby, přání, skáčou do řeči, zapojují se do riskantních aktivit – časté úrazy
nedokáží čekat, chybí jim vytrvalost
reagují rychleji než je nutné
hyperaktivita
verbální - skáčou do řeči, nebo je motorická (vrtí se neustále)
CELKOVÉ ZNAKY ADHD
pohrává si s rukama, nohama, nevydrží klidně sedět, lehce ho vyruší cokoli od práce, ve hrách neumí počkat až na něj přijde řada, vyhrkne odpověď dřív, neřídí se instrukcemi, potíže se soustředěním, přebíhá od jedné činnosti ke druhé, problém tiše si hrát, překotná řeč, plete se do her druhých, vypadá že neposlouchá, často ztrácí věci, zapojuje se do nebezpečných činností
děti mají poruchu ADHD pokud:
10 symptomů : 3 – 5 let děti
8 symptomů : 6 -12 let
6 symptomů : 12 – 16 let
NEUROLOGICKÉ ODCHYLKY
nešáhnou si na nos, nestojí na jedné noze, neumí chodit po špičkách a po patách se zavřenýma očima, problémy čtení obrazců psané na záda
objevuje se výkonnostní variabilita – pracují nerovnoměrně
PERCEPČNÍ PORUCHY
poruchy zrakové a sluchové analýzy, syntézy informací, neschopnost selekce
problémy motorické – psaní, kreslení, vázne jemná motorika
problém emoce – celoživotně jsou nezralé a problémové – děti hodně labilní, převládá špatná nálada, zlost (disforie)
dlouhodobý vývoj – percepční a motorické problémy se téměř odstraní
celoživotně zůstávají problematické emoce, pozornost a maladaptivita
Otázka číslo 9. FYZICKÝ VÝVOJ JEDINCE
charakteristika hlavních ukazatelů fyzického vývoje
Růst = zvětšování rozměrů organismu, až po dosažení obvyklé velikosti
- děje se i dělením buněk – zvyšování plasticity nejrůznějších tkání
Buňka – Tkáně – Orgány (tkáně = určité soubory buněk, které mají společnou funkci)
Růst
Růstová křivka: objevují se určité výkyvy
- Nejvyšší tempo prenatální, novorozenecké a kojenecké (do 1 roku)
- u většiny dívek růst končí v 16.roce, u chlapců končí o rok či dva později
Dynamika: 12.-13.rok – nevíce a nejrychleji rostou
Růstový pohlavní dimorfismus:
= vyjadřuje rozdíly dané pohlavím
- dívky se vyvíjejí rychleji než chlapci
Chlapci – 180cm
Děvčata – 167cm
Každých deset let jsme od 1,5 cm vyšší.
Další vlivy: životní styl, výživa, nemocnost, různé teratogeny (znečištění…), dědičnost,
dostatek spánku, stres, NŽS, očkování (jsme vyšší)
Podnebí : Lidé ze severu jsou vysocí. Jižané jsou nižší.
Ráno jsme obvykle o dva centimetry vyšší (sesedají plotýnky)
70% naší výšky je dáno dědičností
Sekulární akcelerace = dlouhodobé zrychlení (sto let)
- růst se zastavuje o dva roky dříve
- v roce 1921 byli muži vysocí jen 166, v roce 1971 - 174cm
Kosti dětí
- obsahují hodně vody a málo minerálních látek – jsou méně lomivé a více pružné
- hned po porodu jsou málo osifikované, skládají se většinou s chrupavek (lebka – z 5šupin)
- fontanela by se u dětí měla ztratit kolem 18.měsíců
- novorozenec má průměr hlavy 35 cm,
- v poslední době se mění tvar hlavy – prodlužuje se dozadu, stavba hrudníku – více zploštělé
Mozek
- postupně zraje a po celou dobu dětství není zcela funkčně zralí
- vytvářejí se dendrity a neurity, synapse
- váha mozku u novorozence je 366g, ve dvou letech 953, v 15 letech 1350(chlapci) a
1230(dívky)
- ještě ve stáří mohou růst některé mozkové výběžky
Zuby
- první dentice se u většiny dětí objevují mezi 6. a 8.měsícem (nejdříve dolní řezáky)
- 20 mléčných zubů
- zhruba v šesti letech se mění mléčný chrup za pravý (někdy až do 40 –moudráky)
- 32 druhých zubů (12-14 rok)
Váha:
- ??? je nejdůležitější pro naši váhu v dospělosti
- důležité kojení dětí
- nízká váha je nebezpečnější než obezita
- obezita se projevuje mezi 8-10 rokem
Vývoj proporcí:
- mění se vztah mezi délkou a šířkou
Kojenec: velkou hlavu (1:4), krátké paže, hodně zakulacené tváře, zvětšení horní ret, nohy jsou poměrně krátké, krk u nich téměř chybí
V období předškolním roste hruď dítěte, většina dětí nemají pas, záda jsou rovná, výraznější brada, vysoké čelo.
5.-7. rok Úbytek tuku, růst končetin, klouby jakoby vystupují z těla, dítě má i výraznější nos, páteř se zakřivuje, zvýrazňují se lopatky a klíční kosti, hlava už toli neroste do šířky, ztenčují se sta,dítě má širší rameny, postava působí poměrně štíhle
Prepuberta a puberta : rostou končetiny a svaly, sekundární pohlavní znaky, zvyšuje se váha, celkově však postava působí štíhle
STRATZ
2. - 4. Rokem se objevuje první vyplňování (kdy jsme baculatí)
5. - 7. První vytahování
8.- 10. Druhé vyplňování rok: jsme baculatí
11.-15.Druhé vytahování
15.- 20 Třetí vyplňování
Vývoj motoriky
- pohyb je hrozně důležitý projev člověka
- význam motoriky je především v tom, že umožňuje interakci jedince s okolím, pohyb
smyslových orgánů, řeč
Funkce pohybu:
- kondiční, zdravotní, kontrainvoluční (x stárnutí), regenerační, hédonistická, antistresová,
narkotizační, sociální, narcistická (kulturistika), diagnostická …
Determinující faktory:
- vek, pohlaví, genetické předpoklady, zdravotní stav, temperament, podnebí
Novorozenec: převládají pohyby řízené míchou (reflexy)
Kojenec: primární kruhové rce (1.-4. Měsíc)- dítě poznává vlastní tělo a neustále tyto činnosti
opakuje: cucání palce…, sekundární kruhové rce (4.-8.měsíce) – využití různých
předmětů
- nedoporučuje se předčasná stimulace
- kolem 6.,7.měsíce sedí, kolem 9.začíná stát
- kolem 4. měsíce se objevuje úchop
Batole:
- dítě zvládá a zdokonaluje se v chůzi
- převažuje hrubá motorika (skákání, lezení po schodech…)
- dítě má potřebu neustále střídat pohybové aktivity
- pohyb je indikátor zdravého či narušeného vývoje
- rozvoj řeči, dítě zvládá asi 900 slov (kolem 3.roku)
- důležitá hra
Předškolní období:
- vyhranění jedné z párových končetin
- mají velikou potřebu pohybu, spontánní aktivita
- kloubní pohyblivost, větší pestrost pohybových činností
- sebeobslužné aktivity
Školní věk
- pohyblivost je tlumená, omezována školou, sezení by mělo být kompenzováno pohybem
- měly by se střídat činnosti a neměli bychom nadměrně zatěžovat určité oblasti
- větší vytrvalost, děti jsou rychlé vytrvalé
Puberta a adolescence
- hypomobilita = snížená aktivita
- pohyb důležitý, měl by být protiváhou pracovní činnosti
- oddaluje stárnutí kostí a svalů
Parametrie pohybu
Energetický parametr = jak dokážeme být vytrvalý, jak dokážeme vzdorovat únavě
- vrchol 16.-30.rok u žen, u mužů 20 až 30.let
- ovlivněn proměnnou mezi napětím a uvolněním, temperamentem
Časový = pohyb hodnotíme z hlediska trvání času
Reakční čas závisí na podnětu, záleží i na druhu podnětu (světelný x sluchový)
Vliv: temperamentu, emocí, vůle …
Prostorový parametr – dráha pohybu, směr pohybu, rovnovážnost
Tvarový parametr – je-li pohyb dostatečně plynulý, elegantní,
Vliv: senzomotorická koordinace
Prožitkový parametr – je-li pohyb uvědomovaný, záměrný, celá řada prožitků
Mozek a mícha
od 1 – 3 měsíců se rozvíjí kůra mozková (počátky volních pohybů)
4.-8. – zdokonaluje se činnost kůry mozkové, dítě se učí sedět bez pomoci, rozvoj končetin
9.-13. – Měsíc se učíme rovnováze (mozeček – stání, chůze)
CNS – obsahuje různé programy motorické činnosti
Mícha – reflexní pohyby
Senzorický systém – činnost smyslových orgánů
Otázka číslo 10. VÝVOJ MOTORICKÝCH A STATICKÝCH FUNKCÍ
hlavní zákony lokomotoriky, parametry pohybu, funkce motoriky, vývoj uchopování…apod.
pohyb = velmi důležitý moment, stimuluje mozek a vývoj
vývoj – pohyb (navzájem se ovlivňují)
často je adekvátní pohyb předpokladem vývoje
ontogeneze (vývoj člověka) – úzce spojena s vývojem pohybu
význam pohybu:
stimuluje mozek
stimuluje naše svaly – obratnost, mrštnost, rychlost
zlepšuje cirkulaci krve – napomáhá lepšímu prokrvování
snižuje stres a zmírňuje napětí
brání ukládání tuku
snižuje riziko odvápnění kostí (osteoporóza)
psychoterapeutický prostředek
každý má jiné genetické předpoklady pro pohyb
roli hraje pohlaví (lepší motorika), věk
vnější stimulace, cvičení, trénování
novorozenecké období:
vrozené automatismy – vrozené reflexy – sací, uchopovací…
kojenec:
velký význam má experimentace – manipuluje s tělem, s předměty, s hlasivkami – trénuje si svaly
díky pohybům se formuje jeho tělo
batolecí období:
rozvoj uchopování, chůze – stimulace psychiky
motorika = ukázka vývoje dítěte (indikátor)
řeč – taky důležitý indikátor
předškolní období:
velká potřeba aktivit, pohybu
děti jsou činorodé
veliká kloubní pohyblivost
hraní s míčem, kreslení
základy jemné motoriky – vystřihování, modelování…
mladší školní věk:
pohybová aktivit se omezuje – sedí ve škole
velký rozvoj motorickým dovedností – psaní
velká potřeba pohybu
míč a hry zlepšuje se obratnost, rychlost a rovnováha
nevěnovat se sportu jednostranně × všestranně trénovat
sociálnost pohybových aktivit – kolektivní společenské hry
adolescence:
pokles sportovní aktivity
hypomobilita = méně se hýbeme
je důležité posilovat celé tělo!
důležité je i tělesné já
dospělost:
pohybová aktivita spojena s volným časem, často chybí kompenzace práce
turistika, jóga, kanoistika – vhodné aktivity
aktivity oddalují stárnutí
stáří:
pohyb = prevence proti degeneraci mozku, stárnutí, nemocem
častý, soustavný pohyb, adekvátní – nepřetěžovat se
chůze, plavání, jízda na kole, turistika
zatěžování dolních končetin
co se účastní pohybů
svaly => hladké, příčněpruhované
CNS => mozek, mícha => regulují, řídí pohyby :
záměrné (volní) pohyby
mimovolní (nezáměrné) – reflexy, obranné pohyby, zautomatizované pohyby
kostra
základní principy vývoje motoriky
1) zákona individuace
každý je na tom pohybově jinak
úroveň stimulace
2) princip funkční asymetrie
dochází k určité specializaci ve smyslech i u končetin
lateralita – nohovost, rukovost
preference mozku (1 hemysféra využívanější)
praváci / leváci
vyhranění cca kolem 4 roku
3) princip vývojového směru
cefalokaudální – od hlavy směrem dolů
proximodistální – od středu těla ven – od ramenních a kyčelních kloubů
unoradiální – dítě napřed uchopuje celou rukou
základní vrození reflexy:
hypertonie = zvýšené svalové napětí
vystřídáno hypotonií – vrcholí kolem 1,5 roku
teprve ve 3 letech normální svalové napětí
1.pohyby celkové, komplexní, nediferencované
opičí reflex (Robinsonův reflex): podáme-li mu prst, chytne se, mizí během prvních 2–4 měsíců
úlekový (objímací) reflex: rozhodí ruce, do 6.měsíce
tónickošíjový reflex
hledací reflex: hledá zdroj potravy, otočí se ve směru dotyku, špulí pusu
fenomén lezení a kráčení:vyhasíná mezi 3. – 5. měsícem
Babkinovův reflex: sevřené dlaně => otevře pusu
sací reflex
patelární reflex: klepne na koleno = zvedne se noha
úchop:
prohlížení
orální období – strká prsty do pusy,kolem 2. – 3.měsíce
předklánění celého těla
vyčlenění obou rukou
kolem 4.měsíce se dítě dotkne předmětu
v 6.měsících bere předmět celou rukou – poluární úchop
v 7.měsících jenom dlaní – dlaňový úchop
v 8.měsících palec a rovný ukazováček – nůžkový úchop
v 1.roce ohne prsty – špetka = klešťový úchop
nutné cvičit, trénovat!
diferenciace:od celkových k dílčím
od nezáměrných k záměrným
od velkých k malým pohybům
od obourukých k pohybům jedné ruky
Hrubá motorika a udržování rovnováhy (statomotorika)
rok
měsíc
funkce
0
1
novorozenecké reflexy
0
2
na krátkou dobu ležíc na bříšku zvedá hlavu
0
3
ležíc na bříšku pohybuje hlavou, s pomocí paží zvedá hlavičku
0
5
zvedá hlavu ležíc na zádech
0
6
sedí po posazení s cizí pomocí
0
7
obrací se ze zad na bříško
0
8
sedí pevně po posazení bez cizí pomoci, obrací se z bříška na záda, s pomocí stojí
0
9
sedí bez opory, leze na bříšku
0
10
samostatně se posadí, leze
0
11
postaví se s oporou o nábytek
1
0
bez pom