Otazky

kt. vzájemně se ovlivňují, kompletují, navzájem spolu interreagují
Prostředí Výchova



Biologické faktory
Endogenní faktory – vnitřní
Exogenní faktory – vnější = prostředí
Teorie konvergence – STERN
- vlivy endogenní a exogenní se
„psy vývoj je určován vzájemným působením dědičnosti a prostředí, kdy dědičnost má rozhodující vliv“
- chování čl. je fcí heredity + evrimomentu CH = fce H+E
Endogenní faktory (biologické)
- heredita, maturace (růst organismu), věk, výživa, nemoci, úrazy, úroveň i stav CNS, činnost
žláz s vnitřní sekrecí, pohlaví teratogenní faktory
Heredita
= přenášení určitých vlastností z rodičů na potomstvo v podobě různých vloh a dispozic
Vrozené = kombinace dědičnost + s nejrůznějšími vlivy působícími v době těhotenství
- projevují si při porodu
Monogenní dědičnost – roztroušená skléroza …
Polygenní dědičnost- somatické choroby, neuroticismus, psychopatie, psychózy …
Průzkumy dědičnosti u dvojčat (např. EISENK)
Genealogické výzkumy – výzkumy rodokmenů – kdy zjišťujeme výskyt určité vlohy u předků
GAUTON - domníval se, že mimořádně nadaní jedinci mají mimořádně nadané předky
Zákon dědičného podílu předků:
= rodiče předávají potomkům polovinu svých vlastností, prarodiče nám dohromady předají Ľ
svých vlastností …
Zákon zvratu
= potomci předků, kt. se uchylují od průměru populace, se uchylují proti směru svých předků,
tedy k průměru populace (malý rodiče- střední děti)
GODDART, JUDOVÁ
Stav mozku, jeho úroveň, zralost, diferencovanost,
- normální váha mozku 1033-1533 u žen, 1180- 1704
- při narození není mozek funkčně zralý (dochází k růstu dendritů a neuritů…)
- váha u mozku pod 1000g patologie (vadný metabolismus, záření, mikrocefalus…)
- lidský mozek asi sto miliard buněk, ztrácíme 10 až 15% neuronů
- důležité spoje mezi jednotlivými buňkami
Levá- řeč, myšlení, volní pohyby, vůle
Pravá- fantazie, představivost, poznávaní tváří, obrázků, lokalizace bodů
Vyzrávání mozku:
Fáze – kolem dvou let- naučíme se mluvit a chodit
Fáze – kolem 6 let – nástup čtení psaní a počítání
Fáze – 12 rok- začíná logicky myslet, nástup abstraktního myšlení
Pohlaví
- intersexuální variabilita
- muž má mozek vetší o 12%
- M – manipulace s prostorem, matika, lépe vidí, čatěji jsou barvoslepí, lepší pohybová aktivita, větší agresivita, větší dispozice k polygamii, náchylnější k závislosti na drogách,
častěji poruchy osobnosti, častěji sklony k sebevraždám, dožívají se 72, muži biologicky zranitelnější (ADHD)
Ž- větší spolupráce mezi oběma hemisférami, nižší práh bolesti, častěji jsou pravoruké, lepší empatie, paměťové schopnosti, větší sklon k úzkostem a depresím, poruchy příjmu potravy, pokusy o sebevraždu, silnější rodičovské pudy, dožívají se 78,5let
Žlázy s vnitřní sekrecí - ovlivňují růst, maturaci, nástup puberty, naši psychiku
Hypofýza – podvěsek mozkový
- působí na nadledvinky
- hormony jenž ovlivňují náš pohlavní vývoj
- ovlivňuje růst (nanismus)
Štítná žláza - psychomotorické problémy
Endokrinní systém – vliv na vývoj psychiky
Exogenní faktory
- vliv podnebí, sociálního prostředí, teratogenní faktory, nejrůznější traumata, vliv výchovy (styl, způsob, modely…), faktory bydlení, faktor zaměstnanosti, kulturní faktory, náboženské momenty, otázka etnických skupin, politická situace,
Makroprostředí – technologie, politické a právní vlivy, stárnutí obyvatelstva, populační
explose, suroviny
Mikroporostředí- vliv rodiny, kvalta a úroveň péče o dítě, možnost hry, otázka stimulace,
výchova, možnost hry,
krize rodiny – rodina zaniká a přibývá volných nemanželských svazků, často převládá
konzum nad citovými vztahy, rodiče nezvládají výchovu svých dětí, odklad
1.těhotenství nad 30 let,
seriální rodina – rodina prochází sérií rozvodů, sňatků, porodů (ŘÍČAN)
- 1/3 bezdětných párů, v ČR 1,2 dítěte na matku
Sociální prostředí
- výzkumy vlčích dětí, dětí trpících sociální izolací, dětí, kt. byly týrány, výzkumy
identických dvojčat, kt. byla rozdělena hned po porodu
Vlivy prostředí vždy jen umocňují či utlumují naše geneticky získané vlohy
Dědičnost je výrazná u agresivity, hraje značnou roli u autismu, u alkoholismu, u endogenních depresí, inteligence, vůle, temperament, extroverse, introverse, tělesné znaky člověka…
Vnější vlivy:
přítomnost rodičů v rodině, stimulace v rodině a intelektová zátěž v rodině, míra disciplíny a kontroly, řečový kontakt, možnost hry, přirozené vyjadřování emocí v rodině
„Nesnažte se lidi měnit, ale naučte se stavět na tom jací jsou“
Moderní přístupy:
Vývojový přístup - v průběhu vývoje od narození do 15let
Strukturální - každá vlastnost každý vrys je determinován jiným faktorem
Intervariailní (statistický) - jedinci kolem průměru jsou více ovlivňováni prostředím (ŠVANCARA)
Otázka číslo 6. PSYCHICKÁ DEPRIVACE
příčiny a projevy, koncepce deprivace, význam rané stimulace
Privace – strádání, kdy dítě vůbec nepozná kontakt z matkou
Deprivace
- strádání, kdy má dítě nedostatečný kontakt s matkou
= dlouhodobé neuspokojení potřeb
- zvláštní případ frustrace (frustrace= krátkodobější)
- často probíhá v konfliktních situacích
- deprimované děti často prožívají intrapersonální konflikty (potřeba milovat x odpor
k rodičům…)
- někdy termín hladovění, nemusí být pouze psychická, setkáváme se s případy fyzické
Zanedbanost = jakýkoliv nedostatek péče, kt. ohrožuje dítě - s deprivací má úzký vztah
Těžké zanedbávání - dítě ohroženo na životě, např. hladovění
Všeobecná zanedbanost – dítě žije bez dozoru, bez péče, je opomíjena zdravotní péče
Aktivní - dítě nepatřičně trestáno, agresivní techniky proti dítěti
Pasivní - nezájem, ignorace potřeb dítěte
MATĚJČEK: zabývá se deprivací , rozdělil na období…
Empirické období:
- ˝ 18.století -1930
- nesourodé studie, eklektické popisy zkušeností ze sirotčinců…
- 1. zmínky o problému deprivace
- 1.světová válka , 1.hospodářská krize (hladovění, epidemie)
Alarmující období
30.-40-léta
- problémy hospitalismu, problémy dětí žijících v nevhodných podmínkách, problém
kojenecké úmrtnosti
Sharlota BUHLEROVÁ – zkoumala duševní vývoj dětí, žijících v nepříznivých podmnínkách
SPITZ, GOBFARD – výzkum: srovnávali ústavní děti, s dětmi, které byly v rodinné, či pěstounské péči
- v období 2sv. války – vznikají další studie o deprimovaných dětech
Kritické období (poválečné období)
- období hlavně kolem 50.let
- problémy bytové, zaměstnanost matek, děti žijící na ulici, toulavé děti
HARLOW:
- pokusy s opičími mláďaty, v raném období oddělil mláďata od matek, matky nahradil atrapami, 2 druhy drátěná + jídla a měkká a bez jídla (vybrali si měkkou), u těchto opic se nevyvinul rodičovský cit, mláďata odháněli
LORENZ
BOWLBY- psychiatr, který byl považován za jednoho z nejnadanější psychiatrů 20.století
- termín: vazba matka dítě
Teorie vazeb: Vazba dítě matka, pokud je optimální má pozitivní vliv na vývoj dítěte, naopak
vazba, která je nedokonalá má negativní vliv(psychózy, deprivace, poruchy os)
Subklinická deprivace = deprivace v industriální společnosti, dnes upadají emoce, narůstá
nedostatek citového uspokojování dětí
Experimentálně logické
- 60.léta - probíhají různé experimentální výzkumy věnovány izolaci…
- HEBB, MATĚJČEK
- František KOUKOLÍK
„Vzpoura deprivantů“ chybí jim altruismus, trpí poruchami vývoje, snaží se ovládat druhé..
- základem deprivanství – nedostatečná vazba matka dítě, nebo přerušena
Základní psychické potřeby člověka:
1. P. stimulace – mít dostatek zkušeností, podmětů, dostatečně variabilní podměty …
- orientačně pátrací reflex- základem této potřeby
- nesmírně důležitá v dětském věku
- senzorická deprivace – nedostatek dotykových, sluchových, zrakových podnětů
2. P. vnější struktury – potřeba nalezení smyslu v uspořádání světa, odkrývání smyslu
- kognitivní deprivace – postižení hl. poznávacích
3. P. bezpečí, citové odezvy, interakce, lásky
- citová deprivace (anaklitická deprese, separační úzkost u dětí)
4. P. sociálního významu, sebenaplnění, seberealizace
- od závislosti dítě přechází k autonomii, znamená nalézt svojí identitu, nalézt a potvrdit své já
a nalézt vztah k druhým
- sociální deprivace
Subdeprivace: deprivace v rodině
Mateřská deprivace: chybí role matky, nejzávažnější do 3 let dítěte
Rodinná deprivace: do 6 let
Paternální deprivace: od 7-11 let
Relativně krátkodobá deprivace
Dlouhodobá – vážně narušuje vývoj dítěte, vede k výraznému opoždění řeč, motorika
Izolace = dítě je v trvalé kolektivní péči
Separace = odloučení matky a dítěte (rozvod, úmrtí, ústavní výchova…)
K deprivaci dochází v náhradní rodinné péči, při mimořádných společenských událostech (války, katastrofy…)
Rizikové faktory: - rodiče, děti, sociální a kulturní prostředí
Rodiče: velmi mladí rodiče, mentálně retardovaní, podprůměrně inteligentní, rodiče bez
rodičovského pudu, rodiče s psychopatologickými problémy, toxikomani, gambleři,
rodiče s psychózami, rodiče s vlastními negativními zkušenostmi, hendikepovaní,
dlouhodobá hospitalizace
Děti: častěji děti hendikepované, nechtěné děti, problémové děti (temperament, poruchy
chování, učení…), nemazlivé děti (autisticky orientovány),
Prostředí: disociace rodiny, neúplnost rodiny, stresové situace v rodině, chronický nedostatek
času, komunikační problémy, rodiny s nezaměstnaným členem, rodiny na prahu
důchodu
Vnitřní faktory deprivace
Faktor věku:
Dítě do 0 do půl roku- citlivě reaguje na nedostatek Po
7 – 9 měsíc – další rizikové období – objevuje se strach z cizí osoby z opuštění matkou
Do 3 let – převládá mateřská deprivace
Faktor pohlaví:
- následky jsou daleko větší u chlapců (negativismus…) než u dívek (méně zranitelné)
Faktor temperamentu:
- melancholicky a cholericky orientované děti, jsou více náchylnější ke stresu a deprivaci

Faktor lehké mozkové disfunkce:
- i mírná deprivace velkou zátěží, větší důsledky
- impulzivita, neuroticismus, poruchy chování
MATĚJČEK A LANGMAYER
Základní typy dětí, podle toho jak reagují na deprivaci:
Dobře přizpůsobivý typ
- děti,které nemají zjevné problémy, u nichž nenacházíme zjevné poruchy, měli to štestí, že si
našli náhradní objekt (fixace na sourozence, na vychovatelku…)
- mohou mít problémy s vyrovnanými citovými vztahy
Útlumový typ
- děti, které rezignují, přecházejí k pasivitě, přestávají bojovat, uzavírají se do samoty, do svého světa, projevují se lhostejností a netečností
- často se jedná o děti retardované
Sociálně hyperaktivní
- projevují se tím, že se kontaktují s kde kým, projevují sociální zájem o kteroukoliv dospělou osobu, jsou přítulné ke všem, jsou nezodpovědné, labilní, mohou mít dobrou inteligenci
Sociálně provokující
- agresivní, žárlivé, útočné
- snaží si získat pozornost, lásku, ale nevhodnými technikami
- bývají neoblíbené, často se objevuje odmítnutí ze strany dospělých
- popírání, idealizace rodičů, nevhodné formy obrany (přejídání, masturbace …)
Osobnost deprimovaného dítěte:
Kojenecké období
- poruchy příjmu potravy, se zažíváním, poruchy spánku, neustálý křik, často kojenecký
„autismus“, anaklitická deprese
Batolecí období
- pomalejší senzomotorický vývoj, pomalejší návyky sebekontroly, záchvaty vzteku a agrese,
poruchy příjmu potravy a vyměšování, nutkavé dumlání, lhostejnost vůči dospělým nebo
hrám…
Předškolní období
- různé neurotické poruchy, úzkostné stavy, pocity viny, regrese, pomalejší vývoj řeči, noční
můry, zvracení, nechutenství, poruchy spánku,
Mladší školní věk
- tiky, náladovost, různé obsedantní myšlenky, destruktivní tendence, poruchy učení,
Pozornosti
Puberta, postpuberta
- toxikomanie, poruchy chování, neurotické poruchy, předčasná sexualita
Jednotný deprivační syndrom neexistuje.
STIMULACE
Bazální raná stimulace
- potřeba dítěte optimálního množství podnětů
- extrémy = přemíra podnětů
- do 60 dnů dítěte
Taktilně kynetická stimulace
Hmatová stimulace
Auditivní stimulace
Optická stimulace
Chuťová a čichová
Řečová stimulace – již od útlého věku bychom měli na dítě mluvit (vývoj pozornost)
Kojení = ideální forma stimulace
- tepelné, dotykové, chuťové, polohové podměty
- asi 15% matek nemůže kojit
Typy stimulace:
Chaotická stimulace = když se v péči o dítě střídá několik dospělých
Direktivní = režim, který nedává dítěti prostor, dítě je nuceno k aktivitě bez ohledu na jeho
potřeby
Variabilní= optimální způsob stimulace, vycházíme z biorytmů dítěte
Vztah dítě matka
- počátky se formují již v prenatálním období (hlas matky, hladí bříško, matka dbá sama o
sebe)
- strašně důležité první minuty po porodu
Interakční cyklus: 3 dny po porodu:
Aktivní fáze : dítě zvedá ruce, dochází k očnímu kontaktu
Pasivní – útlum, únava, dítě si potřebuje odpočinout, dochází k pasivnímu odklonu od matky
Synchronizace chování matky s dítěte, asynchronní komunikace (u mladých maminek, u neurotických matek…) Hypersynchronní komunikace = přehnaná péče
Terie vazby
BOWLBY
- objevil teorii vazby
- vedl dětskou psychiatrickou léčebnu, většina problémových dětí měla narušenou vazbu
s matkou
- min od tří let by se dítě nemělo odlučovat od matky
- mezi 7.-27.měsíc – senzitivní období
- v 7. Měsící dítě plně rozlišuje matku od okolí a reaguje na její zmizení
U deprimovaných dětí - nejasná vazba, separace od matky, vyhýbavá vazba, úzkostná vazba,
ambivalentní vztah (láska i odmítání)
Nové výzkumy prokázaly, že i vztah kojence a otce je velmi důležitý
William STERN
- v 80.letech se zabýval interakcí dítě matka
(rodiče mají často výraznou mimiku, vyšší hlas, srozumitelnost signálů (až 4x pomaleji mluvíme, repetativnost…), empatie
René SPITZ - psychoanalytik, psal díla o deprivaci a „Genze prvních objektních vztahů“
Fáze vztahu dítě matka:
1. Preobjektální 0-2 měsíce
- dítě ještě vnímá nerozlišeně, vnímání je nedokonalé, ještě nedovede preferovat jednu osobu
- důležitý kontakt matka a dítě, stimulace prostřednictvím pocitů, uspokojení prim.potřeb
2. Předběžného objektu 2-3 měsíce
- Dítě se začíná zajímat o svět kolem sebe
- důležitý smysl zrak, potom také sluch
- dítě dokáže odlišit živé objekty neživé od živých
- od konce 2. měsíce reaguje úsměvem
3. Symbiotická fáze 3-6 měsíců
- dítě považuje matku za sebe sama
- matka je zdrojem uspokojení
- vzniká pocit jistotu a bezpečí, nebo může vzniknout bazální úzkost
4. Specifického objektu 6-9 měsíců
- dítě je velmi nepříjemně naladěno, pokud se v péči střídají druhé osoby, chce mít matku
stále u sebe
- již odlišuje matku od sebe
- vzniká jasná citová vazba
Otázka číslo7. TERATOGENNÍ FAKTORY A JEJICH VLIV NA PSYCHICKÝ VÝVOJ JEDINCE
fyzikální, chemické a infekční teratogenní faktory a vznik vrozených vývojových vad
Teratogeny (noxy) = faktory, kt. škodí člověku
Prenatální období – úrazy, záření, nemoci (žloutenka, chřipka, atropomózy, zarděnky)
Perinatální období – asfyxie (přidušení) →DMO, ADHD
Postnatální období – záněty mozku (encefalitida, meningitida...), nádorovité bujení, různé
infekce ...
Vrozené vývojové vady:
Monstra – nejzávažnější
- siamská dvojčata
Malformace – nedostatečně vyvinutý mozek (mikrocefalus), chybějící část těla, mikrogirie
(mozek je nedostatečně zbrázděný)
Anomálie – nejméně závažné
- rozštěp rtu, srůsty prstů, když má dítě prstík navíc ...
Většina se zjišťuje hned po porodu (pozdější 1 ledvina, více vejcovodů, posunuté srdíčko)
Každé čtvrté dítě má vývojovou vadu

Příčiny:
- hl. role dědičnost – jeden z nejsilnějších faktorů, kt. způsobují různé vývojové vady
- chromozómové aberace
Turnerův syndrom, Klinerterferův syndrom
Imunologický konflikt = krev matky se nesnese s krví plodu → tělo matky vyrábí proti-
látky → vzniká hemolitická nemoc plodu → může vést až
k abortu
Těhotenská gestóza (toxikóza) – matka má vyšší krevní tlak a bílkoviny v moči → otoky
→ u dítěte hrozí dětská mozková obrna
Ideální věk matky: 18-28 let riziko nad 35
Amniocentéza – odběr plodové vody
Rizikové těhotenství
- obavy, že dítě se narodí předčasně nebo poškozené
- je-li již první dítě poškozené nebo je v rodině genetická vada, krvácení během těhotenství,
anomálie dělohy, srdeční diabetes, chudokrevnost
Chlapci více náchylní k poškození genetickými vadami
Fyzikální faktory:
- těžká břemena, úrazy, rentgenové záření, radioaktivní záření → nedonošenost nebo
poškození
- v období embrya- nevíce poškození mozku a kostry
- ve fetálním období- poškození mozečku a růstu
- nadměrný hluk (silný zvuk kolem 100 decibelů) → poškození sluchového ústrojí, poruchy
spánku, výkonnosti, pozornosti
- V prenatálním období – malá hmotnosti, špatná imunita, poruchy koncentrace
Teratogeny chemické
Znečištění: voda, vzduch, půda (Ústecko, Ostravsko...)
- koncentrace Pb, sýry, N, sirovodíky ...
→ ztráta plodnosti, různé vývojové vady, nádory...
Léky
- konzultovat s lékařem
- některé účinky se mohou projevit až za deset či více let (konterganová aféra 60.-70.léta –
dříve doporučován matkám → těžké vývojové vady → prsty z ramenou, bez dolních
končetin...)
- nebezpečí i u antibiotik (stuptomicin...)
- schinin, léky na záněty močových cest, hormonální léky...
Kouření:
- vrozené vady úst a patra, až 8x větší riziko rozštěpu, novorozenecké úmrtí, odlučování
placenty, spontánní potraty, hypotrofní děti ...
Virové nákazy a nemoci
Zarděnky – poškození očí, sluchu, krvetvorby, rozštěpy
Příušnice – mikrocefalus
Neštovice – ochrnutí některých orgánů
Chřipka – poškození srdce, nedonošenost
Bakteriální nákazy – syfilis (lues) – 3.fáze →progresivní paralýza (mozek, srdce...)
Antropozoonózy
- nemoci přenášené ze zvířat na lidi
Toxoplazmóza
– způsobená parazitem z koček, králíků, hus, slepic
→ zánět mozku, lymfatických uzlin, CNS, nedonošenost, hydrocefalus (hromadění mozkomíšního moku v mozku), lysterióza (ze syrového masa i v nepasterizovaném mléce)
Výživa
- dlouhodobé zvracení matky → podvýživa
- optimální přísun vitamínů, bílkovin, tuků, cukrů a hl. minerálů
Alkohol
3:1 (M:Ž, někt. Zdroje uvádějí 1:1)
FAS – fetální alkoholový syndrom = působení alkoholu na dítě v době těhotenství
→ hypotrofní děti (nízká váha), mentální retardace, poruchy růstu, deformace obličeje
(nevyvinuté horní rty, „ptačí obličej“, jiný tvar nosu), poruchy učení a retardace
ARND – poškození CNS alkoholem, porucha jenž je manifestována poruchou mozku
Psychická traumata, stres
- zvyšují riziko potratu, vývojové vady (mobilizací stresových hormonů)
Chromozomální poruchy
Chromozomální aberace
- chromozomální mutace
- výsledkem tetatogenů, autoimunitní procesy (u žen nad 35)
- v somatických nebo pohlavních buňkách
- 0,7% novorozenců
Downův sy