Otazky

pozici - je třeba brát v úvahu individuální charakter pracovního přetížení - to co je pro jednoho člověka nadměrné, může být pro druhého normální zátěží; existuje japonský termín „karoši“ pro úmrtí z důvodu pracovního přetížení
časový stres - vykonávání práce za nedostatku potřebného času může vést k distresu - při výzkumu bylo zjištěno, že pracovníci, kteří uváděli časový tlak jako jednu z charakteristik své pracovní činnosti, měli třikrát vyšší míru úmrtnosti než ti, kteří časovému tlaku vystaveni nebyli
neúměrně velká odpovědnost - zvláště odpovědnost za svěřené lidské životy klade na člověka mimořádnou míru tlaku
nevyjasnění pravomocí - úkol je stanoven nejasně, nejsou přesně stanoveny limity a hranice, nebo není práce hodnocena a pracovník žije v nejistotě
vysilující snaha o kariéru - tam, kde se nenaplňují očekávání profesního růstu dochází ke stresu a distresu - vyšší nemocnost, vyšší míra kardiovaskulárních onemocnění
kontakt s lidmi - pro některé je stresujícím faktorem práce mezi lidmi ( učitel, prodavačka, úředník), pro některé práce v izolovaném prostředí - ale u lidí, kteří pracují sami je větší množství zažívacích potíží, hypertenzí, bolestí hlavy apod., dále u nich bylo zjištěno větší množství katecholaminy v moči, což je jistým příznakem distresu; stresogenní jsou i nepřátelské vztahy mezi zaměstnanci
nezaměstnanost - ztráta zaměstnání a nemožnost nalezení nového místa je jedním z častých stresogenních faktorů - deprese, úzkost, zvýšená nemocnost, snižování sexuální apetence, zvýšená konzumace alkoholu
2. Hluk
za hluk je považován zvuk, který daná osoba nechce poslouchat
jeho negativní účinek může být přímý (poškození sluchových orgánů) nebo nepřímý (vliv hluku na stres)
proběhly studie, které prokázaly negativní důsledky pobytu lidí v hlučném prostředí - nespavost, bolest hlavy, zvracení, žaludeční vředy, hypertenze, náladovost, hádavost, impotence
3. Spánek
vztah mezi poruchami spánku a stresem byl mnohokrát prokázán, nedostatek spánku je závažným stresorem -má přímý vliv na snížení pozornosti, zhoršení koncentrace, produkci halucinací apod.
nedostatek spánku vede k nadměrným pocitům únavy, těžkostem v rozhodování, úzkosti apod.
poruchy cirkadiálního rytmu spánku - důsledek práce na směny
nedostatek spánku může být příčinnou stresu, i naopak stres může vést k poruchám spánku
4. Vztahy mezi lidmi
nejčastější je stres ze styku s druhými lidmi v práci a v rodině
sledovala se míra stresu při zatížení ženy v zaměstnání i v domácnosti - je daleko vyšší tam, kde se oba manželé nepodílejí spravedlivou měrou na práci v domácnosti ( i u mužů)
5.Negativní sociální jevy - obavy z kriminálních činů
lidé, kteří žijí v oblastech měst se zvýšenou kriminalitou trpí zvýšeným stresem
stresem trpí i lidé, kteří čtou noviny, v jejichž titulcích se objevují informace o kriminálních činech - mediální stres
6.Nesvoboda a pocit bezmoci
povědomí bezmoci a nemožnost nalézt pomoc se projevuje depresí a řadou příznaků stresového stavu
7.Dlouhodobé napětí
trvalé neshody v manželství, trvalý nedostatek peněz, dlouhodobě nevyhovující bydlení, dlouhodobé výchovné starosti s dětmi, trvalé potíže v zaměstnání, nadměrná soutěživost, šikanování, přehlížení, závist, nenávist, nezaměstnanost atd. - kumulované dlouhodobé napětí může výrazně zhoršovat situaci člověka, který se dostává do stále větší životní krize; takováto napětí navíc mohou ovlivnit tzv. sekundární hodnocení situace a schopnost zvládat těžkosti
8.Omezený prostor
z psychologického hlediska se bere ohled na pocit nepříjemnosti - nepříjemné je např. to, když se dav valí proti nám a nedovolí nám postoupit vpřed = tlačenice- zvyšuje se agresivita, kriminalita, snižuje se výkonnost, zhoršují se mezilidské vztahy
sociální situace pro nás může být nepříjemná i v případě, že nemáme dostatek prostoru pro osobní kontakt, a tam, kde musíme vcházet do sociálního kontaktu s lidmi, kteří nám nejsou příjemní
Diagnostika stresu
- metody diagnostiky stresu lze rozdělit do několika skupin:
využití poznatků o fyziologických a biochemických příznacích stresu
z fyziol. metod se nejčastěji používá údajů o katecholaminech v moči při biochemickém vyšetření Cannon)
dále je zde metoda adrenokortikálních změn - sekrece kortikoidů (H. Selye)
fyziologické příznaky stresu - celý soubor fyziol. údajů krevního tlaku, frekvence tepu, údajů o dýchání, galvanické kožní rce apod.; k biochemickým rcím patří údaje o katecholaminech, sekreci glukokortikoidů apod.
využití dotazníků zaměřených na zjišťování psychologických charakteristik příznaků stresu
zjišťování přítomnosti stresu pozorováním chování - člověk ve stresu se chová jinak, jeho pozornost je snížena, schopnost řešit úkoly je omezena
metody pozorování lidí ve stresu nejsou standardizovány a setkáváme se s nimi jen při tzv. screeningu ( „prvním sítu“)
symptomatický přístup k diagnostikování stresového stavu - např. dotazník WHO (Světové zdravotnické organizace) - soubor emocionálních, kognitivních a behaviorálních příznaků distresu
využití dotazníků zaměřených na těžké životní události
- těžké situace, které člověk zažije, mají vliv na jeho psychický stav - Holmes a Rahe (1967) uspořádali těžké životní situace podle jejich obtížnosti - stupnice, která je výsledkem tohoto studia, obsahuje celkem 43 situací seřazených od nejtěžších po nejlehčí → kritika za obecnost
(Smrt manžela či manželky, rozvod, rozchod manželů, vězení, drobné právní přestupky…)
4) toto pojetí je základem metodiky SRRS (stupnice sociálního přizpůsobení) - stupnice NŽS se předkládá lidem se žádostí o uvedení událostí, které daný člověk v poslední době prožil
metodika PERI (výzkumný dotazník zrodu psychiatrických obtíží) - i zde jde o otázku schopnosti daného člověka přizpůsobit se změnám v životě
dotazník zaměřený na vysokoškolské studenty - USQ
využití dotazníků zaměřených na každodenní starosti
dotazník HS - Hassles Scale (Lazarus) - doplnění pojetí, které se domnívalo, že jen NŽS mohou působit stres, tento dotazník má 117 položek- dotazy na věci, které lidé uvádějí do napětí, které je dráždí, trápí, frustrují...
dotazník SRLE (přehled nedávných životních zkušeností, Kohn a Macdonald, 199) - 51 položek zaměřených na události v životě
dotazník ICSRLE - přehled událostí v životě studentů
Somatizace stresu - jak působí stres na zdravotní stav
- stres může působit na negativní změnu zdravotního stavu buď přímo, nebo nepřímo
→ přímým účinkem stresu na onemocnění se rozumí jeho vliv na imunitní, endokrinní nebo
nervový systém
→ nepřímým vlivem stresu na zdravotní stav se rozumí vliv stresu na chování člověka
A. Stres a některá onemocnění
Stres a infekční nemoci
- Stone sledoval skupinu lidí, zjistil, že tam, kde došlo k výraznější negativní změně v životě dané osoby, se do tří až čtyř dnů objevilo nachlazení nebo chřipkové onemocnění
- Cohen: „ Psychologický stresový stav je nejlepším predikátorem infekčních onemocnění a nachlazení.“
Stres a kardiovaskulární onemocnění
- vliv stresu na zrod kardiovaskul. onemocnění je možno odpovědně prokázat tam, kde je intenzivní distres
- soustavným studiem se prokázalo, že existuje relativně úzký vztah mezi zrodem anginy pectoris a distresem
Stres a hypertenze
- existuje určitý vztah mezi schopností zadržovat sůl v ledvinách a vystavením organismu stresu
Stres a bolesti hlavy
- napěťové a smíšené bolesti hlavy jsou způsobené výskytem tzv. každodenních těžkostí a starostí
Astma
- stres, který zvyšuje celkovou emocionální hladinu, je často startovním podnětem astmatického záchvatu
Diabetes mellitus
- u diabetiků je prokázána větší míra těžkých životních zážitků
Revmatická artritida
- lidé prožívající větší množství NŽS často onemocní revmatickou artritidou
B. Vztah stresu a negativních emocionálních stavů
Deprese
- stres stojí často u zrodu deprese
- míra deprese je podstatně vyšší u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, s Alzheimerovou nemocí, pacientů trpící rakovinou apod.→ výrazně stresogenní nemoci - pacient se cítí smrtelně ohrožen, má iracionální představy a myšlenky, roli hrají i psychologické faktory ( sebehodnocení, pocit beznaděje a bezmoci...)
- stres jednoznačně zhoršuje depresi
Úzkost
- výrazný vliv stresu byl prokázán pro posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) - lidé, kteří prožili život ohrožující situaci, se tímto stresogenní zážitkem dostali do relativně dosti trvalého abnormálního ps. stavu
Vliv stresu na identitu
- do určitého napětí nás dostávají nejen negativní události, ale i situace výrazně kladné - to vedlo k uvažování o vlivu kladných podnětů
→ vliv narušení identity pod vlivem eustresu - lidé s nízkým pocitem kladného sebehodnocení
mají potíže s přijímáním kladných věcí, mají své pojetí vlastní identity, a když se ji stane něco,
co do tohoto pojetí nespadá, reagují nepříznivou změnou nejen psychického, ale i fyzického
stavu - např. svobodný muž se stává manželem a otcem = změna sebepojetí, kterou je třeba
zvládnout ( schopnost vyrovnávat se se stresy se snižuje)
3. Vztah náročných životních situací a technik vyrovnávání se s nimi ke zdraví. Nadějné způsoby zvládání životních těžkostí.
NŽS je taková, která klade na člověka vyšší nároky než obvykle, která vyžaduje od jedince víc než navyklý vzorec chování a při níž dosažení cíle čí uspokojení potřeby předpokládá překonání určitých překážek
podle intenzity rozeznáváme tři stupně NŽS:
prosté NŽS, které od jedince vyžadují zvýšené úsilí, ale je schopen se s nimi vyrovnat bez narušení psychické rovnováhy
situace stresové, frustrující a konfliktogenní, které často vedou k nežádoucím psychickým stavům a při jejichž řešení člověk většinou vyhledává pomoc psychologa či psychiatra
situace patogenní, které vedou k fčním poruchám NS, popř. mohou být zdrojem psychosomatických onemocnění
způsoby, jak zvládnout náročnou životní situaci (NŽS), jsou různé
problematika zvládání stresu je označována termínem „coping“, celý proces zvládání těžkostí je někdy označován termínem „čelení stresu“, „moderování stresu“ nebo „stress management“
Definice zvládání
R.S.Lazarus : „Zvládáním se rozumí proces řízení vnějších i vnitřních faktorů. které jsou člověkem ve stresu hodnoceny jako ohrožující jeho zdroje“
moderování stresu se děje řadou různých faktorů- osobnostní charakteristiky lidí bojujících se stresem, styly zvládání, strategie zvládání, techniky zvládání, využívání vnějších zdrojů
zvládání stresu a životních těžkostí je chápáno jako dynamický proces, v jehož rámci dochází k vzájemným interakcím mezi člověkem a stresovou situací
v průběhu zvládání stresu dochází k řadě akcí a aktivit z jedné i druhé strany, tzv. akcí a rcí. ofenzivních útoků i defenzivních obran
Osobnostní charakteristiky, které hrají roli při zvládání stresu
rozdíly v přístupu k těžkostem - existují dvě skupiny lidí :
lidé s interním locus of control - lidé vycházející z vlastních
schopností, možností a dovedností, ze své vlastní iniciativy, mají chuť „jít do boje“
lidé s externím LOC - lidé vycházející z toho, co je před nimi, domnívají se, že těžká situace se vyřeší sama; iniciativa nevychází z nich samých, ale ze situace
podle Rottera se mezi těmito dvěma extrémy nachází naprostá většina lidí
nezdolnost v pojetí resilience ( = pružnost, houževnatost nezdolnost) - resilience v jedné oblasti (např. ve škole) neznamená automaticky nezdolný postup i v jiných směrech ( např. v mezilidských vztazích)
nezdolnost v pojetí koherence - pojmem koherence se rozumí pospolitost v sociálním slova smyslu a vnitřní skloubenost osobnosti člověka - člověk vykazující takovouto pevnou vnitřní jednotu (=koherenci) a žijící v pevné, soudržné společenské skupině lépe vzdoruje životním těžkostem
nezdolnost v pojetí hardiness (=osobnostní tvrdost) - 3 charakteristiky hardiness -kontrola dění, charakteristika oddanosti, chápání těžkých situací jako výzev k boji - lidé, kteří dosahují vyšších hodnot v dimenzi tvrdosti, lépe zvládají např. zdravotní potíže po operaci srdce, jsou tělesně i psychicky zdravější, lépe se o sebe starají, používají účinnější a aktivnější strategie řešení problémů
vnímaná osobnostní zdatnost ( self - efficacy) - podstatným momentem zvládání NŽS je subjektivní představa vlastní schopnosti kontrolovat běh dění, v němž se daná osoba nachází; ; osobnostní charakteristika zvaná „vnímaná kontrola“je definována jako přesvědčení, že člověk je schopen určovat a kontrolovat své vnitřní psychické stavy i své chování, ovlivňovat své okolí a dosahovat žádoucích výsledků- tam, kde se lidé domnívají, že jsou schopni kontrolovat chod dění, lépe zvládají vlastní emocionální stav a také se aktivně staví čelem nepříznivým životním vlivům
naučený optimismus a pesimismus - lidé s naučeným pesimismem mají nedostatky potřebných schopností ke zvládání stresu v oblasti kognitivní, emoční a motivační; tito lidé vidí nedostatky a příčinu těžkostí převážně sami v sobě, ne v působení vnějších okolností; jejich zdraví je v podstatně horším stavu než u lidí optimistických, mají sníženou aktivitu imunitního systému
smysluplnost života a smysl pro humor - lidé, kteří mají pro co žít, mají víru (např. náboženskou), a lidé, kteří mají smysl pro humor, lépe zvládají životní těžkosti
kladné sebehodnocení - nízké sebehodnocení je často spojováno s úzkostí a neurotickým chováním, pocitem vlastní nedostačivosti vzhledem k úkolům, které před námi stojí, a psychosomatickým onemocněním - tito lidé mají pocity méněcennosti, cítí se méně milováni, bojí se vstoupit do rozhovoru a argumentovat, míra asertivity je nižší × lidé s vysokou mírou sebehodnocení jsou zvídavější, odvážněji se seznamují s novými informacemi, jsou důvěřivější, spokojenější a mají méně vnitřních konfliktů, jsou asertivnější, kladou si poměrně vysoké cíle, jsou odolnější při zvládání těžkostí
sebedůvěra a síla vlastního já - sebedůvěra je důležitým faktorem při zvládání stresu
svědomitost- svědomití lidé žijí v průměru déle - osvojují si zdravější způsoby života a lépe zvládají problémy
naučené zdroje síly
negativní afektivita - existují lidé u nichž se často vyskytují negativní nálady a emoce - častější výskyt bolesti hlavy, vředových onemocnění, astma, artritidy, koronárních onemocnění apod., tito lidé si častěji stěžují na stres, se stresem bojují méně statečně a používají spíše strategie emocionálního vyrovnávání než aktivní ofenzivní strategii, jsou jim blízké obranné mechanismy popření, odloučení a distancování se od problému, ve stresu snadněji opouštějí sledovaný cíl a vzdávají se boje
rozdílné typy osobnosti podle toho, ke které nemoci mají užší vztah
80. léta 20. stol. - Grossarth - Maticek a Eysenck publikovali práci, v níž šlo o pojetí odlišnosti osobnosti lidí, kteří podléhali různým onemocněním - tyto odlišnosti vyjadřovali ve formě čtyř a později šesti typů osobností
Typ č. 1 - vyznačuje se výrazným tlumením vitálních sil, vlastní iniciativy a aktivity; jsou to labužničtí lidé, mimořádně závislí na druhých; tlumí vlastní emoce a trpí depresemi
Typ č. 2 - nadměrně aktivní, vitální a iniciativní lidé, kteří se nevzdávají; když narazí na nepřekonatelnou překážku, dovedou se rozzlobit, jsou agresivní a nepřátelští
Typ č. 3 - nestabilní a závislí lidé, kteří mají blízko k psychopatickým charakteristikám
Typ č. 4 - lidé s výraznými znaky zdravé osobnosti, dobře se ovládají, jsou autonomní, žijí podle své vlastní vůle
Typ č. 5 - lidé s výrazným racionálním uvažováním, kteří umí dobře udržovat svoji emocionalitu na uzdě
Typ č. 6 - lidé s výraznými antisociálními charakteristikami, případně s narušenou sociální motivací
→ testy ukázaly vyšší výskyt rakoviny u lidí typu 1 a kardiovaskulárního onemocnění u lidí typu 2
osobnosti lidí s nižší a vyšší mírou zdraví - osobnost s vyšší mírou zdraví má představu o vlastních schopnostech, je optimistická a nezdolná × osobnost se sklonem k nemocem - pesimismus, depresivita, hostilita, zlost
Efektivní formy boje se životními těžkostmi
Modifikace chování
pracuje s tzv. kladným záporným posilováním - poskytnutí něčeho příjemného za žádoucí chování a např. projev netečnosti v případě nežádoucího chování
řadou studií bylo prokázáno, že modifikací chování je možno snížit minimálně potřebné dávkování analgetik a zvýšit aktivitu pacienta
Kognitivní ovlivňování
základem tohoto přístupu je hypotéza o výrazném vlivu, představ, myšlenek, osobních norem, domněnek a přesvědčení na naše jednání
úkolem kognitivního ovlivňování je nejprve identifikovat nevhodné a falešné představy, jejich nesprávnost diagnostikovat a poté je nahradit jinými - vhodnějšími a správnějšími - lidé jsou potom vedeni k tomu, aby si je vzali za své, mnohokrát je opakovali a pracovali s tzv. osobnostním posilováním ( např. sebepochvalou) - systematicky se přitom posiluje přesvědčení daného člověka o tom, že je schopen situaci zvládnout, že na to má potřebné zdroje sil, schopností a dovedností
tyto metody byly používány při zvládání bolesti
Psychologické očkování proti stresu a bolesti
má 4 fáze: a) 1. fáze - rekoncepce - člověk je veden k tomu, aby si uvědomil, že např. bolest
má do určité míry i svou psychickou stránku, která je ovlivnitelná
psychologickými metodami
b) 2. fáze - naučení nových způsobů zvládání těžkostí- relaxační trénink,
hluboké dýchání, výcvik imaginace apod.
c) 3. fáze - generální zkouška - mírná forma bolesti či stresu se spojuje
s nacvičenou změnou postoje a relaxace
d) 4. fáze - živá situace - bolest či stres působí bezprostředně - technika zde vede
k aplikaci naučeného uklidňujícího chování a spolu se změněným pojetím těžké
situace k postupnému snižování bolesti či stresu
tato metoda je účinná při bolesti zad, při revmatické artritidě apod., při úzkosti, depresích, pocitech stísněnosti, hypertenzi, při zvýšeném prožívání emocionality, při stresu, podrážděnosti
Ventilace emocí
autorem je James Pennebaker, který zjistil, že subjektivní pocity stresu a bolesti, se kterými se setkáváme při NŽS, je možno ovlivnit tím, že je ventilujeme (=zveřejníme)
pokud lidé o svém traumatu mluví, snižuje se jeho negativní emocionální dopad
v psychologii se hovoří o tzv. katarzi - psychickém očištění od negativních zážitků
Styly zvládání těžkostí
= obecná tendence jednat se stresující situací zcela určitým způsobem
styl zvládání těžkostí do určité míry charakterizuje každého člověka
Vyhýbat se stresu, nebo stavět se mu čelem
každý styl má své vhodné využití v jiné situaci - vyhýbání se je vhodnější u menšího a krátkodobějšího stresu; aktivní boj je vhodnější u dlouhodobějšího či opakovaného stresu
styl vyhýbání se konfrontaci se stresem je častější u těch lidí, kteří mají relativně menší zdroje k dlouhodobějšímu boji ( finance, zdraví, věk)
2. Sebeznehodnující styl
- tento styl je používán před těžkou situací, o níž si člověk myslí, že neobstojí - předem
prohlašuje, že jde o nerovný boj, že zdravotně není v pořádku, že je tím či oním handicapován
apod. - uváděním negativních věcí se snaží předem zabezpečit pro případ prohry, a zachovat si
tak tvář
Strategie zvládání stresu
Strategie zaměřená na řešení problému - vyvinutí vlastní aktivity a snahu konstruktivně řešit danou situaci - např. odstranit to, co působí