Zpracované otázky

á setk ání)se zaměření m na uvolnění kulturního napětí (rasového, náboženského, sociálního,... )
- T aké je autorem teorie osobnosti soustředící se na pojem „já“.



22. Transpersonální psychologie (Předmět transpersonální psychologie. Koncept rozšířeného vědomí. Představitelé)


Transpersonální psychologie
- tento směr vznikl v 60. letech 20. století v Americe
- volně navazuje na humanistickou psychologii
- je laděn spirituálně, ekologicky...
- není dostatečně podložena empirickými podklady, proto jí mnozí nazývají jakýmsi novodobým ná boženstvím
- souvisí s objevováním nových zkušeností – bývají označované jako mystické, spirituá lní či transpersonální
- experimentuje s LSD
- objevuje se zájem o východní duchovní a meditační systémy
- v USA se zrodilo hnutí Nový věk (New Age)
o doufá v odvrácení ekologické a ekonomické katastrofy práv ě duchovní změnou každého člověka
- bere ohled na širokou škálu duševních zážitků i tě ch neobvyklých, zvláštních
- t ranspersonální psychoterapie využívá kromě elementů různých humanistických psychoterapeutických směrů především meditativní techniky, techniky práce se změněnými stavy vědomí (např. holotropní dýchání), jakož i metody prá ce s tělem (Bodywork), šamanské a jiné spirituální techniky.


- Předchůdci transpersonální psychologie:
o William James
§ zabýval se mystickými stavy vědomí
§ prováděl pokusy s inhalací kysličníku dusičného (rajského plynu)
§ uveřejnil subjektivní zážitky při vdechování tohoto plynu – vidění protikladů sp íš jako rozdílů
o Carl Gustav Jung
§ poznatky z pokusů s LSD svědčí pro Jungovo porozumění povaze libida


- Předmět transpersonální psychologie:
o předmětem je změněný stav vědomí
§ podle psychologa Charlese Tarta
§ projevuje se tím, že jedinec jasně cítí posun v mentálním fungování
§ má více (méně) zrakových představ
§ kvality jeho mentálních procesů jsou jiné než obvykle
§ změněným stavem vědomí je spánek, snění, hypnóza, stavy vyvolané meditací, LSD...
§ obecná charakteristika těchto stavů:
· změny v myšlení – stírání rozdílů mezi p říčinou a následkem
· narušené vnímání času a chronologie – stavy zastavení, zrychlení, nekonečnost času
· ztráta kontroly – strach ze ztráty schopnosti ovládat se, vzdávají se kontroly v naději, ž e poznají duchovní pravdu (při hypnóze)
· změny ve vyjadřování emocí – oslabení vědomé kontroly jedince, projevy primitivní ch a intenzivních afektů, extrémy – extáze až tíživý smutek, strach
· změnu v obrazu těla – velká pestrost, oslabení hranic mezi mnou a ostatními, oddělení tě la a mysli, tělo cítíme jako kratší, lehčí..
· percepční zkreslení – halucinace, zvýšená zraková představivost, ovlivněno vnějš ími podněty ale i vnitřní touhou, strachem


- Koncept rozšířeného vědomí:
o transpersonální psychologie postupně opouštěla termín zm ěněné stavy vědomí
o za předmět svého zkoumání mají stavy rozšířeného nebo zesíleného vědomí
§ stavy, při kterých pocit identity překračuje hranice těla


- Představitelé transpersonální psychologie:
o Karl Harry Pribram
§ rakouský psycholog
§ aplikoval holografický model světa na činnost mozku a mentální jevy
§ spojení mysli a mozku sestává z těsných procedur
§ mezi nervovou a mentální úrovní probíhají neustále transformační děje, které přev ádějí informaci z nervové do časoprostorové podoby a zas zpět



o Stanislav Grof
§ český psychiatr
§ zkoumal účinky LSD na lidskou psychiku
§ výzkum mimořádných stavů vědomí ukázal, že každý z nás obsahuje záhadným zp ůsobem informaci o celém vesmíru a veškerém bytí
§ každý z nás je teda tak mikrokosmem
o Ken Wilber
§ odvážný pokus o syntézu západního a východního zp ůsobu myšlení
§ vědomí přirovnává k duze nebo elektromagnetickému vlnění
§ sjednocuje mnoho západních a východních přístupů – zařazuje je do spektra psychologick ých teorií
§ 4 hlavní úrovně vědomí:
· Úroveň ega
· Bisociální úroveň vědomí
· existenciální úroveň vědomí
· Transpersonální úroveň vědomí
§ snaží se o vytvoření integrální psychologie, do které chce začlenit všechny aspekty lidského vědomí a poskytnout tak úplnou mapu lidské mysli
· zahrnout je chce do teorie vědomí, které je tvořeno vlnami v ědomí, proudy, stavy a selfy




23. Kognitivní psychologie (Kognitivní vě da. Informační paradigma. Konekcionalismus)


Kognitivní psychologie

- vznikla v 50. a 60. letech 20. století v USA, posléze se dostala i do Evropy
- p ředmětem zájmu kognitivní psychologie je vytv áření tzv. vnitřních obrazů (modelů) vn ějšího světa, ve kterém žijeme
- Neboli vnitřního obrazu situací, ud álostí a problémů, s nimiž se setkáváme za účelem lepší orientace a možnosti učinit smysluplné rozhodnutí s předstihem
- Takto vytvořený obraz světa je dů ležitým činitelem ve vnitřním ř ízení aktivit našeho organismu
- Je nejen zodpovědný za to, jak jsme schopni reagovat, ale také například zdrojem naší c elkové stability či nestability
- považuje lidskou mysl za systém zpracování informací
- psychologové mluví o percepci, imaginaci nebo myšlení – každý z těchto procesů je chápá n jako dílčí systém zpracování údajů
- informace se zpracovávají na nižších a vyšších úrovních – celý systé m funguje jako celek

- Informační paradigma
o termín paradigma zavedl do psychologie Thomas Samuel Kuhn
o jde o obecně uznávané vědecké výsledky, které v danou chvíli představují model problémů a zároveň model jejich řešení
o je to síť pojmových, teoretických, instrumentálních a metodologických pravidel
o v určitém odvětví vědcům říkají, co je svět a věda
o jakmile je paradigma přijato, nastává normální věda – vědci propracovávají dílčí problémy
§ tím přispívají k větší použ itelnosti paradigmatu a k jeho zpřesnění
§ počínají si jako řešitelé hádanek nikoli jako objevitelé či tvůrci
o časem se vytvoří anomálie, které do přijaté ho paradigmatu nezapadají
§ vznikne jisté napětí navrhují se nové teorie důvěra ve staré paradigma postupně slábne věda se tak ocitá v krizi nový způsob shromažďování faktů start nového paradigmatu vědecká revoluce
o změna paradigmat nemusí nutně znamenat pokrok, týká se to p ředevším nevědních oborů
o změna paradigmatu ještě nemusí znamenat, že se jedná o změnu k lepšímu
- Představitelé kognitivní psychologie:
o George Armitage Miller
§ zajímal se o percepce řeči
§ za podstatu kognitivní psychologie považuje mysl, očekávání, percepci a paměť a přijetí t ěchto pojmů mladými psychology
§ autorem dvou teoretických konceptů, které měly zásadní význam pro kognitivní psychologii
· předpoklad existence smysluplných informačních jednotek
§ plán je pro organismus to samé jako program pro počítač
· základní jednotkou plánu je TOTE (test – operate – test - exit) – základní kognitivní proces
· cyklus Test – Operace se opakuje tak dlouho, dokud se nedosáhne vytčeného cíle
· kombinacemi těchto plánů vznikají tzv. strategie
· plán definuje jako hierarchický proces, který řídí pořadí, ve kterém jsou provádě ny sekvence operací


o Jerome Seymour Bruner
§ jeho publikace se zabývá především myšlenkový mi strategiemi, které lidé používají při formování pojmů
§ hlavní krok při formování pojmů je kategorizace
· seskupování objektů, událostí a lidí do určitých t říd
§ disjunktivní a konjunktivní pojmy
o Ulric Neisser
§ jeho dílo „Kognitivní psychologie“dalo název kognitivní psychologii a také předmětu této disciplíny
§ podle něj se tato psychologie zabývá veškerými lidskými aktivitami, ale pouze z určité ho hlediska
§ kognitivní struktury – uplatňují se při zaměření pozornosti


- Konekcionismus
o vlivný směr soudobé kognitivní psychologie
o prosadil se v 80. letech
o je mnohdy pokládán za radikální obrat ve vývoji psychologie
o další posun paradigmatu v Kuhnově pojetí
o Předchůdcem tohoto směru je D. O. Hebb
§ předpokládal buněčné shluky – koordinované struktury neuronů
o z hlediska klasických kognitivních teorií je podstatou lidské ho poznávání postupná interpretace a transformace mentální reprezentací
o vychází z předpokladu, že informace lze rozčlenit na elementy – tzv. uzly
o mezi uzly existuje konekce – spoj, konekce mají rozdílnou závažnost a sílu
o propojené uzly tvoří husté konekcionistické sítě
§ systém se učí na základě pozměňování sí ly spojů
o dalším předpokladem je existence skrytých jednotek – nach ází se mezi vstupními a výstupními jednotkami (uzly)
o konekcionistické modely jsou strukturálně a funkčně podobně sítím v mozku
o umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů