přednáška

em, státu, zahraničních firem) po zboží a službách. Jedná se o celkové plánované výdaje v ekonomice jako celku v daném období.
Agregátní nabídka je součtem nabídky všech statků a služeb, které jsou nabízeny firmami. Jedná se o celkovou plánovanou produkci v ekonomice jako celku v daném období.
Agregátní poptávku a agregátní nabídku můžeme vyjadřovat pouze v peněžní podobě, protože různé druhy statků a služeb nemůžeme sčítat naturálně.
Východiskem našeho dalšího výkladu bude úvaha vycházející ze vztahů mezi reálným HDP a cenovou hladinou, kde cenovou hladinu měříme indexem růstu cen. Agregátní poptávka Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat.
Průběh funkce agregátní poptávky je klesající (viz. následující obr.). Při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP (vysvětlení je zcela jiné než v případě poptávky po statku. Tam růst ceny statku vede k poklesu poptávaného množství proto, že působí jednak substituční efekt a jednak důchodový efekt. Ani jeden z těchto efektů však nepůsobí v případě agregátní poptávky. Když se zvýší cenová hladina, znamená to, že se zvyšují ceny všech statků. Proto substituční efekt nepůsobí. Nepůsobí ani důchodový efekt. Když se totiž zvýší cenová hladina, zvýší se také příjmy firem a odtud také důchody domácností).
V makroekonomii je klesající průběh závislý na skutečnosti, že se spotřeba domácností s klesající cenovou hladinou zvyšuje a naopak. Křivka agregátní poptávky
(AD) je odvozována při dané
nominální peněžní zásobě. Křivka agregátní poptávky
Původně byla ekonomika v bodě A, kde cenové hladině P1 odpovídá reálný HDP1. Při vyšší cenové hladině P2 vzniká nižší reálný HDP2. Dostáváme druhý bod agregátní poptávky - bod B. Při nižší cenové hladině P3 vzniká vyšší reálný HDP3. Dostáváme třetí bod agregátní poptávky - bod C. Spojením bodů dostáváme křivku agregátní poptávky (AD). Ukazuje nám, že reálný HDP, který lidé a firmy chtějí kupovat, je klesající funkcí cenové hladiny.
Agregátní poptávka Velikost agregátní poptávky závisí zejména na:
* cenách statků
* disponibilních důchodech
* finančních podmínkách a očekáváních
* zahraničně-obchodních podmínkách
* na vládní politice v oblasti fiskální a monetární politiky
* na velikosti trhu (počtu spotřebitelů) Agregátní nabídka Agregátní nabídka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět.
Nejvýznamnější spory v soudobé makroekonomii se dnes týkají determinujících faktorů a tvaru agregátní nabídky. Někteří ekonomové, věří, že křivka AS roste poměrně pomalu; jiní jsou toho názoru, že je křivka AS relativně strmá nebo dokonce svislá.
Níže uvedený obrázek znázorňuje dvě křivky agregátní nabídky AS a ASL:
* křivka AS je agregátní nabídka krátkého období. Při vyšší cenové hladině chtějí firmy vyrábět vyšší reálný HDP.
* dlouhodobá agregátní nabídka ASL je dána potenciálním produktem HDP a není ovlivněna změnou cenové hladiny. Ekonomika je v bodě A a poté cenová hladina klesne na P2. Pokles cen motivuje firmy ke snižování produkce a zaměstnanosti. Ekonomika se dostává do bodu J, kde při cenové hladině P2 vyrábějí firmy reálný HDP2.
Agregátní nabídka krátkého období Původně byla ekonomika v bodě A, při cenové hladině P0 a reálném HDPP. Poté cenová hladina vzrostla na P1. Růst cen motivuje firmy ke zvyšování výroby a růst nominálních mezd motivuje lidi k tomu, aby nabízeli více práce. Reálný HDP roste a ekonomika se dostává do bodu H, kde při cenové hladině P1, firmy vyrábějí reálný HDP1. Agregátní nabídka krátkého období Spojením takovýchto bodů (A, H, J) dostáváme křivku agregátní nabídky krátkého období - AS.
Firmy v krátkém období, zvyšuje-li se agregátní poptávka, zvyšují ceny i výstup, neboť mají určité náklady, které jsou v krátkém období fixní, a je pro ně při růstu agregátní poptávky výhodné zvyšovat ceny a prodávat dodatečný výstup.
Motivační příklad:
Firma má dohodu s odborovými organizacemi o velikosti mzdových sazeb. Po dobu platnosti pracovní dohody jsou tedy mzdové sazby, jež firma platí, fixní. Když spotřebitelé nebo firmy v krátkém období poptávají více statků, zvyšuje firma ceny a má vyšší zisky a vyrábí větší výstup.
Agregátní nabídka v dlouhém období
Pokračování příkladu:
Jakmile nepružné či „strnulé" složky nákladů (mzdové dohody) vyprší a jsou znovu dojednávány, začnou se přizpůsobovat mzdy a ostatní náklady vyšším cenám.
Jestliže se ceny zvýší o 10% v důsledku vyšší poptávky, potom se peněžní mzdy rovněž zvýší o 10%. V důsledku toho nebude firma v dlouhém období schopna dosahovat zisku z vyšší úrovně agregátní poptávky, neboť nakonec se všechny složky nákladů plně přizpůsobí a firma bude stát před týmž poměrem ceny k nákladům jako na počátku, a tak zde již firma nebude mít žádný motiv, aby svůj výstup zvyšovala.
Jak se náklady pohybují směrem nahoru, aby se vyrovnaly s cenami, vrátí se úroveň produktu zpět na svou dlouhodobou rovnovážnou úroveň potenciálního produktu, proto je dlouhodobá křivka ASL svislá. Agregátní nabídka v dlouhém období
Výše uvedený obrázek a příklad znázorňují reakci agregátní nabídky na různé cenové hladiny v dlouhém období. Vidíme, že dlouhodobá křivka ASL je nakreslena jako svislá přímka na úrovni, při níž se reálný produkt rovná potenciálnímu produktu. Dlouhodobá křivka ASL je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují.
Agregátní nabídka dlouhého období ASL je dána potenciálním produktem. Říká nám, že v dlouhém období je HDP, který firmy chtějí vyrábět, nezávislý na výši cenové hladiny. Agregátní nabídka Rozsah agregátní nabídky závisí na:
* cenové úrovni
* kapacitě firem, jejím využíváním, používaných technologiích
* na úrovni potenciálního produktu země KONEC