přednáška

ly výpočtu HDP považuje za zboží, které si firma zakoupila pro sebe. Investice do zásob mohou mít zápornou hodnotu, jestliže se hodnota zásob v průběhu období sníží. Investice Poznámka: lidé často označují nákupy finančních aktiv, například akcií nebo dluhopisů, za „investice“. To je jiné pojetí než v naší definici. Jestliže si někdo koupí akcii, získá podíl na vlastnictví existujících fyzických a finančních aktiv společnosti. Nákup akcie neznamená vytvoření nového fyzického kapitálového statku a není investicí v tom smyslu, jak tento pojem používáme v této kapitole. Nákupy finančních aktiv, jakými jsou akcie a dluhopisy, označujeme za „finanční investice“, abychom je odlišili od investic do nových kapitálových statků, kterými jsou továrny a stroje.
Podíl investic na HDP se u vyspělých zemí pohybuje obvykle okolo 15% HDP. Vládní nákupy Vládní nákupy (Government expenditure, G) jsou nákupy finálních výrobků, jako jsou například bojová letadla, a služeb, například výuky ve veřejných školách, státními vládami.
Vládní nákupy nezahrnují transferové platby, což jsou jednostranné platby vlády, za něž nedostává žádné statky. Příkladem transferových plateb jsou dávky sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, platy státních úředníků a sociální podpory. Z vládních nákupů se rovněž vylučují úroky placené z vládního dluhu.
Podíl vládních nákupů se pohybuje obvykle okolo 15% HDP. Čistý vývoz Čistý vývoz (Net Export, X) představuje saldo (rozdíl) obchodní bilance země. Získáme ji jako rozdíl mezi výší vývozu (exportu Ex) a výší dovozu (importu Im) dané země. Můžeme tedy napsat: X = Ex - Im
* vývoz - v zemi vyrobené finální statky, které se prodávají do zahraničí
* dovoz - nákupy statků, které byly vyrobeny v zahraničí, domácími kupujícími
U vyspělých zemí je většinou saldo obchodní bilance mírně pozitivní a pohybuje se okolo 3% HDP. Nominální a reálný HDP Při měření makroekonomických veličin vzniká jeden vážný problém, který je nutno vyřešit. Všechny ukazatele je totiž možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele. Přitom musíme vycházet z existujících cen statků a služeb. Ceny se však rok od roku mění, a tak velikost makroekonomických ukazatelů ovlivňuje sám vývoj cen či přesněji cenové hladiny.
Z hlediska uspokojování potřeb a vývoje výkonnosti národního hospodářství nás zajímá, jaké bylo skutečné množství statků a služeb, jimiž ekonomika v daném období disponovala. Proto je třeba určitým způsobem vyloučit vliv změn cenové hladiny (růst či pokles cen). Nominální HDP Pokud vyjadřujeme HDP v běžných cenách, mluvíme o nominálním HDP (totéž platí i u všech ostatních ukazatelů). Tyto ukazatele však mají dobrou vypovídací schopnost pouze při stabilitě cen. V obdobích růstu či poklesu cen je třeba tyto ukazatele od důsledků změn cenové hladiny očistit.
Nominální HDP (běžný) – hrubý domácí produkt vyjádřený v tržních cenách každého roku. Cenové indexy K očištění makroekonomických ukazatelů typu HDP se používají cenové indexy, které ukazují míru změn cenové hladiny v čase. Nejvýznamnější z nich jsou:
* index spotřebitelských cen odráží cenový vývoj koše spotřebních statků a služeb, a týká se tedy v zásadě vývoje cen u spotřeby domácností
* index cen výrobců zahrnuje řadu důležitých položek, s kterými obchodují firmy. Je tedy mnohem širší než index spotřebitelských cen.
* implicitní cenový deflátor HDP odráží změny cen všech statků a služeb na trhu. Čím je však do tohoto indexu zahrnuto více cen, tím je obtížnější ho zkonstruovat.
Očištěné ukazatele označujeme jako reálné ukazatele - jsou vyjádřeny ve stálých cenách čili cenách vztažených k určitému výchozímu roku. Reálný HDP Reálný HDP je hrubý domácí produkt vyjádřený v cenách výchozího roku, čímž se vytváří míra produktu ve stálých cenách.
Reálný HDP měří celkové množství produktu, zatímco nominální HDP jeho současnou peněžní hodnotu. Jedná se vlastně o nominální HDP očištěný o změny cen všech statků a služeb na trhu.
nominální HDP
reálný HDP = -------------------------------------
implicitní cenový deflátor Implicitní cenový deflátor Implicitní cenový deflátor vyjadřuje poměr nominálního a reálného HDP v daném roce a měří celkovou cenovou úroveň v zemi v daném roce oproti cenám v základním období
 p1  q1
P = defHDP = --------------
 p0  q1
kde: p1 … cena v běžném období
q1 … množství v daném roce
p0 … cena v základním období
P > 1 – růst cen (inflace)
P < 1 – pokles cen (deflace) Potenciální a skutečný HDP HDP potenciální představuje hodnotu reálného HDP, která by mohla být maximálně dosažena a dlouhodobě udržena při plném využívání výrobních faktorů, tj. při plné zaměstnanosti (odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti), to znamená, že nejsou k dispozici žádné volné zdroje.
Jestliže vypočteme skutečný HDP pomocí výdajové metody, zjistíme, že se zpravidla bude od našeho potenciálního HDP odlišovat. Tržní hospodářství totiž často nedosahuje plného využití zdrojů. Vykazuje určité tendence k cyklickému vývoji. Skutečný HDP tedy prakticky kolísá kolem potenciálního HDP. Potenciální a skutečný HDP Je-li skutečný HDP nižší než potenciální, znamená to, že by s exis­tujícími zdroji mohla ekonomika vytvářet více statků a služeb pro finální spotřebu. Naopak, je-li skutečný produkt vyšší než potenciál­ní, jsou ekonomické zdroje přetěžovány a hrozí nebezpečí inflace.
Za optimální vývoj z hlediska národního hospodářství je možné považovat stav, kdy se skutečný a potenciální HDP shodují. Proto také hospodářská politika vlád vyspělých zemí usiluje o co největší přiblížení skutečného HDP k potenciálnímu. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Agregátní poptávka je součtem poptávky (výdajů) jednotlivých spotřebitelů (domácností, fir