přednáška

peněz) a z bankovních rezerv.
Centrální banka nakupuje od komerčních bank vládní dluhopisy či obligace nebo snižuje výši povinných rezerv, umožňuje tím komerčním bankám vytvářet větší nabídku úvěru.
Celková nabídka peněz v ekonomice je na jedné straně vytvářena centrální bankou, která určuje peněžní zásobu, na druhé straně je rozšiřována komerčními bankami v interakci s firmami a domácnostmi, takže výsledné množství peněz v ekonomice je násobkem penežní zásoby.
O vztahu mezi peněžní zásobou a celkovou nabídkou peněz v ekonomice mluvíme jako o peněžním multiplikátoru. Nabídka peněz Nabídka peněz vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz a jeho cenou (úrokovou mírou). Rozlišujeme:
* krátkodobou nabídku peněz, která je zcela necitlivá na změny úrokové míry, vyjádřenou jako dokonale neelastickou, má podobu vertikální linie (vertikální tvar křivky je podmíněn předpokladem, že komerční banky nedrží přebytečné rezervy)
* dlouhodobou nabídku peněz, která je citlivá na výši nominální úrokové míry a platí, že s růstem úrokové míry „i“ roste nabízené množství peněz M a naopak. Dlouhodobá a krátkodobá nabídka peněz
Dlouhodobá nabídka peněz Krátkodobá nabídka peněz Rovnováha na trhu peněz Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha Eo na trhu peněz vzniká střetem poptávky a nabídky po penězích, jejímž výsledkem je rovnovážná úroková míra io a rovnovážné množství peněz. Tedy poptávané množství po penězích se shoduje s nabízeným množstvím Mo. Inflace O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu.
Inflace nemusí znamenat, že rostou všechny ceny, téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou dokonce klesat.
Vývoj inflace vyjadřujeme různými druhy cenových indexů. Nejznámější je index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index), který vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti zvolenému výchozímu roku Míra inflace S vysokou mírou inflace jsou znehodnocovány úspory, zhoršuje se schopnost peněz plnit funkce míry hodnoty a uchovatele hodnoty. Ekonomie zvláště zdůrazňuje vliv inflace na zhoršování kvality informací zprostředkovávaných v tržní ekonomice cenovým systémem. Vysoká míra inflace rovněž zvyšuje míru nejistoty v rozhodovacích procesech a značně komplikuje odhadování mezní efektivnosti investic při rozhodování o volbě investičních variant.
Míra inflace patří mezi ekonomické indikátory, které vypovídají o tom, je-li ekonomika zdravá, nebo nemocná, i když se všeobecně uznává, že inflace má negativní důsledky pro fungování tržní ekonomiky, je obtížné stanovit ekonomické náklady inflace. V obecné rovině můžeme ukázat, jaké problémy v ekonomice inflace vyvolává, ale zpravidla neumíme její dopady kvantifikovat. Deflace Deflace je všeobecný pokles cenové hladiny. O deflaci hovoříme vždy, když je nulová nebo záporná inflace.
Deflace není pozitivní jev ani záměr. Deflace znamená především reálné zdražení všech budoucích závazků - splátek úvěru, mzdových závazků (reálná hodnota mezd se zvyšuje), smluvně dohodnutého nájemného, přímých daní atd.
V období deflace se všechny výrobní podniky dostávají do náročnější situace a pro období deflace je proto charakteristický růst počtu insolvencí, konkurzů, nezaměstnanosti. Ceny klesají, ale životní úroveň v průměru neroste. Podnikatelé se snaží snížit mzdy, což v evropských podmínkách zvyšuje aktivitu odborových organizací. Deflace Stejně jako při inflačním vývoji se mění i při deflaci cenové relace - pokles cen je různý u jednotlivých aktiv. Tím se zvyšují cenová rizika při podnikání i investování.
Větší míra deflace stejně jako větší míra inflace brzdí hospodářský růst.
Nebezpečí deflace spočívá dále v tom, že spolu s ní se do dveří vkrádá past likvidity, což je stav, kdy se monetární (měnová, viz. následující kapitola) politika stává neúčinnou. KONEC