přednáška

obratu. Poptávka po penězích Poptávka po penězích je představována množstvím peněz, které jsou v držení jednotlivých ekonomických subjektů (firem, domácností, státu ap.). Při zkoumání důvodů, které vedou ekonomické subjekty k držbě peněz, zjistíme, že do popředí vystupují tři základní motivy:
* transakční
* opatrnostní
* finanční, někdy též označované jako spekulační
Transakční motiv vzniká na základě přímé závislosti poptávky po penězích na vývoji nominálního HDP (viz. rovnice směny). Vychází z nutnosti zajišťovat penězi existující směnné akty či transakce v ekonomice. Je přímo úměrně závislý na množství statků, jež ekonomika vytváří, a na jejich cenách (přesněji na vývoji cenové hladiny).
Poptávka po penězích Opatrnostní motiv je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje (u domácností to může být nemoc, nezaměstnanost, předpokládaný odchod do důchodu; u firem váznutí prodejů, živelní pohromy apod.).
Zvláštním motivem je finanční motiv (spekulační motiv). Je odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ekonomické subjekty jednu z forem bohatství a že jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství.
Utváření poptávky po penězích Ekonomické subjekty volí podobu bohatství na základě porovnání výhod likvidity (držba peněz) s výhodami a riziky držby různých cenných papírů či jiných typů aktiv. Pokud člověk drží peníze, poskytuje mu to sice určité výhody z hlediska možnosti bezprostředně je použít, na druhé straně mu nepřináší žádné dodatečné výnosy. V případě, že se rozhodne peníze uložit na termínovaný vklad s dlouhou výpovědní lhůtou, získává sice úrok, ale ztrácí výhody bezprostřední likvidity. Pokud se rozhodne použít tyto peníze na nákup cenných papírů, výnos se zvětšuje, ale výhody likvidity se dále ztrácejí, kromě toho stoupá i riziko.
Díky finančnímu motivu vzniká závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě. Tato závislost je nepřímo úměrná, protože čím je vyšší úroková sazba, tím je větší zájem peníze investovat a menší zájem držet je v podobě peněžní zásoby. Závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě Poptávka po penězích je souhrnem transakční plus opatrnostní poptávky a finanční poptávky po penězích.
MD = MDf + MDo + MDt
MD = poptávka po penězích
MDt = transakční poptávka po penězích
MDo = opatrnostní poptávka po penězích
MDf = finanční poptávka po penězích Změny poptávky po penězích Vývoj poptávaného množství peněz (pohyb po křivce MD) je třeba odlišit od změny poptávky po penězích ve smyslu pohybu samotné křivky MD (poptáváme méně či více peněz při dané úrokové míře).
Ke změně poptávky po penězích dochází zejména vlivem:
* změna platebních zvyklostí
* změna počtu podnikatelských subjektů
* změna (růst) cenové hladiny způsobí změnu (růst) množství peněz, potřebné k nákupu stejného množství statků
* změna (růst) reálného důchodu je spojena se změnou (růstem) transakcí, např. růst spotřebních výdajů, větší vyplácení mezd
* změna preferencí při utváření struktury aktiv
* finanční inovace jako např. urychlení platebního styku Změny poptávky po penězích Poptávka po penězích roste z MD0 na MD1, posune se směrem vpravo vlivem růstu reálného produktu nebo vlivem růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina nebo produkt klesá, poptávka klesá do MD2 a posouvá se směrem vlevo. Nabídka peněz Množství peněz v ekonomice je závislé především na vývoji ekonomiky a na regulačních opatřeních vlády a centrální banky, jimiž ovlivňují peněžní zásobu.
Vývoj množství peněz v ekonomice je závislý i na vývoji úrokových sazeb, s nimiž je spojena tzv. úvěrová kreace peněz čili vznik bankovních peněz v soustavě komerčních bank s částečným rezervním krytím (touto problematikou se budeme zabývat v následující kapitole).
Nabídka peněz a peněžní zásoba Centrální banka vytváří peněžní zásobu složenou z oběživa (mincí a papírových