přednáška

d pila generuje p
 íjem p
 es 6 mil., pak prosperuje…
286Celkem
2Mzdy
3Nákup kulatiny
1Nájemné za
cirkulárku
Zisk
mil. Kþ
P
 íjem
mil. Kþ
Náklady
mil.Kþ
6
Ekonomické náklady a ekonomický zisk
„ … to je však omyl, vlastník pily pan Petr má i jiné
p
 íležitosti, jak by mohl využít své vlastní výrobní
faktory–sv
$ j pozemek (dostal nabídku na pronájem
pozemku za 1 mil. roþn
 ) a své pracovní schopnosti
(tj.„nechat“ se zam
 stnat za 200 tis. roþn
 ).
0,887,2Celkem
0,2Ob
 tovaná mzda
1Ob
 tovaný nájem z pozemku
2Mzdy
3Nákup kulatiny
1Nájemné za cirkulárku
Zisk
mil. Kþ
P
 íjem
mil. Kþ
Náklady
mil.Kþ
7
Ekonomické náklady a ekonomický zisk
„ Teprve p
 edchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce
- majitele, vidíme, že jakmile celkový p
 íjem poklesne pod 7,2
mil. Kþ, stává se pro majitele druhá p
 íležitost stejn
 dobrá
jako dosavadní (první) p
 íležitost.
„ Jakmile celkový p
 íjem poklesne pod 7,2 mil. Kþ, majitel bude
chtít provoz pily ukonþit a p
 ejít do své druhé p
 íležitosti, tj.
pronájmu pozemku a p
 ijmout zam
 stnání.
8
Explicitní a implicitní náklady p
 íležitosti
„ Pro lepší orientaci v problematice náklad
$ je užiteþné
odlišit explicitní a implicitní náklady p
 íležitosti.
„ Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích
výrobních faktor
$ – platí vlastník
$ m t
 chto faktor
$ jejich
ob
 tované p
 íležitosti (jsou zachyceny v úþetních
dokladech).
„ Implicitní náklady odrážejí ob
 tované p
 íležitosti
výrobcových vlastních výrobních faktor
$ – to co by za
n
 dostal v druhé nejlepší p
 íležitosti.
9
Ekonomické náklady
„ Náklady jsou informace pro výrobce, zda setrvat v dané
p
 íležitosti nebo zda má odejít do jiné p
 íležitosti.
„ Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní,
tak náklady implicitní.
„ Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým p
 íjmem a
ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné
p
 íležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný.
„ Od ekonomických náklad
$ a ekonomického zisku
odlišujeme úþetní náklady, což jsou pouze explicitní
náklady, a úþetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým
p
 íjmem a úþetními (explicitními) náklady
10
Souvislosti a struktura ekonomického a
úþetního zisku
11
Charakter firemních náklad
$
„ Podle charakteru závislosti náklad
$ na zm
 n
 objemu
produkce se rozlisují náklady:
* fixní (FC - Fixed Cost)
* variabilní (VC - Variable Cost)
„ Fixní náklady (FC) jsou takové náklady, které se se zm
 nou
objemu výroby nem
 ní. Firma je musí vynakládat p
 i každém
(tedy i nulovém) objemu výroby. Fixní náklady zpravidla nelze
m
 nit v krátkých þasových obdobích. Jako p
 íklad je možno
uvést odpisy budov a strojního vybavení, náklady na vytáp
 ní
a osv
 tlení budov, náklady na ostrahu podniku atd.
„ Variabilní náklady (VC) jsou náklady, které se se zm
 nou
objemu výroby m
 ní. Sem pat
 ínap
 íklad p
 ímé mzdy,
náklady na p
 ímý materiál a energie bezprost
 edn

vynaložené na zhotovení výrobk
$ . Variabilní náklady se
mohou s objemem produkce m
 nit lineárn
 nebo nelineárn

(progresivn
 nebo degresivn
 ).
12
Nákladové funkce firmy
„ Funkce celkových náklad
$ (TC – Total Cost) vyjad
 uje
závislost celkových náklad
$ na r
$ stu produkce. Celkové
náklady jsou náklady na celý objem produkce.
„ Funkce celkových náklad
$ (TC) se skládá z:
* funkce variabilních náklad
$ (VC)
* fixních náklad
$ (FC)
„ Funkce celkových variabilních náklad
$ je rostoucí funkcí,
protože celkové variabilní náklady se zvyšují s r
$ stem
produkce
13
Funkce celkových náklad
$
„ Celkové náklady (TC)
„ Fixní náklady (FC)
„ Variabilní náklady (VC)
„ TC = FC + VC
14
Pr
$ b
 hu náklad
$ firmy - p
 íklad
„ Motivaþní p
 íklad: Jaký je
pr
$ b
 h náklad
$ firmy pana
Petra?
Pana Petra zajímal pr
$ b
 h
náklad
$ jeho firmy a tak si
po dobu jednoho roku
zaznamenával velikost
náklad
$ v závislosti na
velikosti produkce. Pro své
pot
 eby si vše uspo
 ádal do
tabulky, s tím že použil
pr
$ m
 rné m
 síþní hodnoty
produkce a náklad
$ .
77267705100
6106754390
5456747880
4896742270
4366736960
3826731550
3276726040
2706720330
2106714320
145677810
676700
TC
(tis. Kþ)
FC
(tis. Kþ)
VC
(tis. Kþ)
Q
(sady
prken)
15
P
 íklad pr
$ b
 hu náklad
$ firmy - p
 íklad
Pr
$ b
 h náklad
$ firmy pana Petra (jedná se o pr
$ m
 rné m
 síþní
údaje a jsou v tisících Kþ).
16
P
 íklad pr
$ b
 hu náklad
$ firmy - p
 íklad
„ Pan Petr si prohlédl pr
$ b
 h náklad
$ v grafu a n
 co jej
znepokojilo. Všiml si totiž, že od p
 ibližn
 80 sady prken se
zaþínají variabilní a celkové náklady þím dál rychle zvyšovat.
Jak si to vysv
 tlit a co proti tomu d
 lat? Panu Petrovi se
vnucovala myšlenka, zda-li je možné nalézt urþité optimum
produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí
„tém

 nerostly“, ale rostl by zisk…, proto se rozhodl
podrobn
 ji prozkoumat problematiku náklad
$ .
17
Pr
$ m
 rné a mezní náklady
„ Z funkce celkových náklad
$ m
$ žeme odvodit další nákladové
funkce, používané p
 i analýze a optimalizaci náklad
$ , a to:
* funkci pr
$ m
 rných náklad
$ (AC – Average Cost)
* funkci pr
$ m
 rných variabilních náklad
$ (AVC – Average
Variable Cost)
* funkci pr
$ m
 rných fixních náklad
$ (AFC – Average Fixed
Cost)
* funkci mezních náklad
$ (MC – Marginal Cost)
18
Pr
$ m
 rné náklady
„ Pr
$ m
 rné náklady jsou náklady na jednotku produkce
(celkové náklady d
 líme objemem produkce): AC = TC / Q
„ Funkce pr
$ m
 rných náklad
$ má zpravidla charakteristický
tvar písmene U. Její pr
$ b
 h lze vysv
 tlit pomocí pr
$ b
 hu
dalších nákladových funkcí:
* pr
$ m
 rných fixních náklad
$ : AFC = FC / Q
* pr
$ m
 rných variabilních náklad
$ : AVC = VC / Q
platí: AC = AVC + AFC
„ Pr
$ m
 rné fixní náklady jsou fixní náklady na jednotku
produkce. Pr
$ m
 rné fixní náklady s r
$ stem produkce klesají
(jedná se o klesající funkci – hyperbola). Pro malá množství
produkce se fixní náklady významn
 podílejí na celkových
nákladech, a proto jsou pr
$ m
 rné náklady klesající i v p
 ípad
 ,
když pr
$ m
 rné variabilní náklady rostou. Pro vyšší objemy
produkce však podíl fixních náklad
$ klesá a p
 evládne vliv
variabilních náklad
$ .
19
Pr
$ m
 rné a mezní náklady
„ Pr
$ m
 rné variabilní náklady jsou variabilní náklady na
jednotku produkce. Funkce pr
$ m
 rných variabilních
náklad
$ má zpravidla charakteristický tvar písmene U.
Poþáteþní pokles bývá zp
$ soben osvojením si výroby,
nauþení se výrobnímu postupu (tzv. zkušenostní k
 ivka) þi
snižováním náklad
$ na uvedení stroj
$ do optimálního chodu
apod. Postupný nár
$ st od urþitého objemu produkce je
zp
$ soben vzr
$ stajícími administrativní a organizaþní
problémy s
 ízením velké produkce (firmy).
„ Mezní náklady udávají p
 ír
$ stek celkových náklad
$ vyvolaný
zvýšením produkce o jednotku. Charakteristický pr
$ b
 h
funkce mezních náklad
$ lze vysv
 tlit pomocí zákona
klesajících výnos
$ , kdy od jistého objemu produkce výnosnost
vynakládaných výrobních faktor
$ klesá (viz. pozd
 ji). Mezní
náklady jsou d
$ ležité pro rozhodování o produkci firmy.
20
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - p
 íklad
„ Motivaþní p
 íklad: Jaký je pr
$ b
 h náklad
$ firmy pana Petra?
Pan Petr provedl analýzu nákladových funkcí s cílem pokusit
se nalézt „nákladové optimum“ (tj. „místo“ kde by náklady se
zvyšující produkcí „tém

 nerostly“). Výsledky analýzy jsou
uspo
 ádány v tabulce a jednotlivých grafech.
21
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - p
 íklad
Tuþn
 jsou oznaþena minima nákladových funkcí MC, AVC, AC
7,720,677,058,4077267705100
6,780,746,036,506106754390
6,810,845,985,605456747880
6,990,966,035,304896742270
7,271,126,155,404366736960
7,641,346,305,503826731550
8,181,686,505,703276726040
9,002,236,776,002706720330
10,503,357,156,502106714320
14,506,707,807,80145677810
----676700
AC
(tis.
Kþ)
AFC
(tis.
Kþ)
AVC
(tis.
Kþ)
MC
(tis.
Kþ)
TC
(tis.
Kþ)
FC
(tis.
Kþ)
VC
(tis.
Kþ)
Q
(sady
prken)
22
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - p
 íklad
„ Jak pan Petr postupoval p
 i urþení MC, AVC, AFC þi AC?
„ Pravd
 podobn
 takto (všechny údaje jsou v tis. Kþ):
* nap
 . údaj pro produkci 50 sad prken si zjistil z p
 edchozí
tabulky: VC = 315 ; FC = 67; TC = 382
MC
50
jsou p
 ibližn
 vypoþteny jako rozdíl TC
50
p
 i produkci 50
sad prken a TC
40
p
 i produkci 40 sad prken a pod
 leny 10
(musíme získat údaj na jednotku produkce)
MC
50
= (TC
50
-TC
40
) / 10 = (382 – 327) / 10 = 55 / 10 = 5,5
AVC
50
= VC
50
/ 50 = 315 / 50 = 6,3
AFC
50
= FC
50
/ 50 = 67 / 50 = 1,3
AC
50
= AVC
50
+ AFC
50
= 7,6
23
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - p
 íklad
K
 ivky funkcí MC, AC, AVC, FC byly získány proložením
získaných hodnot polynomickými funkcemi.
24
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
„ Vidíme z údaj
$ firmy pana Petra, že nákladové funkce MC,
AVC, AC mají opravdu tvar U (i když ne vždy ideální).
„ Mezní náklady jsme vypoþítali pomocí diferencí, avšak
p
 esn
 jší urþení je použití matematického aparátu derivací,
derivovanou funkcí budou celkové náklady TC.
„ Dalším d
$ ležitým poznáním je skuteþnost, že funkce MC
protíná funkce AVC a AC v jejich minimech (tyto minima
lze p
 ibližn
 nalézt i v p
 edchozím grafu, avšak p
 esn
 jší
urþení by bylo pomocí tabulky a aproximace údaj
$ ).
„ Názorn
 ji je problematika nákladových funkcí zobrazena na
následujícím grafu.
25
26
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
„ Jaké jsou mezní náklady p
 i produkci Q
1
?
* MC jsou derivací celkových náklad
$ . Jejich velikost p
 i
produkci Q
1
je tedy dána sklonem teþny a dotýkající se funkce
celkových náklad
$ v bod
 A.
* vidíme, že p
 i produkci Q
1
jsou MC menší než AC, protože
sklon teþny je menší než sklon úseþky 0A.
* až do bodu M MC klesají a poté rostou
„ Pr
$ m
 rné náklady klesají až do bodu E a poté rostou.
„ K
 ivky AC a MC se protínají v minimu k
 ivky AC.
27
Nákladové funkce
28
Nákladové funkce
„ Všimn
 te si na obrázku výše, že k
 ivka MC protíná k
 ivky
AC a AVC v jejich minimech, tj. v bodech A a B.
„ P
 i postupném zv
 tšování produkce od nuly až do bodu A
(resp. B) platí, že náklady na každou další jednotku jsou nižší
než náklady na jednotku p
 edcházející. K
 ivky pr
$ m
 rných
náklad
$ (AC resp. AVC) proto musejí v tomto pásmu klesat.
„ Po dosažení bodu A (resp. B) se situace obrátí, tj. náklady
p
 ipadající na každou další jednotku jsou vyšší než náklady
na jednotku p
 edchozí, proto pr
$ m
 rné náklady zaþnou
stoupat.
29
Pozor p
 íklad, který m
$ že být na zkoušce
„ P
 i výrob
 1000 ks jsou celkové náklady (TC) 490 000
Kþ. P
 i snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží
na 489 000 Kþ. Které z následujících odpov
 dí nejsou v
uvažovaném rozsahu výroby (t.j. 999 - 1000 ks)
správné?
a) AC > MC
b) AC = MC
c) AC < MC
d)
 ešení není možné, protože neznáme AC
e)
 ešení není možné, protože neznáme MC
30
Odpov


„ MC
1000
= TC
1000
–TC
999
= 490
000 – 489 000 = 1000
„ AC
1000
= 489 000/1000 = 489
„ AC < MC => platí odpov

 c
31
Náklady v krátkém a dlouhém þasovém
období
„ Výše uvedené grafy popisují situaci firmy, která m
$ že m
 nit
produkci v omezeném rozsahu, tj. maximáln
 do plného
vytížení svých výrobních kapacit. Tuto zm
 nu produkce lze
m
 nit relativn
 velmi rychle (krátké období).
„ Pokud chce firma rozší
 it své výrobní kapacity, pak tato
realizace vyžaduje nejen investice, ale i þas…(dlouhé
období). Po tomto zvýšení se z
 ejm
 zm
 ní i nákladové
funkce.
32
Pr
$ m
 rné náklady v dlouhém þasovém
období
LAC (Long Average Cost) – dlouhodobé pr
$ m
 rné náklady
lze vyjád
 it pomocí tzv. obalové k
 ivky, která se dotýká dílþích
minim pr
$ m
 rných náklad
$ AC
1
až po AC
5
. 33
Pr
$ m
 rné náklady v dlouhém þasovém
období
„ Firma postupn
 zv
 tšuje své výrobní kapacity a objemy
produkce, takže se m
 ní i nákladové funkce vyjád
 ené nap
 .
pomocí pr
$ m
 rných náklad
$ AC (viz. obrázek).
„ Firma dosahuje dílþí minima pr
$ m
 rných celkových náklad
$
z AC
1
až po AC
5
a je patrné, že se liší.
„ Od urþitého zvyšování výrobních kapacit a objemu
produkce celkové pr
$ m
 rné náklady již jen stoupají (bod O).
„ Bod O se nazývá minimum dlouhodobých pr
$ m
 rných
náklad
$ . Jeho nalezení (a realizace) by m
 lo být jedním ze
základních úkol
$ managementu. Interval nalevo od bodu O
se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se
nazývá intervalem ztrát ze zm
 n objemu výroby.
34
Pr
$ m
 rné náklady v dlouhém þasovém
období a faktor velikosti firem
„ Práv
 velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj.
nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce,
avšak jen do urþitého bodu, kdy se již projevuje nap
 . problém

 ízení takové velké firmy þi logistické a administrativní problémy. 35
Úspory z rozsahu
ƒ Za hlavní faktory úspor z rozsahu jsou považovány zejména:
* vyšší specializace a dokonalejší d
 lba práce p
 i vyšších
objemech výroby
* dokonalejší organizace výroby p
 i vyšších objemech výroby
* dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem
* možnosti dokonalejšího využití surovin a materiál
$ , nap
 . ve
form
 tzv. vedlejších výrobk
$ u v
 tších firem
* lepší podmínky pro rozvoj výrobk
$ a technologií u v
 tších
firem
36
P
 íjmy firmy a jejich þlen
 ní
„ Celkový p
 íjem (TR - Total Revenue) – je celková þástka,
kterou firma získá prodejem svých výrobk
$ . Platí:
TR = P *Q
„ Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva odd
 lené
problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska
mohou nastat dv
 situace:
* cena je konstantou nezávislou na firm
 (p
 ípad dokonalé
konkurence). Firma m
$ že všechnu svou produkci prodat,
avšak firma nem
$ že cenu produkce, firma rozhoduje pouze
o objemu výroby
* cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s
r
$ stem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala v
 tší
množství (p
 ípad nedokonalé konkurence), tudíž
rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky
urþuje i cenu.
37
P
 íjmy firmy a jejich þlen
 ní
„ Pr
$ m
 rný p
 íjem (AR - Average Revenue) – je p
 íjem na
jednotku produkce, neboli:
AR = TR / Q = P * Q / Q = P
K
 ivka pr
$ m
 rného p
 íjmu je vždy totožná s k
 ivkou
poptávky po produkci (AR = P).
„ Mezní p
 íjem (MR- Marginal Revenue) – je zm
 na celkového
p
 íjmu vyvolaná zm
 nou vyrobeného množství o jednotku,
tedy:
MR = 'TR / 'Q
38
P
 íjmy firmy a jejich þlen
 ní - p
 íklad
„ Motivaþní p
 íklad: Jaké
jsou p
 íjmy firmy pana
Petra?
Pan Petr si již ud
 lal
analýzu náklad
$ , ale
pot
 ebuje znát i velikost
p
 íjm
$ , aby mohl nalézt
urþité optimum produkce,
„místo“ kde by náklady se
zvyšující se produkcí
„tém

 nerostly“, ale rostl
by zisk… Pan Petr si byl
v
 dom d
$ ležitosti
mezních veliþin, a proto si
zaznamenal i mezní
p
 íjmy. 800
720
640
560
480
400
320
240
160
80
0
Celkový
p
 íjem
(tis. Kþ)
8100
890
880
870
860
850
840
830
820
810
80
Mezní
p
 íjem
(tis. Kþ)
Q
(sady
prken)
39
P
 íjmy firmy a jejich þlen
 ní - p
 íklad
„ Pan Petr si prohlédl pr
$ b
 h p
 íjm
$ v grafu a op
 t jej n
 co
znepokojilo, byly to stále stejné mezní p
 íjmy (MR = konst.).
Po chvilce však p
 išel na správné vysv
 tlením této
skuteþnosti…
„ Firma se pohybuje na dokonale konkurenþním trhu, proto
prodává za ceny, které jsou na trhu, nemá smysl prodávat pod
cenou a zvýšení ceny jí nedovolí konkurence. Firma je tzv.
„Price Taker“, p
 íjemce ceny, tudíž každý její produkt je na
trhu prodán za stále stejnou cenu a proto i mezní p
 íjem
musí být stále stejný, rovnající se cen
 za niž je produkt
prodávám na trhu (MR = P) a tím pádem platí: MR = P = AR
„ Firma pana Petra prodává sadu prken za 8 tis., tudíž mezní a
pr
$ m
 rný p
 íjem se rovná 8 tis. Kþ.
40
Bod vyrovnání (BEP analýza)
„ Bod vyrovnání (zvratu, Break Even Point) je bod (množství
produkce) od kterého zaþíná firma vytvá
 et zisk. V tomto bod

dojde k vyrovnání náklad
$ s p
 íjmy.
„ Analýza bodu zvratu odpovídá na
 adu otázek, které manaže
 i
v každém podniku
 eší:
* jaké je minimální množství výroby, které zabezpeþeni
rentabilní výrobu,
* jaké je minimální využití výrobní kapacity, p
 i které není
výroba ztrátová,
* jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl
ztrátový,
* p
 i jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku
„ Analýza vychází z t
 chto veliþin: množství produkce, ceny
výrobku, variabilních náklad
$ a fixních náklad
$ .
41
Bod vyrovnání (BEP analýza)
42
Bod vyrovnání (BEP analýza) - p
 íklad
„ Motivaþní p
 íklad: Kde se nalézá bod vyrovnání firmy pana
Petra?
Pan Petr již má k dispozici všechny veliþiny, aby byl schopen
provést BEP analýzu. Výsledky jsou zobrazena na
následujícím grafu.
43
Bod vyrovnání (BEP analýza) - p
 íklad
Na grafu m
$ žeme nalézt plochu, kde celkové p
 íjmy (TR)
p
 evažují nad celkovými náklady (TC) a tudíž je vytvá
 en zisk.
Nalézáme zde i pr
$ seþík nákladové a p
 íjmové funkce oznaþený
BEP (bod vyrovnání), od n
 jž firma vytvá
 í zisk (avšak pozor,
rostoucí variabilní náklady závislé na r
$ stu produkce zp
$ sobí, že
tento zisk m
$ že být p
 echodnou situací).
44
Bod vyrovnání (BEP analýza) - p
 íklad
„ Již známe BEP firmy pana
Petra, urþeno z grafu je to
zhruba produkce 42 sad
prken. Toto þíslo nám
potvrdí i tabulka s výpoþty,
kde se nacházejí zjišt
 né
p
 edchozí hodnoty
pospolu a je zde urþena i
výše zisku jako rozdíl
mezi celkovým p
 íjmem a
celkovými náklady (Z =
TR – TC).
28800772100
11072061090
9564054580
7156048970
4448043660
1840038250
-732032740
-3024027030
-5016021020
-658014510
-670670
Zisk
(tis. Kþ)
Celkový
p
 íjem
(tis. Kþ)
Celkové
náklady
(tis. Kþ)
Q
(sady
prken)
45
Optimální objem produkce
(rovnováha firmy)
„ Pro rozhodování firmy maximalizující zisk o optimálním
objemu produkce (pop
 . v nedokonalé konkurenci o výši
ceny) mají klíþový význam mezní p
 íjmy (MR) a mezní
náklady (MC), resp. jejich vzájemný vztah.
„ Motivaþní p
 íklad: P
 i jaké produkci dosahuje firma pana
Petra maximálního zisku?
Pan Petr zná BEP pro svoji firmu, ale stále nezná optimum
produkce, p
 i n
 mž by maximalizoval zisk (z výsledk
$
analýzy BEP tuší, že to bude okolo 90 sad prken m
 síþn
 ,
ale chce p
 esn
 jší informaci). Rozhodl se proto
prozkoumat jak mezní p
 íjmy tak mezní náklady v závislosti
na velikosti produkce a soust
 edil se na produkþní interval
od 85 do 95 sad prken .
46
Optimální objem produkce - p
 íklad
Zp
 esn
 né údaje produkce firmy v rozsahu 85 – 95 sad prken.
Zisk
(tis. Kþ)
TR
(tis. Kþ)
MR = P
(tis. Kþ)
MC
(tis. Kþ)
TC
(tis. Kþ)
Q
(sady
prken)
78,0760821,0682,095
91,0752816,5661,094
99,5744813,5644,593
105,0736811,5631,092
108,572889,5619,591
110,072089,0610,090
111,071288,5601,089
111,570488,0592,588
111,569687,5584,587
111,068887,0577,086
110,06808570,085
47
Optimální objem produkce - p
 íklad
„ Vidíme, že maximální zisk vytvá
 í firma pana Petra p
 i
produkci 87 þi 88 sad prken.
„ Pan Petr bude produkci zvyšovat do té doby, pokud je
cena, za kterou prodává prkna na trhu v
 tší než
p
 ír
$ stek náklad
$ (MC)
„ Pan Petr bude produkovat 88 sad prken, ale další sadu
již ne, pon
 vadž p
 ír
$ stek náklad
$ na ni þiní 8,5 tis. Kþ,
kdežto p
 ír
$ stek p
 íjm
$ z ní 8 tis. Kþ, takže zisk klesá.
„ P
 i produkci 88 sad prken se rovnají MC a MR.
48
Optimální objem produkce
(rovnováha firmy)
„ Výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady
nižší než mezní p
 íjem (MC < MR).
„ Optimáln