přednáška

i pro miliony výrobk
$ .
36
P
 edpoklad racionálního chování þlov
 ka
„ Základním p
 edpokladem, na kterém ekonomie staví je
p
 edpoklad racionálního chování þlov
 ka.
„ Racionalita lidského chování znamená, že je þlov
 k schopen
nalézt ty cesty, po kterých dojde ke svým cíl
$ efektivn
 .
Takový þlov
 k nemá na z
 eteli nic jiného než maximalizovat
své výnosy a minimalizovat své náklady. Jinými slovy
þlov
 k porovnává náklady na vynaloženou þinnost s
prosp
 chem (výnosy, užitkem), který z této þinnosti
získává.
37
P
 edpoklad racionálního chování þlov
 ka
„ Racionalitu lidského chování nenalezneme ve volb
 cíl
$ ,
nýbrž ve volb
 prost
 edk
$ k dosažení cíl
$ . Cíle každého
þlov
 ka jsou subjektivní záležitostí a neexistuje žádné
objektivní kritérium, podle kterého by bylo možné posoudit,
které (resp. þí) cíle jsou lepší.
„ Racionální lidé jednají efektivn
 v zájmu cíle, který sledují
v okamžiku volby, což konkrétn
 znamená, že:
* výrobci usilují o maximalizaci svého zisku, resp. o max.
návratnost investic
* spot
 ebitelé cht
 jí maximalizovat sv
$ j prosp
 ch, resp.
užitek plynoucí jim ze spot
 eby zboží a služeb,
* vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu.
38
Neracionální chování þlov
 ka
„ P
 edpoklad racionality však m
$ že být napaden z mnoha
d
$ vod
$ , nap
 .:
* spot
 ebitelé nemají všechny informace,
* spot
 ebitel (firma) nemusí maximalizovat sv
$ j užitek (zisk)
* volba prost
 edk
$ k dosažení cíle þlov
 ka m
$ že být ovlivn
 na
reklamou þi referenþní skupinou anebo kulturním vlivem apod.
* existují situace (duševní stavy), kdy se þlov
 k racionáln

nechová
39
Racionalita þlov
 ka
„ Lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony i p
 esto, že
tyto zákony neznají a nikdy je nestudovali. Kdyby se ale podle
nich nechovali, brzy by poznali, že si p
$ sobí škody, které by
zm
 nou svého chování mohli odstranit.
„ Racionalita þlov
 ka nespoþívá v tom, že je neomylný, ale v
tom, že systematicky neopakuje chyby, nýbrž se uþí z nich
a napravuje je.
„ Ve skuteþnosti racionáln
 uvažující þlov
 k v
 tšinou
porovnává náklady a prosp
 ch spíše intuitivn
 a p
 ibližn

než p
 esným výpoþtem.
„ V našich úvahách p
 ijmeme p
 edpoklad racionálního
chování þlov
 ka (firmy), avšak musíme si být v
 domy, že
þlov
 k se n
 kdy rozhoduje iracionáln
 (nap
 . pravideln
 se
opakující akciové šílenství dav
$ …). 40
Úskalí rozhodovacích proces
$
„ Když se þlov
 k rozhoduje mezi r
$ znými možnostmi, porovnává
jejich náklady, má však brát v úvahu všechny náklady? Jsou
všechny náklady sm
 rodatné pro jeho rozhodování?
„ ýlov
 k mnohdy p
 i svém rozhodování d
 lá chyby, protože:
* opomíjí náklady ob
 tované p
 íležitosti
* bere v úvahu tzv. utopené náklady
* nerozlišuje rozdíl mezi pr
$ m
 rnými a mezními hodnotami
41
Opomíjení náklad
$ ob
 tované p
 íležitosti
„ Motivaþní p
 íklad: Jaké máte náklady na studium na VŠ?
* náklady na uþebnice, koleje, dopravu… cca 20 tis. roþn
 , tj. 100
tis. b
 hem p
 tiletého studia
* jsou to však „všechny“ náklady? Nejsou…
* p
 edpokládejme, že po maturit
 nastoupíte do zam
 stnání za 6 tis.
m
 síþn
þistého…tj, b
 hem p
 ti let p
 ijdete o 6*12*5=360 tis. na
ušlé mzd
 . Tato þástka p
 edstavuje Vaše náklady p
 íležitosti, které
ob
 tujete, jestliže studujete (navíc tato þástka teoreticky vyd
 laných
pen
 z má dnes v
 tší hodnotu než v budoucnu, nebo
" budoucí
hodnota této þástky bude znehodnocena inflací)
„ Chcete-li se správn
 rozhodnout, musíte do svých náklad
$ zahrnout
všechny své ob
 tované p
 íležitosti.
42
Náklady p
 íležitosti
„ Up
 ednostn
 ní jedn
 ch þinností na úkor jiných znamená na
jedné stran
 p
 ínosy z t
 ch þinností, které jsou realizovány,
na druhé stran
 ztráty z t
 ch, které z d
$ vodu omezených
zdroj
$ (možností) uskuteþn
 ny být nemohou. Náklady
odpovídající t
 mto ztrátám se nazývají náklady p
 íležitosti
(ozn. též náklady ob
 tované p
 íležitosti). Jinak
 eþeno,
náklady p
 íležitosti odpovídají hodnot
 ob
 tované alternativní
akce.
„ Náklady p
 íležitosti jsou vždy náklady ob
 tované (druhé
nejlepší) p
 íležitosti.
43
Zahrnování utopených náklad
$
„ Motivaþní p
 íklad: Prodat d
$ m?
Postavili jste rodinný d
$ m za 5 mil. Kþ. B
 hem roku byl na
rohu ulice otev
 en noþní klub jehož noþní návšt
 vníci jsou
velmi hluþní a proto se zejména o víkendu nedá v dom
 spát,
proto p
 emýšlíte o prodeji. Nejlepší nabídka þiní 3,5 mil Kþ, a
otázka zní prodat þi neprodat d
$ m?
44
Utopené náklady
„ Výše uvedený p
 íklad ukazuje, že þlov
 k p
 i svém
rozhodování n
 které náklady nemá brát v úvahu, protože tyto
náklady nese v každém p
 ípad
 , a
" se rozhodn
 pro
jakoukoliv alternativu. Tyto náklady se nazývají utopené
náklady. Utopené náklady jsou ty náklady, které þlov
 k
nese, a
" se rozhodne pro kteroukoliv z volených
možností.
„ V našem motivaþním p
 íklad
 bychom ud
 lali chybu,
kdybychom se p
 i svém rozhodování o prodeji ohlíželi na
náklady stavby, nebo
" jsou to pro nás utopené náklady.
Musíme porovnávat prodejní cenu s užitkem
(prosp
 chem), který mi p
 ináší bydlení v blízkosti
noþního podniku. Pokud je tento užitek menší než nabízené
3,5 mil., m
 li bychom prodat…
45
Rozdíl mezi pr
$ m
 rnými a mezními
hodnotami
„ Motivaþní p
 íklad: M
 la by NASA rozší
 it sv
$ j vesmírný
program na p
 t start
$ raketoplán
$ ze þty
 v roce 2001?
P
 ínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD
roþn
 (tj. pr
$ m
 rn
 na 6 mld. USD na jeden start). Náklady
celého programu p
 itom þiní 20 mld. USD roþn
 (tj. pr
$ m
 rn
 na
5 mld. USD na jeden start). M
 la by NASA rozší
 it sv
$ j vesmírný
program na p
 t start
$ ?
(Pozn. tyto þísla jsou p
 ibližná, po tragedii Columbie se situace
zm
 nila)
46
Rozdíl mezi pr
$ m
 rnými a mezními
hodnotami
„ Abychom rozhodli, zda má
rozší
 ení programu smysl ,
musíme porovnat náklady a
prosp
 ch spojené s pátým
startem raketoplánu.
„ Pr
$ m
 rné náklady (5 mld.
USD) a pr
$ m
 rný prosp
 ch
(6 mld. USD) nám jsou k
niþemu.
305
204
123
82
61
Celkové roþní náklady
(mld. USD za rok)
Poþet start
$
za rok
„ Zvýšení poþtu start
$ ze 4 na 5 roþn
 vede ke zvýšení náklad
$
programu o 10 mld. USD. Mezní náklady 5-tého startu jsou
tudíž 10 mld. USD. Pokud jsou výnosy z jednoho startu
konstatních 6 mld. USD, rozši
 ování programu nemá smysl.
Dokonce ani þtvrtý start se nedá ospravedlnit, protože stojí 8
mld. USD (p
 iþemž výnosyjsou jen 6 mld. USD).
47
Mezní náklady a mezní výnosy
„ Podle principu porovnání náklad
$ a prosp
 chu by rozsah
þinnosti m
 l být zv
 tšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní
výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím
spojené.
„ Mezní náklady udávají p
 ír
$ stek celkových náklad
$ vyvolaný
zvýšením produkce o jednotku.
„ Mezní výnosy udávají p
 ír
$ stek celkových výnos
$ vyvolaný
zvýšením produkce o jednotku.
48
Východiska z úskalí rozhodovacích
proces
$
„ Všechny náklady neovliv
 ují rozhodování.
„ N
 které náklady:
* náklady p
 íležitosti
* mezní náklady
ovliv
 ují rozhodování
„ Jiné náklady:
* utopené náklady
* pr
$ m
 rné náklady
rozhodování neovliv
 ují
1
Chování spot
 ebitele:
užiteþnost a poptávka
2
Teoretická východiska zkoumání
chování spot
 ebitele
„ Existuje teoretický p
 ístup k
 ešení problematiky chování
spot
 ebitele a formování poptávky založený na teorii užitku.
„ P
 i využití této teorie se p
 edpokládá, že p
 i nákupních
rozhodováních je spot
 ebitel ovliv
 ován motivací uspokojovat
své pot
 eby a limitován množstvím pen
 žních prost
 edk
$ ,
které má.
3
Teorie užitku
„ Užitek je subjektivní pocit spot
 ebitele, plynoucí ze spot
 eby
jednotlivých statk
$ .
„ Užiteþnost se v ekonomii vyjad
 uje v pen
 žních jednotkách.
„ P
 edpokládáme, že racionáln
 rozhodující spot
 ebitel p
 i koupi
pom

 uje dv
 základní veliþiny: míru uspokojení svých pot
 eb
vyjád
 enou užiteþností a cenu statku.
4
P
 ímá m

 itelnost užitku
„ Jedním ze základních problém, které spot
 ebitel
 eší, je
kolik urþitého statku má kupovat?
„ P
 íklad
Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku,
avšak protože má ješt
 stále pocit hladu, kupuje si druhý
párek v rohlíku a další… Otázkou je kolik si t
 chto párk
$
v rohlíku koupí?
„ P
 edpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek
zpárk
$ v rohlíku v pen
 zích (prakticky to znamená, že je
schopen
 íci, kolik by maximáln
 za takový párek v rohlíku
zaplatil).
5
P
 íklad p
 ímé m

 itelnosti užitku
„ Když se pan Petr rozhoduje o koupi dalšího párku v rohlíku,
vždy porovnává uspokojení (užitek) z tohoto dodateþného
párku v rohlíku s cenou, kterou by za n
 j musel zaplatit.
„ Dále p
 edpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kþ a tudíž
pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku,
než kolik mu párek v rohlíku p
 ináší dodateþného
uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.
6
P
 íklad p
 ímé m

 itelnosti užitku
(definice mezního užitku)
„ Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestaþil, sn
 dl první párek
v rohlíku, potom druhý, t
 etí…Je z
 ejmé, že první párek v
rohlíku sn
 dl s nejv
 tšíchutí(m
 l z n
 j nejv
 tší uspokojení) a
další již s menší chutí a další ješt
 s menší... V této
souvislosti hovo
 íme o tzv. mezním užitku pana Petra ze
sn
 dených párk
$ v rohlíku.
„ P
 ír
$ stek uspokojení z další dodateþné jednotky statku
nazýváme mezním užitkem.Jinak
 eþeno, mezní užitek je
urþen pen
 žní þástkou, kterou je spot
 ebitel ochoten zaplatit
p
 i nákupu další jednotky statku.
„ Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párk
$ v
rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na
následujícím obrázku.
7
P
 íklad mezního užitku
a zákon klesajícího mezního užitku
Mezní užitek z každého dalšího párku v rohlíku s rostoucím poþtem klesá.
„ Mezní užitek s rostoucí spot
 ebou klesá, tento jev nazýváme
zákon klesajícího mezního užitku.
8
P
 íklad p
 ímé m

 itelnosti užitku
(definice celkového užitku)
„ Jak pan Petr postupn
 jí párky v rohlíku, tak se mu souþasn

zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze sn
 dených párk
$ v
rohlíku a m
$ žeme
 íci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze
sn
 dených párk
$ v rohlíku.
„ Celkový užitek vyjad
 uje celkové uspokojení, které
spot
 ebiteli p
 ináší spot
 eba statk
$ . Je zárove
 vyjád
 en
množstvím pen
 z, které je spot
 ebitel ochoten za statky
celkov
 zaplatit.
„ Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párk
$ v
rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na
následujícím obrázku.
9
P
 íklad celkového užitku
Celkový užitek z poþtu zkonzumovaných párk
$ v rohlíku
10
Postup výpoþtu celkového užitku a
mezního užitku
9887
90106
80125
68144
54163
38182
20201
000
Celkový užitek
(Total Utility – TU)
(Kþ)
Mezní užitek
(Marginal Utility – MU)
(Kþ)
Q
(ks)
Postup výpoþtu mezního a celkového užitku pana Petra
z párk
$ v rohlíku.
11
Rovnováha spot
 ebitele p
 i nákupu
jednoho statku
„ Kolik párk
$ v rohlíku si pan Petr koupí?
„ P
 edpokládáme, že racionáln
 rozhodující se spot
 ebitel p
 i
koupi pom

 uje dv
 veliþiny:
* míru uspokojení svých pot
 eb vyjád
 enou užitkem (p
 esn
 ji

 eþeno mezním užitkem)
* cenu statku
„ Racionální spot
 ebitel není ochoten zaplatit za statek
vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku.
Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je
ješt
 mezní užitek statku vyšší nebo alespo
 roven cen

statku (tj. 7 párek v rohlíku si pan Petr již nekoupí).
12
Diagram mezního užitku
„ Spot
 ebitel p
 estává nakupovat tehdy, když cena statku (P)
p
 evýší mezní užitek (MU).
„ P
 i zm
 n
 ceny bude spot
 ebitel nakupovat p
 i své
rovnováze vždy tolik statku, aby se MU = P.
13
Spot
 ebitel
$ v p
 ebytek
„ Spot
 ebitel
$ v p
 ebytek je rozdíl mezi þástkou, kterou by
spot
 ebitel byl ochoten maximáln
 zaplatit, a þástkou, kterou
skuteþn
 zaplatil (pozn. šedá plocha na p
 edchozím obrázku).
14
Poptávka
„ Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na
jeho cen
 . Vypovídá kolik statku bude poptáváno p
 i té které
cen
 . Poptávku m
$ žeme rozlišit:
* celková poptávka (agregátní) p
 edstavuje souhrn všech
zamýšlených koupí na trhu
* individuální poptávka vyjad
 uje poptávku jediného
spot
 ebitele
* tržní poptávka p
 edstavuje souhrn individuálních poptávek
na urþitém vymezeném trhu.
15
Individuální poptávka
„ P
 i r
$ zných cenách chce
pan Petr kupovat r
$ zný
poþet párk
$ v rohlíku,
spojením t
 chto bod
$
dostáváme k
 ivku jeho
poptávky (individuální
poptávku, oznaþováno d).
„ Poptávka ukazuje jak se
m
 ní kupované množství
statku v závislosti na jeho
m
 nící se cen
 , ovšem p
 i
nezm
 n
 ném d
$ chodu a
p
 i nezm
 n
 ných cenách
ostatních statk
$ .
„ K
 ivka poptávky v zásad

kopíruje k
 ivku mezního
užitku. 16
Zákon klesající poptávky – d
$ chodový
a substituþní efekt
„ D
$ chodový efekt
* spot
 ebitel p
 i vyšší cen
 kupuje mén
 statku, protože mu
p
$ vodní þástka nestaþí na nákup p
$ vodního množství (které
kupoval p
 ed zvýšením cen)
„ Substituþní efekt
* spot
 ebitel p
 i zvýšení ceny statku nakupuje mén
 tohoto
statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky
„ P
$ sobení obou výše uvedených efekt
$ zp
$ sobuje, že
poptávka je klesající funkcí.
17
Spot
 ebitelská a technická substituce
„ Podstatou spot
 ebitelské substituce je náhrada jednoho
uspokojení jiným uspokojením – v tomto smyslu má každý
statek substitut
„ Technická substituce – každý statek nemusí mít substitut (v
technickém smyslu, nap
 . þím nahradíme ropu?)
18
Závisí poptávka na cen
 nebo cena na
poptávce?
„ Konstatování neznámého zem
 d
 lce: „Když bude velká
úroda brambor, poklesne jejich cena. Ale když klesne jejich
cena, vzroste poptávané množství. A díky vyšší poptávce
op
 t vzroste jejich cena“. Neznámí zem
 d
 lec si neuv
 domil
rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím.
„ Poptávané množství je þíslo!
„ Mluvíme-li o poptávce, máme na mysli celou funkci
spojující urþitá množství s urþitými cenami. Poptávka je
funkce!
„ Zm
 na poptávaného množství se projeví posunem po
poptávkové k
 ivce, kdežto zm
 na poptávky znamená
posun celé k
 ivky.
19
Co ovliv
 uje zm
 nu poptávky
„ Zm
 na poptávky, tj. posun poptávkové k
 ivky, m
$ že být
vyvolán:
* zm
 nou preferencí spot
 ebitele (necenový faktor)
* zm
 nou d
$ chodu spot
 ebitele
* zm
 nou ceny komplementu
* zm
 nou ceny substitutu
„ Substituty í jsou statky navzájem zam
 nitelné. R
$ st ceny
jednoho statku vyvolá poptávku po druhém statku.
„ Komplementární statky í vzájemn
 dopl
 ující se statky.
R
$ st ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávky u druhého
statku.
20
P
 íklad zm
 ny poptávky (zm
 na preferencí)
„ P
 i nezm
 n
 né cen
 bude pan Petr kupovat mén
 párk
$
v rohlíku, nebo
" se dozv
 d
 l, že nejsou p
 íliš zdravé…
„ Poptávka po r
$ zných statcích se v þase m
 ní, protože se
m
 ní jiné faktory než vlastní cena daného zboží. Koneþným
výsledkem zm
 n jiných faktor
$ , než je vlastní cena, je posun
poptávkové k
 ivky doleva nebo doprava, podle toho, jestli tato
zm
 na vyvolá pokles nebo vzestup poptávky.
21
Necenové faktory ovliv
 ující primárn
 poptávku
Pokles ceny
komplement
$
Pokles cen
substitut
$
Zvýšení d
$ chod
$ ,
normální zboží
Zvýšení d
$ chod
$ ,
pod
 adné zboží
Zvýšení poþtu
obyvatel
Oþekávání
vzestupu cen
Oþekávání
poklesu p
 íjm
$
Móda p
$ sobící
ve prosp
 ch zboží
22
Poptávka v krátkém a dlouhém období
„ Zvýšení ceny motivuje spot
 ebitele ke snížení poptávaného
množství, ale v krátkém období je sníží mén
 a teprve v
dlouhém období je sníží více.
„ P
 íklad
Zastihne-li Vás prudké zvýšení ceny benzínu na dovolené,
neprodáte z toho d
$ vodu okamžit
 automobil a nepojedete z
dovolené dom
$ vlakem. V krátkém þasovém období zvýšení
ceny benzínu Vaši poptávku p
 íliš neovlivní, z dlouhodobého
hlediska však bude situace jiná. Pro dopravu na p
 íští
dovolenou zvolíte vhodný substitut (nap
 . vlak) a možná auto
prodáte. Tím se Vaše dlouhodobá poptávka po benzinu stává
mén
 strmou než v krátkém období.
23
P
 íklad poptávky v krátkém a
dlouhém období
„ Zvýší se cena benzínu
z 20 Kþ za litr na 25
Kþ, místo p
$ vodn

plánovaného množství
60 litr
$ natankujete jen
50 a pro p
 íšt
 to bude
pravd
 podobn
 ješt

mén
 .
24
Poptávka v krátkém a dlouhém období
„ Spot
 ebitelská substituce vyžaduje urþitý þas. ýlov
 k
ekonomický je racionální a p
 izp
$ sobivý, je však mén

p
 izp
$ sobivý v krátkém období (v krátkém období je pro
þlov
 ka substituce zdraženého statku jinými statky obtížn
 jší,
spot
 eba daného statku je souþástí našich zvyklostí, našich
plán
$ a oþekávání).
„ To znamená, že k
 ivka poptávky je v krátkém období
strm
 jší než v dlouhém období.
25
Tržní poptávka
„ Tržní poptávka je souþtem poptávky jednotlivých spot
 ebitel
$ ,
proto je k
 ivka tržní poptávky souþtem individuálních
poptávkových k
 ivek (tzn. horizontální souþet = souþet na
ose x)
221570
11925
65110
11020
00025
Trhpan Whitepan BílýCena za kopeþek
zmrzliny v Kþ
26
Tržní poptávka
„ Na tržní poptávku p
$ sobí stejné vlivy jako na poptávku
individuální, p
 edevším zm
 ny v d
$ chodech spot
 ebitel
$ a
zm
 ny cen ostatních statk
$ .
27
Jak lze identifikovat poptávku v praxi?
„ Statistická data
„ Interview
„ Pr
$ zkumová prodejna
„ Poþítaþová simulace
1
Chování výrobce
a formování nabídky na
dokonale konkurenþním trhu
2
Podstata firmy
„ Firma (podnik) je obecné oznaþení pro ekonomicko - právní
(podnikatelský) subjekt, který tvo
 í jednu ze základních forem
institucionálního uspo
 ádání ekonomiky založené na výrob

zboží a poskytování služeb za úplatu.
„ Firma vystupuje na trhu výrobk
$ a služeb jako prodávající, na
trhu výrobních faktor
$ jako kupující.
„ Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí
spoleþnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní
subjektivita.
„ Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské þinnosti
v daném okruhu uspokojováním cizích pot
 eb tak, aby i pot
 eby
vlastník
$ firmy byly uspokojeny.
3
Rozhodování firmy na dokonale
konkurenþním trhu
„ Rozhodování firmy se týká p
 edevším objemu vyráb
 né
produkce a kombinace používaných výrobních faktor
$ .
„ Na rozhodování firmy má podstatný vliv þasový horizont:
* ve velmi krátkém období nelze m
 nit objem žádného vstupu
a tedy ani objem výroby
* v krátkém období m
$ že firma m
 nit objem pouze n
 kterých
vstup
$ , ostatní z
$ stávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy prom
 nlivé, což se
projevuje v možností výrazn
 jšího zvýšení objemu výroby
4
Náklady firmy
„ Náklady jsou pen
 žním vyjád
 ením spot
 eby výrobních
faktor
$ vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána
množstvím a cenou používaných vstup
$ – pracovní síly,
surovin, energie know-how atd. spot
 ebovnaných p
 i
výrob
 .
„ Náklady samy o sob
 jsou sice d
$ ležité, ale ekonomický
význam získávají p
 edevším tehdy, když je porovnáváme
sp
 íjmy.
„ Ne všechny náklady jsou stejn
 významné pro
rozhodování, nebo
" mají rozdílnou dynamiku vývoje ke
vztahu množství produkce.
5
Ekonomické náklady a ekonomický zisk
„ Motivaþní p
 íklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra?
Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si p
 ipravil
zjednodušený výkaz náklad
$ a p
 íjm
$ (viz. tabulka). Pohled
na tabulku naznaþuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kþ, tudíž
poku