přednáška č. 3

A, B, C). Varianta A má fixní náklady za rok 40 000 € a variabilní náklady 500 €/ks, varianta B má roční fixní náklady za období 20 000 €/ks a variabilní náklady 1 000 €/ks, varianta C má roční fixní náklady za období 60 000 € a variabilní náklady 300 €/ks. Na trhu bude možné umístit 100 kusů těchto výrobků.
Úkol: Doporučte podnikateli, kterou variantu technologie výroby zvolit.
Příklad - zadání Průměrné variabilní náklady na 1 Kč objemu výroby činí při prvním technologickém postupu 9 Kč, u druhé varianty 7 Kč a u třetí varianty 3 Kč. Z níže uvedeného grafu sestavte nákladové funkce pro všechny varianty technologického postupu. V grafu popište osy, vypočtěte průsečíky nákladových funkcí a vyznačte intervaly ročního objemu výroby, v nichž jsou jednotlivé varianty výhodné. Kalkulace nákladů Většina podniků používá všeobecný kalkulační vzorec úplných
vlastních nákladů, jehož položky tvoří:
1. přímý materiál
2. přímé mzdy
3. ostatní přímé náklady
PŘÍMÉ NÁKLADY (1 až 3)
4. výrobní (provozní) režie
5. správní režie
6. odbytová režie
NEPŘÍMĚ (REŽIJNÍ) NÁKLADY (4 až 6)
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU (1 až 6) Kalkulace neúplných nákladů U výrobků se kalkulují pouze variabilní náklady (jednicové náklady +
variabilní režijní náklady).
Všechny zbývající fixní režijní náklady se nepromítají do ceny
výrobku, ale zahrnují se až do celkového výsledku za určité období.
Rozdíl mezi prodejní cenou výrobku a jeho variabilními náklady se
nazývá příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Je to částka
peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho variabilních
nákladů. Tento ukazatel je důležitým nástrojem pro řadu
manažerských rozhodování. Je základním ukazatelem v kalkulaci
neúplných nákladů, slouží při rozhodování o struktuře výroby, je
podkladem pro stanovení minimální prodejní ceny atd. Úplné vlastní náklady Zisk Přímé náklady Nepřímé (režijní) náklady Hrubé rozpětí Přímé náklady
(vč.variabilní režie) Fixní náklady Zisk Variabilní náklady Příspěvek na úhradu fixních nákladů
a tvorbu zisku Cena výrobku Pojetí a klasifikace výnosů v podniku Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Tím se výnosy odlišují od příjmů.
Výnosy se uznávají v okamžiku vyskladnění zboží nebo poskytnutí služby. Výnosy zahrnují také změnu stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a tzv. aktivaci, jež rovněž nejsou peněžními příjmy.
Hlavními výnosy u jednotlivých typů podniků jsou:
 Výrobní podnik: tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,
 Obchodní podnik: obchodní rozpětí (rozdíl mezi prodejní a
nákupní cenou),
 Bankovní podnik: rozdíl mezi úroky, které banka získá za
poskytnuté úvěry a úroky, které zaplatí za vklady Výnosy podniku Provozní výnosy získané z provozně-hospodářské (hlavní) činnosti podniku:
 tržby za prodej zboží,
 výkony (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna
vnitropodnikových
zásob vlastní výroby, aktivace),
 tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu,
 zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů,
 ostatní provozní výnosy (prodej DHM a DNM, inkasa odepsaných
pohledávek, inventarizační přebytky),
Finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí,
Mimořádné výnosy (změna používaných metod oceňování majetku, náhrady škod, výnosy související s ukončením hospodářské činnosti aj.) Tržby Tržby tvoří:
tržby za prodej zboží,
tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,
tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu,
tržby z prodeje cenných papírů a vkladů.
Podnik může své tržby zvyšovat:
zvyšováním kvality svých výrobků,
zaváděním nových výrobků,
zlepšováním servisu,
účinnou reklamou,
zvyšováním cen svých produktů (pokud mu to trh dovolí).